Matematik z Anthropicu tvrdí, že s Claudem dokázal Riemannovu hypotézu. Ověření ale potrvá roky

  • Matematik Levent Alpöge, který pracuje pro Anthropic, tvrdí, že s pomocí Clauda našel důkaz Riemannovy hypotézy
  • Hypotéza z roku 1859 patří mezi sedm problémů tisíciletí, za jejichž vyřešení Clayův matematický institut vypsal odměnu milion dolarů
  • Důkaz zatím nikdo nezávisle neověřil. Aby mohl získat cenu, musí obstát nejméně dva roky veřejného zkoumání

Sdílejte:
Jakub Kárník
Jakub Kárník
22.11.2026 08:00
Ikona komentáře 0
Ilustrační náhled: Anthropic mathematician claims to have solved 167-year-old math problem with Claude — Riemann hypothesis proof allegedly discovered but remains unconfirmed | Tom's Hardware

Oznámit důkaz a mít uznaný důkaz jsou v matematice dvě různé věci. Levent Alpöge z Anthropicu tento týden zveřejnil tvrzení, že s Claudem vyřešil Riemannovu hypotézu. Ta desítky let odolávala i nejlepším matematikům světa.

Ověřeno na bilionech řešení, zatím nedokázáno

Hypotézu formuloval Bernhard Riemann v roce 1859 a týká se rozložení prvočísel. Podle Clayova matematického institutu tvrdí, že všechna „zajímavá“ řešení rovnice ζ(s) = 0 leží na jedné svislé přímce. Výpočetně to ověřili pro prvních 10 bilionů řešení. Jenže kontrola konečného počtu případů není důkaz pro všechny.

Alpöge přitom tvrdí víc než jen důkaz samotné hypotézy. Jeho metoda podle něj řeší i takzvanou zobecněnou Riemannovu hypotézu a časem by mohla zvládnout i rozšířenou verzi. Na svém webu dodává, že s Claudem argumenty formalizovali bez předpokladů. Důkaz zveřejnil v jazyce Lean.

Kolik prvočísel je mezi jedničkou a milionem? Gaussův vzorec odhaduje jejich počet na zhruba 78 628. Ve skutečnosti jich je 78 498, takže se odhad spletl jen o 130. Riemannova hypotéza říká, jak velká může taková odchylka být, i když místo milionu zvolíme číslo tak obrovské, že už prvočísla nedokážeme spočítat jedno po druhém. Kdyby se důkaz potvrdil, matematici by získali spolehlivější hranici pro chybu svého odhadu. Zároveň by mohli bez dalších podmínek používat výsledky, které dnes platí jen za předpokladu, že měl Riemann pravdu.

Prvočísla mají konkrétní využití třeba v telefonu s Androidem. Když ho zapnete, může pomocí digitálního podpisu RSA ověřit, že spouští systém od výrobce a že ho nikdo cestou nepozměnil. K vytvoření podpisového klíče výrobce potřebuje dvě obrovská prvočísla. Jak počítač pozná, že náhodně vybrané číslo se stovkami číslic je opravdu prvočíslo? Pokud by se potvrdila i zobecněná Riemannova hypotéza, kterou Alpöge podle svých slov rovněž dokázal, získal by jeden konkrétní postup zvaný Millerův test matematickou záruku, kolik kontrol mu vždy stačí ke správné odpovědi. Právě v tom je vazba na výpočetní techniku. Přínosem by byla jistota, že se algoritmus nesplete ani u čísel, která dosud nikdo netestoval.

Anthropic mlčí, o ceně se rozhodne nejdřív za dva roky

Samotný Anthropic se k oznámení podle The Verge nevyjádřil a nijak se do něj nezapojil. Ještě v srpnu přitom firma uváděla, že na hypotéze s Claudem pracuje. Zároveň ale tvrdila, že nečeká, že by Claudovy techniky k důkazu vedly.

Zajímavé je i načasování. Alpöge podle svého dokumentu napsal o řešení šéfovi firmy Dariovi Amodeiovi a se zveřejněním zřejmě počkal až po čtvrtečním vstupu Anthropicu na burzu Nasdaq.

Clayův institut důkaz zatím veřejně nepřijal. Podle jeho pravidel musí být řešení publikované, musí nejméně dva roky odolávat zkoumání a získat všeobecné přijetí v matematické komunitě.

Umělá inteligence v matematice přidává, oficiální uznání zatím ne

Za čtvrtstoletí od vypsání ceny je oficiálně vyřešený jediný problém tisíciletí, a to Poincarého domněnka. V září oznámila OpenAI řešení Navierových–Stokesových rovnic. Ani to zatím formální uznání nemá a provázejí ho obvinění, že firma využila nepublikovanou práci jiných matematiků. Sám Alpöge v červenci uvedl, že s Claudem vyřešil Jacobiho domněnku.

Nejde tedy o potvrzený výsledek, ale o tvrzení, které teď musí prověřit jiní matematici. Formalizace v Leanu jim práci může usnadnit, rozhodující slovo ale bude mít komunita, ne autor.

Měl by se důkaz vzniklý ve spolupráci s AI posuzovat stejně jako ten od člověka, nebo přísněji?

Zdroje: tomshardware.com, theverge.com

O autorovi

Jakub Kárník

Jakub je znám svou nekonečnou zvědavostí a vášní pro nejnovější technologie. Jeho láska k mobilním telefonům začala s iPhonem 3G, ale dnes se spoléhá na… Více o autorovi

Jakub Kárník
Sdílejte: