Honor 90 recenze: velký potenciál brzdí řada hloupých chyb
Vašek Švec
Honor se po svém osamostatnění od Huawei letos konečně pořádně nadechl a snaží se dobýt zpět své místo na výsluní mezi nejprodávanějšími značkami chytrých telefonů. Velké naděje by přitom zajisté vkládá i do dnes testované novinky vyšší střední třídy v podobě smartphonu Honor 90. Zda jsou to naděje oprávněné pomůže odhalit naše recenze.
Obsah recenze Honor 90
Stylový design není vše
Již při prvním pohledu na Honor 90 musí být všem jasné, že zde výrobce hodně vsází i na design. Ať už vám konkrétně vzhled novinky padl do noty nebo ne, musíte prostě uznat, že jde o stylovku, na které si dal výrobce záležet. Začnu trochu netypicky na přední straně. Zde se nachází krásný 6,7″ AMOLED panel se zahnutými boky. Vedle těch je však krycí sklo displeje opatřeno také takzvaným 2,5D zaoblením na horní a spodní hraně. Ve spojení s, na poměry střední třídy nadstandardně, tenkými rámečky pak vzniká dojem, že je displej zahnutý po všech stranách. Boční zahnutí displeje je poměrně decentní a při používání mě nijak neobtěžovalo. K pohodlnému ovládání telefonu přispívají také výrazně zaoblené hrany na zádech přístroje v kombinaci s malou tloušťkou zařízení.
Celkové rozměry telefonu pak činí 161,9 x 74,1 x 7,8 mm a hmotnost se ustálila na 183 gramech. Musím pak podotknout, že obě tyto hodnoty jsou na telefon s takto velkým displejem velmi dobré. Honor 90 za to vděčí, mimo jiné, i takřka 91% využití přední strany displejem. Na zádech jsou pak dominantním prvkem ,jak jinak než, fotoaparáty – respektive jejich oválné moduly. Oba přitom poměrně výrazně vystupují nad povrch zad. To sice opticky relativně dobře maskují lesklé kruhy okolo modulů, více než 2mm výstupek se však při položení na stůl neskryje. Povrch zad je sice trochu kluzký a z počátku jsem se bál, aby mi telefon z rukou nevyklouzl, po pár dnech jsem si však zvykl a mohl tak plně docenit benefity plynoucí ze zvolení právě této povrchové úpravy.
Adam KurfürstKvalita konstrukce je proměnlivá
V první řadě jsou záda na dotek velmi příjemná. Vedle toho tento povrch, který neumím popsat jinak než něco mezi metalickým lakem a mléčným sklem dobře vypadá. Největším benefitem je však, že na sebe absolutně neváže nečistoty či mastnotu a tedy ani otisky prstů a dlaní. Za téměř dva týdny používání jsem tak neměl potřebu záda byť jen otřít. Pozor však, tento povrch je devízou výhradně testované zelené varianty. Pokud se rozhodnete pro černou či stříbrnou verzi Honor 90, počítejte s mnohem méně praktickým lesklým povrchem. Velká škoda je, že výrobce zcela rezignoval na jakoukoli ochranu vůči prachu a vlhkosti.
Nejslabším místem konstrukce je však dle mého rámeček telefonu. Sice bych si v této cenové kategorii již dokázal představit použití kovu, i s celoplastovou konstrukcí bych ale byl spokojen, pokud by byla zpracovaná trochu jinak. Rámeček má chromově lesklou povrchovou úpravu, která na mě prostě působí lacině a snadno na sebe váže nejen otisky ale i nečistoty a mastnotu. Vedle toho není rámeček ani správně slícován. Při používání telefonu cítím na přední i zadní straně hranu rámečku. U displeje mi to obvykle tolik nevadilo, na zádech je ale jasně patrná ostrá hrana. U testovaného kousku bylo navíc při bližším pohledu zřetelně vidět, že mezera mezi zadním krytem a bočním rámečkem není po celém obvodu stejná.
Zrovna tak šuplíček na SIM nacházející se na spodní hraně telefonu byl vůči povrchu rámečku nepatrně propadlý a viditelně nebyl usazený přesně na střed jeho otvoru. Toto všechno jsou pak možná malichernosti, které většina uživatelů řešit nebude a, ruku na srdce, u telefonu s poloviční cenou bych je asi ani já moc neřešil. V tomto případě si však troufám prohlásit, že dílenské zpracování Honor 90 není úměrné cenové kategorii telefonu.
