BlackBerry Priv: zelená ostružina s klávesnicí (recenze)

První zprávy o připravovaném BlackBerry Priv (tehdy ještě pod kódovým označením Venice) vyvolaly poměrně značné pozdvižení. Čím? Přeci výsuvnou hardwarovou klávesnicí! Tu totiž v tomto provedení takřka jistě žádný jiný telefon s Androidem nemá. V září 2015 jsme dokonce na téma tohoto telefonu pořádali Víkendovou hlasovačku, ze které vyplynulo, že 42 % čtenářů by určitě chtělo hardwarovou klávesnici. Dalším prvkem, poutajícím pozornost, byl zahnutý displej, který evokoval Samsungy řady Galaxy Edge. Jak obstojí tento model v našem redakčním testu? Naplní očekávání, nebo najdeme něco, čím nás vysloveně zklame? To se dozvíte v naší recenzi.

Obsah recenze

• Obsah balení
• Design a konstrukce
• Displej
• Klávesnice
• Hardwarová výbava
• Baterie a výdrž
• Systém a aplikace
• Hudba a zvuk
• Fotoaparát
• Resumé
• Cena a dostupnost

 

Rozbalujeme BlackBerry Priv

BlackBerry Priv je distribuován v nezvykle velké kartónové krabičce, což vynikne zejména ve srovnání s většinou konkurentů, kteří obaly z mnoha důvodů minimalizují. Krabička má celkem tři patra, přičemž v tom nejvyšším je v lůžku samotný telefon. O patro níže je k nalezení prostředek pro vysunutí „šuplíčků“ pro SIM a paměťovou kartu. Připravena jsou také papírová „leporela“ s popisem několika základních kroků a záruční list. Ve spodním patře se usídlila minimalistická nabíječka, nabíjecí/datový kabel a sluchátka v provedení špunty se třemi páry různě velkých koncovek. Sluchátka jsou vybavena mikrofonem, takže je lze použít jako handsfree.

Design a konstrukce

Telefon s výsuvnou konstrukcí („slider“) a operačním systémem Android je poměrně velkou raritou. Rozdělme si ho tedy pro účely popisu na horní část s displejem a dolní s klávesnicí, které budeme říkat základna. Horní část vysunete snadno zatlačením prstu na kovový rámeček lemující spodní hranu obrazovky. Podobný prvek najdete také nad displejem, takže při položení telefonu displejem dolů nebude na rovné podložce ležet přímo na skle. Na výsuvné části nad displejem je poměrně viditelné logo výrobce, vpravo od něj se nachází 2Mpx přední kamera a vícebarevná notifikační LED. Vlevo jsou šikovně maskovány senzory přiblížení a okolního světla. Přímo nad logem se pak ve výřezu odhaluje reproduktor pro hovory. To je z hlediska výsuvné části vlastně vše.

Po vysunutí se pod obrazovkou objeví hardwarová QWERTY klávesnice, a pokud se na mobil podíváte zezadu, spatříte část lesklého kovového mechanismu výsuvné konstrukce.

Můžeme konstatovat, že vysouvání i zasouvání je poměrně pohodlné a jisté. V tomto směru na zařízení nikde nic neskřípe, nevrže, celkově působí provedení bytelně. Nenajdete tu žádné mezery ani vůli. S vysunutou klávesnicí vypadá zařízení jako „opravdu velké pádlo,“ nicméně v ruce se drží relativně dobře a jistě.

Co najdeme na hranách?

Vraťme se k základně – jak jsme již řekli, ve spodní výsuvné části se nachází klávesnice, ještě níže pak je perforovaný obdélník s hlasitým reproduktorem a mikrofonem, který je samozřejmě vidět v otevřeném i zavřeném stavu. Na levé hraně je tlačítko pro zapnutí/vypnutí, které však nebudete potřebovat příliš často – telefon totiž podporuje návykovou funkci „wake on tap,“ takže k jeho probuzení z letargie stačí poklepání na displej. Funkce probuzení poklepáním fungovala, na rozdíl od levnějšího sourozence DTEK50, naprosto spolehlivě.

