Recenze: mivvy MIDroid A2 aneb Tablet za 4 500 Kč
Karel Kilián
Dnes se podíváme na to, co můžete čekat od tabletu s Androidem 2.1, za který zaplatíte pouhých 4 500 korun.
Společnost mivvy představila na začátku února sedmipalcový tablet s Androidem. Protože parametry zařízení vypadaly v kombinaci s nízkou cenou velmi lákavě, rozhodli jsme se tento produkt podrobit důkladnému testu. Dnes se tedy podíváme na to, co můžete čekat od tabletu, za který zaplatíte pouhých 4 500 korun.
Obsah balení
Tablet je dodáván v poměrně velkorysé papírové krabici. Po vysunutí a odklopení víka se pod průhledným krytem skrývá samotný tablet, zabalený do sáčku z pěnového polyetylénu a usazený v plastovém lůžku. Pod tímto lůžkem je uložena další výbava: konkrétně nabíječka, USB kabel, krátký uživatelský návod (poskládaný list papíru A4 se základními informacemi) a sluchátka.
Obsah balení mivvy MIDroid A2Poznámka: osmistránkovou uživatelskou příručku v českém jazyce si můžete stáhnout přímo ze stránek výrobce.
Zastavme se na chvilku u sluchátek – jde o klasické „pecky,“ u kterých výrobce nezapomněl na ochranné molitánky, zakončené na druhém konci standardním 3,5mm konektorem. Ovládání hlasitosti na kabelu nenajdete, stejně tak ani tlačítko pro příjem hovorů, které by v tomto případě ani nemělo smysl, jak se dozvíte dále. Reprodukce zvuku odpovídá standardu těchto sluchátek – je tedy spíše podprůměrná. Kromě nevýrazných basů a nepříliš prokreslených výšek zaznamenáte také nedostatečnou maximální hlasitost.
Nestandardní miniUSB konektor tabletu sice může posloužit k nabíjení zařízení, nicméně výrobce nedodává adaptér z elektrické sítě na USB port. Dodávaná nabíječka je nekompatibilní s většinou dnešních zařízení – z toho také vyplývá jedna drobná nevýhoda: pokud jedete na cesty a chcete připojovat tablet např. k notebooku, musíte vzít nejen nabíječku, ale ještě kabel.
Adam KurfürstBaterii v krabici nehledejte – ta je již osazena v tabletu a není běžným způsobem dostupná. Stejně tak zde nenajdete paměťovou kartu, nicméně v této cenové hladině bychom ji jako pozornost od výrobce nejspíš ani nečekali.
Vzhled a dílenské zpracování
Patrně největší překvapení vzbudí zadní strana přístroje, která má stříbrnou barvu, jemně zdrsněný povrch a na dotek působí studeným dojmem. S manželkou jsme se dlouho dohadovali, zda je použitým materiálem hliník, či jde jen o dobře provedenou napodobeninu. Nakonec jsme se zeptali přímo u výrobce a odpověď přidává MIDroidu kladné body – celá zadní strana a boční hrany jsou opravdu z jednoho kusu hliníku. To jsme tedy u tak levného výrobku opravu nečekali!
Použitý materiál se pochopitelně odráží v celkovém hodnocení dílenského zpracování – tablet je sice trochu těžší (váží 362 gramů), držet ho na šířku v jedné ruce není – i s ohledem na velikost – právě snadné, nicméně převažují klady, kterými je odolnost proti kroucení a nesporně i pěkný vzhled.
Bohužel velmi pozitivní dojem z kvalitní zadní strany poněkud kalí přední rámeček kolem displeje, který je provedený z bílého plastu a vystupuje asi dva milimetry nad povrch displeje. Na provedení se tedy můžeme podívat ze dvou úhlů: v pozitivním směru toto vyvýšení chrání displej při položení na stůl, v negativním pak bývá občas problém s doteky u okrajů. Vzhledem k tomu, že běžná hardwarová nebo kapacitní tlačítka Domů, Menu a Zpět jsou přítomna v softwarové podobě v horní systémové liště, rámeček částečně komplikuje jejich dosažitelnost.
Čelní pohled na mivvy MIDroid A2Jak jsme již lehce naťukli, jediným ovládacím prvkem na čelní straně je kulička trackballu. Kromě toho, že s ní můžete pohybovat libovolným směrem (to je rozhodně plus proti čtyřsměrným ovladačům), reaguje také na stisk. Je podsvětlená poměrně jasnou modrou diodou, která po chvilce nečinnosti zhasne, takže neobtěžuje například při sledování filmů.
mivvy MIDroid A2 má jako směrový ovladač trackballAbychom se zorientovali v dalším popisu, držíme nyní tablet displejem k sobě a trackballem na pravé straně. Na horní hraně najdeme tři tlačítka: první zleva slouží k vypnutí displeje, případně při delším stisku k vyvolání nabídky pro vypnutí nebo přechod do režimu spánku. Druhé zastupuje tlačítko Menu a třetí Zpět. Umístění tlačítek na horní hranu se může jevit jako nepraktické, nicméně jejich úlohu plnohodnotně suplují zástupci v notifikační liště, které skoro jistě budete používat častěji. Na horní hraně ještě najdete miniaturní otvor pro studený reset zařízení, které využijete v případě, kdy systém přestane reagovat. Během týdenního testu jsme ale tuto funkci nemuseli využít ani jednou.
