Budoucnost virtuální a rozšířené reality? Žádné hry, ale teleportace
David Trlica
Virtuální i rozšířená realita jsou zatím v plenkách a u obou platforem stále čekáme na důležitou aplikaci či službu, která by nějakým způsobem mohla změnit svět k lepšímu a posunout tuto oblast o kus dále. Český startup Pocket Virtuality věří, že znají odpověď na to, co bude budoucností virtuální a rozšířené reality. Teleportace je to, oč tu běží. Jejich projekt Fata Morgana umožňuje sdílet fyzický svět se vzdálenými uživateli kdekoliv a kdykoliv.
Teleportace například do Temelína, s Fata Morgana žádný problém
Český startup Pocket Virtuality byl jedním z nejzajímavějších vystavovatelů na veletrhu Future Port Prague. Za tímto startupem stojí Jan Hovora. Někteří tohle jméno můžou znát hlavně ve spojení s herním studiem Bohemia Interactive. Poslední roky se ale intenzivně věnuje virtuální a rozšířené realitě.
Přímo Pocket Virtuality prezentuje projekt Fata Morgana takto: Je to systém určený pro tvorbu 3D prostředí ve skutečném čase a simultánní streamování do vzdálených systémů virtuální reality. Tato technologie umožňuje spolupráci uživatelů ve fyzickém prostředí.
Stručně a zjednodušeně řečeno, jedná se o teleportaci. A to se přitom využívají VR a AR brýle, které už jsou běžně na trhu, jako Microsoft Hololens či HTC Vive. Pokud jde o oblasti rozšířené a hlavně virtuální reality, tak se ke koncovým uživatelům dostávají hlavně informace ze zábavního průmyslu. Z toho se může nabýt dojmu, že budoucnost těchto oblastí je ve hrách. S tím ale Jan Hovora, který má sám v oblasti vývoje her velké zkušenosti nesouhlasí.
Vzdálená přítomnost aneb duch v reálném prostředí
Fata Morgana je zjednodušeně platformou pro vzdálenou přítomnost a díky kombinaci rozšířené a virtuální reality dokáže vytvořit virtuální kopii reálného prostoru. V tomto prostoru se následně uživatel může pohybovat sám, nebo i s ostatními uživateli, kteří spolu můžou komunikovat. Aplikace zároveň dokáže přenést polohu a orientaci avatara uživatele do reálného prostoru.
Jana Skálováhttps://www.youtube.com/watch?v=RiZnuzSyd3w
Z prvního popisu to může vypadat jako známá a využívaná vzdálená asistence, nicméně vzdálená přístupnost je o úroveň dále. Účastník nejen vidí to, co pracovník na místě, může se ale také sám pohybovat ve virtuální kopii daného prostředí. Jak vývojáři sami říkají, s trochou nadsázky jste duchem v reálném prostředí. Plusem této technologie je i to, že nevyžaduje trvalé online připojení k internetu. Jak to může fungovat, můžete vidět na videu výše.
Celý projekt je momentálně ve stádiu vývoje a výzkumu. Nedávno však již proběhlo testování v jaderné elektrárně Temelín. Probíhalo dva dny, a to jak v režimu offline, tak také online, ale s omezenou konektivitou. „Náš pobyt v Temelíně dopadl v rámci možností dobře. Ukázal nám rozdíly v užívání mezi našimi laboratorními podmínkami a podmínkami reálného provozu s neustálými kontrolami či nedostatkem světla. Budeme muset zlepšit prostředí naší aplikace a možnost orientace ve virtuálním prostředí,“ shrnul Jan Hovora poznatky.
K čemu se může AR a VR teleportace využít?
V budoucnu by mohla výrazně zefektivnit řešení složitých a neplánovaných oprav. A to například tím, že by k řešení problému bylo možné přizvat další experty v podstatě z celého světa. V případě problému tak například nemusí letět přes půlku světa, ale problém můžou vidět rovnou. Nemusí se ale přitom jednat o pomoc u společností, využití může virtuální teleportace najít i při katastrofách, jakou je zemětřesení, hurikány apod.
Skenování prostředí v JE TemelínPrávě pomoc při katastrofách je to, odkud vývojáři vzali inspiraci. Do oblastí zasažených přírodní katastrofou by se tak mohli přizvat experti z celého světa. Jedna z výhod projektu Fata Morgana je to, že nevyžaduje rychlé připojení k internetu.
Jak Fata Morgana funguje?
Pracovník vybavený real-time snímací technologií Hololens prochází prostředí, čímž ho skenuje ve 3D, výsledek skenu se konvertuje do polygonů, zkomprimuje se a uloží do paměti. Pokud je k dispozici internetové připojení, začne se postupně odesílat na servery. Díky tomu se může pracovat offline, nebo s hodně špatným připojením k internetu. Při skenování uživatel vidí, kde model ještě není kompletně naskenován, případně může být i do takových míst navigován.
https://www.facebook.com/PocketVirtuality/photos/a.802316313246076/1302570926553943/?type=3&theater
Do samotného modelu se dají vkládat poznámky ve formě audia, popisku, fotky, 3D modelu. A to v reálném čase, ale i zpětně. Modely jde také porovnávat a zkoumat jejich rozdíly v reálném čase, případně se vracet v čase. Nasnímané modely jdou následně ukládat do standardních 3D formátů.
Co se v této oblasti chystá do budoucna?
Jan Hovora ve své prezentaci na Future Port Prague představil také to, co se v této oblasti chystá do budoucna. V první řadě to je živé streamování s podporou komunikace, možnost využít měření ve virtuálním prostředí, využívat více senzorů pro kvalitnější skenování apod.
Zároveň se také musí vyřešit několik hlavních problémů, které se během testování v Temelíně objevily. V první řadě to jsou problémy s nedostatkem světla, což ve výsledku znamená, že výsledný 3D sken nebyl tak kvalitní, obzvlášť v tak komplexním prostředí jako je jaderná elektrárna to může být problém. Dále jsou to vylepšení od uživatelského rozhraní, až například po zadávání údajů pomocí bezdrátové klávesnice. Rozhodně ale jde už nyní o velmi zajímavý způsob využití rozšířené a virtuální reality. Není ale poslední, který pochází z českých luhů a hájů. Brzy se můžete těšit na další zajímavé novinky, na které jsme narazili na Future Port Prague.
Co říkáte na tohle využití AR a VR? Těšíte se na tento druh teleportace?
Jakub Kárník
Libor Foltýnek
Tomáš Křišťál
Daniel Macho
Karel Kilián
Komentáře (3)
Přidat komentář