Recenze Samsung Galaxy Z Fold8: telefon jako pas, který výrobce nestíhá vyrábět

Sedm let vypadaly skládačky od Samsungu jako dálkový ovladač, který se dá rozevřít do čtverce. Letos korejská firma udělala něco, co se od ní nečekalo: nechala tenhle tvar žít pod jménem Galaxy Z Fold8 Ultra a vedle něj postavila úplně jiný telefon. Fold8 je zavřený zhruba velký jako cestovní pas, otevřený připomíná menší čtečku knih. A po dvou týdnech používání můžu říct, že tohle je poprvé, co jsem u skládačky nepřemýšlel nad tím, jestli ji chci — ale nad tím, kolik jsem ochoten za tvar zaplatit.

Nejsem v tom sám a Samsung z toho má docela problém. Firma počítala s tím, že hvězdou léta bude dražší Ultra, a podle toho rozdělila výrobní plán. Místo toho zjistila, že zhruba 70 % předobjednávek celé řady Galaxy Z8 míří k levnějšímu Foldu8 — a že celá série nasbírala v Koreji za týden 1,44 milionu rezervací, tedy nejvíc v historii značky. Rekord držel od roku 2019 Galaxy Note10. Samsung od té doby navýšil výrobu o víc než milion kusů a shání panty, ultratenké sklo i řadiče displeje z kapacit, které si schovával na příští rok. Tvar prodal telefon líp než jakákoli tabulka parametrů.

Pas, zápisník, nebo telefon?

První kontakt je zvláštní. Fold8 měří ve složeném stavu 81,9 × 123,9 × 9,7 milimetru, po rozevření se každá polovina ztenčí na 4,5 milimetru. V ruce tak držíte něco, co je širší než iPhone 17 Pro Max, ale výrazně nižší. Do kapsy u kalhot sedne líp než klasický Fold, protože telefon nikam netrčí — jen je cítit, že tam něco je. Mozek si na ten tvar zvyká pár dní, prsty rychleji.

Můj kus je v odstínu Cream, tedy krémově bílém. Matná úprava zad drží otisky na uzdě líp, než jsem čekal, a hlavně nepůsobí jako telefon, který se snaží být nenápadný a přitom stojí padesát tisíc. Vedle něj Samsung nabízí ještě Graphite a Lavender, pistáciová varianta Pistachio je exkluzivitou vlastního e-shopu.

Zásadnější než barva je rozložení hmotnosti. 201 gramů není málo, ale fotomodul je menší a lehčí než u Ultry, takže telefon není přetížený nahoře. Rozdíl patnácti gramů proti dražšímu sourozenci vypadá na papíře směšně, ale po půlhodině čtení směšný není. Ukazovák se dá přirozeně přehodit přes horní hranu, zápěstí nemusí nic kompenzovat. Samsung navíc vyfrézoval u spoje mělkou prohlubeň, díky které telefon otevřete bez nehtů — drobnost, kterou u předchozích Foldů dost citelně postrádal.

A pak je tu čtečka otisků v tlačítku, tedy položka, kterou v recenzích obvykle odbudete půlvětou. Tady ne. Reaguje dřív, než stihnete tlačítko domáčknout, a nevadí jí vlhký palec. Osobně jde o jeden z nejrychlejších snímačů, které jsem kdy zkoušel. Samsung tak (možná) omylem vyrobil nejlepší čtečku na trhu v součástce, o které nemluví.

IP48 a písek: certifikace, která mate oběma směry

Na papíře je to škrt přes rozpočet. Konstrukce zní prémiově — rám z hliníku Advanced Armor Aluminum, vnější displej pod sklem Gorilla Glass Ceramic 3, záda z Victusu 2 a pod ohebným panelem dvojitá titanová vrstva, kterou Samsung nazývá Flex Titanium. Jenže odolnost končí na IP48. Osmička znamená půl hodiny v metru a půl vody, čtyřka ochranu jen před částicemi nad 1 milimetr. Zrnka plážového písku jsou jemnější, takže pláž zůstává teoreticky zakázaným územím.

Teoreticky. Zack Nelson při testu sypal na pant hlínu i jemné nečistoty a nový, plošší kloub dovnitř nepustil nic. Naproti tomu Pixel 11 Pro Fold — jediná skládačka, která se chlubí plným IP68 — ve stejné disciplíně selhal a písek se mu do mechaniky dostal. Certifikace tedy neříká celý příběh, jen tu jeho část, kterou lze změřit v laboratoři. Pro českého zákazníka je to navíc srovnání spíš akademické: Google svou skládačku k nám oficiálně nepustí.

Nejpikantnější je ohýbací zkouška. Fold8 se prohnul jako luk, odlepilo se mu zadní sklo — a přežil. Dražší Fold8 Ultra tentýž test nezvládl a přišel o vnitřní panel, jako první běžně prodávaná skládačka Samsungu vůbec. Tenčí tělo neznamená pevnější a přídomek Ultra už vůbec ne.

Kde Samsung nepotěší, je oprava. iFixit udělil Foldu8 čtyři body z deseti, tedy o jeden víc než loňskému Foldu7. Výměna ohebného displeje zůstává drahou a riskantní operací — moderátorovi iFixitu se během rozborky odštíply plastové rámečky kolem panelu a zničily celou OLED vrstvu. Sedm let aktualizací je hezká věc, servisní faktura po druhém pádu už méně.

Vnější displej, který vás nutí telefon otevřít

Tady se láme celý koncept. Vnější 5,5″ AMOLED s rozlišením 1 248 × 1 972 pixelů, poměrem stran 10:16 a 120Hz frekvencí je nižší než displej běžného telefonu, ale širší. Ztratíte výšku, získáte klávesnici, na které se dá psát dvěma palci bez akrobacie. Na Instagramu vidíte míň příspěvků naráz, v e-mailu míň řádků.

Zní to jako chyba, ale právě v tom je ten vtip. Protože se na krycí panel vejde míň obsahu, otevíráte Fold8 mnohem častěji než starší generace. U Foldu 7 se dal celý den odbýt zavřený a velký displej byl bonus, ke kterému jste sáhli večer u videa. Tady vnitřek skutečně používáte, protože vás k tomu telefon svou konstrukcí tlačí. Skládačka konečně dává smysl jako skládačka, ne jako obyčejný telefon s tajným oddělením.

Rámečky kolem krycího displeje tenké nejsou a antireflexní úpravu, kterou dostaly nejnovější modely řady Galaxy S Ultra, si Samsung nechal jinam. Na jasu to ale nepoznáte — panel v měření zvládl zhruba 1 500 nitů v běžném provozu a špičkových 3 000 nitů na malé ploše.

Konec černých pruhů. Poměr 4:3 mění všechno

Vnitřní 7,6″ Dynamic AMOLED 2X s rozlišením 1 828 × 2 448 pixelů je hlavní důvod, proč tenhle telefon existuje. Tvar, který Samsung marketingově prodává jako 4:3, znamená, že standardní video už nesedí uprostřed obrazovky obehnané dvěma tlustými černými pásy — a starší obsah ve formátu 4:3 vyplní panel beze zbytku. Ultra má sice úhlopříčku 8″, ale její čtvercový tvar vás nutí telefon otočit. Když ho rozevíráte desetkrát denně, tenhle krok navíc otravuje.

Ohyb Samsung zredukoval na míru, kterou při běžném používání nevnímáte. Neplatí ale, že by zmizel — najdete ho prstem i pohledem pod ostřejším úhlem. Na přímém slunci ani tři tisíce nitů nezaručí komfortní čtení; je to hodnota pro HDR obsah na malé ploše, ne běžný provozní jas. Menší kaňkou je průstřel selfie kamerky, který umí zakrýt tlačítko v menu hry nebo se plést do delšího bloku textu.

Výkon, který nemá kam odvětrat

Uvnitř pracuje Snapdragon 8 Elite Gen 5 for Galaxy — varianta SM8850-1-AD s mírně zvednutými takty, dvěma jádry Oryon V3 Phoenix L až na 4,47 GHz, šesticí Phoenix M na 3,62 GHz a grafikou Adreno 840. Doplňuje ho 12 GB RAM; šestnáct gigabajtů dostanete jen s terabajtovým úložištěm.

V Geekbenchi 6 se mi telefon pohyboval kolem 3 000–3 250 bodů v jednojádrovém a 8 000–9 000 bodů ve vícejádrovém testu. GSMArena naměřila znatelně víc (3 528, respektive 10 619 bodů), takže rozptyl mezi kusy a podmínkami je tady evidentně velký. Pro praxi to ale nemá valný význam — v obou případech jde o špičku androidového světa a v běžném provozu tomu telefonu nemáte co vytknout.

Zajímavější než absolutní čísla je, co se stane, když ho zatížíte na delší dobu. V 3DMark Wild Life Extreme mi spadl výkon z nejlepšího průchodu okolo 5 100 bodů na necelých 2 100, tedy zhruba na 41 %. Vysvětlení je banální: v těle o tloušťce 4,5 milimetru není kam schovat parní komoru. Fyzika se s marketingem nedohaduje.

