[MEGARECENZE]: Nexus 4 – čekání, které se vyplatilo!

Zařízení Google Nexus přicházejí od roku 2010 s nejčistší podobou Androidu. Po první sérii od HTC přišel Nexus S vyráběný Samsungem, po kterém následoval Galaxy Nexus od téhož výrobce. V listopadu loňského roku byl představen čtvrtý Nexus, jehož výrobcem je společnost LG. Jak si vede ve srovnání s předcházející generací a proti současné konkurenci? V čem je dobrý a kde má slabá místa? Nejen to se dozvíte v naší podrobné recenzi!

Obsah recenze

• Obsah balení
• Vzhled a dílenské zpracování
• Hardware a displej
• Technologie
• Testy výkonu (benchmarky)
• Herní výkon
• Připojení k počítači
• Konektivita
• GPS
• Baterie a výdrž telefonu
• První spuštění
• Uživatelské prostředí
• Klávesnice
• Kontakty a telefonování
• Fotoaparát a natáčení videa
• Multimédia
• Softwarová výbava
• Kdy, kde a za kolik?
• Resumé

Obsah balení

Nejprve je nutné z krabičky stáhnout papírový obal, na kterém je vyobrazen samotný telefon, na horní, levé i pravé hraně nalezneme logo Nexus, na obou bocích také logo výrobce, kterým je společnost LG. Na zadní straně obalu je k vidění několik reklamních textů a loga vybraných služeb Google. Samotná krabička je černá s decentním stříbrným nápisem Nexus, exkluzivní vzhled narušuje pouze nálepka s čárovými kódy a důležitou informací, že testujeme variantu se 16 GB interního úložiště.

Po sejmutí víka na nás již v lůžku ze tvrdého papíru dychtivě čekal (no, spíše my jsme dychtivě čekali ;) ) Nexus 4, opatřený na přední i zadní straně ochrannými transportními fóliemi. Odolali jsme pokušení okamžitě telefon prozkoumat a podívali jsme se, co dále najdeme v balení.

Nutno konstatovat, že výbava patří k těm chudším – v dolní části krabičky jsme objevili:

• záruční list,
• základní příručku (29 stránek v němčině a 23 stránek v angličtině; jednalo se o zařízení z německé distribuce),
• kabel pro připojení telefonu k počítači a/nebo nabíjení (na jedné straně je microUSB konektor, na druhé najdeme klasický USB, délka je 110 cm),
• cestovní nabíječku s USB výstupem (typ LG MCS-01ET; vstup 100-240 V, 0.2 A, výstup 5,0 V, 1,2 A),
• nástroj pro otevření prostoru pro SIM kartu.

V případě nabíječky musíme pochválit skutečně minimalistické provedení, postěžujeme si ale na poměrně obtížné snímání ochranné fólie.

Akumulátor je již nainstalován v telefonu – jinak by to ostatně ani nešlo, neboť Nexus 4 nemá výměnnou baterii. Pokud by vám 2 100 mAh nestačilo, větší baterku do tohoto telefonu nenainstalujete. Stejně tak není možné rozšířit interní úložiště paměťovou kartou.

Překvapila nás absence jakýchkoli sluchátek v základní výbavě.

K instalaci SIM karty budete potřebovat tenký nástroj s ostrým hrotem – můžete použít ten, který je součástí balení. Slot na SIM je situován na levé hraně zařízení a neměli bychom zapomenout na důležitou skutečnost, že do tohoto mobilu vložíte pouze kartu formátu microSIM.

Vzhled a dílenské zpracování

Nexus 4 hned po svém představení zaujal blýskavým provedením zadní strany. Můžeme konstatovat, že ve skutečnosti je blyštivý efekt významně méně nápadný a telefon rozhodně nevypadá jako diskotéková koule, jak by se mohlo zdát z některých snímků. Při pohledu ze přední strany méně zkušené oko může snadno tento model zaměnit za jeho předchůdce. K testování jsme dostali černou variantu – bílá se toho času objevovala pouze v aktualitách internetových médií.

Rozměry Nexusu 4 jsou velmi podobné Galaxy Nexusu – na výšku má 133,9 mm (Galaxy Nexus 135,5 mm), na šířku 68,7 mm (GN 67,94 mm), co do tloušťky zatím poslední model maličko přibral – je tenký 9,1 mm (Nexus od Samsungu měl 8,94 mm). Také z hlediska hmotnosti jsou na tom oba Nexusy velmi podobně – zatímco starší sourozenec vážil 135 gramů, benjamínek je o čtyři gramy těžší. Sečteno a podtrženo – Nexus 4 je proti svému předchůdci o pouhých 1,7 % objemnější a o 3 % těžší.

Čelní straně, jak bychom u dotykového telefonu čekali, dominuje displej s úhlopříčkou 4,7 palce a rozlišením 1280 × 768 obrazových bodů – tomu odpovídá jemnost 318 dpi. Jedná se o IPS panel, který dokáže zobrazit 16 777 216 barev, chráněný odolným sklem Corning Gorilla Glass 2. Velikost obrazovky je 61,22 × 102,04 milimetrů, takže rámeček po stranách zabírá pouze 3,74 milimetrů, nad a pod displejem zbývá dohromady 31,86 milimetrů. Displej mírně vystupuje nad okolní povrch, takže při položení obrazovkou dolů bude ležet na skle.

