5 mýtů o chytrých telefonech, kterým možná ještě věříte – 4. díl

5_mytu_1_ico

Jsme tu v pořadí již se čtvrtým dílem našeho nepravidelného cyklu, ve kterém uvádíme na pravou míru vždy pět mýtů, polopravd a nepravd. Dnes se podíváme na aktualizace systému, sledování polohy, bezztrátové audio, legálnost rootování a zrychlování systému.

Ponořme se do světa mýtů, polopravd a nepravd Ponořme se do světa mýtů, polopravd a nepravd

Novější verze Androidu je vždy lepší než starší

Když vyjde nová verze Androidu, uživatelé skoro vždy chtějí vědět, zda se jí dočkají i na svém telefonu. Často přitom bývají velmi netrpěliví kvůli přesvědčení, že novější verze systému je lepší než ta starší. Leckdy se dokonce domnívají, že novější Android poběží na jejich zařízení lépe než ten starý. Pojďme celou pravdu postupně probrat v bodech.

  • Novější verze systému (zejména ty větší, jako 4.0, 5.0, 6.0) opravdu přinášejí také nové verze aplikací, vylepšené funkce či přímo nové programy. V tomto pohledu může být tedy novější verze systému “lepší.”
  • Součástí připrav nové verze také často bývá “optimalizace,” jejímž cílem je vyladění běhu aplikací a služeb. Mnohdy se tak povede vychytat chybičky či vylepšit procesy, díky čemuž opravdu některé systémové součásti mohou fungovat lépe.
  • S novou verzí ale také mohou přijít nové chyby. Google sice svůj systém intenzivně testuje, nicméně některé nedostatky se projeví až při větším počtu instalací na širší paletě zařízení. Často se pak objevují články o problémech, které nová verze přinesla.
  • Další potíže spočívají v nekompatibilitě aplikací s novějšími verzemi Androidu. Pokud vývojář zanedbá testování, případně se nějaké problémy projeví pouze na konkrétních konfiguracích, může zamrzávající či padající aplikace hodně znepříjemnit život. Zvláště jestliže se jich sejde více najednou.
  • Ne vždy také výrobce dobře odhadne a otestuje novou verzi Androidu s vlastní grafickou nadstavbou. Své by o tom mohli vyprávět například majitelé Samsungů Galaxy SIII po poslední aktualizaci na Android 4.4 KitKat, ale i mnozí další. Bohužel některé nedostatky se projeví až po delší době používání.
Nová verze systému nemusí být nutně lepší než ta stará Nová verze systému nemusí být nutně lepší než ta stará

Celkově vzato můžeme dát výše uvedenému tvrzení za pravdu jen s podmínkou. Ano, novější verze často přinášejí nové či vylepšené funkce a při pečlivém odladění pak leckdy poskytnou i slibovanou lepší odezvu a plynulejší běh. V mnoha případech ale mohou být i zklamáním – zejména pokud výrobce nevěnuje dostatek času optimalizaci a testování, v souvislosti s neaktualizovanými aplikacemi třetích stran či nedostačujícím hardwarem. V některých situacích je pak skutečně lepší nechat zařízení se starší, ale odladěné a dobře fungující verzí.

S aktualizací tedy doporučujeme nespěchat a počkat na reakce ostatních majitelů stejného zařízení. Někteří uživatelé také po uvolnění majoritní aktualizace (5.0/6.0) například čekají až na vydání prvního minoritního updatu (4.0.1/5.0.1), který by již měl mít “vychytané” nejzásadnější nalezené chyby a problémy.

S chytrým telefonem mohou sledovat mou polohu

Některé uživatele skoro až děsí představa, že by mohli být kvůli chytrému snadněji vystopovatelní. Často si tuto informaci odvodí z kontextu všemožných informací – například o funkci zobrazení historie polohy Google nebo z možnosti vyhledat polohu telefonu například skrze nástroj Správce zařízení Android.