Čtečka otisků v displeji je výborná
Zklamání z nepřesvědčivé kvality zpracování mi vynahradila čtečka otisků prstů v displeji. Jedná se o optickou čtečku a asi bych si dokázal představit, že by zabírala o malinko větší oblast a byla umístěna kousek dál od spodního okraje. Jinak k ní ale nemám výhrad. I přes z výroby aplikovanou hydrogelovou fólii čtečka funguje na výbornou. Prst stačí přiložit přibližně na půl vteřiny a během další půl vteřiny je telefon odemknutý. Vedle rychlosti se pak čtečka vyznačuje i velmi dobrou přesností a prst tak obvykle není potřeba přikládat opakovaně.
Nádherný AMOLED…
Chloubou nového Honor 90 je bezesporu použitý AMOLED displej. Jak padlo již výše, panel disponuje 6,7″ úhlopříčkou, té je uzpůsobeno i rozlišení činící 2 664 x 1 200 pixelů a výsledná jemnost obrazu tím pádem činí velmi solidních 435 pixelů na palec. Díky tomu displej nabídne skvělou ostrost i u těch nejjemnějších detailů. Současné standardy střední třídy Honor dodržuje i v oblasti obnovovací frekvence obrazu, která zde činí 120Hz. Nejedná se však o LTPO displej a tak musíme vzít za vděk dynamické úpravě obnovovací frekvence ve třech stupních – 60, 90 a 120 Hz.
Ve výbavě nechybí ani PWM stmívání o frekvenci 3 840 Hz, které prakticky eliminuje blikání displeje a spolu s hardwarovým filtrem modrého světla výrazně napomáhá snížit únavu očí při delším používání. Opomenout nemohu ani barvy. Honor 90 používá 10-bit panel, což znamená, že je schopen zobrazit přes miliardu barev. Podpora HDR10+ je pak u takto vybaveného displeje prakticky samozřejmostí a v neposlední řadě se může pochlubit 100% pokrytím DCI-P3 barevného spektra. Excelentní je pak maximální jas 1 600 nitů. Díky tomu je displej skvěle čitelný i za slunečného letního dne.
…a pouze jeden reproduktor
Zatímco v oblasti vizuálního zážitku jsem neměl sebemenší prostor ke stížnostem, oblast audia mi ho bohužel dává až příliš. V první řadě hlasitý projev. Ten zde obstarává pouze jediný reproduktor. To je trochu ostuda, vezmu-li v potaz, že stereo reproduktory disponují i podstatně levnější konkurenti. Navíc, použitý reproduktor nepodává ani nijak výjimečné výkony. Nabídne poměrně čisté středy ve výškách mu však dochází dech a hlubší tóny jsou přítomny jen v náznacích. Maximální hlasitost je pak dostatečná, ale opět, nijak výjimečná.
Že telefon nedisponuje 3,5mm jackem není v dnešní době žádné velké překvapení, spolehnout se tak musíte na redukci z USB-C, nebo bezdrátové připojení prostřednictvím Bluetooth s podporou AptX HD. Ani zde jsem však nebyl příliš spokojen, byť to nesouviselo ani tak s kvalitou samotného připojení, jako spíš s kvalitou zvukového výstupu z telefonu samotného. Honor disponuje systémovým ekvalizérem, který vám dá vybrat ze čtyř možností a to automatického přizpůsobení, prostorového efektu, přirozeného zvuku a ručního ekvalizéru.
Zvuk jsem testoval v kombinaci se sluchátky Samsung Galaxy Buds 2 a Jabra Elite 75t a v obou případech byl u všech profilů silně přebasovaný. Jedinou možností tak bylo ruční nastavení ekvalizéru u kterého jsem musel ručně stáhnout hloubky. Ani po delší době nastavování se mi však ani u jedněch sluchátek nepodařilo dosáhnout optimálního zvukového výstupu.