Pokud pod obrazovkou čekáte senzorová tlačítka, vězte, že Nexus 4 patří k minoritní skupině zařízení se softwarovými tlačítky na displeji, která si ze 1280 obrazových bodů na výšku ukousnou 97 bodů, tj. 7,6 %. Vlevo je tlačítko pro návrat zpět, uprostřed pro přechod na domovskou obrazovku (dlouhé podržení vyvolá vyhledávaní a asistenta Google Now) a vpravo zobrazí seznam posledních spuštěných aplikací.

Čistě softwarové ovládání znamená, že telefon probudíte pouze hardwarovým tlačítkem pro zapnutí/vypnutí, situovaným na pravé hraně telefonu. Pravděpodobně až při přijetí prvního e-mailu, SMS nebo zmeškaném volání si všimnete notifikační LED, situované uprostřed prostoru pod displejem. Dioda umí blikat pouze bílou barvu, proti Galaxy Note II oceňujeme především skutečnost, že v noci neosvětluje celou ložnici. Ještě více bychom ocenili vícebarevnou LED s možností indikace různých událostí (zmeškaný hovor, přijatá SMS, přijatý e-mail, nabíjení, …) odlišnými barvami, nicméně buďme rádi alespoň za tuto formu indikace. Podle reakcí čtenářů LED bliká více barvami, na nás ale v průběhu testu „mrkala“ pouze bílou. To potvrdil i čtenář Josef Kašpar, který Nexus 4 vlastní: „…v případě oficiálního systému mi LED svítila stále jednou barvou, jinak dokáže svítit mnoha různými barvami“.

 

Nad obrazovkou sídlí v levém rohu senzory přiblížení (deaktivuje displej při přiložení telefonu k uchu) a okolního světla (řídí podsvětlení obrazovky), ve výřezu uprostřed je připraven reproduktor, vpravo přední fotoaparát/kamera pro videohovory.

Hrany telefonu jsou provedeny z černého, tvrdého, matného plastu s pogumovaným povrchem, který napomáhá jistějšímu držení telefonu v dlani. Z přední strany na ně navazuje tenký plechový rámeček, který poměrně zdařile imituje matný chrom. Z téhož materiálu jsou provedena také dvě hardwarová tlačítka – na pravém boku pro zapnutí/vypnutí telefonu respektive rozsvícení/zhasnutí displeje, na levé straně kolébkový přepínač pro nastavení hlasitosti. Kromě něj na levé hraně najdeme ještě slot na microSIM kartu; jak jsme si řekli výše, k jejímu vložení a vyjmutí budete potřebovat špičatý nástroj (de facto jde o stejný mechanismus, jaký můžete znát z iPhonů 3G).

 

 

Dlouhé podržení tlačítka pro vypnutí/zapnutí telefonu vyvolá nabídku, skrze kterou můžete telefon vypnout, přepnout do Režimu letadlo, nebo zvolit jeden ze tří zvukových režimů (ticho/vibrace/normální). Chválíme snadné pořizování snímků obrazovky kombinací tlačítek pro zapnutí/vypnutí a snížení hlasitosti – to mají recenzenti moc rádi! :)

Na horní hraně je k vidění jeden z dvou mikrofonů a 3,5mm konektor typu „jack“ pro připojení sluchátek (ta ale musíte mít vlastní – v balení, jak jsme si řekli, nejsou).

Dolní hrana nabídne microUSB konektor pro nabíjení respektive připojení telefonu k PC a druhý mikrofon. Můžete zde také vidět dva miniaturní šroubky, které dávají tušit, že k otevření zadní strany je nutné speciální vybavení.

Dostáváme se na zadní stranu, která je patrně hlavním a nejvíce kontroverzním identifikačním znakem Nexusu 4. Zatímco Samsung vsadil u Galaxy Nexusu na praktické pogumování, které neklouže v dlani a nezachytává otisky prstů, LG šlo opačnou cestou a zadní stranu obdařilo hladkým povrchem s blýskavým efektem, který je doslova magnetem na otisky a v dlani i po podložce klouže „jako namydlený blesk“. Jak jsme již zmínili výše, tento efekt je v reálných podmínkách výrazně méně výstřední, než se může zdát z fotografií.

Prohlédneme-li zadní stranu shora dolů, uvidíme nejprve LEDový blesk a optiku 8Mpx fotoaparátu, která je chráněna jen velmi decentním rámečkem, takže při běžném používání patrně nebude velký problém ji poškrábat. Následuje stříbrné logo Nexus, v dolní části nechybí logo výrobce a vyústění hlasitého reproduktoru, jehož hlasitost hodnotíme jako dobrou.

Pod kryt jsme se nedívali, nicméně dle přiložené uživatelské příručky by pod ním měla být indukční smyčka pro bezdrátové nabíjení (bezdrátová nabíječka ale není součástí základní výbavy), lithium-polymerový akumulátor s kapacitou 2 100 mAh a samozřejmě také veškerý další hardware, díky kterému telefon funguje.

Dílenské provedení hodnotíme jako velmi dobré – vše lícuje, telefon ani při drsnějším stisku nevrže, nic se nikde neprohýbá a celé zařízení působí poměrně solidním dojmem. Nexus 4 je rozhodně telefon, za který se nebudete muset stydět.

Z hlediska vzhledu a dílenského zpracování tedy:

• chválíme za dobré solidní provedení,
• oceňujeme notifikační LED,
• příliš se nám nelíbí hladká zadní strana – klouže a zachytává otisky,
• váháme nad provedením slotu pro SIM kartu a volbou microSIM,
• kritizujeme nemožnost instalace paměťové karty,
• hodně se mračíme nad nemožností výměny baterie,
• uznáváme, že třpytivý vzhled zadní strany je neotřelý.