Na spodní hraně se nachází nabíjecí/datový konektor (zde výrobce vsadil na starý osvědčený microUSB) a zdířka pro sluchátka (3,5mm jack).

Na pravé straně je hned trojice tlačítek: dvě pro nastavení hlasitosti, třetí však neslouží pro fotoaparát, jak by se mohlo zdát, ale má fungovat jako zkratka. V našem případě se ani po opakovaném stisku tohoto tlačítka nedělo vůbec nic.

Konečně na horní hraně jsou dva sloty: jeden pro nano-SIM, druhý pro paměťovou kartu microSD.

Zadní strana – radost podržet

Zadní strana je provedena z pogumovaného povrchu „soft-touch,“ který svou strukturou napodobuje kevlar. Materiál je příjemný na dotek a zabraňuje klouzání telefonu v dlani. Přesně uprostřed je poměrně velkorysé logo výrobce, v horní část pak najdete nepřehlédnutelnou optiku fotoaparátu a dvojici přisvětlovacích LED. V případě optiky vsadil výrobce na značku Schneider-KREUZNACH. Přisvětlovací LEDky jsou velice silné, BlackBerry Priv tak s přehledem zastoupí i funkci baterky.

Co nás ale zklamalo, byl povrzávání zadního krytu. Ten sice není uživatelsky demontovatelný, takže baterii si v tomto telefonu nevyměníte, přesto vrže poměrně citelně. To bychom u zařízení v této cenové kategorii skutečně nečekali. Podle některých zdrojů je to způsobeno absenci bezdrátového nabíjení, které je dostupné jen v USA. Americké modely prý tímto problémem netrpí.

Smutné je, že BlackBerry negarantuje žádný stupeň odolnosti proti vodě ani prachu. Je otázkou, zda je vůbec možné s touto konstrukcí udělat něco, aby byla vodotěsná a prachotěsná – patrně nikoli.

BlackBerry Priv existuje pouze v černé barvě, ale v prezentaci pro evropské operátory bylo k vidění i bílé zařízení. To se však ani rok po představení na pulty prodejen nedostalo, z čehož usuzujeme, že jiné barevné varianty už nejspíš nepřijdou.

Bezpečnost? Ano, ale bez čtečky otisků prstů.

O něco větším překvapením je absence čtečky otisků prstů. Přeci jen u výrobce, který svou marketingovou strategii stavěl (a i s Androidem chce stavět) na bezpečnosti, bychom odemykání prstem považovali za samozřejmost. Nebránili bychom se ani dalším biometrickým technologiím. V tomto směru tedy BlackBerry Priv opravdu zklamalo. Odemykání lze provádět PINem, gestem nebo heslem, tedy metodami, na které jsme zvyklí od Androidu druhé generace.

BlackBerry Priv působí velkým a masivním dojmem. S ohledem na rozměry a hmotnost budete určitě vědět, že „držíte něco v ruce.“ Designu vládnou přímé linky a úhly prakticky bez zkosení a přechodů.

Jemný AMOLED

Obrazovka s úhlopříčkou 5,4″ nabízí rozlišení 2560 x 1440 obrazových bodů, což znamená výslednou jemnost 544 ppi. Jedná se o panel AMOLED s jasnými barvami a opravdu černočernou černou. Pochválit musíme automatickou regulaci jasu, která reagovala svižně a dokázala pružně řídit podsvícení podle okolních podmínek. Nikdy jsme tak nemuseli zasahovat do nastavení. Pozorovací úhly jsou dobré, za jasného počasí jsme však přeci jen občas bojovali s nežádoucími odlesky. Maximální jas je znatelně menší než u Edge+, což je patrné zejména v jasném slunečním světle.