Výkonu má dostatek
Uvnitř telefonu se nachází moderní čipset Qualcomm Snapdragon 7 Gen 1 postavený na 4nm výrobním procesu. V tomto případě se navíc jedná o takzvanou „accelerated edition“ s nepatrně vyšším, 2,5GHz taktem na výkonném jádru Cortex-A710. Dále zde máme cluster s dalšími třemi jádry Cortex-A710 ovšem s nižším, 2,3GHz taktem a soupis jader procesoru uzavírá sestava čtyř Cortex-A510 taktovaných na 1,8 GHz. Grafický výkon zde pak obstarává čip Adreno 644. Společnost pak může dělat 8 GB RAM a 256GB úložiště, nebo jako v případě testovaného kousku rovnou 12 GB RAM a 512GB úložiště. Asi netřeba dodávat, že pokud vám jde o velikost vnitřního úložiště, Honor 90 bude ve své cenové kategorii hledat konkurenci jen těžko.
Co se výkonu týče, Honor 90 jsem pochopitelně podrobil také několika benchmarkům, jejichž výsledky si můžete prohlédnout níže. Obecně se pak dá říct, že se novinka pohybuje v oblasti CPU někde na úrovni 2-3 let starých TOP modelů. Bohužel v oblasti grafiky je výkonnostní propad vůči starším čipsetům v TOP modelech již výraznější. V populárním a na výkon náročném titulu Gensing Impact se při vysoké (druhé nejvyšší) úrovni grafiky sice intenzivnější bojové scény neobešly bez občasného pádu snímkové frekvence pod 30 fps a závody Wreckfest si na nejvyšší detaily při nejvyšším možném počtu oponentů také nedrží úplně stabilní snímkovou frekvenci. Přesto si určitě i hráči přijdou na své. Jen prostě musejí počítat, že v těch úplně nejnáročnějších titulech musí slevit z nejvyššího grafického nastavení.
Honor 90 benchmarky:
- AnTuTu: 667 973 bodů
- GeekBench 6 Single core: 1 055 bodů
- GeekBench 6 Multi core: 3 005 bodů
- 3DMark Wild Life Extreme: 863 bodů
Poměrně zvědavý jsem byl i na výsledky v oblasti zahřívání. Během testování telefonu mi totiž stačilo pořídit pár fotek, chvíli sledovat YouTube ve vysokém rozlišení, nebo trávit čas prohlížením webu či sociálních sítí a jasně jsem cítil, že telefon poměrně citelně hřeje. O to větší bylo mé překvapení, když se mé obavy nenaplnili a stress testem v 3DMarku simulujícím delší hraní velmi náročného titulu Honor 90 prošel s excelentním hodnocením v oblasti stability bez nutnosti omezení výkonu vlivem vysoké teploty.
Konektivitě nic nechybí
V rámci konektivity Honor 90 nabízí vše, co bych od něj očekával. Dokonce podporuje i eSIM, což ve střední třídě ještě ani zdaleka není pravidlem. Jinak výpis vlastností z oblasti konektivity zahrnuje podporu 5G sítí, rychlou Wi-Fi 802.11ax, Bluetooth 5.2 s podporou AptX HD a NFC (nejen) pro platby u bankovních terminálů. Malinko by mohlo zamrzet použití USB-C pouze s USB 2.0 řadičem, to však v této cenové kategorii není nic neobvyklého. Z geolokačních služeb jsou pak přítomny všechny dostupné a sice GPS, Galileo, Beidou, QZSS i Glonass. V praxi pak navigace probíhá zcela bez problémů a i v hustě zastavěných oblastech si telefon drží vysokou přesnost.
Výdrž baterie
Honor 90 spoléhá na baterii s kapacitou 5 000 mAh. Výdrž telefonu v průběhu testu pak byla poměrně proměnlivá. Můj běžný pracovní den s telefonem vypadal tak, že s výjimkou hraní her jsem smartphone využíval naplno pro veškerou komunikaci a to jak hlasovou, tak textovou. Nechybělo několik desítek minut sledování YouTube streamování hudby na pozadí a samozřejmě brouzdání webem a sociálními sítěmi.
Během popsané praxe jsem se pak většinou pohyboval při stejném využití mezi 6 a 8 hodinami na jedno nabití, což je poměrně velký rozptyl. Paradoxně, během dne, kdy jsem testoval výkon zařízení a i několik her jsem se dostal na více než 7 hodin aktivního použítí. Během následujícího dne, kdy jsem telefon využíval podstatně méně intenzivně jsem měl po 5,5 hodinách aktivního používání pouze 10% energie. Honor 90 disponuje podporou 66W rychlonabíjení, adekvátní adaptér si však musíte dokoupit zvlášť, od výrobce jej v balení nedostanete.