Než ale telefon odepíšete, patří sem kontext — i Galaxy S26 Ultra při stejné zátěži padá zhruba na polovinu. Rozdíl je v tom, že Fold8 se u toho víc zahřívá, konkrétně na zádech pod spodní hranou fotomodulu.

Baterie konečně přestala být výmluvou

Skládačky měly roky pověst slabých baterií a Samsung na tom měl velký podíl. Letos konečně sáhl po křemíko-uhlíkovém akumulátoru, což znamená 4 800 mAh v těle menším než u loňského Foldu 7 se 4 400 mAh. Výsledek je citelný: ve smyčkovém přehrávání videa telefon vydržel přes 16 hodin, v běžném provozu zvládne celý den a při střídmějším používání i den a půl.

Nabíjení zůstává u 45 W po kabelu a 20 W bezdrátově: 39 % za čtvrt hodiny, 65 % za půl hodiny, plná baterie zhruba za 69 minut. Oppo Find N6 s 80W nabíječkou to zvládne za 46 minut, takže o rekord nejde ani náhodou. Při téhle výdrži mi to ale nevadilo — nabíječku jsem hledal jednou denně, ne třikrát.

Co vadí mnohem víc, jsou magnety. Standard Qi 2.2 telefon podporuje, jenže bez vestavěných magnetů se k magnetickému profilu dostanete jedině přes speciální pouzdro. Bez něj telefon nepřicvaknete do držáku v autě ani na powerbanku. A jakmile pouzdro nasadíte, rozbijete přesně to vyvážení, kvůli kterému má Fold8 smysl. Google to u Pixelů zvládl, Samsung tvrdošíjně ne. Slabou útěchou je zpětné bezdrátové nabíjení 4,5 W pro sluchátka.

Dva foťáky za padesát tisíc

Zadní sestava je prostá: 50Mpx hlavní snímač s clonou f/1.8 a optickou stabilizací plus 50Mpx ultraširokoúhlý objektiv f/1.9 se záběrem 120°, který navíc umí zaostřovat, takže poslouží i na makro. Selfie kamerky jsou dvě, obě 10Mpx, jedna ve vnějším a jedna ve vnitřním displeji. Teleobjektiv tu nenajdete — na ten je potřeba sáhnout po Ultře.

Foťáky jako takové fungují dobře. Samsung za poslední roky opustil přepálené barvy a snímky z hlavního snímače jsou vyvážené, s dobře zvládnutým HDR a použitelné i po setmění. Dvojnásobné přiblížení řešené výřezem z padesátimegapixelového čipu má ke kvalitě optiky blízko. Čtyřnásobek už měkne a desetinásobek je digitální kaše, kterou nemá cenu zapínat.

Chybějící teleobjektiv je obhajitelná volba — přidal by hmotnost a tloušťku, tedy přesně to, co má Fold8 řešit. Hůř se ta obhajoba hledá ve chvíli, kdy si uvědomíte, že za 48 990 Kč dostáváte dva zadní objektivy, zatímco leckterý telefon za třetinu ceny má tři. Pomáhá alespoň to, co umí jen skládačka: rozevřete telefon, přepnete náhled na vnější displej a fotíte selfie hlavním snímačem. Jednou to vyzkoušíte z legrace a pak už jinak selfie nefotíte. Video zvládá 8K při 30 fps nebo 4K až při 120 fps, k dispozici je duální nahrávání z obou stran naráz i superstabilizace s uzamčením horizontu.

One UI 9: umělá inteligence, která neotravuje

Fold8 běží na Androidu 17 s nadstavbou One UI 9 a Samsung slibuje sedm let systémových i bezpečnostních aktualizací.

Sadu Galaxy AI jsem čekal jako obvyklou přehlídku funkcí, které jednou vyzkoušíte a nikdy nezapnete. Část z nich taková skutečně je. My FanCam pro automatické sledování osoby ve videu potřebuje dobře osvětlený a dostatečně velký objekt, jinak odmítne pracovat, a ruční režim chybí. Úprava fotek přirozeným jazykem přes Photo Assist je hezká, ale existující aplikace to umí taky.

Zajímavější je Gemini, který se posunul k agentnímu chování a dokáže na základě jedné věty naplánovat sérii záznamů do kalendáře — před potvrzením se přitom zeptá. A pak jsou tu Gemini Notebooks, které z hromady nahrávek, fotek a poznámek udělají přehlednou strukturu. Automatizace úloh je zatím omezená na USA, Británii a Koreu, takže si na ni v Česku počkáme.