Displej se po stranách svažuje, čímž trochu připomíná Samsungy Galaxy Edge, zakřivení je zde však o něco mírnější. Zakřivená hrana je využívána například k zobrazení nabíjení, což působí velmi efektně. Byť se jedná o relativní maličkost, majitelé Galaxy Edge mohou v tomto směru možná tak trochu závidět.

Obrazovku chrání odolné sklo Gorilla Glass 4. Rámečky kolem displeje považujeme za přiměřené – ani malé, ale ani příliš velké.

Telefon se drží poměrně pohodlně – počítejte však s tím, že hmotnost 192 gramů je spolu s velikostí docela znát. K ovládání prvků v horní oblasti patrně budete potřebovat obě ruce. Velmi příjemný je povrch zadní strany, který zabraňuje klouzání v dlani.

Celkově vzato si umíme představit tento telefon spíše v mužské ruce, a to zejména kvůli jeho rozměrům, váze, ale i s ohledem na celkový vzhled. BlackBerry Priv umí upoutat pozornost i laických uživatelů, a když vysunete klávesnici, máte o zájem zvědavců postaráno. Přeci jen toto je prvek, kterým zařízení zcela vybočuje ze zažitých standardů posledních let.

Klávesnice

Jednoznačně největším tahákem BlackBerry Priv je hardwarová klávesnice, proto jí věnujeme samostatnou kapitolu. Skládá se ze čtyř řádků s popisky, české znaky byste však na ní hledali marně. Je kvalitně provedená, s vysouvacím mechanismem jsme neměli žádné problémy. Jen je potřeba počítat se změnou těžiště při vysunutí, na což se ale brzy naučíte reagovat jištěním palcem na spodní hraně. Tlačítka mají podsvícení, které se zapne ve tmě nebo při otevření.

Klávesnice má dotekovou vrstvu, což znamená, že kromě mačkání tlačítek je schopná rozpoznat a interpretovat i různá gesta. Pokud si chcete udělat lepší představu, tak podobně fungují třeba touchpady u notebooků. Například posouváním prstu vzhůru či dolů lze „rolovat“ obsahem stránky. Během psaní jsou na displeji nabízena tři slova, odpovídající dosud zadaným znakům. Posunem prstu směrem vzhůru v dané třetině příslušné slovo dokončíte, což šetří nečekaně hodně času a stisků kláves. Samotné klávesy mají nízký zdvih, mohly by být o něco větší a ocenili bychom i měkčí stisk.

Uvedené funkce však nepodporují všechny aplikace, proto například v některých komunikátorech bylo nutné pro odeslání napsaného textu použít tlačítko na displeji. Stejně tak posouvání stránek nefunguje úplně všude. Někdy chvilku trvalo, než se softwarová klávesnice po otevření té hardwarové schovala. Potěšilo nás však, že toto chování funguje i s alternativní aplikací SwiftKey.

Hardwarová výbava se stydět nemusí

Hardware odpovídá době představení tohoto modelu. Přeci jen jde o rok staré zařízení, u kterého výrobce neusiloval o špičku, takže pomyslným mozkem je tu šestijádrový Qualcomm MSM8992 Snapdragon 808 s grafikou Adreno 418. Čip je tvořen dvěma jádry Cortex A57 s rychlostí až 1,8 GHz a čtyřmi jádry Cortex A53, která mohou běžet až na 1,44 GHz. Stejný procesor najdete například v telefonech LG G4 či LG V10. Starší čipsety společnosti Qualcomm měly problém s přehříváním, což se stalo pohromou pro verzi 810. Řada 808 je na tom výrazně lépe, nicméně zahřívání je poměrně patrné zejména při přenosech dat přes Wi-Fi a práci v náročnějších aplikacích. Nejvýše teplota šplhá v oblasti kolem fotoaparátu a vyšší hodnoty jistě nepřidají na životě baterii.