Magic OS 7.1 jako vzpomínka na Huawei
Honor 90 běží na operačním systému Android 13 a v době testování disponoval červnovými bezpečnostními aktualizacemi. Nadstavbou je zde Magic OS 7.1, který nezapře svůj původ v EMUI od Huawei. Jedná se tedy o komplexní grafickou nadstavbu dokonale překrývající výchozí Android. Záleží pak čistě na vašem vkusu, zda se vám do něj Magic OS trefí svým provedením. V tomto ohledu pak vidím jistou paralelu s mnohými milovanou, jinými zatracovanou nadstavbou MIUI.
Zatímco po stránce vzhledu se Magic OS (dříve Magic UI) příliš nezměnil, dočkali jsme se alespoň několika funkčních změn. Mezi ty patří například velké složky, které jsou poslední dobou poměrně populární a zavedlo je ve svých prostředích již několik výrobců. Launcher také disponuje položkou nazvanou „návrhy YOYO“. Tento widget na první pohled vypadá jako velká složka se čtyřmi aplikacemi, nicméně zobrazené aplikace se zde mění na základě dat o vašem obvyklém používání. Nechybí ani funkce zobrazení miniaturních widgetů po přejetí prstem přes ikony označené miniaturní lištou. Můžete si tak třeba nastavit pár oblíbených kontaktů k jejichž rychlému vytáčení budete mít přístup po přejetí prstem přes ikonu telefonu.
Jakub KárníkMožnosti personalizace
Chybět zde pochopitelně nesmí ani možnosti přizpůsobení vzhledu systémovými i Allways on Display tématy. Tradičně si pak u launcheru můžete zvolit, zda vám zobrazí aplikace na jednotlivých plochách, nebo nabídne i „šuplík“ s aplikacemi. Když už jsme u launcheru, musím zmínit dvě věci, které mě během používání poměrně štvaly. První je absence funkce vypnutí displeje poklepáním na plochu, namísto ní má Honor připravený widget o velikosti jedné ikony. Co mi ale chybělo ještě víc byla podpora gesta pro zobrazení notifikační oblasti tažením směrem dolů. Namísto toho se zobrazí hledání Honor Search a jediné, co s tím uživatel může dělat je jej vypnout.
Magic OS 7.1 je pochopitelně vybaven také plejádou vlastních aplikací. Ať už jde o sympatickou fitness aplikaci, schopný správce souborů, přehledný kalendář, vědeckou kalkulačku nebo jinou aplikaci z dílny výrobce. Všechny jsou dobře použitelné a vzhledem korespondují s celým systémem. Dostalo se i na nějaký bloatware, nicméně potenciálně nechtěných aplikací zde není mnoho a není problém je odinstalovat. Navíc je systém skvěle optimalizovaný a zvlášť animace na mě svou plynulostí zapůsobily. Popravdě v tomto ohledu je Honor 90 zcela srovnatelný s TOP modely. Pocitově některé možná i překoná.
200MPx fotoaparát v hlavní roli
Fotovýbava smartphonu Honor 90 zaujme především snímačem u primárního fotoaparátu. Jedná se totiž o 200MPx senzor Samsung Isocell HP3 o velikosti 1/1,4″ s podporou PDAF ostření. Objektiv pak disponuje světelností f/1.9. Na optickou stabilizaci se bohužel nedostalo, alespoň při natáčení videa však můžete využít tu elektronickou. Ultraširokoúhlý fotoaparát je pak zajímavý podporou automatického ostření a trojici objektivů na zádech telefonu pak uzavírá ten, náležící 2MPx snímači pro lepší zachycení hloubky ostrosti.
- 200MPx primární fotoaparát, 1/1,4″ snímač, f/1,9, velikost pixelů 0,56 µm, PDAF
- 12MPx ultraširokoúhlý, f/2,2, FoV 112°, AF
- 2MPx hloubkový snímač, f/2,4
Primární fotoaparát
Při hodnocení primárního fotoaparátu musím bohužel začít na negativní vlně. Prvním problémem je patrně software, který má za následek, že ostření ne vždy funguje správně. Ať už se jedná o rychlé „cvaky“ kdy se mi nejednou stalo, že telefon namísto zamýšleného objektu zaostřil na pozadí za ním, nebo portrétní režim, kde za všech okolností nefunguje separace objektu jak má.