Hardware a displej

Srdcem Nexusu 4 je čtyřjádrový procesor Qualcomm Snapdragon S4 Pro APQ8064, běžící na rychlosti až 1 512 MHz, vyráběný 28nm technologií (ARMv7, 4x Qualcomm Krait). Stejný čip najdete například v telefonech LG Optimus G Pro E940, Panasonic Eluga X, Sony Xperia ZL, Sony Xperia Z, Sony Xperia Tablet Z, ZTE Grand S LTE, Xiaomi Mi-Two, či LG E975 Optimus G.

O grafickou akceleraci se stará Adreno 320 GPU, které podporuje API OpenGL ES 3.0, 2.0 a 1.1, OpenCL 1.2, OpenVG 1.1, EGL 1.4, Direct3D 9.3, SVGT 1.2, Direct Draw a GDI.

Dva gigabajty operační paměti jsou velmi dobrou volbou a patrně budou stačit i pro hodně náročné aplikace a hry. Jen pro zajímavost – stejně velkou RAM má například Galaxy Note II či Sony Xperia Z. Naopak dosavadní vlajková loď Samsungu – Galaxy S III, má operační paměť o poloviční velikosti. Ze 2 GB je pro systém viditelných 1,83 GB, na čerstvě nakonfigurovaném telefonu bývá po spuštění volných necelých 1,5 GB. Tady je znát absence grafické nadstavby – na Galaxy Note II jsme se ani s „task killerem“ nedostali přes 1,3 GB volné paměti.

Trošku méně nadšení budí velikost interního úložiště – 16 GB je sice dostatečný prostor pro běžné použití, hráči her, kteří Androidu přibývají každým dnem, ale možná uvidí tuto kapacitu jako nedostatečnou. Přeci jen mnohé současné hry si stahují stovky megabajtů dat, takže obsadit interní paměť nemusí trvat moc dlouho. V tom okamžiku se ukáže jedna z nevýhod tohoto telefonu – nemožnost rozšíření úložiště paměťovými kartami. Na čerstvě aktualizovaném telefonu bez nainstalovaných programů je uživateli dostupných přibližně 13 GB prostoru.

Hardwarová výbava garantuje dostatečný výkon pro všechny typy operací – ať už se jedná pro práci s dokumenty, grafikou, nebo hraní her. To ostatně potvrzují i některé moderní benchmarky (viz níže). Přičteme-li si k tomu operační systém Android 4.2.x Jelly Bean s vylepšeným projektem „Butter“, můžeme konstatovat, že telefon fungoval ve všech situacích naprosto plynule. Nezaznamenali jsme žádná zadrhnutí, viditelná zpomalení, ani jiné projevy, které by poukazovaly na nedostatečný výkon hardware nebo systému.

Displej má úhlopříčku 4,7 palce a rozlišení 1280 × 720. Obrazovka je typu IPS HD Plus, což v praxi znamená „méně tmavou černou“ ve srovnání s předchozím Nexusem. Stejně, jako nepřekvapí použití kapacitní technologie dotekové vrstvy, nezaskočí ani podpora snímání (a vnímání) více doteků – v tomto případě až deseti prstů současně.

Při optickém hodnocení vlastností obrazovky, kdy jsme porovnávali s displejem Samsungu Galaxy S II (SAMOLED) můžeme konstatovat, že:

• Černá je na Nexusu 4 skutečně méně černá než na SAMOLEDu (můžeme ji nazvat „podsvětlenou černou“).
• Naopak bílá se nám zdála bělejší na Nexusu 4. Také některé další barvy byly na IPS displeji věrnější.
• Vnímání barevných rozdílů mezi displeji typu IPS a SAMOLED je ale do značné míry individuální záležitostí – mnozí uživatelé nedají dopustit na trochu živější barvy SAMOLEDU, jiní naopak preferují podání IPS obrazovek. Nám subjektivně připadaly barvy v podání Nexusu méně dramatické ve srovnání s Galaxy S II.
• Pozorovací úhly jsou poměrně dobré, nicméně ke zkreslení barev dochází při odklonu od kolmice na osu displeje o něco dříve než u SGS2.
• Barevné podání je dobré, text ostrý.
• Podsvětlení je v pořádku – v tomto směru nemůžeme LG nic vytknout.
• Čitelnost na slunci hodnotíme jako dobrou, nicméně o maličko horší než v případě SGS2. Patrně za to může poměrně značně lesklý povrch.
• Automatické řízení podsvětlení v závislosti na okolních podmínkách nám vyhovovalo. Při náhlé změně světelných podmínek reagoval telefon poměrně svižně, nikdy jsme nemuseli čekat, až se senzor okolního světla a systém dohodnou, jak moc či málo má obrazovka svítit.
• Otáčení obsahu obrazovky v závislosti na poloze zařízení, řízené senzorem polohy, bylo plynulé – obvykle reagovalo za dobu kratší než jedna sekunda. Otáčení nepodporuje domovská obrazovka ani seznam aplikací. Systémová nastavení a všechny předinstalované aplikace ale na otočení reagují.

Technologie

Telefon funguje v mobilních sítích GSM850/900/1800/1900 a UMTS850/900/1700/1900/2100. Podporuje mobilní data přes GPRS, EDGE, UMTS, HSDPA, HSUPA (5,76 Mbps), HSPA+ (42Mbps). K bezdrátové síti se připojí nejen přes pomalejší standard 802.11 b a g, ale také rychlejší n; v případě zarušené oblasti pak možná využijete 802.11a na pásmu 5 GHz, které bývá „volnější“.