Multitasking Samsung rozšířil na tři aplikace vedle sebe, uložené dvojice se dají překlápět mezi vodorovným a svislým rozvržením i připnout na plochu. V praxi je rozumný strop dvě aplikace na šířku — tři už z každého okna dělají proužek. Zůstává i DeX, který přes USB-C rozjede plnohodnotné desktopové prostředí na externím monitoru. U konkurence to pořád není samozřejmost.

Komu tenhle tvar nesedne

Nejde jen o zvyk. Uživatelé, kteří strávili roky s klasickými Foldy, popisují, že se prostě nepřeučili — svislý vnitřní displej se pro dlouhé psaní a produktivní multitasking hodí líp. Když otevřený Fold8 držíte na výšku, klávesnice ukousne velkou část plochy a máte pocit, že s obrazovkou zápasíte.

Přidejte reproduktory. Oba sedí na stejné polovině těla, jeden nahoře a druhý dole. Zavřený telefon na šířku i otevřený na výšku to zvládají, ale v otevřeném landscape režimu se jakákoli iluze stereo separace rozpadne. Fold8 navíc hraje tišeji než Fold7, který už tak nebyl žádný řvoun.

A pak je tu Flex mode, tedy schopnost nechat telefon stát pootevřený jako mininotebook. Ten Fold8 nemá a nejde o softwarové omezení — nový tužší pant nedrží mezipolohy a telefon se vždycky doklapne naplno. Pokud si telefon běžně stavíte na stůl při videohovorech nebo focení, je to regrese, kterou je lepší si osahat v obchodě než přečíst v recenzi.

Naděje ohledně pera si nedělejte ani u dražšího modelu. S Pen letos nepodporuje ani Ultra — Samsung digitizér z konstrukce vyhodil už u Foldu7 kvůli tloušťce a nevrátil ho ani jednomu z letošních modelů. Viceprezident HS Moon novinářům řekl, že firma hledá způsob, jak vrstvu pro pero vměstnat do tenčího těla; termín ani závazek k tomu nepřipojil. Kdo dnes na skládačce píše rukou, zůstává u Foldu6. A bude tam ještě chvíli.

Kolik to stojí v Česku

Oficiální ceník vypadá takto: 256 GB / 12 GB RAM za 48 990 Kč, 512 GB / 12 GB za 53 990 Kč a 1 TB / 16 GB za 63 990 Kč. U Alzy se všechny varianty prodávají o pět tisíc levněji — 43 990, 48 990 a 58 990 Kč — a připočíst se dá výkupní bonus 5 000 Kč na jakýkoli starší telefon. Reálná pořizovací cena základní verze se tak dostává k 39 tisícům korun.

Nejnepříjemnější srovnání číhá přitom ve vlastní stáji. Galaxy S26 Ultra se s 256GB úložištěm dá u českých prodejců sehnat kolem 22 tisíc korun, tedy zhruba za polovinu ceny Foldu8. Za ty peníze dostanete 200Mpx hlavní snímač, teleobjektiv, IP68 a 60W nabíjení. Fold8 Ultra pak startuje na 53 990 Kč — pětitisícový rozdíl mezi dvěma tak odlišnými telefony dává smysl jen v tabulce, ne v rozhodování zákazníka.

Verdikt: koupě tvaru, ne parametrů

Galaxy Z Fold8 je nejzajímavější telefon, který letos prošel mýma rukama, a zároveň ten, u kterého se nejhůř píše doporučení. Papírově prohrává s přístroji za polovic — dva foťáky, IP48, čtyřicetiprocentní propad výkonu v zátěži, žádné magnety, opravitelnost 4/10. Prakticky je to poprvé, co jsem u skládačky přestal řešit, že je to skládačka.

Samsung tady udělal něco, co od velkých výrobců nevídáme často: místo přidávání funkcí ubral a získal tím tvar, který mění, jak telefon používáte. Otevíráte ho častěji, čtete na něm víc, video na něm vypadá tak, jak má vypadat. A soudě podle toho, jak zoufale firma shání komponenty, aby pokryla poptávku, netrefila se tím jen u recenzentů.

Jestli je vám tohle k něčemu, je Fold8 skvělá koupě a nic lepšího si za ty peníze nepořídíte. Jestli od telefonu za padesát tisíc čekáte kompletní výbavu, kupte si Ultru — nebo si za polovinu peněz pořiďte klasický top model a rozdíl si nechte.

Hodnocení redakce: 91 / 100

Dali byste za správný poměr stran skoro padesát tisíc, nebo je to na vás pořád moc?