Pracovní prostor tvoří dnes obvyklé 3 GB operační paměti, pro aplikace a data je pak připraveno 32GB interní úložiště (uživateli zbývá asi 25 GB), které lze dále rozšířit paměťovou kartou microSD o další až 2 TB. Vzhledem k tomu, že Android 6 už umí připojit paměťovou kartu k internímu úložišti, patrně nenarazíte na problém s nedostatkem prostoru. BlackBerry totiž, na rozdíl od některých jiných výrobců, nezakázalo režim „adoptable storage“. Přestože hardwarová výbava vypadá solidně, občas jsme v uživatelském prostředí narazili na drobná zadrhnutí. Nebylo to ale nic, co by mělo uživatele brzdit nebo snad dokonce rozčilovat. V syntetickém testu AnTuTu jsme v pěti testech dosáhli průměrného výsledku kolem 59 500 bodů, nicméně bylo evidentní, že s každým dalším opakováním výsledné skóre klesalo.

S Wi-Fi ani mobilními daty jsme neměli za celou dobu testu žádný problém. Telefon disponuje NFC, naopak mu chybí infračervený port a FM rádio (Lenovo Vibe X3 se stejným čipem přitom rádio podporuje). Počítat můžete s podporou Wi-Fi 802.11 a/b/g/n/ac, Wi-Fi Direct a Bluetooth 4.1.

Jednou ze silných deviz tohoto zařízení mají být tři mikrofony, jejichž úkolem je poskytovat dobrý přenos zvuku i v náročnějších podmínkách, například na rušné ulici během větrného počasí. Při telefonátech jsme my ani druhá strana nezaznamenali žádné zásadní problémy.

[aps_product_sz id=“373958″]

GPS trochu bloudila

Samostatný odstavec musíme věnovat GPS. Po prvním spuštění totiž následovalo doslova zděšení. Nejprve jsme testovali v navigaci Waze, kde se běžně stávalo, že při nahlášeném odbočení aplikace pokračovala, jako bychom jeli rovně, včetně toho, že přepočítala trasu. Teprve po několika stovkách metrů si „všimla,“ že jsme odbočili (jak sama chtěla) a vrátila se k původní trase. Zejména v sekvencích, kde za sebou následovalo více odboček na krátkém úseku, to byl velký problém, neboť telefon byl duchem jinde, než se fyzicky nacházel. Přepnuli jsme tedy na Mapy Google, kde jsme ovšem narazili na zcela identické chování. Otestovali jsme měření krátké procházky ve sportovní aplikaci Endomondo, ale výsledek byl i tentokrát nedobrý.

Ještě hůře jsme dopadli na keškách s programem c:geo, kde zmatené určování pozice značně komplikovalo orientaci v prostoru. Na to, že mobil podporuje systémy GPS a GLONASS, to byl opravdu špatný výsledek, jaký jsme už dlouho neviděli ani u nejlevnějších telefonů.

Už jsme pomalu nad BlackBerry Priv lámali hůl, nicméně po potvrzení, že se nejedná o standardní chování, jsme provedli stažení A-GPS dat s pomocí nástroje GPS Status & Toolbox. Od té doby se telefon začal chovat podstatně způsobněji a nakonec byl pro navigaci celkem dobře použitelný. Přesto jsme ale proti jiným telefonům zaznamenávali asi sekundové až dvousekundové zpoždění měřených hodnot (např. rychlosti) proti skutečnosti. A to opravdu nejezdíme ve Ferrari, kde by se to možná dalo pochopit.

Výdrž na hranici

Od tak velkého telefonu (rozměry jsou 147 × 77 × 9,4 milimetrů) by nejeden uživatel čekal, že disponuje velkou baterií s dostatečnou kapacitou. To je na jedné straně pravda – kapacitu vyjadřuje hodnota 3410 mAh (12,92 Wh), která dává velké naděje. Baterie je nevyměnitelná, jedná se o dnes obvyklý Li-Ion akumulátor. Naděje však nejsou naplněny a při aktivnějším celodenním používání putuje mobil večer do nabíječky se zbývajícími 10 až 20 %. Patrně největším „žroutem“ bude v tomto směru rozměrný displej s vysokým rozlišením.

