Evropa staví vlastní Starlink. Projekt IRIS² míří z plánů do ostré výroby, k prvním startům dojde v roce 2029

Přidat Svět Androida mezi preferované stránky na Google

ať vám neunikne žádná Android novinka nebo sleva

Evropská unie má za sebou klíčový krok k vlastnímu satelitnímu internetu. Evropská komise 7. srpna spolu s konsorciem SpaceRISE podepsala prováděcí dohodu, která projekt IRIS² posouvá z rýsovacího prkna do ostré výroby a nasazení – jde o evropskou odpověď na americký Starlink.

Z plánů do výroby: 348 družic a starty v roce 2029

Jednání o podobě programu, známá jako Rendezvous 1, začala letos v lednu a skončila 6. srpna. Dohoda podle Evropské komise potvrdila klíčové parametry projektu – návrh, kapacitu systému, harmonogram nasazení i cílovou cenu. Program se tím po letech příprav překlápí z plánování do fáze, kdy evropští výrobci začnou družice reálně stavět.

Cílová konstelace bude čítat 348 družic – 330 na nízké oběžné dráze (LEO) a 18 na střední dráze (MEO), s možností doplnění o další prvky pro konkrétní mise. Na technickou stránkudohlíží Evropská kosmická agentura (ESA), která má na starosti vývoj, kvalifikaci a ověření družic na oběžné dráze. První starty mají přijít v roce 2029, odkdy se bude postupně rozbíhat i provoz služeb.

Posílená konstelace IRIS² míří hlavně na bezpečnost

Oproti původnímu plánu Komise kapacitu programu navyšuje. Přibývá 66 dalších družic tvořících vyhrazenou vrstvu pro obranu, bezpečnost a záchranné složky. Podle Komise to zvýší zabezpečenou vládní kapacitu o 60 % v rámci EU a o 54 % celosvětově.

Projekt staví na partnerství veřejného a soukromého sektoru. Konsorcium SpaceRISE tvoří operátoři SES, Eutelsat a Hispasat, na výrobě se podílejí evropské firmy jako Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space, OHB a Aerospacelab. Zabezpečené spojení budou moci využívat vládní uživatelé z členských zemí EU i z Norska a Islandu.

Kolik to stojí a čím se liší od Starlinku

Rychlejší nasazení a vyšší kapacita znamenají další investice. Peníze mají přijít z rozpočtu EU na roky 2028–2034 a z příspěvků členských států. Polsko už vyčlenilo 656 milionů eur, Maďarsko 500 milionů eur a Španělsko ohlásilo investice v rozmezí 1,6 až 2 miliardy eur.

Přirovnání ke Starlinku je namístě spíš záměrem než rozsahem. Na rozdíl od Starlinku, který dnes tvoří tisíce družic a míří na masový spotřebitelský trh, staví IRIS² na řádově menší konstelaci a klade důraz především na suverénní a šifrované spojení pro vlády, armádu a krizové služby. Vedle toho má nabídnout i komerční konektivitu a rychlý internet do míst, kam pozemní sítě nedosáhnou.

Dokáže Evropa dotáhnout vlastní satelitní síť včas, nebo jí Starlink mezitím uteče ještě dál?

Zdroje: ESA, Evropská komise, GSMArena

Přidat Svět Androida mezi preferované stránky na Google

ať vám neunikne žádná Android novinka nebo sleva