Jak fotit mobilem? #3: Barvy, aneb bílá barva neexistuje
Libor Foltýnek
- Doby, kdy se fotilo černobíle, protože to jinak nešlo, jsou dávno za námi
- Většina lidí fotí na automatiku a jen výjimečně nejsou spokojeni
- U některých komplikovaných scén je ale dobré vědět, jak automatice pomoct
Tento článek by skoro mohl končit konstatováním, ať to necháte na koňovi, ten má větší hlavu. Teda pardon, na automatice. Naneštěstí ani automatika není dokonalá a občas barvy úplně nezvládne a stejně jako u expozice nebo ostření potřebuje pomoct. Zvláště, když fotíme nějakou netradiční scénu.
Bílé světlo neexistuje
Barva světla je dána jeho vlnovou délkou. Viditelná oblast začíná na nějakých 750 nm v červeném spektru, pokračuje přes žlutou, zelenou a modrou až na asi 380 nm k fialové. Bílou zde nenajdeme.
Spektrum barevSvětlo o vlnové délce větší, než má červené světlo, se nazývá infračervené, případně tepelné záření. Využívá se při detekci úniků tepla nebo při zvláštní krajinářské fotografii a také nejnovější Webbův vesmírný teleskop pracuje právě v infračerveném spektru (IR). Záření na dlouhých vlnových délkách má totiž výhodu v tom, že snáze proniká překážkami jako je prach apod. I proto mají mlhovky u auta červenou barvu.
Infračervená fotografieNa druhé straně spektra bychom našli ultrafialové záření (UV), to je záření o vyšší energii (a kratších vlnových délkách) než fialové. Ultrafialové světlo se používá spíše jako zdroj luminiscence nebo k vědeckým účelům.
Využití UV luminiscence pro zábavuV tomto článku se budeme zabývat pouze viditelnou částí spektra.
Jak vnímáme barvy
Lidské oko má místo čipu sítnici, na které najdeme tyčinky a čípky. Tyčinky reagují na jas a uplatňují se hodně v šeru, čípky umí reagovat na barvy. A to konkrétně na červenou, zelenou a modrou. Nic víc. Všechny ostatní barvy vznikají sloučením těch tří. Intenzita záření určuje jas světla, ale ne barvu.
Aditivní míchání barev Autor: Quark67(Modified color by Monami) – Image:Synthese+.svg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4798169Světlo vyzářené a odražené
Když fotíte plamen svíčky, je to světlo vyzářené. Stejně tak, když si nedáte říct a fotíte sluníčko. Ale takový Měsíc, to už je světlo odražené! To samé prakticky všechno kolem nás. Předměty odráží dopadající světlo a to, jak ho odrážejí, se projevuje v jejich barevnosti. Taková tráva je zelená: to znamená, že odráží zelenou část spektra, zatímco modrou a červenou pohlcuje. Zopakujme si to ještě jednou: zelené předměty odrážejí zelené světlo.
Poměr odražených barev určuje výslednou barevnost, viz předchozí schéma.
Zvláštní situace je obloha, která získává barvu rozptylem slunečního světla na molekulách plynů v atmosféře (modrá) a pevných částečkách (červánky).
Vyvážení barev
Vyvážení barev je proces, kdy fotoaparát analyzuje scénu a snaží se odhadnout jakým světlem je nasvícená. Určitě jste si všimli, že ne všechna světla svítí stejně. Extrémní případ byla kuchyňka v mém minulém zaměstnání:
Zářivky s různou teplotouJe to slušný chaos, že? A teď: která z nich je bílá? Zde je demonstrace vyvážení barev postupně podle jednotlivých zářivek:
Můžeme si vybrat, která varianta nám sedí nejlíp, ale nedokážeme říct, co je správně.
Co je bílá?
Nebudeme filosofovat, ale otázka má smysl. Rozhlédněte se kolem sebe a uvidíte spoustu bílých věcí. Bílé tričko, bílá zeď, bílá lednička… A teď si je představte vedle sebe. Jsou sice stále bílé, ale nejsou stejné. Jenže fotoaparát musí jednu barvu vybrat jako bílou!
Pokud vás napadne, že by to mohla být ta nejvíc zářivá, tak je tu drobné překvapení: tu intenzivní bělobu způsobuje přidání trošky modré barvy, takže pokud byste použili jako vzor tuhle bílou, docela byste se možná divili.
Bílé papíry
A s tím se musí fotoaparát nějak poprat.
Vyvážení barev
Jak takové vyvážení barev funguje? Velmi zjednodušeně řečeno, fotoaparát se pokusí odhadnout, co fotíme a z databáze si vytáhne pravděpodobné zastoupení jednotlivých barev, to pak porovná s focenou scénou a podle toho odhadne jaké světlo na scéně zrovna je. Tohle ale nefunguje nejlépe u slabého světla nebo u nestandardních situací.
