USA představily plán na ovládnutí umělé inteligence. Kde je Evropa?

Spojené státy americké představily strategický dokument nazvaný AI Action Plan, jehož cílem je zajistit zemi „neotřesitelnou technologickou převahu“ v oblasti umělé inteligence. Plán přichází v době, kdy se soupeření s Čínou o dominanci v AI přirovnává k nové studené válce. Nejde jen o technologický pokrok, ale o souboj hodnot, ekonomických systémů a globálního vlivu, jehož vítěz může nastavit pravidla pro zbytek světa. Plán komplexně řeší vše od byrokracie přes energetiku až po vzdělávání.

AI jako nová studená válka

Boj o globální prvenství v oblasti umělé inteligence je hnán vidinou dosažení takzvané obecné superinteligence (AGI) – systému schopného řešit jakýkoli problém a autonomně vyvíjet nové technologie. Země, která této mety dosáhne jako první, získá strategickou výhodu, kterou by zbytek světa již nemusel být schopen dohnat. Právě z tohoto důvodu americká vláda přistupuje k AI jako ke klíčovému bojišti a hlavního soupeře vidí v Číně. Celý souboj je tak stavěn do role konfliktu mezi demokracií a totalitním režimem.

Klíčové body amerického AI Action Plánu

Americký plán je postaven na několika strategických pilířích, které mají společně zajistit rychlý a udržitelný rozvoj AI v souladu s americkými zájmy.

• Odstranění byrokracie: Plán navrhuje odstranit byrokratické překážky, které brzdí inovace. Federální financování má směřovat primárně do států, které zavedou co nejmenší regulace pro vývoj AI, což má motivovat k vytvoření volnějšího prostředí pro firmy a výzkum.
• Prosazování amerických hodnot: AI modely mají aktivně šířit „americké hodnoty“, zejména svobodu slova. Dokument dokonce navrhuje upravit doporučení pro firmy tak, aby se v AI modelech nepracovalo s ideologicky citlivými tématy jako dezinformace, diverzita nebo klimatická změna, s cílem vytvořit údajně „objektivní AI“.
• Otevřený software (Open Source): Místo uzavírání technologií sází plán na open source. Myšlenka je jednoduchá: pokud se americké open-source modely stanou globálním standardem, budou se spolu s nimi šířit i americké hodnoty a vliv.
• Testovací „sandboxy“: Pro zrychlení adopce AI v klíčových sektorech, jako je zdravotnictví nebo právo, plán počítá se zřízením testovacích prostředí (sandboxů). V nich si firmy budou moci vyzkoušet nové AI systémy v reálném provozu pod dohledem státních orgánů (např. FDA), avšak bez hrozby vysokých pokut a právních komplikací.
• Podpora pracovníků: V reakci na obavy ze ztráty pracovních míst plán přichází s přístupem „worker-first“, který klade důraz na vzdělávání, rekvalifikace a získávání nových dovedností. Daňové úlevy jsou navrženy pro vzdělávací kurzy zaměřené na AI.
• Energetika a výroba čipů: Plán identifikuje energii jako největší limit pro rozvoj AI. Požaduje proto masivní modernizaci elektráren, výstavbu datových center a hlavně přesun výroby čipů do USA, aby se snížila strategická závislost na Tchaj-wanu.
• Bezpečnost a kontrola exportu: Součástí strategie je i posílení kybernetické bezpečnosti, obrana proti deepfake videím a přísná kontrola exportu klíčových technologií a čipů, aby se zamezilo jejich úniku do rukou rivalů.
• Čisté datové sady: Plán volá po vytvoření masivních, kvalitních a legálně získaných datových sad pro vědecké účely. To má zvýšit důvěru v AI a poskytnout výzkumníkům spolehlivý základ pro další inovace.
• Kontrola a srozumitelnost AI: Americká vláda pověřila agenturu DARPA, aby vyvinula technologie, které umožní lépe porozumět, proč AI rozhoduje tak, jak rozhoduje. Cílem je odstranit problém „černé skříňky“ (black box) u systémů, které rozhodují o zdraví či bezpečnosti.

Kde je v tom všem Evropa?

Zatímco Spojené státy a Čína mají jasně definované a ambiciózní plány na ovládnutí budoucnosti s AI, Evropa se zdá být pozadu. Přestože EU přijala regulatorní rámec EU AI Act, chybí jí srovnatelně silná vize a tah na branku, který by ji udržel v globálním závodě. Evropský přístup je vnímán jako opatrný a zaměřený především na kontrolu rizik, což může brzdit inovace ve srovnání s dravým tempem USA a Číny. Absence silného evropského lídra nebo průrazného projektu, jako je například francouzský Mistral AI v širším měřítku, vyvolává otázky o budoucí konkurenceschopnosti kontinentu.

Americký AI Action Plan je bezpochyby silnou a komplexní strategií, která má potenciál uspět. Zároveň však přináší rizika, zejména v tlaku na deregulaci. Pro Evropu je však největším rizikem právě absence podobně ambiciózního plánu.

Měla by se Evropa aktivněji zapojit do závodů v AI?