Připojení přes mobilní data vnímáme jako dobré, proti Samsungu Galaxy S II bylo přepínání mezi EDGE a 3G méně časté.

Hardwarové parametry

• Procesor: čtyřjádrový, 1,5 GHz, Qualcomm Snapdragon S4 Pro APQ8064 (32 bitový, 4x Qualcomm Krait, L1 cache 16KB, L2 cache 2 MB, ARMv7) s grafickým jádrem Adreno 320
• Operační systém: Android 4.2.1 (Jelly Bean) bez jakékoli grafické nadstavby a úprav (testovaný kus měl po aktualizaci sestavení JOP40D)
• Interní paměť: 8/16 GB Flash EEPROM (my jsme testovali 16GB variantu), není rozšířitelná paměťovými kartami
• Paměť RAM: 2 GB LPDDR2 SDRAM (uživatelsky dostupných 1,83 GB, volných cca 1,5 GB)
• Velikost telefonu: 133,9 x 68,7 x 9,1 mm
• Hmotnost telefonu s baterií: 139 gramů
• Displej: úhlopříčka 4,7 palce (61,22 mm x 102,04 mm = úhlopříčka 119,00 mm), IPS + LCD, dotykový, kapacitní, s rozlišením 720 x 1280 px (318 dpi), 16 777 216 barev
• GPS: ano, včetně A-GPS a GLONASS
• Wi-Fi: 802.11a/b/g/n
• Bluetooth: 3.0 (EDR, A2DP, AVRCP)
• NFC: ano
• Konektory: 3,5 mm stereo audio jack, microUSB (USB 2.0)
• Senzory: zrychlení, polohy, okolního světla, přiblížení, kompas, gyroskop, barometr
• Fotoaparát: 8 Mpx (3264 × 2448 bodů), autofokus, s přisvětlovací LED diodou, natáčení videa: v rozlišení až 1920 × 1080 bodů, 30 fps
• Přední kamera: 1,3 Mpx – fotografie až v rozlišení 1280 × 1024 bodů, natáčení videa 1280 × 720 bodů při 30 fps
• Baterie: 2 100 mAh, Li-pol

Testy výkonu (benchmarky)

Výkonu v benchmarcích jsme testovali tradičním způsobem – v každém testu jsme nejprve provedli deset měření. Následně jsme nejlepší a nejhorší výsledek škrtli a ze zbývajících osmi hodnot jsme vypočítali aritmetický průměr.

Jestliže se takto vypočítaný výsledek lišil od mediánu všech naměřených hodnot o více než 1 %, celý test jsme opakovali.

Linpack single

• Samsung Galaxy Note II – 64,57 MFLOPS
• Samsung Galaxy S III – 55,69 MFLOPS
• Nexus 4 – 54,68 MFLOPS
• Huawei Honor – 54,67 MFLOPS
• Samsung Galaxy W – 51,95 MFLOPS
• HTC One X – 51,63 MFLOPS
• Samsung Galaxy S II – 51,72 MFLOPS
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 47,90 MFLOPS
• HTC EVO 3D – 44,76 MFLOPS
• Huawei Vision – 41,30 MFLOPS
• Samsung Galaxy Beam – 40,55 MFLOPS
• LG Optimus 2X – 36,44 MFLOPS

Linpack multi

• Samsung Galaxy Note II – 187,48 MFLOPS
• Nexus 4 – 170,79 MFLOPS
• HTC One X – 127,1 MFLOPS
• Samsung Galaxy S III – 120,64 MFLOPS
• Samsung Galaxy S II – 85,56 MFLOPS
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 79,07 MFLOPS
• Samsung Galaxy Beam – 63,33 MFLOPS
• Huawei Honor – 48,08 MFLOPS
• Samsung Galaxy W – 45,55 MFLOPS
• Huawei Vision – 35,32 MFLOPS

Neocore

Test Neocore nebylo možné spustit, protože v době psaní recenze nepodporoval zařízení s API vyšším než 15.

NenaMark 1

• Asus Eee Pad Transformer Prime – 60,2 fps
• Samsung Galaxy S III – 60,0 fps
• Samsung Galaxy S II – 59,8 fps
• Nexus 4 – 59,6 fps
• Samsung Galaxy Beam – 59,2 fps
• Samsung Galaxy Note II – 58,3 fps
• Samsung Galaxy W – 52,0 fps
• Huawei Honor – 51,7 fps
• Huawei Vision – 42,3 fps

NenaMark 2

• Nexus 4 – 59,1 fps
• Samsung Galaxy S III – 58,7 fps
• Samsung Galaxy Note II – 57,6 fps
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 51,8 fps
• Samsung Galaxy S II – 38,9 fps
• Samsung Galaxy Beam – 35,9 fps
• Samsung Galaxy W – 30,7 fps
• Huawei Honor – 30,1 fps
• HTC EVO 3D – 25,3 fps

SmartBench 2012 Productivity index

• Samsung Galaxy Note II – 4870
• Samsung Galaxy S III – 3984
• Nexus 4 – 3247
• Samsung Galaxy Beam – 2255
• Huawei Honor – 1029

SmartBench 2012 Games index

• Nexus 4 – 3267
• Samsung Galaxy Beam – 2159
• Samsung Galaxy Note II – 1650
• Samsung Galaxy S III – 1610
• Huawei Honor – 2142

Quadrant Standard Edition

• Samsung Galaxy Note II – 6039
• Samsung Galaxy S III – 5313
• Nexus 4 – 4796
• HTC One X – 4692
• Samsung Galaxy S II – 3326
• Samsung Galaxy Beam – 2832
• Huawei Honor – 2021
• Huawei Vision – 1874
• Samsung Galaxy W – 1473
• Emgeton Meizu M9 – 1368

Antutu Benchmark

• Nexus 4 – 16 058
• Samsung Galaxy Note II – 13 601
• Asus Eee Pad Transformer Prime – 10 624
• Samsung Galaxy S III – 8288
• Samsung Galaxy S II – 5598
• Samsung Galaxy Beam – 5325
• Samsung Galaxy W – 3898
• Huawei Honor – 3865
• Huawei Vision – 2558

Herní výkon

Otestovali jsme také výkon v několika hrách, přičemž již tradičně používáme jako referenční telefon Samsung Galaxy S II.

• Fruit Ninja Free – hra nastartovala asi o půl sekundy rychleji než na SGS2. Běžela naprosto plynule, bez sebemenšího zaškobrtnutí i při zobrazení více poletujících předmětů. Větší úhlopříčka displeje usnadňovala hraní a orientaci. I po „otlapkaném“ displeji klouzaly prsty velmi dobře. Vrstva, snímající doteky, reagovala citlivě a rychle.

• Flick Golf! – hra se překvapivě spustila o několik zlomků sekundy rychleji na Galaxy S II. Dále ale byla rychlost načítání jednotlivých levelů stejná. Herní animace byly plynulé, opět musíme pochválit praktickou velikost obrazovky, na které se dobře hraje.

• Apparatus – tato logická hra se spustila na Nexusu 4 skoro o sekundu dříve než na SGS2. Animace byly plynulé, což není nic překvapivého, sestavování tras je dostatečně pohodlné. Jediné, k čemu máme výtku, je příliš malé tlačítko pro spuštění kuličky – to je ale problém hry, nikoli telefonu samotného.

• Angry Birds – legenda od společnosti Rovio nemůže v našem přehledu chybět. Nexus 4 byl připraven k hraní skoro o dvě sekundy dříve než Galaxy S II. Proti plynulosti nelze mít sebemenší výtky – všechny herní animace byly naprosto perfektní.

• Air Control Lite – hra se spustila na obou telefonech prakticky stejně rychle. Na Nexusu i při animaci mraků a větším počtu letadel neklesal počet zobrazených snímků pod 58, většinu času se pohyboval na 60 fps.

• Arma 2: Firing Range – ani u hry, která dává především slabším telefonům pořádně zabrat, Nexus 4 nezaváhal. Plynulost byla rozhodně jedna z nejlepších, jaké jsme měli možnost v našich recenzích vidět.

• Grand Theft Auto III – na rozdíl od testu Samsungu Galaxy Note II jsme na stažení 408MB balíku doplňkových dat nemuseli čekat půl hodiny. I přes router, poskytující pouze Wi-Fi standard 802.11g, trvalo stahování jen asi osm minut. Překvapilo nás ale, že pokud v průběhu stahování zhasl displej, download se přerušil a hru následně nebylo možné spustit. Naštěstí stačilo jen v nastavení smazat data a při dalším stahování hlídat displej. Hra samotná byla zcela plynulá, všechny efekty se vykreslovaly bez jakéhokoli zdržení, ani v náročnějších situacích se telefon nezadýchal, jen se postupně více a více zahříval.

Připojení k počítači

Pro připojení k počítači lze použít klasický kabel s USB konektorem na jednom a microUSB na druhém konci. Jak jste mohli vidět na začátku, jeden je součástí balení. Asi nemusíme připomínat, že při připojení telefonu k PC probíhá i jeho nabíjení, nicméně kvůli nižšímu proudu je výrazně pomalejší.

Jak už se stalo s Androidem 4.x zvykem, telefon není možné připojit v režimu MSC („mass storage“), kdy se vůči operačnímu systému chová jako flashdisk či přenosný disk. K souborům v zařízení se dostanete skrze protokoly PTP a MTP (výchozí je MTP), kdy paměť telefonu nenajdete v souborových manažerech, ale v Tento počítač – Jiný/Skenery a fotoaparáty – Nexus 4. Pro některé diskové manažery již sice existují zásuvné moduly, umožňující práci s takto připojeným zařízením, nicméně možnosti ve srovnání s „mass storage“ jsou přeci jen omezenější. Stávající provedení má ale jednu výhodu, kterou ocení především laici – po připojení telefonu k PC není nutné shánět a instalovat žádné ovladače.

• Přenos 1941 souborů o celkové velikosti 4,65 GB v režimu MTP z počítače do interní paměti telefonu trval 26 minut a 46 sekund.
• Přenos 1941 souborů o celkové velikosti 4,65 GB v režimu MTP z paměti telefonu do počítače trval 8 minut a 54 sekund.
• Přenos jednoho 3,33GB souboru v režimu MTP z počítače do interní paměti telefonu trval 4 minuty a 35 sekund (Samsung Galaxy Note II to zvládl za 13:38).
• Přenos jednoho 3,33GB souboru v režimu MTP z paměti telefonu do počítače trval 5 minut a 23 sekund (Samsung Galaxy Note II to zvládl za 7:19).