Začněme tedy strohým konstatováním, že obě zmiňované možnosti lze deaktivovat – telefon nemusí nutně ukládat historii polohy, ani není nezbytné mít v něm aktivní aplikaci na jeho vyhledání (byť jsou situace, kdy byste takového rozhodnutí mohli litovat). Všechno lze vypnout a zařízení tak o své poloze nemusí vědět nic, nebo alespoň ne zcela přesně.

Pokud ovšem někdo používá “hloupý telefon” jen kvůli svému přesvědčení, že není z hlediska zjištění pozice vystopovatelný, musíme ho zklamat. Mobilní operátor totiž dokáže zjistit polohu i v případě “hloupých” telefonů, a to dokonce, i když v zařízení není vložena SIM karta.

Mobilní operátor dokáže zjistit polohu i v případě hloupých telefonů Mobilní operátor dokáže zjistit polohu i v případě hloupých telefonů

Jak je to možné? Pozitivní obhajoba uvádí, že lokalizace telefonu je dobrá v krizových situacích – například při volání záchranné zdravotnické služby, hasičů či policie. Poměrně podrobně o tomto tématu informuje web ZáchrannáSlužba.cz ve článku Lokalizace volajícího při tísňovém volání z mobilního telefonu.

V kostce jde o to, že k určení polohy mobilního zařízení, komunikujícího s mobilní sítí (a na tísňové linky, jak jistě víte, se dovoláte i bez vložené SIM karty) stačí pouze základnové stanice operátora. Nezáleží na tom, zda je telefon hloupý, nebo nejchytřejší na světě – lokalizace tímto způsobem probíhá zcela nezávisle na jakémkoli softwarovém či hardwarovém vybavení, včetně GPS.

Přesnost takového zaměření závisí na mnoha faktorech – především však na hustotě základnových stanic mobilní sítě (BTS) v dané oblasti. Může se přitom pohybovat v řádu stovek metrů, ve městech až v desítkách metrů. Není to sice tak přesné, jako použití družicového systému (GPS, GLONASS, Galileo), ale pro řadu účelů je tento způsob zjišťování aktuální pozice zařízení postačující.

Čili jestliže se vyhýbáte chytrému telefonu jen proto, abyste nebyli vystopovatelní, musíme vás zklamat: zjistit polohu vašeho telefonu je možné i v případě, že máte ten nejhloupější mobil, který je k dostání na našem trhu. Samozřejmě v případě chytrého telefonu jsou rizika větší – pokud například povolíte kdejaké aplikaci přístup k informacím o poloze, bude ji s větší či menší přesností (dle povoleného oprávnění) moci zjišťovat kdekdo, včetně provozovatelů reklamy.

Bezztrátové audio je zárukou vyšší kvality zvuku

Zatímco použitá vzorkovací frekvence (bitrate) může skutečně slyšitelně ovlivnit kvalitu zvukové nahrávky, vedou se poměrně velké debaty o tom, jak velký je rozdíl mezi bezztrátovými formáty a populárním (ztrátovým) MP3. Uživatelé s citlivým “hudebním sluchem” tvrdí, že rozdíl poznají a my jim to věříme. Ovšem kromě velmi citlivého sluchu je potřeba také kvalitní audio vybavení, a to sluchátka, dodávaná k většině mobilních telefonů, opravdu nejsou.

Rozdíl je zaznamenatelný v případě použití velmi dobrých reproduktorů a specifického druhu hudby – třeba klasiky, jazzu a další podobné. Většina audiofilů vám sice bude tvrdit, že zcela jasně poznají rozdíl, pravda ovšem je, že pro lidské ucho je obtížné takto drobné nuance rozlišit. Většina z těch, jež tvrdí opak, se buď snaží zapůsobit, nebo podlehli placebo efektu.