Další možností je monitorování okolního světla napřímo, ale přiznám se, že nevím, jestli tohle mají k dispozici mobily.
Když budeme mít fialový předmět a nasvítíme ho bílým světlem (pozorní křičí: “bílá neexistuje!” a mají pravdu – myslíme tím nasvícení světlem, které obsahuje směs všech vlnových délek, takže se jeví jako bílé), pohltí zelenou složku a modrou a červenou odrazí. Odražené světlo dopadne na senzor čipu, zareagují obvody odpovědné za modrou a červenou barvu a bod uloží jako RGB(255, 0, 255).
Co když ale stejný předmět nasvítíme světlem, která bude mít méně červené barvy? Pak nastane situace, kdy předmět odráží světlo úplně stejně, ale protože kde není, ani čert nebere, na čip pak dopadne stejně modrého světla, jako předtím, ale červeného míň. Ejhle, senzor je zmatený, neví, že se změnily podmínky a zapíše RGB (128, 0, 255).
A teď nastupuje na scénu vyvážení barev. Speciální algoritmus zjistí, že na scéně je podezřele málo červeného světla a pro všechny body provede korekci, v našem případě vynásobí červenou složku číslem 2.
Marek HouserNěkdy nechceme nechávat korekce na automatice, protože se nemá čeho chytit.
Nastavení teploty
Teplotu najdeme u většiny mobilů v Pro režimu a udává se v Kelvinech (K). Je to takové světlo, které vydává předmět zahřátý na určitou teplotu. Slunce má teplotu asi 5700K, proto je také teplota denního světla na sluníčku udávána jako podobná hodnota. Automatika pak nemusí odhadovat, co se děje, ale můžete jí napovědět, že jste v místnosti osvícené LEDkami o teplotě 3000K. barvy pak budou přesnější.
-
- Nastavení teploty barev – Samsung
-
- Nastavení teploty barev – Xiaomi
Teplá a studená
Obecně platí, že teplejší barvy na fotografii znamenají nižší teplotu v Kelvinech. Je to dáno vnímáním lidského mozku, kdy plamen známe jako zdroj tepla, i když jeho teplota je vlastně relativně malá, zatímco sněhobílá barva nám připomíná zimu. Mozek totiž vnímá až odražené barvy a teplotu má spojenou s dlouholetou zkušeností. Nějaká fyzika hvězd není pro přežití v divočině důležitá…
Kdy lézt automatice do zelí
Jak se můžete snadno přesvědčit, automatické vyvážení barev je na vysoké úrovni a většinou není třeba zasahovat. Je ale několik výjimek. Automatika se totiž snaží, aby bílá bílou byla. Jenže v některých situacích to nemusí být úplně žádoucí:
Koncert
Pokud fotíme na koncertě, může být automatika až moc efektivní a může potlačit atmosféru koncertu. V takovém případě nastavte teplotu na sluníčko (5500K), tím zajistíte, že fotografie budou vypadat podobně, jako to vnímá mozek a navíc budou všechny stejné.
-
- Koncert s červenýmosvětlením
-
- Koncert se zeleným osvětlením
-
- Koncert s modrým osvětlením
Asi se shodneme, že vyvažovat tyhle fotky na „skutečné“ barvy by bylo kontraproduktivní.
Noční fotografie (město)
Podobná situace jako na koncert. Město je osvětlené typicky žlutými zdroji světla a kdybychom vyvážili bílou moc dokonale, budou fotky divné a ztratíme atmosféru.
Sníh
Automatika může mít tendenci posouvat barvy do modré, takže ji nasměrujeme do teplejších oblastí.
Když jsem v hlavě skládal tento článek, narazil jsem zrovna na Facebooku na výborný příklad práce s vyvážením bílé a s dovolením autora (Wašek Souhrada) vám ho ukážu:
-
- Sníh večer, automatické vyvážení barev
-
- Sníh večer, ruční vyvážení barev
Vlevo je původní fotografie jak byla zveřejněna. Vpravo jsem demonstroval, jak by vypadala “správně” vyvážená. Sníh je bílý, tak proč je špatně? Protože v noci vnímáme osvětlení sodíkových lamp, které je žluté a automatické vyvážení bílé by tu atmosféru zničilo. Je to obecný problém, kdy je scéna nasvícena světlem nějaké barvy hodně vzdálené od bílé. Pak je na autorovi fotografie, jestli chce zachovat původní atmosféru nebo mít barvy „skutečné“.
Další díly
#1 Ostrost
#2 Expozice
#3 Barvy
#4 Makro pěkně zblízka
#5 V jeskyni bez blesku
#6 Zoom
Nastavujete vyvážení barev ručně?
Zdroj: Wikipedia
Adam Kurfürst
Petr Ludvík
Komentáře (6)
Přidat komentář