5 mýtů o chytrých telefonech, kterým možná ještě věříte – 2. díl

5_mytu_1_ico

Koncem listopadu jsme vám přinesli první pěticí mýtů, točících se kolem chytrých telefonů, kterým mnozí uživatelé věří, ačkoli nejsou založeny na pravdě nebo z ní jen částečně vycházejí. Protože polopravd a nepravd je v tomto segmentu nespočet, připravili jsme pro vás pokračování, ve kterém vyvrátíme dalších pět mýtů. Podíváme se například na první nabíjení, obavy z virové nákazy, faktory, podílející se na spotřebě baterie, nebo účinnost takzvaných “task killerů.”

Před prvním použitím je nutné zařízení plně nabít

Zejména v minulosti bylo zákazníkům často doporučováno nový přístroj před prvním použitím plně nabít. Další varianta tohoto mýtu, který koluje dodnes, zní: telefon je nutné přinejmenším třikrát plně nabít a poté zcela vybít. Má tak dojít k údajnému “formování” či “formátování baterie.” Návod to sám o sobě není špatný. Co se ale stane, když se podle něj nezachováte? Vůbec nic – ve skutečnosti totiž to, jak málo, moc, či vůbec při prvním zapnutí nabijete telefon, nehraje žádnou roli.

Vyvracení mýtů: to, jak málo, moc, či vůbec při prvním zapnutí nabijete telefon, nehraje žádnou roli Vyvracení mýtů: to, jak málo, moc, či vůbec při prvním zapnutí nabijete telefon, nehraje žádnou roli

Uvedený postup totiž dle webu Battery University (vzdělávací zdroj, zaměřující se na poradenství v oblasti osvědčených postupů nabíjení) platí pouze pro starší nikl-kadmiové (NiCd) a nikl-metal hydridové (NiMH) akumulátory, nikoli ovšem pro aktuálně používané lithium-iontové (Li-Ion) a lithium-polymerové (Li-Pol) baterie. Poslední dva uvedené typy můžeme začít používat hned po vybalení telefonu z krabice.

Ve většině moderních telefonů dnes najdeme baterie na bázi lithia, takže pro ně platí, že před prvním použitím není nutné zařízení plně nabít. Jediný bod, kde může být plné nabití před prvním použitím přínosem, je kalibrace měření stavu baterie. Po kompletním nabití by totiž procento, které zařízení zobrazuje, mohlo/mělo být blíže skutečnosti. Jakákoli nepřesnost v měření však obvykle zmizí po několika nabitích tak jako tak.

S Androidem se nemusíte bát malware a virů

Bezpečnostní hrozby, o kterých se často dočtete na zpravodajských serverech, bývají často (nikoli ale vždy) více či méně přehnané. Jistě není překvapením, že za vypuštěním informace o nebezpečí stojí v drtivé většině případů “bezpečnostní firma”, nabízející (zpravidla “jediný schopný”) software pro boj se škodlivými aplikacemi.

Objektivně vzato: Android je pro autory malware nesporně zajímavou platformou. Stačí si uvědomit, že na světě máme více než miliardu zařízení, do kterých lidé ukládají leckdy až velmi osobní data a údaje.

Ředitel společnosti Kaspersky Lab Eugen Kaspersky uvedl v rozhovoru pro iTWire, který se týkal aktuálních softwarových hrozeb, že: “Windows je mnohem lepší operační systém než ostatní (iOS, Android a OS X) a Microsoft ještě zpřísní v další verzi.” Na účet jablečného systému tento nesporný odborník uvedl, že útoky na iPhony jsou “méně pravděpodobné, protože je velmi obtížné vyvinout malware pro iPhone.”

Vedle toho společnost Symantec přišla s tvrzením, že v roce 2014 zjistila, že “17 % všech aplikací pro Android (celkem téměř milion) byl ve skutečnosti malware v přestrojení.” Zde ale musíme brát v úvahu skutečnost, že prakticky žádná z těchto aplikací nepocházela z Obchodu Play.

Virů se s Androidem bát nemusíte. Pokud dodržíte pár základních pravidel. Virů se s Androidem bát nemusíte. Pokud dodržíte pár základních pravidel.

Čistě logicky vzato: zájem o platformu Android mezi autory škodlivých aplikací samozřejmě roste spolu s tím, jak vzrůstá její podíl a jak se tento operační systém dostává do rukou laických uživatelů. Jistě se shodneme na tom, že nemá smysl pokoušet se vytvořit virus, který bude fungovat jen na jednom zařízení ze sta.

V rámci objektivity ale nesmíme pominout skutečnost, že pro Android prakticky neexistují škodlivé aplikace, které by se do zařízení dostaly “samy od sebe.” Až dosud prakticky vždy schválil instalaci škodlivého programu sám uživatel. Pravda, většinou tak činil v domnění, že instaluje jinou aplikaci. Pro Android zatím – i s ohledem na způsob, jakým tento operační systém pracuje s běžícími programy – neexistuje virus v původním smyslu tohoto slova, tedy jako aplikace, která se samovolně šíří bez nutné interakce s uživatelem.