Systém od BlackBerry nenabízí žádné vlastní úsporné režimy – spoléhat tak můžete pouze standardní úsporný režim Androidu, který lze aktivovat manuálně nebo automaticky po dosažení 15 respektive 5 % nabití baterie. Tento režim vypne animace operačního systému, omezí maximální výpočetní výkon, zastaví data na pozadí, zakáže hmatovou odezvu a některé další funkce.

Kromě již zmiňované absence bezdrátového nabíjení v modelech pro evropský trh bude dalším zklamáním nabíječka, kterou výrobce přidává do balení. Má totiž výstupní proud jen 1,3 A. V praxi tedy s tímto zdrojem zapomeňte na rychlonabíjení, navíc plné nabití z 0 na 100 % bude při zanedbání ztrát trvat dlouhé 2 hodiny a 40 minut. Telefon přitom podporuje technologii QuickCharge 2.0 (samozřejmě s odpovídající nabíječkou), se kterou zvládne nabít z nuly na 60 % kapacity za 30 minut. Dalším zklamáním pak může být pouze microUSB konektor, nicméně to závisí na úhlu pohledu.

Systém: jen mírně upravený Android

V telefonu je Android 6.0.1 Marshmallow, takže výrobce očividně naplnil svůj slib aktualizovat na tuto verzi. Původně disponoval červencovými záplatami, krátce po vybalení z krabice a připojení k síti se však přihlásila další aktualizace, která přinesla updaty k začátku září. Je vidět, že BlackBerry hodlá dbát na bezpečnost svých telefonů mimo jiné i zalepováním děr pravidelnými aktualizacemi.

Změn proti čistému Androidu není mnoho a ve srovnání s konkurencí, stavějící na pestrobarevných nadstavbách, může systém v podání BlackBerry působit možná trochu jako chudý příbuzný. I to je ale způsob, jak zachovat Android ve snadno a rychle aktualizovaném stavu. Systémové nastavení je prakticky identické, jak ho známe z Nexusů – přibylo jen několik položek.

Celkově je systém BlackBerry Priv svižný a plynulý, ale v některých situacích jsme přeci jen narazili na drobné zaváhání. Z hlediska stability však musíme konstatovat značnou spokojenost – za celou dobu testu nám žádný program nezamrzl ani nespadl.

Android s vůní ostružiny

Pokusme se nyní shrnout některé prvky systému v bodech:

• Výchozí launcher BlackBerry nijak nevybočuje z řady – má sekci aplikací, hlavní panel s pěti zástupci, díky šířce displeje se ve výchozím nastavení vejde na jednu obrazovku pět sloupců ikon.
• Proti launcheru z čistého Androidu jsou v nastavení domovské obrazovky podporovány sady ikon.
• Aplikace, které indikují nějakou událost (přijatou zprávu, zmeškaný hovor, …) mají ikonu označenou hvězdičkou. Funguje to dokonce i tehdy, když je aplikace ve složce.
• Jako velmi praktický jsme vyhodnotili postranní panel produktivity s kalendářem, seznamem úkolů a zprávami. Při běžné práci nevadí, ale když ho potřebujete, je hned po ruce.
• Specialitkou je zobrazení obsahu widgetů aplikací v plovoucím okně. Stačí přejet prstem po ikoně programu směrem vzhůru, a pokud to podporuje (to poznáte podle tří teček pod jeho ikonou), dostanete nabídku widgetů. Následně si jeden zvolíte a můžete se podívat na jeho zobrazení.
• Notifikační lišta se od čistého Androidu liší jen možností filtrovat oznámení podle aplikace, která je aktivovala. Slouží k tomu malá tlačítka v horním řádku lišty.
• Zajímavě je řešený multitasking v podobě několika různě velkých karet, mezi kterými lze přepínat. Kdyby vám toto pojetí nevyhovovalo, není problém se vrátit ke standardnímu systému.