-
- špatně zaostřený snímek
-
- špatné oddělení objektu od pozadí
-
- nepovedený přechod mezi objektem a pozadím
Software měl například problém s kšiltovkou, kdy občas rozmazal kšilt a jindy nechal ostré i pozadí, které bylo v prostoru mezi kšiltem a obličejem. U skupinových portrétů jsem se zase setkal s tím, že jeden z lidí na fotce měl rozmazanou půlku obličeje. Zrovna tak v některých situacích nefungovala separace příliš dobře ve smyslu zubatých okrajů a nepěkných přechodů mezi foceným objektem a pozadím. Podotýkám, že k tomuto nedocházelo vždy, ale pouze nahodile, několikrát se mi stalo, že jsem pořídil 3-4 prakticky portrétní snímky v těsném sledu za sebou a popsanými problémy trpěly jen některé z nich. Každopádně dokáže naštvat, když takováto chyba pokazí jinak krásný záběr třeba vaší ratolesti.
Denní snímky mu sedí nejvíc
Znamená to ale, že je primární fotoaparát zavrženíhodný? Rozhodně ne. Své kvality dokáže prodat zejména během dne, kdy jsou snímky krásně čisté a plné detailů. Poněkud přehnaná mi za některých situací přišla barevná saturace, která mnohdy předhání i, v této „disciplíně“ vyhlášený, Samsung. Dynamický rozsah pak má za některých situací své rezervy, nejde však o nic hrozného. Spokojeni patrně budete i při focení osvětlené noční scény – například osvětlené ulice. Šum se drží v únosných mezích a snímky jsou dostatečně prosvětlené. Barevně je pak pochopitelně hodně ovlivňuje zdroj světla, navíc jsou ale stále výrazně ovlivněny postprocessingem, který snímek ještě přibarvuje.
K dispozici je pak stále noční režim, kterému sice zabere pořízení snímku i déle než 5 vteřin, zato dostanete výrazně odlišný výsledek. V první řadě se zlepší ostrost a práce se šumem. Vedle toho je však výrazně ovlivněna i saturace, která najednou lépe odpovídá realitě, byť některé části snímku mohou najednou působit trochu mdle. Jakmile ale nemáte v noci silný zdroj světla, použitelnost fotoaparátu velmi rychle klesá. Snímky jsou velmi
Ultraširokoúhlý fotoaparát
Druhý a na zádech zároveň i poslední objektiv, kterým je Honor 90 schopen pořídit snímek náleží ultraširokoúhlému fotoaparátu. Snímky z něj zjevně profitují z přítomnosti automatického ostření, což v dané cenové kategorii určitě nelze brát jako standard. Snímky nabídnou dostatek detailů, dostatečný dynamický rozsah a opět přepálenou saturaci. Korekce efektu rybího oka funguje poměrně dobře, přesto si ale na snímcích můžeme v rozích všimnout neostrostí. Díky automatickému ostření pak můžete s fotoaparátem pořizovat také makro fotografie. Ostatně telefon sám přepne na ultraširokoúhlý fotoaparát s makro režimem, pokud tak uzná za vhodné.
Za denního světla jsou pak snímky čisté bez šumu či artefaktů. S ubývajícím světlem však těchto nežádoucích prvků na fotografiích rychle přibývá. Pokud budete fotit v noci se silným osvětlením – třeba zmíněná ulice s pouličními lampami – lze se bavit o použitelných snímcích. Počítat ale musíte s nepříliš dobrou ostrostí, slitými detaily a pochopitelně také šumem. Toho vás částečně zbaví noční režim, který snímek i mírně prosvětlí, zázraky však nečekejte. Za horších světelných podmínek však již prakticky nemá smysl s ultraširokoúhlým fotoaparátem cokoli fotit. Dostanete jen velmi tmavý obrázek plný šumu.
