Paměťová krize: proč zdražují telefony, počítače i konzole – a jak dlouho to potrvá

Šéf Applu Tim Cook to v červnu nazval „stoletou vodou“ a dodal, že za víc než čtyřicet let v oboru nic podobného neviděl. O pár dní později Apple zdražil počítače i tablety. Varují i šéfové Xiaomi a Nothingu, výrobní cena PlayStationu 6 podle úniků překročila tisíc dolarů a paměťové moduly do počítačů během roku podražily na násobek. Společný jmenovatel je jasný – paměťová krize, kterou spustila umělá inteligence. Pojďme se podívat, co se na trhu děje, proč se to děje a co to znamená pro vaši příští koupi. K jednotlivým příkladům se vrátíme podrobněji níže.

Co se právě děje?

Zdražování není záležitostí jedné značky ani specifické kategorie. Během několika měsíců se ceny zvedly napříč celým trhem – od levných telefonů přes notebooky a stolní počítače až po herní konzole a grafické karty. Podle odhadů analytické firmy Gartner, které přebrala odborná média, mají letos počítače podražit v průměru zhruba o 17 procent a telefony o 13 procent, přičemž se obě kategorie podle stejné prognózy prodají v menších počtech než loni.

Jádrem problému je jediná, jinak nenápadná součástka: paměť. U běžného telefonu dnes tvoří paměť RAM a úložiště zhruba 30 až 40 procent ceny všech součástek, zatímco historicky to bývalo 10 až 15 procent. U nejlevnějších modelů je ten podíl ještě vyšší.

Proč paměti tak zdražují?

Abychom pochopili příčinu, stačí tři zkratky. DRAM je operační paměť (to, čemu se v mobilu i počítači říká RAM). NAND je flashové úložiště, tedy disky SSD a paměť v telefonech. A HBM je speciální, velmi rychlá paměť, kterou potřebují čipy pro umělou inteligenci v datacentrech.

A právě HBM celou krizi roztáčí. Boom umělé inteligence vyvolal obří poptávku po výkonných čipech do datacenter a ta s sebou táhne poptávku po paměti HBM. Tu vyrábějí stejné továrny jako běžnou DRAM – jenže výroba HBM je mnohem náročnější na kapacitu. Podle analytiků TrendForce spotřebuje jeden gigabajt HBM zhruba čtyřnásobek výrobní plochy oproti běžné DRAM. I relativně malý objem paměti pro AI tak ukrojí nepoměrně velký díl výrobních linek.

Výrobci navíc dělají ekonomicky logickou věc: tři firmy, které ovládají prakticky celý světový trh – Samsung, SK Hynix a Micron – přesouvají kapacity k dražší paměti pro datacentra, kde mají vyšší marže. Na běžnou DRAM a úložiště NAND tak zbývá méně, a co je vzácné, zdražuje. Výzkumná firma IDC to popsala jako „hru s nulovým součtem“: každá výrobní deska vyhrazená pro AI je deska, která nepřipadne paměti do telefonu střední třídy.

Čísla, na kterých to celé stojí, jsou skutečně mimořádná. V prvním letošním čtvrtletí vyskočily kontraktní ceny běžné DRAM podle TrendForce o 93 až 98 procent během jediného čtvrtletí – u paměti do počítačů dokonce přes sto procent, což je rekord. Ceny úložišť NAND rostly o desítky procent a podle výhledů měly stoupat dál i v dalším čtvrtletí. IDC i další analytici se navíc shodují, že nejde o běžný cyklický výkyv, ale možná o trvalejší přerozdělení výrobních kapacit ve prospěch umělé inteligence.

Od mobilů po konzole: kde se to už projevuje

Nejviditelnějším signálem je Apple. Tim Cook připustil, že zdražení je nevyhnutelné a že firma se snaží zákazníky chránit, „ale situace je neudržitelná“. Apple následně zvedl ceny počítačů a tabletů; v Česku jsme psali, jak podražil i nejlevnější MacBook Neo. Analytici TechInsights navíc odhadují, že příští generace prémiového iPhonu by se mohla startovní cenou přiblížit k 1 299 dolarům (zhruba 28 500 korun) – jde ovšem o odhad, žádné oficiální číslo zatím nepadlo.

Z Androidu zní stejná melodie. Šéf Xiaomi Lei Jun varoval, že s nákupem nového telefonu není radno otálet, a podle vedení firmy by se nejdražší čínské vlajkové lodě mohly do konce roku přehoupnout přes 10 000 jüanů (kolem 32 000 korun). K varování se přidal i zakladatel značky Nothing Carl Pei, podle kterého dnes paměť tvoří přes polovinu ceny součástek telefonu – víc než procesor a displej dohromady. „Éra levného křemíku skončila,“ napsal. Analytici Counterpoint Research k tomu dodávají, že u některých modelů už výrobci tiše osekávají výbavu, třeba fotoaparáty, aby udrželi cenu.