Softwarová výbavička s ostružinovou příchutí

BlackBerry učinilo několik klíčových změn v systému, jejichž cílem je co možná nejvyšší bezpečnost. V první řadě je operační systém vázán na specifické části hardwarových komponent a další informace o telefonu. Pokud se někdo pokusí spustit systém na podobném, ale ne původním hardwaru, nepovede se mu to. Je sice nepravděpodobné, že by se někdo o něco takového pokoušel v případě běžného uživatele, ale v momentě, kdy v zařízení budete uchovávat citlivá firemní data, může být taková otázka na místě.

Operační systém má také vestavěné mechanismy, které umí vyhodnocovat integritu součástek a dílů. Při pokusu o změnu některých komponent bude BlackBerry Priv detekovat pokus o „crack“ na systémové úrovni. Kromě toho BlackBerry tvrdí, že nikdo nemá šanci získat na tomto zařízení práva roota. Všechna data jsou samozřejmě šifrována.

Dokonalý přehled nad systémem

V nabídce lze nalézt nástroj DTEK, který hodnotí úroveň zabezpečení telefonu. Z něj například vyčtete, kolikrát, kdy a jaký druh informací požadovaly jednotlivé aplikace. Jedná se o špičku ledovce, což v praxi znamená, že když nainstalujete tuto aplikaci na jiný telefon, dostanete jen zlomek jejích schopností, protože hlavní funkce jsou závislé na systému. V tomto směru je tak například jednoduché zjistit, která aplikace bez vašeho vědomí opakovaně zapíná GPS.

Prostřední softwarové tlačítko Domů nabízí nejen přístup k Chytrým kartám Google, ale také spuštění proprietárního vyhledávacího nástroje, který umí hledat ve všech aplikacích, prohlížečích a BB Hubu. K tlačítku lze také přiřadit rychlý start několika dalších aplikací.

Aplikace BlackBerry jako přidaná hodnota

Jednou ze silných stránek má být BlackBerry Hub, který je uživatelům telefonů této značky jistě dobře znám. Jeho cílem je poskytnout na jednom místě všechny události a informace z poštovních schránek, sociálních sítí, SMS a tak dále. Můžete si nastavit různé filtry pro zobrazení pouze nejdůležitějších informací. Příjemná a intuitivní jsou gesta – odsunutím zleva doprava nastavíte upomínku k dané položce, opačným směrem ji smažete.

Kontakty a kalendář jsou v podstatě samostatné aplikace z dílny BlackBerry, a co je podstatné – jsou funkčně kompatibilní se službami Google, které vylepšují a rozšiřují. Například v kontaktech telefonu můžete použít vyhledávání na sociálních sítích pro nalezení ikon lidí s chybějícími obrázky.

Žiju si svůj diskopříběh…

BlackBerry Priv disponuje jediným hlasitým reproduktorem, takže na prostorové efekty může uživatel bez ohledu na způsob uchopení zapomenout. Velkou pochvalu si ovšem zaslouží hlasitost – na maximální úrovni byly pokyny navigací Waze i Mapy Google slyšet velmi dobře i v autě s nahlas puštěnou hudbou. Zvuk je poměrně sytý, na maximální hlasitost však trochu přebuzený a v tichých pasážích zašuměný. Pokud budete chtít kamarádům pustit klip z YouTube, určitě si ostudu neuděláte. Náročnější hudební žánry bychom takto ale poslouchat nedoporučovali. Pochválit musíme pozici reproduktoru, který jsme nezakryli při hraní na výšku ani na šířku.

Příjemným překvapením byla přiložená sluchátka, která pěkně prezentovala středy a basy, snesli bychom však o hodně vyšší hlasitost. Zvuk byl čistý, příjemný na poslech. Pro běžně náročného posluchače budou pravděpodobně stačit.

Malým zklamáním může být absence nějaké aplikace pro přehrávání hudby. Na straně druhé však není problém si nainstalovat z Obchodu Play takovou, která bude vyhovovat vašim představám a požadavkům.