Konektivita

Z hlediska konektivity nabízí Nexus 4 následující možnosti komunikace s okolím:

• Mobilní data – GPRS, EDGE, UMTS, HSDPA, HSUPA (5,76 Mbps), HSPA+ (42Mbps)
• Wi-Fi – 802.11 a/b/g/n
• Bluetooth 3.0 (EDR, A2DP, AVRCP)
• NFC a sdílení souborů přes DLNA

O mobilních datech jsme již mluvili – Nexus 4 v Ostravě v síti Vodafone „držel“ rychlá data všude, kde to jen bylo možné. Na EDGE přepínal méně často, než bylo zvykem u většiny dosud testovaných telefonů.

Co se týká Wi-Fi, nezaznamenali jsme žádné problémy s tímto typem připojení. Zařízení jsme testovali ve dvou lokalitách – v zarušené sídlištní oblasti se telefon připojoval k routeru, podporujícímu standardy 802.11 b/g/n a v klidnějším regionu s minimem okolních Wi-Fi k routeru, podporujícímu pouze 802.11 b a g. Obě připojení byla zabezpečená WPA2-PSK se šifrováním AES. V obou případech hodnotíme kvalitu připojení jako velmi dobrou – za celou dobu testování jsme nezaznamenali ani jeden výpadek, což jsme ověřili i kontrolou logů obou routerů, které potvrdily, že připojení je stabilní a nepřerušuje se. Z hlediska citlivosti je na tom Nexus víceméně průměrně – v okolí vidí přibližně stejně přístupových bodů, jako většina jiných telefonů.

Samozřejmě jsme nezapomněli na náš „panelákový test“, kdy se testovaným zařízením připojujeme k routeru, umístěnému v osmém nadzemním podlaží. Telefon sice ukazoval nejnižší možnou sílu signálu „jedna či dokonce žádná čárka“, spojení ale držel, jak to jen bylo možné, až na vzdálenost 50 metrů, přičemž přenos dat byl sice viditelně pomalejší, nicméně stále fungoval.

Bluetooth jsme testovali v automobilu z koncernu VW. Připojení k integrovanému handsfree proběhlo bez problémů, přenos telefonního seznamu do palubního počítače byl taktéž v pořádku. K volání a přijímání hovorů nemáme výtek, stejně jako ke stabilitě spojení.

V praxi jsme nevyzkoušeli NFC a DLNA.

GPS

Jako první jsme otestovali navigaci – konkrétně jsme jezdili po Ostravě a okolí s komunitní navigací Waze. Test prokázal nejen dobrou rychlost fixu, ale také dostatečnou přesnost. Navigace se „chytila“ po asi deseti metrech po výjezdu z garáže a během asi dvou sekund začala udílet pokyny. Elektronický kompas je taktéž bezproblémový – na rozdíl od Samsungu Galaxy S II, který při zastavení relativně často ztrácí přehled o aktuálním směru a následně přepočítává trasu,

si byl Nexus 4 směrem naprosto jistý. „Kurzor“, vyjadřující polohu v mapových podkladech, se nezpožďoval ani nepředbíhal – posouval se tak, jak to odpovídalo aktuální situaci. Maximální hlasitost reproduktoru hodnotíme jako dobrou – ani při jízdě po hlučnějším povrchu nebyl problém rozumět, co navigace říká. Pochvalu zaslouží displej – úhlopříčka 4,7 palce je naprosto dostatečná, ostatně obrazovky klasických „krabičkových“ navigací se pohybují právě kolem této velikosti.

S komerční navigací Sygic neměl Nexus 4 sebemenší problémy, v rozletu ho nezbrzdilo ani vykreslování 3D modelů budov. Při přejetí plánované odbočky docházelo k přepočtu trasy do cca deseti metrů (záleželo samozřejmě na úhlu a rychlosti, jakou jsme sjeli z naplánované trasy).

Další test jsme uskutečnili s aplikací Moje trasy, která zaznamenává ujetou/prošlou trasu do mapových podkladů. Z výsledků se dá relativně věrohodně určit, nakolik přesně GPS čip udává polohu (zda například „neodskakuje“). Na základě tohoto testu můžeme konstatovat, že GPS čip v Nexusu 4 patří z hlediska přesnosti i rychlosti k těm nejlepším. Přesné nalezení polohy bylo otázkou několika sekund a po většinu času byla zaznamenaná poloha natolik precizní, že ze záznamu bylo dokonce možné určit jízdní pruh, ve kterém jsme se pohybovali. Stejně tak zaznamenávání prošlé trasy aplikací Runkeeper hodnotíme jako velmi přesné. Dokonce ani, když jsme zapomněli aplikaci vypnout a vešli jsme do budovy, nenachodil telefon „smyšlené kilometry“. Pouze při úvodním fixu mezi vysokými domy nám detekovaná pozice občas „uskočila“ až o 60 metrů, nicméně během několika sekund, kdy GPS nalezla dostatečný počet satelitů, byla poloha určena přesně.

Opravdovou zkouškou ohněm pro GPS je geocaching. Na rozdíl od automobilové navigace jde totiž při této outdoorové aktivitě o co možná nejvyšší přesnost – ideálně na jednotky metrů. Při geocachingu jsou navíc poměrně často ztížené podmínky – kačeři se pohybují v zalesněných oblastech, v horách, ale i mezi vysokými budovami, odkud nebývá výhled na oblohu právě ideální.

