Žijeme ve sci-fi? Možná, díky Číně. Vyslala do vesmíru „počítačovou“ družicovou síť s AI. Co to znamená?

Ve středu 14. května čínská raketa Long March-2D úspěšně vynesla na oběžnou dráhu 12 družic. Na tom by nebylo nic až tak výjimečného — pokud by nešlo o vůbec první satelitní síť navrženou přímo pro výpočetní operace ve vesmíru, nikoli jen pro sledování Země nebo přenos dat. Tzv. „Three-Body Computing Constellation“ (ano, název pravděpodobně naráží na slavný sci-fi román a nyní i seriál) přináší zcela nový způsob, jak zpracovávat data z vesmíru.

Data budou zpracována přímo na oběžné dráze místo toho, aby se vše posílalo zpět na Zemi. A právě to je v dnešní době přetížených sítí obrovská výhoda. Klasické družice totiž pořizují data a posílají je k nám, kde se teprve zpracovávají, čímž zabírají čas i kapacitu.

Družice od firmy ADA Space problém řeší zabudováním výkonných čipů a algoritmů s umělou inteligencí, které umožní analyzovat snímky, rozpoznávat objekty nebo hledat anomálie v reálném čase přímo ve vesmíru.

Aby se dal lépe pochopit objem systému, který nyní orbituje na naší oběžné dráze, uvedeme si konstelaci družic do lepšího, nám známějšího, kontextu.

Celé souhvězdí 12 družic zvládne výkon 5 peta operací za sekundu, což je opravdu hodně; dokáže za 1 sekundu provést tolik operací, kolik by člověk nestihl za celý život ani zlomkem. Také má 30 TB úložiště, takže je celkem jako 60 špičkových herních počítačů pracujících naráz (zhruba). Každá družice má navíc laserový přenos dat s rychlostí až 100 Gbps, což umožňuje bleskové sdílení informací mezi jednotlivými satelity.

Proč je AI na oběžné dráze vlastně celkem důležitá?

Zní vám celá tato zpráva jako jedna velká technologická frajeřinka? Nedivíme se, ale ve skutečnosti jde o strategický krok. Čína tímto počinem udává základy vesmírného cloud computingu – podobně jako máme cloudové servery na Zemi (Google Cloud, Azure, AWS), brzy bychom mohli mít výpočetní centra přímo na oběžné dráze. To má důsledky v:

• Ekonomice – rychlejší zpracování družicových dat pro firmy i státy
• Vědě – například pro astronomická pozorování v reálném čase
• Armádě – menší závislost na pozemní infrastruktuře a rychlejší reakce

Hlídač planety z Česka: TROLL odhalí znečištění i ohrožené oblasti dřív než kdokoli jiný Libor Foltýnek Zprávičky Libor Foltýnek Zprávičky

Jeden ze satelitů má mimochodem i speciální rentgenový detektor pro sledování jevů jako jsou záblesky gama záření nebo výbuchy supernov, a v případě detekce automaticky upozorní ostatní družice nebo observatoře k dalšímu sledování.

Možná to tak nepůsobí, ale jde jen o začátek

Projekt ADA Space a Zhejiang Lab tímto jen začíná. Plán je ambiciózní: v příštích letech chtějí vyslat až 2800 podobných družic a vytvořit tak síť podobnou satelitnímu internetu Starlink, ovšem zaměřenou na výpočty a právě AI.

Počet satelitů se v budoucnu bude muset snížit na třetinu. Doplatí na to Muskův Starlink i lidstvo? Jana Skálová Články Jana Skálová Články

To vše se dá považovat za součást širší čínské strategie s cílem získat náskok ve vývoji AI a technologií nových generací. A právě vesmír se jeví jako jedna z oblastí, kde by se tento náskok mohl projevit nejviditelněji.

A co si o tomhle celém vlastně myslíte vy?

Zdroj: SpaceNews