První skutečně reálnou hrozbou, naznačující potenciální zranitelnost Androidu ve větším měřítku, se stal bezpečnostní nedostatek označovaný jako Stagefright (po systémové knihovně, v níž byla zjištěna bezpečnostní díra). Teoreticky lze touto cestou infiltrovat kód do zařízení pouhým načtením MMS či otevřením webové stránky s videem. Velcí výrobci sice vydali záplaty, nicméně většinou se zaměřili jen na “vlajkové modely,” zatímco starší a levnější zařízení zůstávají na světě s otevřenou dírou. Zatím patrně ještě nikdo z “podsvětí” nenašel cestu, jak tento nedostatek využít/zneužít k šíření škodlivého kódu, nicméně co není, může být jen otázkou času.

Obecně můžeme v tuto chvíli potvrdit, že s Androidem se opravdu nemusíte bát malware a virů, pokud instalujete aplikace výhradně z Obchodu Play a máte nainstalované všechny aktualizace firmwaru pro váš model telefonu či tabletu.

V budoucnosti se pochopitelně situace může změnit, nicméně ze zkušeností můžeme potvrdit, že samo o sobě se ještě nikdy žádné zařízení s Androidem neinfikovalo.

Živé tapety drasticky snižují výdrž baterie

Živá tapeta z hlediska své funkčnosti může skutečně zkracovat výdrž baterie více než tapeta statická. Otázkou tedy je, jak zásadní to zvýšení spotřeby vlastně je. Základní rozdíl není ani tak v “živosti” tapety, tedy v tom, že se hýbe, nebo, chcete-li, animuje, ale v dalších faktorech. Například v tom, zda tapeta používá nějaké senzory, jaké a jak často (například GPS, gyroskop a další). Podobně hraje roli také to, jestli si tapeta stahuje nějaká data (například meteorologickou situaci a/nebo předpověď počasí) z Internetu. Celkový podíl na spotřebě elektrické energie z akumulátoru by ale neměl být nijak zásadní.

Další z mýtů tvrdí, že živé tapety zvyšují spotřebu baterie Další z mýtů tvrdí, že živé tapety zvyšují spotřebu baterie

Praktické měření provedli například redaktoři serveru Android Beat či AndroidPIT, kteří došli k prakticky identickému závěru, totiž že živé tapety zásadně nesnižují výdrž baterie.

Modrá čára: živá tapeta, červená čára: statická tapeta. Rozdíl je nepatrný. Modrá čára: živá tapeta, červená čára: statická tapeta. Rozdíl je nepatrný.

Živé tapety mohou být opravdu pěkné a často i funkční, proto by byla škoda jich nevyužít, když výsledný efekt na baterii je tak malý.

“Task Killery” pomáhají zvýšit výkon

Věčné téma, které na Android přinesli uživatelé Windows, jež vypozorovali, že ukončení běžících aplikací může přinést rychlejší odezvu systému. Je tu ale jeden zásadní problém: Android není Windows! Android je od začátku koncipován jako operační systém pro mobilní zařízení a jako takový má jinak nastavené preference.

Tématu “task killerů” jsme se podrobně věnovali ve článku Proč byste na Androidu neměli používat „task killery“ a „čističe RAM“? Ve své podstatě jde o jeden základní, ale bohužel často pomíjený fakt: “Android má vlastní nativní ovladač pro přidělování paměti RAM aplikacím, který zajišťuje její používání optimálním způsobem. Systém se tedy záměrně snaží, aby aplikace byly uložené v paměti RAM pro lepší výkon. V mobilních zařízeních, kde jsou rychlost a odezva rozhodující pro dobrý uživatelský zážitek, je udržování aplikací v rychlé RAM dobrá věc.”

Že jsou „Task Killery“ zbytečné, tvrdí i Google a Cyanogen Že jsou „Task Killery“ zbytečné, tvrdí i Google a Cyanogen

Pokud tedy v praxi ukončíte nějakou aplikaci, kterou pak následně spustíte, budete si muset počkat, než ji systém načte z relativně citelně pomalejší interní paměti místo toho, aby ji vyvolal z bleskurychlé RAM. To v konečném důsledku může znamenat snížení rychlosti odezvy i celkového pocitu z rychlosti systému.

„Task killery“ jsou zbytečné, tvrdí i Google a Cyanogen, a to jsou firmy, které do Androidu určitě vidí. Z článku citujme další větu: “Neměli byste ukončovat aplikace jen proto, že správce úloh tvrdí, že běží a zabírají místo v RAM. Program je automaticky uzavřen, pokud telefon vyžaduje operační paměť, nebo v případě, že aplikace zůstane příliš dlouho neaktivní.”