Tlačítka: zleva Zpět, Menu, Vypnutí a resetPodívejme se nyní na pravý bok, kde je pěkná plejáda konektorů. První zdola je standardní USB, do kterého můžete připojit třeba flash disk či jiné zařízení. Nad ním je pak miniUSB konektor, sloužící k propojení s počítačem skrze kabel. Další v pořadí je konektor pro nabíječku, který, jak jsme si již řekli, není standardní, takže se na výletech s přáteli či rodinou nemůžete v případě zapomenutí příliš spoléhat na to, že byste si půjčili nabíječku od někoho jiného. Dále zde máme výstup na sluchátka, který lze využít i k připojení reproduktorů a nakonec slot pro microSD kartu. Paměťová karta se jednoduše do zařízení zasune a sama „zacvakne.“ K jejímu vyjmutí ale budete potřebovat dlouhé nehty, nebo jiný šikovný nástroj.
Konektory na pravé hraně mivvy MIDroid A2Na levé hraně je k vidění hlavička plastového stylusu, který výrazně usnadňuje práci s tabletem. Tato praktická součástka řádově za pár korun přitom chybí i u mnohem dražších zařízení.
Plastový stylus je ukryt v těle přístrojeNa zadní straně je kromě gravírovaného loga mivvy jen reproduktor, což je vlastně jediný zvukový výstup, nepočítáme-li sluchátka. Ten nepřekvapí v dobrém ani špatném smyslu, nicméně určitě by potěšil vyšší maximální hlasitostí. Tento výstup neoslní ani z hlediska kvality ozvučení a rozhodně nepočítejte s nezapomenutelným stereo zážitkem.
Zadní strana mivvy MIDroid A2 s reproduktoremProti standardním telefonům zde není čočka fotoaparátu a tím pádem ani blesk. Ale ruku na srdce: kdo z vás by v praxi využil jako fotoaparát zařízení o velikosti malého školního sešitu? Ačkoli tablety z vyšší cenové hladiny foťákem disponují, jako plnohodnotný fotoaparát je asi využije jen málokdo. Proto jeho nepřítomnost v MIDroidu A2 nepovažujeme za nedostatek a naopak kvitujeme snahu o udržení nízké ceny vypuštěním zbytných funkcí.
Jako celek působí MIDroid A2 poměrně robustním dojmem, za což může především kovová konstrukce větší části těla. Ta se sice projevuje na váze, ale také na pocitu, který z tabletu v dlaních budete mít. Tělo je odolné proti zkrutu, ani při lehce drsnějším způsobu zacházení nikde nic nevrže a neskřípe. Dílenské zpracování lze tedy v této cenové kategorii považovat za hodně nadstandardní.
Hardware a displej
Srdcem tabletu je procesor Rockchip RK2818 s jádrem běžícím na frekvenci 600 MHz. To zní jako solidní základ. Bohužel nadějný rozjezd poněkud sráží pouhých 256 MB operační paměti. Zařízení má sice poměrně dobrou odezvu, v některých momentech vás při prodlevách ale skoro jistě napadne, jak moc by mu slušelo 512 MB RAM. Případné příznivce hraní ale zklameme pro ně zásadním nedostatkem: MIDroid A2 nemá hardwarovou akceleraci grafiky, což znamená nepoužitelnost tohoto tabletu pro účely hraní náročnějších her.
Velkorysý byl výrobce s vnitřní pamětí – té jsou k dispozici rovné čtyři gigabajty, což je zásadní i proto, že operačním systémem je Android 2.1, který neumožňuje instalaci aplikací na paměťovou kartu.
Displej s úhlopříčkou sedm palců nabízí VGA rozlišení 800 x 480 px. Zobrazení můžeme označit jako dobré, text není kostrbatý, jen podání barev je trochu vybledlejší a nejvyšší úroveň podsvětlení by také mohla být ještě o něco jasnější, neboť na přímém světle se čitelnost viditelně zhoršuje. Mimo dosah přímého slunce je ale čtení na tomto zařízení příjemné, oči se neunaví ani v případě delších textů. Jako čtečku s připojením k Internetu tedy můžeme MIDroid A2 určitě doporučit.
Při pozorování z jiného než přímého úhlu barvy postupně tmavnou, přičemž zásadní posun je viditelný cca při náklonu 45 stupňů od kolmice na plochu obrazovky. Výrobce dodává displej s transportní fólií, nicméně pro dostatečnou ochranu a možná i lepší kontrast bychom doporučili podívat se po nějaké značkovější, neboť tu původní nedá příliš práce poškrábat.
A propos: podsvětlení displeje ve tmě prosvětluje i plastový rámeček kolem něj, což můžete brát jako efektní záležitost, nebo jako mínus udělené za použití tohoto materiálu. Ke snímání doteků je použita odporová (rezistivní) technologie, z čehož pochopitelně vyplývá absence vícedotekového ovládání. Odporovou technologii jako takovou nemůžeme kritizovat – jistě jsou situace, kdy je vhodnější než technologie kapacitní. Problém se stiskem u hran jsme zmínili výše, nyní přidejme ještě pár postřehů. Při psaní prstem displej občas interpretoval jednoduchý stisk jako dvojí stisknutí, z čehož pak pramenila nutnost návratu o ppííssmmeennkkoo zpět :). Naštěstí toto chování nebylo časté a po určitém tréninku bylo spíše výjimečné. O něco horší je pak posouvání obsahu obrazovky (například listování v seznamech), kdy si tablet někdy vykládal tapnutí a následný posun prstu jen jako tapnutí. Opět skoro jistě půjde o záležitost cviku, nicméně nepopíráme, že nás toto chování občas dokázalo pěkně poškádlit. O něco vyšší přesnosti a komfortu dosáhnete, pokud budete používat přiložený stylus, který je prakticky uložen v těle přístroje, takže je kdykoli po ruce.
MIDroid A2 obsahuje polohový senzor a dokáže obraz displeje otočit podle aktuální polohy zařízení do všech čtyř (!) stran. Otočení přitom netrvá dlouho – zpravidla méně než vteřinu. Zde by mohly následovat ovace, neboť tímto způsobem může tablet vyhovět například levákům, kteří ho budou držet trackballem vlevo. Nestahujme ale kalhoty, když brod je ještě daleko – je zde totiž jeden nedostatek: otočení obrazu je bezproblémové s jedinými dvěma výjimkami. Bohužel právě s těmi nejdůležitějšími: domovská obrazovka a menu s aplikacemi jsou proti otáčení displeje zcela imunní. Asi nemusíme vysvětlovat, jak otravné je, když si například čtete v prohlížeči v režimu na výšku a po návratu na domovskou obrazovku musíte tablet otočit zpět na šířku.
USB host
Záměrně jsme se o standardním USB konektoru, který najdete na boku přístroje, zmínili jen krátce. Nyní si o něm povíme více. Zařízení podporuje funkci USB host, což v praxi znamená, že k tabletu můžete připojit USB disk, ale také myš nebo klávesnici. K roztočení 2,5palcového přenosného HDD ale energie dodávaná portem nestačila. S běžnými flash disky si poradil bez problémů, stejně jako s USB myší či klávesnicí. Teoreticky by tento konektor měl umožnit také připojení 3G modemu, což jsme ale v praxi nezkoušeli.
Technologie
Hardwarové parametry
- Procesor: 600 MHz Rockchip RK2818
- Operační systém: Android 2.1 (Eclair) bez grafické nadstavby
- Interní paměť: 4 GB (volné jsou cca 3,3 GB)
- Paměť RAM: 256 MB (volných je cca 115 MB)
- Velikost tabletu: 192 x 118 x 12 mm
- Váha tabletu s baterií: 362 gramů
- Displej: úhlopříčka 7 palců, TFT, dotykový, odporový, s rozlišením 800 x 480 px, 262 144 barev
- GPS: ne, pouze zaměření přes bezdrátové sítě
- WiFi: 802.11b/g
- Konektory: 3,5 mm stereo audio jack, miniUSB, USB (host)
- Fotoaparát: ne
- Baterie: Li-Pol, 4500 mAh
Výsledky testů
Linpack
Metodika: Provádíme deset měření, nejlepší a nejhorší výsledek se škrtá, ze zbylých osmi se počítá průměr.
| zařízení | výsledek |
| mivvy MIDroid A2 | 3,998 MFLOPS |
| Vodafone 945 | 3,835 MFLOPS |
| Huawei U8100 | 2,588 MFLOPS |
| Vodafone 845 | 2,131 MFLOPS |
Grafické operace podle 0xbench
Metodika: Provádíme tři měření. Každé měření se skládá ze tří testů, přičemž ve výsledku počítáme s průměrem. V tabulce je uvedena průměrná hodnota všech tří průměrů.
| Test | Vodafone 845 | Huawei U8100 | Vodafone 945 | mivvy MIDroid A2 |
| Draw Canvas | 39,33 fps | 39,33 fps | 74,44 fps | 35,11 fps |
| Draw Circle | 20,00 fps | 22,33 fps | 41,00 fps | 12,00 fps |
| Draw Circle2 | 57,00 fps | 71,00 fps | 63,17 fps | 33,50 fps |
| Draw Rect | 25,33 fps | 29,00 fps | 41,11 fps | 15,33 fps |
| Draw Arc | 34,00 fps | 37,00 fps | 56,50 fps | 22,67 fps |
| Draw Image | 26,00 fps | 28,50 fps | 69,33 fps | 14,83 fps |
| Draw Text | 13,67 fps | 13,33 fps | 33,78 fps | 16,67 fps |
| OpenGL Cube | 55,33 fps | 63,67 fps | 74,11 fps | 33,44 fps |
| OpenGL Blending | 28,08 fps | 31,98 fps | 85,07 fps | 7,74 fps |
| OpenGL Fog | 26,26 fps | 29,71 fps | 84,72 fps | 7,53 fps |
| Flying Teapot | 30,30 fps | 31,74 fps | 29,42 fps | 24,39 fps |
Grafický výkon podle Neocore
Metodika: Provádíme deset měření, nejlepší a nejhorší výsledek se škrtá, ze zbylých osmi se počítá průměr.
| zařízení | výsledek |
| mivvy MIDroid A2 | 1,9 fps |
První spuštění
Po prvním spuštění se uživatele ujme průvodce. Ten je, bohužel, v anglickém jazyce, ale nebude požadovat nic náročnějšího než kalibraci displeje. Tu doporučujeme provést, protože bez ní tablet interpretuje doteky zrcadlově. Poté se zobrazí výchozí plocha s widgetem analogových hodin, vyhledáváním a šesti ikonami. Konfigurací účtu Google se budete muset zabývat až v okamžiku, kdy to bude nutné – tedy například při otevření Android Marketu nebo spuštění GMailu.
Plocha po prvním spuštění tabletuStart již nakonfigurovaného systému trvá od zapnutí po najetí plochy se zástupci lehce přes minutu.
Kontakty a telefonování
Telefonování s tímto tabletem můžeme směle přeskočit – kvůli nemožnosti osazení SIM kartou si z něj nezavoláte. Ostatně je to tablet, nikoli telefon. Z těchto důvodů na těle zařízení nenajdeme tlačítka pro příjem či odmítnutí hovorů, která by byla jaksi navíc, stejně tak odpadá nutnost výběru adresáře v telefonu, na SIM kartě či Googlu. S kontakty ale MIDroid A2 pracovat umí a po synchronizaci s GMailem můžete bez problémů přistupovat ke svému adresáři ze všech aplikací, které to podporují – tedy například z poštovního klienta.
Připojení k počítači
Po připojení k počítači se zařízení jeví jako dvě nové diskové jednotky. První je interní paměť telefonu, tou druhou pak paměťová karta. K oběma lze přistupovat jako ke standardnímu disku – přímo z prostředí operačního systému tedy můžete kopírovat z i do zařízení, přesouvat, mazat, přejmenovávat atd. Pokud vypnete režim úložiště, lze k zařízení přistupovat skrze další aplikace. Na testovacím systému jsme přitom nemuseli instalovat žádné ovladače, což ale může být dáno tím, že k počítači byla v minulosti připojena celá řada zařízení s Androidem.
Možnosti připojení
Do tabletu není možné vložit SIM kartu, z čehož je hned jasné, že tentokrát vynecháme přehled podporovaných GSM režimů, datových přenosů a s tím souvisejících údajů.
Jediným způsobem připojení k Internetu tak zůstává Wi-Fi, zvládající standardy 802.11 b a g. Nejrychlejší „enko“ v nabídce chybí, nicméně to u jednoho z nejlevnějších tabletů na trhu nemůžeme brát jako mínus. Wi-Fi připojení bylo poměrně stabilní jak při provozu přes bezdrátový router značky Netgear, tak i D-Link. K výpadkům docházelo jen sporadicky, bohužel uživatel fakt, že Wi-Fi momentálně nefunguje, nemusel vždy poznat – ikona v notifikační liště svítila, jako by se nic nedělo. Spolehlivě ale můžeme říci, že z hlediska stability spojení je MIDroid znatelně lepší než například telefony Vodafone 945 či 845. Počítejte ale s tím, že citlivost Wi-Fi je o něco slabší než v případě telefonů střední třídy (srovnávali jsme s LG Optimus One a Samsung Galaxy 3) nebo notebooků (v porovnání s Asus Eee 901 či Asus F3F). Při testování dosahu od vysílače ztratil MIDroid signál obvykle jako první. Hodí se tedy na domácí použití a můžete ho nasadit tam, kde je dostupný kvalitní signál Wi-Fi.
Tablet nenabízí žádný jiný způsob bezdrátové komunikace, tedy ani bluetooth.
GPS
GPS modul bychom v MIDroidu A2 hledali marně, takže z hlediska určení polohy se musíme spolehnout pouze na lokalizaci pomocí bezdrátových sítí. S tím samozřejmě souvisí i použitelnost – jako navigaci tento tablet, byť by se sedmipalcovým displejem působil impozantně, nevyužijete. Zaměření polohy závisí na několika faktorech: kromě počtu dostupných Wi-Fi sítí především na tom, jak je daná oblast zmapována. Zatímco ve větších městech je poloha určena s přesností až na desítky metrů, není problém najít lokality, kde tablet polohu prostě nenajde (pokud Wi-Fi v okolí nejsou zmapovány, nebo se nacházíte zcela mimo dosah jakéhokoli vysílače).
Baterie a výdrž tabletu
Baterie s kapacitou 4 500 mAh je dostatečným zdrojem energie. V případě běžného využití na občasné čtení pošty a článků na Internetu bez problémů vydrží i dva dny. Ukazatel stavu odpovídá realitě – nezaznamenali jsme žádné skokové úbytky a pokles odpovídal tomu, co jsme se zařízením dělali. Vyzkoušeli jsme výdrž při nepřetržitém přehrávání videa a baterie se z plného stavu vybila až po více než osmi hodinách.
Uživatelské prostředí
mivvy MIDroid A2 přichází s holým Androidem 2.1 Eclair, což lze vnímat jako nesporné plus; grafická nadstavba bez akcelerované grafiky by patrně byla utrpením. Bohužel nelze nezaznamenat jisté nedostatky – například ačkoli tablet nedisponuje možností vložení SIM karty, najdeme v notifikační liště zbytečnou ikonu signalizující nedostupnost GSM sítě. Ani lokalizace do českého jazyka není stoprocentní a na angličtinu narazíme na mnoha místech i při běžných činnostech, jako je informace o novém e-mailu.
Odemykací obrazovka je standardní, jak ji z Androidu známe, nicméně vzhledem k tomu, že nereaguje na otočení zařízení, budete ji v režimu na šířku odemykat poněkud netradičně tahem zdola nahoru. Opačným tahem se zapíná tichý režim.
Odemykací obrazovkaK dispozici je celkem pět ploch v horizontálním uspořádání, přičemž díky použitému rozlišení je každou možné osadit až 24 ikonami v matici 6 x 4. Některé widgety jsou schopny využít vyššího rozlišení, takže obsadí 4 x 4 pozice. To, na které ploše se aktuálně nalézáte, lze poznat z malých teček v dolní části obrazovky. Bohužel chybí možnost přepínání mezi plochami skrze zmenšené náhledy.
Na rozdíl od telefonů zde nenajdeme permanentně dostupnou lištu s tlačítky pro přístup k adresáři, volání, nebo elektronické poště. Při pohledu na šířku je na všech plochách po pravé straně situována ikona pro přístup k nainstalovaným aplikacím.
Podstatně zajímavější je horní lišta, která kromě standardních funkcí také supluje hardwarová tlačítka. Zcela vlevo tak najdeme ikonku s domečkem, skrze kterou se lze vrátit na výchozí domovskou obrazovku, zprava pak jsou tlačítka Menu a Zpět, jakož i možnost nastavení hlasitosti zvuku. Toto provedení je na jednu stranu praktické, neboť uživatel nemusí prstem přecházet mezi displejem a tlačítky na těle zařízení, ale pokud nějaká aplikace běží v celoobrazovkovém režimu, tlačítka v liště nejsou dostupná. Naštěstí výrobce myslel i na takový případ a vybavil MIDroid A2 hardwarovými tlačítky Menu a Zpět na horní hraně. Nastavit hlasitost zvuku ale jinak než přes lištu není možné.
Horní lišta supluje hardwarová tlačítkaKromě zástupců je plochu možné osadit widgety, kterých je ve výchozím stavu jen pět (další je samozřejmě možné doinstalovat): analogové hodiny, pole pro rychlé vyhledávání Googlem, kalendář, Google Latitude a velmi praktický Ovládací prvek napájení.
Nabízené výchozí widgetyMIDroid A2 sice podporuje živé (v tomto případě je použit termín „aktivní“) tapety, nicméně běh ani těch, jež jsou v zařízení předinstalovány, nelze kvůli chybějící akceleraci grafiky označit jako plynulý.
Poznámka: otáčení domovské obrazovky, seznamu aplikací, ale i další nedostatky výchozího launcheru lze řešit instalací alternativní aplikace. My jsme na MIDroidu A2 otestovali LauncherPro a kromě vyřešení zmíněných problémů jsme zaznamenali citelně lepší odezvu celého prostředí. LauncherPro tak na polohu tabletu reagoval i na domovské obrazovce a v seznamu aplikací.
Klávesnice
V systému je ve výchozím stavu dostupná jen jedna klávesnice – standardní plnohodnotná QWERTY Android. V režimu na výšku i na šířku se na ní píše dobře, nechybí ani znaky s háčky a čárkami, které jsou k dispozici při delším stisku patřičné klávesy. Problémy s písmenkem „Ř,“ které například chybělo u Vodafone 945, zde nejsou. Jedná se tedy o dobrý standard, který většině uživatelů bude stačit. Ostatně není problém si z Android Marketu stáhnout jinou klávesnici, lépe odpovídající vašim potřebám.
MIDroid A2 nabízí jen klasickou Android klávesnici
Čísla i speciální znaky se vejdou na jednu obrazovkuJedinou výtku máme k absenci českého slovníku, kvůli které jsou v liště nad klávesnicí nabízena pouze jména a příjmení z adresáře. Slovní zásobu je sice možné rozšiřovat dlouhým podržením prstu na zadaném slově, nicméně je to sysifovská práce, která značně zdržuje.
Fotoaparát
mivy MIDroid A2 nedisponuje ani fotoaparátem, ani čelní kamerou, takže tuto část recenze můžeme směle přeskočit, stejně jako ukázková videa a fotografie.
Multimédia
Ačkoli nás výsledky z testování grafického výkonu nenaplnily optimismem, v případě multimédií MIDroid A2 překvapil. Bez problémů totiž přehraje video v běžných formátech bez nutnosti jeho konverze. Otestovali jsme takto přehrávání filmu ve formátu XVID (624 x 352, 23,98fps) z microSD karty a můžeme konstatovat, že tablet lze díky hardwarové akceleraci videa bez problémů použít jako přenosný přehrávač. Přehrávání bylo plynulé, posun videa během přehrávání prakticky okamžitý a k viditelnému zpomalení docházelo jen tehdy, byl-li MIDroid zatížen ještě nějakou další činností (např. přijímal e-mail). Bohužel výchozí přehrávač nepodporuje titulky, stejně jako si neporadí se soubory MKV. Praktický je též výběr jednoho ze čtyř režimů zobrazení (16:9, 4:3 a další), jakož i nastavení podsvícení displeje přímo z aplikace. Podle údajů výrobce by MIDroid A2 měl zvládnout přehrávání HD videa (720p), což jsme ověřili na souboru MP4 s rozlišením 1280 x 720 px, který tablet zvládl naprosto s přehledem.
Videopřehrávač si poradí s formáty Xvid a MP4Výchozí hudební přehrávač si dovolíme označit jako velmi podařený. Načítání písniček ze všech pamětí (vnitřní, paměťové karty) považujeme za samozřejmost, stejně jako zobrazování informací o dané skladbě, včetně obrázku alba. Méně samozřejmý je ale výběr ze šesti přednastavených režimů ekvalizéru, včetně uživatelského nastavení. Nechybí několik způsobů přehrávání (opakování, přehrávání smyčky, náhodné pořadí atp.). Seznam skladeb lze prohlížet podle názvu písničky, interpreta, alba, nebo hudebního žánru. Pozitivní dojem sráží jen kvalita zvukového výstupu – ani integrovaný hlasitý reproduktor, ani dodávaná sluchátka neposkytnou příliš hodnotný hudební zážitek.
Zuzana Přibylová
Přehrávač zobrazuje skladby v několika pohledech
Během přehrávání jsou dostupné informace o skladběTo, že se výchozí přehrávač značně vymyká zažitým standardům, dokazuje i fakt, že umí vyhledávat, přehrávat a stahovat písničky z Internetu. Nebudeme spekulovat, jak je to s legálností takto získaných skladeb – něco ale napoví fakt, že jsou povětšinou získávány ze serverů jako je 4shared.com a podobných…. Každopádně tuto funkci asi v Motorole XOOM nenajdete :-P.
Přehrávač umí vyhledávat s stahovat hudbu z InternetuCelkově vzato lze multimediální výbavu MIDroidu A2 označit jako velmi nadstandardní.
Herní výkon
Vzhledem k absenci hardwarové akcelerace grafiky je zřejmé, že náročnější hry si na tomto tabletu nezahrajete, což ostatně jasně ukázal výsledek benchmarku Neocore. V Android Marketu ale najdete celou řadu her, kterými můžete na tomto tabletu zabavit sebe nebo své potomky.
Angry Birds Seasons bohužel skončily fiaskem. Po přibližně minutě, kdy jsme hleděli na černou obrazovku, se sice ozvala hudba, nicméně obraz byl posunutý mimo displej. Zuřivé ptáky si tedy na MIDroidu A2 nejspíš nezahrajete.
Hra Air Control Lite běžela plynule – při vypnuté oblačnosti jsme zaznamenali kolem 40 fps, se zapnutými mraky a s několika letadly na obloze kolem 20 fps. Na dotek hra reagovala zpomalením až k 10 fps. Navádění letadel ale bylo na odporový displej velmi dobré, tažení křivky, určující trasu letu, plynulé a bezproblémové. Na sedmipalcovém displeji byl požitek z hraní o úroveň výše než na mobilním telefonu. Pokud ale v nastavení zapnete hardwarovou akceleraci, začne hra mrznout.
Air Control se na takovém displeji hraje skvěleVe hře Medieval Defense bylo vykreslování plynulé – průběžně mezi 60 a 80 fps. Ani při přiblížení a rychlém posunu obrazu neklesala snímkovací frekvence pod 45 fps.
Medieval Defense slibuje maximální plynulostPinball Deluxe byl hratelný bez zadrhávání, jediné, s čím se musí hráč smířit, je chybějící vibrační odezva, kterou MIDroid neumí.
Pinballu chybí jen vibrační odezvaPoslední hrou, kterou jsme na tabletu vyzkoušeli, byl Tower Raiders 2 BETA. I v tomto případě můžeme výkon testovaného zařízení hodnotit jako dostatečný, byť zejména při světelných efektech během střelby byl znatelný mírný pokles rychlosti vykreslování. Výhodou proti hraní na mobilním telefonu je pochopitelně velký displej, díky kterému není nutné tak často posouvat mapu.
Ani s Tower Raiders 2 BETA neměl MIDroid A2 problémySoftwarová výbava
Na rozdíl od mnoha výrobců telefonů mivvy nechává výběr aplikací z velké části na uživateli, což je rozhodně dobře. V tabletu tak nenajdete všudypřítomný Facebook, Twitter, ani jiné sociální sítě, které třeba ani nechcete používat. Ostatně doinstalovat požadovanou aplikaci z Android Marketu je otázkou několika tapnutí. Vysloveně zbytečný program jsme v nabídce nenašli ani jeden. Co tedy najdeme v základní palubní výbavě?
Aplikace, které jsou v základní výbavěApkInstaller – správa nainstalovaných aplikací a jejich instalace např. z paměťové karty. Víceméně odpovídá standardnímu správci aplikací, kterého najdeme v Nastavení.
ApkInstallerAudio Player – probrali jsme výše. Proti výchozímu hudebnímu přehrávači, se kterým se setkáte na většině zařízení s Androidem, nabízí podstatně větší komfort, ekvalizér a možnost poslouchat a stahovat hudbu z Internetu.
Budík – nabízí základní, ale zcela postačující funkce. Budíků je možno definovat až dvanáct, přičemž u každého lze vybrat vlastní tón vyzvánění a opakování ve vybrané dny v týdnu.
Budík
Nastavení parametrů budíkuE-Mail – tradiční aplikace pro práci s elektronickou poštou. Zvládá protokoly IMAP a POP3, bez problémů si poradí i s poštou a kontakty na Exchange serveru (bohužel neumí synchronizovat i kalendář). Doručené zprávy lze zobrazovat buď zvlášť pro každou schránku, nebo ve společném zobrazení, kde jsou schránky rozlišeny barevným proužkem.
V e-mailu můžete prohlížet jednotlivé schránky
Při zobrazení doručené pošty jsou schránky rozlišeny barevným proužkemExplorer – je diskový manažer, umožňující práci se soubory ve vnitřní paměti, na paměťové kartě, případně na disku připojeném přes USB konektor. Svým pojetím vcelku odpovídá Průzkumníku známému z operačních systémů Windows. Zvládá základní operace, jako je kopírování, mazání, přesouvání a přejmenování souborů a složek.
Explorer umožňuje přístup ke všem úložištím
Jde o správce souborů, podobného PrůzkumníkoviGMail – aplikace pro práci s elektronickou poštou na GMailu je sice ve starší verzi 1.3, takže nepodporuje například barevné štítky či prioritní poštu, přesto jsou její schopnosti zcela postačující.
GMail na MIDroidu neumí barevné štítky, ani prioritní poštu
S e-mailovými zprávami si aplikace GMail poradí stejně dobře, jako webové rozhraníKalendář – opět tradiční aplikace, kterou najdeme ve většině zařízení s Androidem. Jedná se o základní verzi, takže například pro přepnutí mezi denním a týdenním pohledem je nejprve nutné vyvolat menu a teprve poté zvolit požadovaný pohled. V MIDroidu A2 se veškeré schůzky načítají a ukládají do Kalendáře na Googlu, takže odpadají problémy s nastavením výchozího úložiště, na které jsme naráželi u mnoha mobilních telefonů.
Měsíční pohled na kalendář
Kalendář v pohledu Agenda (dolní nabídku je nutné vysunout tlačítkem Menu)Kalkulačka – uživatele Androidu nepřekvapí. Díky velikosti displeje ale není nutné pro pokročilejší funkce posouvat klávesnici – vše je dostupné na jedné obrazovce. Kromě základních aritmetických funkcí jsou dostupné funkce logaritmické, goniometrické, mocniny, odmocniny a faktoriál. Kalkulačka uznává priority operací, takže násobení a dělení provádí před sčítáním a odčítáním. K dispozici je také více úrovní závorek. S takto velkou kalkulačkou si možná budete připadat jako Tomio Okamura v televizním pořadu Den D :).
Kalkulačka nabízí kompletní klávesniciMapy – nabízejí sice funkce, jako je vyhledání adresy a plánování trasy, vzhledem k absenci GPS modulu ale pomohou s orientací v prostoru pouze tam, kde je dostatečné pokrytí Wi-Fi sítěmi. Jak je u Google Map obvyklé, je možné přepínat mezi standardními mapovými podklady a satelitními snímky. Součástí je též lokalizační služba Latitude a další užitečné funkce, které najdete v menu pod položkou Laboratoř.
Mapy nabízejí všechny potřebné funkce. Chybí jen lokalizace přes GPS.Market – tržiště s volně dostupnými i placenými aplikacemi je ve starší verzi 1.71 a jeho funkce patrně není nutné podrobněji rozebírat. K přístupu k aplikacím budete potřebovat účet na Googlu.
Market je přítomný ve starší verziPhoto Browser – správu obrázků tentokrát neřeší tradiční Galerie. Předinstalovaná aplikace bohužel nabízí jen základní funkce, jako je prohlížení obrázků, automatické promítání snímků z vybrané složky, zobrazení detailů a případně smazání. Chybí tak například možnost odeslat obrázek e-mailem, nebo ho sdílet jiným dostupným způsobem. S ohledem na to, že tablet nemá fotoaparát, lze ale tento nedostatek považovat za málo důležitý.
PhotoBrowser nabízí jen základní funkce
PhotoBrowser nabízí jen základní funkceProhlížeč – je založený na jádře WebKit a jedná se o základní program pro prohlížení webových stránek. Podporuje práci ve více oknech, ukládání adres oblíbených stránek do záložek a vyhledávání v textu právě otevřené stránky. Tím ale jeho možnosti končí. Pro surfování po webu jde o postačující standard. Nutno uznat, že čtení na takto velkém displeji je velmi příjemné a komfortní.