Pokud vám někdo tvrdí, že pozná bezztrátovou nahrávku od MP3, většinou neříká pravdu Pokud vám někdo tvrdí, že pozná bezztrátovou nahrávku od MP3, většinou neříká pravdu

Nevěříte a jste přesvědčeni o tom, že rozdíl poznáte? Zkuste si jednoduchý ABX test, s jehož pomocí můžete jednou provždy, zda ukládání hudby v bezztrátovém formátu stojí za váš čas a místo na pevném disku či v paměti vašeho telefonu.

Jednu věc ale můžeme říci jistě: se standardními sluchátky, které jste dostali jako součást balení, je z hlediska kvality víceméně jedno, zda přehráváte soubory MP3, nebo bezztrátové audio.

Rootování či instalace alternativní ROM není legální

Často můžete narazit na názor, že získání práv roota automaticky znamená ztrátu záruky. Pravda je to ovšem jen částečně. Proč? Protože někteří prodejci (a možná i výrobci) si rádi ohýbají zákony podle svých představ.

Podívejme se na celou záležitost z několika úhlů pohledu. Tím prvním je pohled zákazníka, který si za své peníze koupil zařízení s Androidem a může si s ním dělat, co uzná za vhodné. Kromě rootnutí ho může třeba hodit proti zdi. Ale stejně, jako není možné telefon vržený proti zdi reklamovat třeba kvůli prasklému displeji, nemůže uživatel požadovat ani řešení potíží souvisejících s rootnutím. Je to takzvaně “na jeho vlastní triko.” Výrobce ani prodejce tak například nejsou zodpovědní za to, že na rootnutém telefonu nefunguje v alternativní ROMce některá z hardwarových komponent, neboť ručí pouze za to, že vše bude fungovat s původním systémem.

Někteří prodejci si rádi ohýbají zákony podle svých představ Někteří prodejci si rádi ohýbají zákony podle svých představ

Rootnutí je nesporně neautorizovaným zásahem do softwaru a jako takové by se dalo přirovnat k přečipování automobilu. Pokud vám se na “čipnutém” autě porouchá turbodmychadlo, asi jen hodně drzý zákazník si dovolí ho reklamovat. Podobné je to s právy roota – jestliže si například vymažete nějakou systémovou komponentu, nemůžete čekat, že vám prodejce odstraní problém zdarma v rámci záruky. Mimo jiné i z těchto důvodů nejsou nejvyšší systémová oprávnění poskytována v základní výbavě – aby se zamezilo neznalým uživatelům v poškození systému. Podobně spíše nepočítejte s tím, že byste obstáli například s reklamací “lagujícího” uživatelského prostředí – rootnutí na to sice nemusí mít přímý vliv, nicméně jde o neautorizovaný zásah do softwaru, a vy jako zákazník prakticky nemáte šanci prokázat, že to nesouvisí.

Nicméně jestliže například v záruční době “odejde” nabíjení telefonu, tedy nastane závada, na kterou rootnutí nemá prokazatelně absolutně žádný vliv, pak by vám prodejce měl reklamaci uznat. Vyvázat se jednostranným prohlášením, ve stylu “rootnutí znamená automaticky zrušení záruky na úplně všechno” nelze. Je ale možné, že celý případ kvůli neústupnosti obou stran skončí u soudu, kde můžete jen doufat, že soudce/soudkyně správně pochopí, co “rootnutí” znamená, a jaký vliv mohlo mít na vámi reklamovanou závadu.

Ideálně je samozřejmě vhodné před případnou reklamací provést návrat zařízení do původního stavu, prověřit, jestli se problém projevuje i s oficiálním firmwarem, a pokud ano, teprve pak reklamovat.

Aplikace XY (doplňte si sami) zrychlí váš telefon/tablet

Uživatelé rádi hledají rychlý a cenově dostupný způsob, jak zrychlit svá zařízení s Androidem. Proto také tak často “zabírají” na nejrůznější reklamy, slibující zrychlení telefonu či tabletu – ideálně na jedno klepnutí. Skutečnost je ale taková, že v podstatě neexistuje nástroj, který by účinně a dlouhodobě ovlivnil rychlost odezvy systému, spouštění aplikací apod. Pokud by skutečně existoval, skoro jistě by ho Google implementoval přímo do systému.

