Proč byste měli zamávat na rozloučenou na konci každého videohovoru?
Porady a schůzky, které se kdysi konaly v kancelářích a kavárnách, se nyní přesunuly do online prostoru. Všechny zmíněné situace jsou poměrně formální, a proto bychom se v nich měli řídit určitými pravidly, určitě by se dalo říct i etiketou, která předepisuje určité chování. Jeden příklad za všechny, na každém pohovoru byste měl sebevědomě podat svou pravici jako výraz slušného vychování. Stejně tak existuje i etiketa videohovorů. Pravidel není moc, ale pár se jich určitě najde. Mezi hlavní o kterých dnes padne řeč: jak se do hovoru připojit, jak se vyvarovat špatné komunikaci a jak správně ukončit videohovor.
Stejně jako nepřijdete pozdě na schůzku do kanceláře, byste neměli přijít pozdě ani na videoschůzku. Dochvilnost je klíčová, a hledí se na ni i v trošku pozměněném režimu online hovorů. V případě, že z nějakého důvodu přijdete pozdě a nestihnete úvodní přivítání, je dobré dát o sobě vědět. Popravdě není nic horšího, než se připojit pozdě bez jakékoliv omluvy, celý hovor mlčet a na konci se bez rozloučení odpojit. Jsou situace, kdy se připojíte v průběhu rozjeté prezentace. V takovou chvíli je lepší počkat na konec prezentace a při vašem prvním vyjádření dodat, že jste se dodatečně připojili a že se omlouváte.
Co se týče samotných hovorů, etiketa videohovorů se přímo rovná té v reálném životě. Žádné neslušné skákání do řeči, ideálně se vyhněte nepřetržitému vibrování telefonu. A hlavně se zavřete do jedné místnosti, kde vám okolí nebude bránit v práci. Myslím, že těch Zoom failů už bylo dost.
Jak správně ukončit videohovor
Nejhorší možný způsob je jednoduše odejít bez jakéhokoliv rozloučení. Když se vyhnete tomuto neduhu, pravděpodobně vás napadá otázka, co dělat na konci videohovoru. Odpovědí je mnoho, spousta lidí je zastánce strohých: „Na shledanou“ nebo „Ahoj, tak zase v pátek!“ Samozřejmě i to je možnost, ale možná ještě lepší možnost je zamávat. Možná se při pomyšlení, jak do kamery máváte na svého šéfa, cítíte nekomfortně. Možná se smějete a říkáte si, kdo takovou blbost vymyslel. Mávání vás možná mile překvapí.
Adam KurfürstMoje „první mávací“ přišlo teprve před pár týdny. Druhá strana se směje od ucha k uchu a z čista jasna na mě mává do kamery na rozloučenou. Z počátku jsem se divil a připadal si trošku jako dítě v druhé třídě, když paní učitelka mává dětem na rozloučenou. První pocity přešly a já byl vlastně i docela rád za banální zamávaní, které vystřídalo strohé: „Na shledanou.“
Tím započal můj malý experiment, jak správně ukončit videohovor. Posledních pár dní jsem zamával do kamery a usmál se na konci každého videohovoru a po následném dotázání i druhá strana uznala, že zamávání bylo mnohem „lidštější“ než jenom strohé rozloučení. Přece jenom lidé nejsou stroje, jsme sociální stvoření. Chceme se cítit navzájem propojeni, a to i v pracovním kontextu. Je to pravda, mávat na konci schůzky není zrovna „cool“, ale i taková banalita může lidem v dnešní době zvednout náladu a zlepšit online pracovní prostředí.
Co děláte na konci videohovoru?
Libor Foltýnek
Jakub Kárník
Jana Skálová
Marek Houser
Komentáře (5)
Přidat komentář