Prohlížeč uživatele znalé Androidu ničím nepřekvapíShelves – je elektronická knihovnička a čtečka textů ve formátech PDF, TXT, FB2, EPUB, PDB, FPDF a RTXT. Kromě organizování knížek do virtuálních poliček umožňuje také jejich stahování z několika internetových katalogů. Samotná čtečka pak disponuje funkcemi jako jsou záložky, zvětšování písma, nebo automatické otáčení stránek po uplynutí zadané doby. Samozřejmě si pamatuje místo, kde jste přestali číst.
Shelves aneb vaše virtuální knihovnaVyzkoušeli jsme v Shelves otevírat soubory PDF. Výsledek příjemně překvapil: čtečka si poradila s písmenky s diakritikou zcela bez problémů, korektně zobrazila veškeré formátování i grafiku. Rychlé listování virtuálním časopisem obnášelo v případě 12MB souboru s 55 stránkami nutnost čekat přibližně pět vteřin před každou stránkou. Při běžném použití (tj. při čtení) si ale prodlevy nevšimnete – následující stránka se přednačítá na pozadí a její otočení je v takovém případě okamžité. Obracení stránek je oživené grafickým efektem, připomínajícím otáčení listů skutečného papírového dokumentu. Celkově vzato tato čtečka v pohodě nahradí nativní aplikaci od Adobe.
Otáčení listů je doprovázeno grafickým efektemAplikace Shelves, kterou v základní výbavě mobilních telefonů zpravidla nenajdete, potvrzuje jeden z účelů, pro které se tento tablet skutečně hodí – totiž čtení textů. Má pro to ty nejlepší předpoklady, zejména dostatečně velký a příjemný displej.
Video Player – o přehrávači videí jsme se již zmínili v sekci Multimédia, kde jsme také popsali jeho možnosti.
Youtube Player – je v tabletu v pro Android poněkud neobvyklé mutaci, kdy v horní části výchozího okna nabízí nejvíce sledované, diskutované, nejlépe hodnocené a nejnověji přidané snímky. K patrně nejčastěji používané funkci – vyhledávání – se dostanete zbytečně komplikovanější cestou přes menu, kde následně zjistíte, že vyhledávání nic nenajde. Aplikace tedy svůj účel nesplní, navíc verze instalovaná v posledních verzích Androidu je přeci jen o něco ergonomičtější.
Youtube Player je poněkud nestandardní
Bohužel vyhledávání zjevně nefungujeZáznam zvuku – tento program dává tušit, že je v tabletu integrován také mikrofon. A skutečně je tomu tak. Jednoduchý digitální záznamník nabízí jen nahrávání zvuku do souboru ve formátu 3GP bez jakýchkoli dalších možností. Nic víc od této aplikace nečekejte.
Resumé
mivvy MIDroid A2 není dokonalý – ostatně to ani není cíl, kterého by mohl s cenou 4 500 Kč dosáhnout. Vzhledem k tomu, že cenovka odpovídá levnějšímu mobilnímu telefonu, můžeme konstatovat, že toto zařízení předčilo v mnoha směrech naše očekávání. Díky velkému displeji je ideální na prohlížení webových stránek, práci s e-mailem, jako čtečka elektronických dokumentů, případně k hraní méně náročných her. Významným kladem je dílenské zpracování, především pak fakt, že větší část těla je vyrobena z hliníku.
Samozřejmě si umíme představit směry, kterými by se výrobce mohl vydat: například zvýšit velikost operační paměti, nasadit rychlejší procesor, nainstalovat Android alespoň ve verzi 2.2, přidat GSM modul alespoň s podporou mobilních datových přenosů atd.. Ale to už bychom se dostali s cenou o pořádný kus výše.
MIDroid A2 v několika směrech pozitivně přesvědčil: například o tom, že Android 2.1 je (i díky poměrně velkorysému internímu úložišti) životaschopným systémem pro menší tablety, a především pak o tom, že za velmi dobrou cenu lze pořídit poměrně slušné zařízení pro práci i zábavu.
Klady
- Velmi dobrá cena (dobrý poměr cena/výkon).
- Z větší části solidní dílenské zpracování.
- Absence grafické nadstavby.
- Nejsou předinstalovány zbytečné programy.
- Hardwarová akcelerace videa a podpora běžných formátů.
- Bezproblémové připojení k PC.
- Stylus uschovatelný v těle přístroje.
Zápory
- Chybějící hardwarová akcelerace grafiky.
- Jen 256 MB RAM.
- Android 2.1 Eclair.
- Nepříliš silné podsvětlení displeje.
- Displej občas špatně rozpoznává posun obsahu.
- Absence GPS.
- Chybějící podpora pro mobilní data.
- Prosvítající přední plast a ne zrovna pěkně provedená tlačítka.
- Výchozí launcher nereaguje na otáčení tabletu.
- Neúplná lokalizace do češtiny.
Poděkování
Za zapůjčení k testu děkujeme společnosti mivvy a.s..
Za spolupráci při testování děkuji Romanovi Nepšinskému.
Foto: Valérie Kiliánová
Jozef Cmar
Lukáš Altman
Marek Houser
Komentáře (30)
Přidat komentář