Paradoxně lepší jsou nástroje, které rychlost vlastně nijak neovlivní – ty jsou ještě relativně “v pohodě.” Řada aplikací, především z řad takzvaných “task killerů,” však v konečném důsledku situaci ještě zhorší. Android totiž nefunguje jako Windows a ukončování běžících aplikací či služeb nemá pozitivní dopad na celkový výkon. Naopak – tím, že aplikaci odstraníte z rychlé operační paměti, bude ji systém muset při dalším požadavku znovu celou načíst, a to z pomalejší interní paměti, nebo ještě hůře z paměťové karty.

Některé aplikace slibují doslova zázraky Některé aplikace slibují doslova zázraky

Podobné je to s varováním před viry, jež se často objevují v některých aplikacích. Ta jsou často dokonce lokalizována do češtiny a vypadají poměrně věrohodně. Skutečnost je ale taková, že systém Android sám o sobě neobsahuje antivirový program (není prostě potřeba – smiřte se s tím), takže vlastně neexistuje aplikace, která by případný virus detekovala, natož pak hlásila.

Jestliže tedy narazíte na hlášení, tvrdící, že váš Android je zavirovaný, a situaci vyřešíte instalací aplikace XY, buďte si jistí, že v tom lepším případě se jedná o agresivní reklamní sdělení, v tom horším pak o pokus, abyste si v rámci svých obav nainstalovali “antivirus” v podobě skutečně škodlivé aplikace.

Další díly cyklu 5 mýtů o chytrých telefonech, kterým možná ještě věříte

  • 1. díl (listopad 2015): Měli byste používat jen nabíječku dodanou s telefonem, Černá tapeta šetří baterii, Lepší specifikace znamenají lepší výkon, Příliš dlouhé nabíjení telefonu poškozuje baterii, Obnovení do továrního nastavení smaže všechna data.
  • 2. díl (prosinec 2015): Před prvním použitím je nutné zařízení plně nabít, S Androidem se nemusíte bát malware a virů, Živé tapety drasticky snižují výdrž baterie, „Task Killery“ pomáhají zvýšit výkon, Zapnuté NFC spotřebovává baterii.
  • 3. díl (prosinec 2015): Více megapixelů = lepší fotky, Android je na všech telefonech stejný, Android „laguje“ a padá častěji než konkurence, Lepší skóre v benchmarku znamená vyšší výkon v praxi, Automatické řízení úrovně podsvětlení obrazovky šetří baterii.
  • 5. díl (březen 2016): Zámek obrazovky ochrání můj telefon, K obrazovce Androidu se nelze připojit vzdáleně, Bez aplikace Obchod Play nejde na Android nic instalovat, Instalací paměťové karty získám více místa na aplikace a hry, Na veřejné Wi-Fi síti chráněné heslem jsem v bezpečí před hackery.

Vnesme spolu pravdu do světa mýtů o chytrých telefonech!

Určitě jsme ani třetím dílem nezvládli vyjmenovat a vyvrátit všechny mýty a polopravdy, týkající se chytrých mobilních telefonů. Podělte se s námi a s ostatními čtenáři v diskuzi pod článkem, na jaké další „obecně uznávané“ nepravdy a polopravdy, kolující mezi lidmi, jste narazili! Zkusíme na základě vašich tipů sestavit další pokračování tohoto cyklu, abychom vnesli do světa mýtů alespoň trochu světla.

Karel Kilián
O Autorovi - Karel Kilián

S překonanou čtyřicítkou je s náskokem nejstarším členem redakce :-). Před několika lety hypoteticky vymyslel operační systém svých snů, aby následně zjistil, že přesně na… více o autorovi

Mohlo by vás zajímat

Komentáře (21)