Android je prostě sofistikovaný mobilní operační systém a byl vyvinut tak, aby držel více aplikací ve stavu, který mu umožňuje je rychle otevřít. To je důvod, proč v seznamu posledních spuštěných programů vidíte tolik aplikací. Je to přirozená součástí funkčnosti zařízení a instalace aplikace na změnu tohoto procesu rozhodně nepřinese kýžený výsledek. “Task Killery” jdou ve své podstatě proti jednomu ze základních principů fungování Androidu, kvůli čemuž nepomáhají zvýšit výkon.

Zapnuté NFC spotřebovává baterii

Ve skutečnosti použití bezdrátové komunikační technologie NFC má na spotřebě baterie tak malý podíl, že ho s největší pravděpodobností ani nezaznamenáte. Vedoucí vývojář aplikace Flomio NFC Actions (startup zaměřený na řešení, které překlenuje digitální a fyzické světy přes NFC) John Bullard tvrdí, že ačkoli má NFC potenciál ovlivnit životnost baterie, Android disponuje několika preventivními opatřeními, díky kterým je NFC aktivní pouze za určitých okolností.

Na webu Quora Bullard odpověděl na otázku, týkající se podílu NFC na spotřebě energie, podrobněji. “Běžný NFC čip odebírá asi 50 mA při zapnutí. Pro srovnání je to přibližně čtvrtina celkové spotřeby běžného smartphonu se zapnutou obrazovkou.” Taková hodnota by samozřejmě měla podíl na výdrži baterie, ale Bullard dodává: “Existují však optimalizační techniky, které mohou významně snížit dopady NFC na výdrž baterie. Například subsystém Androidu pro práci s NFC provádí následující:

  • Inteligentní dotazování – Android nenechává NFC běžet permanentně, ale dotazuje se rychlostí kolem 10 Hz, čímž snižuje podíl na spotřebě.
  • Dotazování je zakázáno při odemykací obrazovce – v takové situaci sice čip nezjišťuje přítomnost NFC štítků, ale funguje emulace platební karty.
  • Při zhasnuté obrazovce je NFC čip vypnutý.”
Podíl NFC na spotřebě baterie je velmi nepatrný Podíl NFC na spotřebě baterie je velmi nepatrný

Jedná se ale o odpověď z roku 2012 a od té doby se mnohé změnilo – například přibyla možnost odemykat smartphone či tablet s Androidem pomocí takzvaného “důvěryhodného zařízení” – třeba v podobě NFC štítku. V takovém případě předpokládáme, že systém bude NFC přijímač používat častěji, aby zjistil dostupnost definovaného zařízení a mohl na ni reagovat. Při tomto způsobu již očekáváme, že celkový podíl na spotřebě energie by mohl být zaznamenatelný.

Pokud tedy NFC používáte několikrát během dne a máte tuto funkci zapnutou, pak si můžete být jisti, že podíl na spotřebě baterie je velmi nepatrný.

Další díly cyklu 5 mýtů o chytrých telefonech, kterým možná ještě věříte

  • 1. díl (listopad 2015): Měli byste používat jen nabíječku dodanou s telefonem, Černá tapeta šetří baterii, Lepší specifikace znamenají lepší výkon, Příliš dlouhé nabíjení telefonu poškozuje baterii, Obnovení do továrního nastavení smaže všechna data.
  • 3. díl (prosinec 2015): Více megapixelů = lepší fotky, Android je na všech telefonech stejný, Android „laguje“ a padá častěji než konkurence, Lepší skóre v benchmarku znamená vyšší výkon v praxi, Automatické řízení úrovně podsvětlení obrazovky šetří baterii.
  • 4. díl (leden 2016): Novější verze Androidu je vždy lepší než starší, S chytrým telefonem mohou sledovat mou polohu, Bezztrátové audio je zárukou vyšší kvality zvuku, Rootování či instalace alternativní ROM není legální, Aplikace XY (doplňte si sami) zrychlí váš telefon/tablet.
  • 5. díl (březen 2016): Zámek obrazovky ochrání můj telefon, K obrazovce Androidu se nelze připojit vzdáleně, Bez aplikace Obchod Play nejde na Android nic instalovat, Instalací paměťové karty získám více místa na aplikace a hry, Na veřejné Wi-Fi síti chráněné heslem jsem v bezpečí před hackery.

Vnesme společně pravdu do světa mýtů o chytrých telefonech!

Určitě jsme ani druhým dílem nezvládli vyjmenovat a vyvrátit všechny mýty a polopravdy, týkající se chytrých mobilních telefonů. Podělte se s námi a s ostatními čtenáři v diskuzi pod článkem, na jaké další “obecně uznávané” nepravdy a polopravdy, kolující mezi lidmi, jste narazili! Zkusíme na základě vašich tipů sestavit další pokračování tohoto článku, abychom vnesli do světa mýtů alespoň trochu světla.

Karel Kilián
O Autorovi - Karel Kilián

S překonanou čtyřicítkou je s náskokem nejstarším členem redakce :-). Před několika lety hypoteticky vymyslel operační systém svých snů, aby následně zjistil, že přesně na… více o autorovi

Mohlo by vás zajímat

Komentáře (15)