Citelně to dopadá i na počítače. Například tahle sada 32 GB DDR5 paměti (2x 16 GB), která před rokem stála 2 779 Kč, se aktuálně prodává za 11 690 Kč. Zdražení se nevyhnuly ani SSD disky, například tento od Samsungu stál loni v srpnu 4 499 Kč a nyní jej koupíte za 5 999 Kč.

A konečně herní konzole. Microsoft v červnu oznámil, že konzole Xbox od srpna zdraží o 100 až 150 dolarů (zhruba 2 200 až 3 300 korun) podle modelu, a otevřeně přiznal, že ceny paměti a úložiště vzrostly o víc než 2,5násobku a do podzimu příštího roku se mají zdvojnásobit znovu. Nintendo zdražilo Switch 2 o 50 dolarů. A i když zdražením trpí třeba i Steam Machine od Valve, největší pozornost poutá nepředstavený PlayStation 6. Podle úniků vyšplhala jen jeho výrobní cena ke tisíci dolarům a odhady startovní ceny míří přes tuto hranici.

Spotřebitelé pláčou, výrobci pamětí jásají

Druhá strana mince je méně vidět, ale také by se měla zmínit. Zatímco kupující platí víc, výrobci pamětí zažívají nejlepší období za roky. Akcie pamětí v jednom květnovém týdnu povyskočily o desítky procent a firmy SK Hynix i Micron se svou tržní hodnotou dostaly mezi nejcennější technologické společnosti světa.

Konkrétní čísla ukazují, jak výhodná situace pro výrobce je. Micron uzavřel s velkými odběrateli z oblasti umělé inteligence dlouhodobé smlouvy, které mu fixují vysoké ceny až do roku 2030, a jeho hrubá marže ve třetím letošním čtvrtletí dosáhla téměř 85 procent. Stejné firmy přitom čelí ve Spojených státech čerstvě podané hromadné žalobě, podle níž měly cenu pamětí uměle hnát nahoru domluvenou koordinací výroby.

Jak dlouho paměťová krize potrvá?

Konkrétní odpovědi se liší, shodují se ale v jednom: rychle to nebude. Většina analytiků – od Counterpoint Research přes IDC až po samotné výrobce čipů jako AMD, Intel nebo Micron – umisťuje první výraznější úlevu nejdříve na konec roku 2027, spíš ale až do roku 2028. Šéf Nvidie Jensen Huang mluví o „pár letech“, což by znamenalo klidně i konec dekády.

Důvod je strukturální. Nové továrny sice vznikají, ale do plného provozu najedou až v letech 2027 a 2028 – a velká část jejich budoucí kapacity je už dnes předem nasmlouvaná provozovatelům datacenter. Analytici ze SemiAnalysis navíc upozorňují, že současný „supercyklus“ je hůř řešitelný než předchozí výkyvy, protože složitou paměť HBM nejde vyrábět tak rychle jako běžnou DRAM. Pro vyvážení dodejme, že ne všichni s nejčernějšími odhady souhlasí – část komentátorů zpochybňuje, že zdražování ve druhé polovině roku poběží tak rychle, jak nejtvrdší předpovědi tvrdí. Směr, kterým se ceny vydaly, ale nikdo z nich nezpochybňuje.

Co s tím jako kupující?

Univerzální rada neexistuje, situace ale mění obvyklou logiku „počkám si, zlevní to“. Pokud nový telefon, počítač nebo konzoli reálně potřebujete v řádu měsíců, čekání na příští generaci s sebou nese riziko vyšší ceny, ne nižší – nové modely přicházejí do dražšího trhu a slevové akce bývají méně štědré. Pokud naopak koupě nehoří, dává smysl počítat s tím, že levněji než dnes nejspíš ještě nějakou dobu nebude, a podle toho zvážit třeba starší či repasovaný model nebo prosté prodloužení životnosti stávajícího zařízení.

Ať tak či onak, paměťová krize není dočasná epizoda, kterou by stačilo přečkat do nejbližší slevové akce. Je to nový rámec, ve kterém se elektronika bude nějakou dobu nakupovat – a vyplatí se s ním počítat.

Měníte elektroniku pravidelně, nebo kvůli zdražování plánujete vydržet se stávajícími zařízeními déle?

Zdroje: TrendForce, Counterpoint Research, Gartner, IDC, CNBC, ABC News, The Register, Tom’s Hardware, XDA Developers, Xbox Wire, Nintendo