Fotoaparát

Připomeňme si nejprve, že BlackBerry Priv disponuje 18Mpx snímačem a optikou Schneider – KREUZNACH, dvěma přisvětlovacími diodami různých barev a optickou stabilizací obrazu. Optika ve stříbrném rámečku vystupuje nad okolní povrch, takže telefon na zádech bude vlastně ležet na ní. Naštěstí je sklíčko „objektivu“ mírně zapuštěné, což dává naději na menší šanci k poškození.

Nativní aplikace fotoaparátu je spíše jednodušší. Kromě fotek s ní zvládnete pořizovat i panoramatické snímky, běžná a zpomalená videa. Ze základní obrazovky lze měnit režim blesku (automatika/zapnutý/vypnutý/stálý svit), samospoušť (žádná/3 sekundy/10 sekund), poměr stran (4:3/16:9/1:1), funkci HDR (vypnutá/zapnutá/automaticky) a expozici (od -2,0 do +2,0 s krokem po 0,5).

Po přepnutí do takzvaného ručního režimu lze nastavovat režim ostření, vyvážení bílé, rychlost závěrky, citlivost ISO a kompenzaci expozice. V nastavení můžete ovlivnit další parametry, jako je kvalita fotografií, detekce obličejů, rozlišení a snímkovací frekvence videí (zvládá až 4k při 30 fps či 1080p při 60 fps), ukládání geolokačních informací či vypnutí zvuků.

Teorie vypadá dobře, praxe odpovídá „zlatému středu“

Barevné podání snímků by mohlo být o něco teplejší, v některých místech se ztrácely detaily. Kvalitu fotek posuzoval redakční grafik a fotograf Tomáš Očadlý.

[cite author=“Tomáš Očadlý, fotograf“]Fotografie vypadají na krásný zlatý střed na poli mobilních fotoaparátů. Za světla jsou fotografie hezké a ostré ve všech rozích. Občas je znát trochu větší softwarové doostření, každopádně běžný uživatel to spíše ocení. Barevné podání je také OK, není to žádný zázrak, ale propadák určitě také ne. V několika případech však části snímků působily rozostřeně.[/cite]

Ukázkové fotografie

Posuďte sami, nakolik se váš názor bude shodovat s naším grafikem, z následujících snímků. Všechny fotky byly pořízeny ve výchozím automatickém režimu, nebyly nijak upraveny, ani s nimi nebylo žádným způsobem manipulováno.

Všechny snímky v původním rozlišení a bez komprese si můžete stáhnout v archivu ZIP z tohoto odkazu.

Video nás zrovna nepřesvědčilo. V běžném režimu jsme zaznamenali očividné zpoždění zahájení nahrávání zvuku, navíc podání některých barev (viz ukázkové video – červená na horním semaforu) bylo poněkud zvláštní. Optická stabilizace, ač jsme točili v klidu, rovněž nesplnila naše očekávání, ačkoli při focení fungovala spolehlivě.

https://youtu.be/YHK3_LQ1GEg

Zpomalené video vypadá sice zajímavě, telefon ho však snímá jen v rozlišení 1280 x 720 obrazových bodů. Detaily byly v tomto případě poměrně slabé.

https://youtu.be/wpYQzpSrsEA

https://youtu.be/1x_QMCs3cWs

Od dvoumegapixelového předního foťáku nejspíš nikdo nebude čekat zázraky. BlackBerry patrně nepředpokládá, že by se jeho cílová skupina rekrutovala z řad „selfíčkářů.“

Resumé

Asi nejzásadnějším faktorem pro výběr tohoto telefonu je jeho jedinečnost. Priv vybočuje z řady vlajkových lodí různých společností, které se již dlouho snaží najít novou cestu a přinést něco neobvyklého – něco, čím se výrazně odliší od ostatní konkurence. BlackBerry se to povedlo – otázkou však je, zda právě odlišnost v podobě hardwarové výsuvné klávesnice bude tím hlavním a zásadním argumentem, proč si pořídit právě tento telefon.