Nutno konstatovat, že kačery LG Nexus 4 jistě nadchne – nebylo výjimkou, že „viděl“ i více než dvacet satelitů a „fixoval“ na 12 až 13 z nich. Úvodní zaměření přitom nikdy netrvalo déle než pět sekund. Při chůzi odpočítával vzdálenost k cíli bez jakýchkoli výkyvů, stejně tak kompas fungoval na jedničku i bez předchozí kalibrace. Potěšila detekce přesnosti polohy, kterou většina telefonů prezentuje ve skocích po čtyřech respektive pěti metrech – Nexus 4 ukazuje detekovanou přesnost po jednom metru. Přeci jen je rozdíl, když GPS ukazuje odchylku 5/10/15 metrů, nebo když prezentuje aktuální polohu s odchylkou 3/4/5/6 metrů. Dovolíme si tvrdit, že Nexus 4 je jedním z nejlepších telefonů pro geocaching.

GPS Nexusu 4 prezentuje odchylku v kroku po jednom metru

Telefon fixoval na 12 až 13 satelitů

Baterie a výdrž telefonu

Nexus 4 je vybaven Lithium-polymerovým akumulátorem s kapacitou 2 100 mAh, což není nijak převratná hodnota, srovnáme-li ji s některými současnými modely. Samsung Galaxy Nexus měl sice o 17 % menší kapacitu baterie, nicméně živil pouze dvě jádra procesoru a úspornější displej SuperAMOLED – přesto nepatřil z hlediska výdrže k trhákům.

V klidovém stavu, kdy telefon ležel přes noc na stole a byl připojený k Wi-Fi, se jeho spotřeba pohybovala lehce pod jedno procento za hodinu. Teoreticky tedy v tomto pohotovostním stavu mohl vydržet až čtyři dny, což není špatné.

Při navigaci s aplikací Sygic jsme během 12 minut přišli o 6 % baterie, což by odpovídalo průměrné spotřebě 30 % za hodinu a teoretické výdrži něco přes tři hodiny. V tomto směru se patrně projevilo zapojení čtyř výkonných jader procesoru, která se na spotřebě citelně podepíšou.

Při surfování po Internetu baterie ubývá rychlosti přibližně kolem 20 % za hodinu, takže teoreticky máte pět hodin na procházky po webu.

Během testu, kdy přeci jen telefon namáháme citelně více než běžný uživatel, byla průměrná spotřeba kolem 3,3 % za hodinu, takže teoretická výdrž byla kolem 30 hodin. Můžeme potvrdit, že když jsme na noc dávali telefon do nabíječky, zbývalo obvykle něco mezi 30 a 40 % baterie. Při umírněnějším režimu se dá předpokládat výdrž až dva dny, více ale jen za cenu, že zařízení nebudete skoro používat. Naopak při hraní her nebude těžké vyčerpat celý akumulátor během dvou, tří hodin.

Samozřejmě jsme nemohli zapomenout na syntetický test pomocí programu Antutu Tester, který měří výdrž při zapnutém displeji a maximálním zatížení. Je jasné, že v takovém režimu si lépe vedou méně výkonné telefony s menším displejem a méně jádry procesoru (ostatně z dosud testovaných kousků jsou stále na prvních místech Samsung GT-i5800 a Vodafone 845). Překvapila nás naměřená teplota, která v průběhu testu vystoupala z původních 25ºC až na 56,8ºC! Pro srovnání – Samsung Galaxy S III ve stejném testu vyšplhal na 42,5ºC a Note II jen na 37,6ºC. Pokud vám bude zima na ruce, je Antutu tester a Nexus 4 spolehlivým řešením. Jak si tedy Nexus 4 vedl ve srovnání s konkurencí? Bohužel nemáme dobrou zprávu – při prvním pokusu dosáhl skóre 184 bodů, při druhém 194. To je s přehledem poslední místo z dosud testovaných zařízení.

• Samsung GT-i5800 – 758 bodů
• Vodafone 845 – 647 bodů
• Samsung Galaxy Note II – 637 bodů
• Samsung Galaxy S III – 569 bodů
• Emgeton Meizu M9 – 566 bodů
• LG Optimus One – 527 bodů
• Huawei Vision – 501 bodů
• Asus Eee Pad Transformer Prime (jen displej) – 462 bodů
• Samsung Galaxy W – 442 bodů
• Huawei Honor – 402 bodů
• Emgeton Consul – 280 bodů
• Samsung Galaxy S II – 265 bodů
• Nexus 4 – 189 bodů

První spuštění

Po zapnutí telefon jemně zavibruje a zobrazí na displeji bílé logo Google, následované po několika sekundách logem Nexus. Poté se vás ujme průvodce, s jehož pomocí provedete základní nastavení telefonu.

• Výběr jazyka (testovali jsme zařízení z německé distribuce, nicméně – patrně na základě vložené SIM – nám jako výchozí možnost byla nabídnuta čeština).
• Připojení k bezdrátové síti.
• Přihlášení nebo vytvoření účtu Google, následované souhlasem se smluvními podmínkami Google.
• Zálohování a obnovení na/z účtu Google.
• Vyjádření (ne)souhlasu s použitím polohy Google a povolení/zakázání přístupu k informacím o poloze aplikacím Google.

První spuštění – připojení k Wi-Fi	Přihlášení nebo vytvoření účtu Google
Přihlášení k účtu Google	Souhlas se smluvními podmínkami Google
Zálohování a obnovení na/z účtu Google	Vyjádření (ne)souhlasu s použitím polohy Google

Tím je dokončeno úvodní nastavení. Celý proces je tedy výrazně kratší, zejména srovnáme-li ho například s úvodní konfigurací zařízení Samsung, která se vyptávají například na přihlašovací údaje k Dropboxu či účtu Samsung a chtějí potvrdit aktuální datum a čas.

