Hra VOEZ: Piano Tiles na extázi pod japonskou taktovkou
Pokud patříte mezi fanoušky hudebních her, nejspíš jste již měli tu čest poznat hru Piano Tiles. Kopií této dnes již legendární hry je mnoho, ale většina vypadá přinejmenším podobně jako originál. To samé můžeme říct i o obsažené hudbě, podle které trefujete správná políčka. Pokud vás ale klasická klavírová hudba omrzela nebo jednoduše dáváte přednost elektronické hudbě, máme pro vás tip, který na první pohled zaujme. Jmenuje se VOEZ a jedná se o přímé pokračování her Cytus a Deemo. A jaký je druhý a třetí pohled?
Mechanika VOEZ je i není jako Piano Tiles
Když se podíváme na klasické Piano Tiles, vidíme černé klávesy plující po různých částech obrazovky odshora dolů. Úkolem je trefovat je dostatečně rychle a přesně, přičemž pokud se netrefíte nebo vám černý blok ujede, jednoduše končíte a musíte hrát danou úroveň znovu. VOEZ jde na to trochu jinak. Místo černých bloků vidíte červené, modré nebo bílé kosočtverce, které podobným způsobem plují odshora dolů. Jenže zde si můžete dovolit kosočtverce minout.
《VOEZ》Teaser
Zatímco v Piano Tiles se hodnotí to, kolik bloků si dokážete podřídit během jediné hry (přičemž hudba hraje stále dokola), ve VOEZ se hodnotí přesnost zachycení jednotlivých značek podobně jako u tanečních her, čili PERFECT, GOOD a MISS. Hudba zahraje jen jednou a na konci se dozvíte své hodnocení v celkovém součtu bodů a klasicky japonském stylu, tedy C, B, A, S (A = skvělé, S = super skvělé).
Vše se tu hýbe, je barevné a plné efektů
Zatímco srovnávané Piano Tiles je na pohled tak trochu nudnou záležitostí (nikoli herně), VOEZ upoutá již prvním dojmem. Vše je tu barevné, jednotlivé sloupečky s plujícími značkami mění své barvy za chodu, přesouvají své pozice a každé stisknutí značky je doprovázeno grafickým efektem. Typicky japonské.
Každá značka má svůj význam
Jednotlivé značky (kosočtverce) mají svůj vlastní smysl. Zatímco červené stačí jednoduše stisknout na „cílové čáře“, modré po vás budou chtít „swajpnout“ tím směrem, kterým ukazuje jejich modrá strana. Bílé pak znamenají rychlou vyhrávku, přičemž držíte prst na displeji a hýbete jím podle toho, kam bílé značky směřují.
A ještě se vrátíme k těm červeným. Můžete totiž také potkat dlouhé tóny, které jsou označeny právě červenými kosočtverci, které jsou ale svisle protažené. Na těch budete držet prst po celou dobu protažení. Také u nich můžete v některých případech vidět vodorovné čárky. Ty pak značí, že právě podle nich se bude celý sloupec i se značkou posouvat.
Hudba: Základ všeho
Jak jsme již výše zmínili, VOEZ je podloženo elektronickou hudbou. Tedy, abychom byli přesnější, japonskou elektronickou hudbou. Milovníci žánrů techno, electro či dubstep si tedy přijdou na své. Samotných skladeb je v současnosti k dispozici 52, což není úplně málo. Pokud by vám to ale málo připadalo, ničeho se nebojte, každou chvíli přibývají nové a nové skladby. Většina hráčů je ale nejspíš nikdy neotevře. Důvod?
Herní postup? Tohle se nám nelíbí
Většina her dnes obsahuje mikrotransakce. Pokud se nechcete zdržovat, můžete si vylepšení zaplatit. To fungovalo i v Piano Tiles, kdy jste si mohli dokupovat herní měnu, za kterou jste si odemykaly další herní „životy“ nebo skladby, na které jste neměli dostatečný level.
VOEZ by mohla být velmi příjemná a povedená hra se skvělým hudebním doprovodem i grafickým kabátkem. Jenže jak jsme již zmínili, většina hráčů definitivně skončí po první nebo druhé skladbě. Ty totiž nejsou ještě tolik náročné a dá se na nich nahrát skóre, které vám dá klíč k další skladbě. A takhle by to šlo i dál, kdyby následující úkoly pro získání klíče nebyly tak zapeklitě těžké. Hned po druhé odehrané skladbě bude vaším úkolem odehrát skladbu na hodnocení A v obtížnosti HARD. A už vám asi dochází, kam tím míříme.
Samozřejmě si můžete další skladby odemknout právě mikrotransakcemi, jenže jeden klíč stojí 30,- Kč a skladeb je v současnosti 52! Kdybychom tedy chtěli odemknout všechny, utratili bychom přes 1500,- Kč a to je opravdu velmi hodně.
Verdikt
VOEZ je hra, která očaruje všechny milovníky japonského stylu, mangy a anime. Už samotné intro hry je jakýmsi anime klipem a tento dojem zůstává i nadále během hraní. Grafické zpracování je parádní, plynulost hry je ukázková, hudební podklad špičkový a herní mechanika je přinejmenším neokoukaná. O tom všem svědčí skóre hry v Obchodě Play a také komentáře hráčů.
Tuhle jinak parádní hudební hříčku ale zabíjí její obtížnost a v případě mikrotransakcí také její ceník. Kdyby za oněch 30,- Kč bylo alespoň pět klíčů ke skladbám, možná bychom ještě dokázali přimhouřit očko. Jeden klíč takto ale vychází až o 50% dráž než originál skladby zakoupený například v Hudbě Play. Takže japonští vývojáři by se měli zamyslet, zda to takhle opravdu chtějí. A pokud je pro vás VOEZ příliš náročnou nebo drahou hrou, raději se vraťte k Piano Tiles.
Poznámka z redakce: Ano, možná jste pochopili, že s originální hrou Piano Tiles nemá VOEZ příliš společného. Srovnání bylo zvoleno jako ukázka kontrastu v jediném herním žánru.
Jan Tipmann
Johanna Kovaczicz
David Trlica
Adam Kurfürst
Libor Foltýnek
Marek Houser
Tomáš Křišťál
Jakub Kárník
Komentáře (2)
Přidat komentář