Dalším kladem je zvýšená úroveň zabezpečení, ve které se tento výrobce tradičně snaží definovat etalony. Pokud vám zařízení ukradnou, nebo ho ztratíte, neměli byste mít obavy o svá data (samozřejmě pokud si jako PIN nezvolíte 1234). Hodně nás ale překvapila absence čtečky otisků prstů, kterou bychom zrovna u tohoto modelu čekali. Otázkou do pranice je údajná nemožnost získat práva roota – ta může být pro mnohé uživatele jedním z důvodů, proč po tomto modelu nesáhnout. Na druhé straně tím výrobce jen potvrzuje svou vizi bezpečnosti na prvním místě. Každopádně jsme přesvědčeni, že má-li být Android bezpečnou platformou pro podnikovou sféru, měl by se ubírat směrem, kterým se vydalo BlackBerry.

Nejdřív práce, potom zábava!

Přístroj má všechny atributy loňské vlajkové lodě bez jakýchkoliv kompromisů. Pochvalu si zaslouží zaoblený 5,4″ AMOLED s rozlišením Quad HD. Sledovat filmy, prohlížet obrázky nebo číst na této obrazovce je jedním slovem radost. Škoda, že výrobce nevymyslel pro zakřivenou hranu i další využití, než jen zobrazení karty produktivity a animaci nabíjení.

Procesor Qualcomm Snapdragon 808 má sice své následovníky, ostatně v době představení modelu Priv již kralovala řada 810, nicméně stále dokáže poskytnout potřebný výkon. I další hardwarová výbava odpovídá době, kdy se toto zařízení objevilo na trhu. Cílovou skupinou tak jistě nebudou hráči aktuálních herních titulů ani nadšenci do virtuální reality. BlackBerry Priv míří do poněkud jiné sféry, kde je hlavním faktorem úspěchu spolehlivost a produktivita.

Cena a dostupnost

Telefon BlackBerry Priv seženete v řadě českých internetových obchodů, přičemž většinou je k dispozici skladem. Cenovka je však poměrně vysoko – průměrná cena se pohybuje kolem 18 tisíc korun, a to je na více než rok starý telefon opravdu hodně. Na druhou stranu – pokud chcete Android s funkční hardwarovou klávesnicí, je to patrně jediná rozumná volba. Nejlevnější nabídky pak začínají lehce nad 15 tisíci korunami, kde tento model jen těžko najde konkurenci, která nabídne něco podobného.

[one_half]

Klady:

• Kvalitní provedení, kovový rám, úprava zadní strany.
• Velmi dobrý displej AMOLED se zakřivením.
• Pěkně fungující automatická regulace podsvětlení.
• Orientace na bezpečnost.
• Minimální úpravy operačního systému.
• Pohodlná hardwarová QWERTY klávesnice, která funguje také jako touchpad.
• Velmi chytrá gesta klávesnice šetří čas a stisky.
• Paměťovou kartu lze připojit k internímu úložišti.
• Užitečné aplikace pro produktivitu.
• Vícebarevná notifikační LED.
• Silná přisvětlovací LED.
• Sluchátka s mikrofonem lze použít jako handsfree.

[/one_half]

[one_half_last]

Zápory:

• Už v době uvedení sice silný, ale ne špičkový procesor.
• Chybí čtečka otisků prstů.
• Ne úplně dokonale fungující GPS.
• Vrzající zadní kryt v evropské verzi.
• Absence bezdrátového nabíjení v evropské verzi.
• Slabší výdrž na jedno nabití.
• Slabá nabíječka.
• Při nahrávání videa začíná záznam zvuku později. Zvláštní podání barev.

[/one_half_last]

Za zapůjčení telefonu k testu děkujeme společnosti blackberryczech.cz.

Foto: Kristýna Kalousová.