Video
Videozáznam je Honor 90 schopen pořizovat maximálně ve 4k při 30 fps a to s 15min limitem. Alternativně pak ve FullHD rozlišení a to maximálně při 60 snímcích za vteřinu. Celkově však musím kvalitu videa hodnotit pozitivně. Nabízí solidní plynulost, barvy jsou o kousek blíž realitě než v případě fotografií a přeostřování funguje velmi rychle. Elektronická stabilizace odvádí slušnou práci, optické se však nevyrovná. V neposlední řadě je pak na videu znát i šum a to i za velmi dobrých světelných podmínek.
Honor 90 – ukázka videa [FHD, 60 fps]
![Honor 90 - ukázka videa [FHD, 60 fps]](https://www.svetandroida.cz/media/2023/12/honor-90-ukazka-videa-fhd-60-fps-772x434.jpg "Honor 90 - ukázka videa [FHD, 60 fps]")
Honor 90 cena a konkurence
Dle serveru Heureka.cz se u nás aktuálně Honor 90 v základní 8/256GB verzi prodává za částku startující na 13 490 Kč s DPH. Pokud potřebujete pořádně velké úložiště, je pro vás nachystána testovaná varianta s 12GB RAM a 512GB úložištěm. Ta se prodává za cenu od 14 989 Kč s DPH. Levněji takto velké úložiště od známé značky dostanete pouze v podání Realme 11 Pro+, které nabídne velmi podobnou výbavu jako testovaný Honor 90 ovšem se stereo reproduktory a lepší světelností 200MPx fotoparátu. Na druhou stranu má Realme ale slabší čipset Mediatek Dimensity 7050 i citelně nižší maximální jas displeje. Ve prospěch Honoru 90 pak mluví také zaváděcí akce v rámci které k telefonu dostanete i tablet zdarma.
Závěr recenze Honor 90
Nový Honor 90 je smartphone střední třídy, který se velmi příjemně používá. Velmi dobrý dojem vyvolává především excelentní displej, který v dané cenové jen těžko hledá přemožitele. Vyloženě nadšení si po testu odnáším z plynulosti systému a jeho animací, kterou se vyrovná, ne-li předčí, řadě mnohem dražších smartphonů. Za zmínku pak rozhodně stojí i velkorysé paměťové varianty. Zejména 12/512GB verze nechává díky své ceně celou řadu konkurentů daleko za sebou, pokud vám tedy jde o velké a rychlé interní úložiště, může to být velké plus.
V neposlední řadě musím zmínit i stylový design v kombinaci s praktickými a na dotek příjemnými matnými zády testované varianty. A zde začínají problémy. To, že je telefon celoplastový se dá ještě akceptovat. V kombinaci s jistými rezervami v kvalitě zpracování se mi již negativa nepřehlíží snadno a když do rovnice přidáme absenci jakékoli oficiální ochrany vůči prachu a vodě, není pro Honor 90 výsledek nijak lichotivý. Téměř nepochopitelná je pro mě pak absence druhého hlasitého reproduktoru, která by v rámci střední třídy již prakticky měla být standardem.
Ve výsledku i ten fotoaparát, který měl být opravdovou chloubou telefonu není jednoznačným plusem. Po většinu času sice dělá velmi solidní fotografie, pak ale ke slovu přijdou občasné problémy v portrétním režimu a nepřesvědčivé výsledky za špatného světla. Systém jsem pak sice chválil za výtečnou optimalizaci a plynulost, nicméně musím zmínit také fakt, že ne každému musí prostředí hned sednout. Navíc i takové MIUI, které je Magic OS svou filozofií poměrně blízko, ve finále působí dotaženějším dojmem. Byť to nechci řadit vyloženě mezi negativa, musím také zmínit, že někteří výrobci v této cenové kategorii již slibují víc, než dvě velké aktualizace Androidu – na rozdíl od Honoru.
Klady
+ kvalitní displej s vysokým jasem
+ snímky za dobrých světelných podmínek
+ pohodlné držení a nečistotám odolná záda
+ nadprůměrná výdrž
+ slušná čtečka otisků v displeji
+ krásně plynulý chod systému
Zápory
– problémy s portrétními fotografiemi
– noční foto
– pouze jeden hlasitý reproduktor
– celoplastové tělo bez zvýšené odolnosti
– bez adaptéru v základním balení
– přislib pouze dvou velkých aktualizací
Hondocení redakce: 65/100%
Co na nový Honor 90 říkáte vy?
Jozef Cmar
Komentáře (3)
Přidat komentář