Začátečníci možná ocení nápovědu, která se ve vhodných okamžicích objevuje na displeji, aby uživateli vysvětlila některé základní operace – například jak se dostanou do seznamu aplikací, jak přetáhnout ikonu na domovskou obrazovku a podobně.

Začátečníci možná ocení nápovědu

Nápověda vysvětluje některé základní operace

Hned po prvním spuštění nám byla nabídnuta aktualizace jedenácti systémových aplikací.

My jsme se ale nejprve podívali do nastavení, zda máme Nexus 4 s poslední verzí Androidu (po rozbalení byl v telefonu Android 4.2, sestavení JOP40C). Dočkali jsme se updatu na Android 4.2.1 (sestavení JOP40D). Celá aktualizace včetně restartu netrvala déle než minutu.

Nakonfigurovaný telefon s holým systémem po instalaci poslední verze nastartuje za velmi solidních 17 sekund.

Po rozbalení byl v telefonu Android 4.2, sestavení JOP40C

Byla nám nabídnuta aktualizace na Android 4.2.1

Uživatelské prostředí

Zatímco u většiny výrobců se setkáváme s grafickými nadstavbami, které více či méně pozměňují grafické vyznění a často i způsob provádění některých operací (u Samsungu je to TouchWiz, u LG Optimus UI, Huawei přišel nedávno s Emotion UI a HTC je proslulé svou nadstavbou Sense), zařízení Nexus přicházejí s Androidem v jeho nejkrystaličtější podobě. Poněkud paradoxně mnoho uživatelů ani netuší, jak vlastně vypadá Android „sám o sobě“.

Po verzích 1.x a 2.x, jež byly orientované spíše na funkčnost než vizuální dojem, přišel Android 3.0 Honeycomb, který se ale nakonec dostal jen na několik modelů tabletů. Ten opravdový „boom“ uživatelského prostředí, které snese srovnání s konkurencí, nastal s představením Androidu 4.0 Ice Cream Sandwich. Následoval Android 4.1 Jelly Bean, který přidal svižnější odezvu, až jsme se dostali k zatím poslední verzi 4.2. Právě ta je nainstalována v Nexusu 4.

Odemykací obrazovka se zbavila dvou posuvníků – jedním se telefon odemykal a druhým přepínal do tichého režimu – takže telefon nyní odemknete tahem kroužku. Kromě výchozího způsobu je možné Nexus 4 odemknout obličejem (volitelně s kontrolou „živosti“ mrknutím), gestem, PINem nebo heslem.

Odemykací obrazovka se zbavila dvou posuvníků

Telefon odemknete tahem kroužku

Odtažením celé odemykací obrazovky doleva otevřete fotoaparát, opačným směrem se dostanete na další obrazovku, na kterou lze umístit widgety – v základní výbavě jsou to digitální hodiny, Gmail, kalendář, příspěvky na Google+ a SMS a MMS. Android se tak postupně propracoval k tomu, co už dávno nabízelo HTC ve svém Sense či později Samsung v TouchWizu. Odemykací obrazovka tak neplní pouze funkci odemykání systému, ale slouží také pro rychlý přístup k důležitým informacím a funkcím.

Na odemykací obrazovku můžete umístit widgety

Nabídka widgetů pro odemykací obrazovku

Na výchozí odemykací obrazovce je zobrazován aktuální čas, datum, informace o nabíjení, případně nejbližší nastavený budík. Co na odemykací obrazovce nezjistíte, jsou zmeškané hovory nebo přijaté SMSky.

Launcher nabízí pět domovských obrazovek, přičemž tento počet je neměnný. Mezi plochami lze přepínat horizontálním posunem, podle nenápadného modrého proužku nad dolní lištou poznáte, na které obrazovce se aktuálně nacházíte. Výchozí obrazovkou, která se zobrazí po stisku tlačítka Domů, je ta prostřední. Proti jiným launcherům není možné procházet plochy v nekonečné smyčce. Zcela chybí funkce správy jednotlivých ploch – například změna jejich pořadí, přidávání nových či odebírání těch, které nepotřebujete. Horní část všech ploch zabírá widget vyhledávání Google, kterého se nelze zbavit. Pokud byste toto pojetí shledávali jako omezující, není problém nainstalovat si úplně jiný launcher (například se můžete inspirovat v našich článcích Svět Androida doporučuje: 7 nejlepších launcherů a Čtenáři doporučují: dalších 5 launcherů).

Výchozí domovskou obrazovkou je ta prostřední

Kromě zástupců aplikací můžete na plochu přidávat widgety

Ve výchozím stavu je nastaveno, aby se ikony všech nově nainstalovaných aplikací postupně přidávaly na domovské obrazovky. Toto chování ale nemusí vyhovovat každému, takže pokud byste ho chtěli vypnout, vězte, že to lze provést v nastavení Obchodu Play, kde odstraníte zatržítko Automaticky přidat widgety.

Co můžete umístit na plochy? Samozřejmě ikony programů – pokud jste si vypnuli jejich automatické přidávání, stačí vytáhnout ty požadované ze seznamu aplikací. Widgety už se nepřidávají přes kontextovou nabídku, která se zobrazila po dlouhém tapnutí na obrazovce, nýbrž opět přes seznam aplikací, kde jsou všechny widgety na samostatné záložce. Vizuální provedení je podobné seznamu aplikací, některé widgety nabízejí dokonce i náhled, ze kterého si můžete udělat představu o tom, jak vypadají. V čem se nám tento systém nelíbí? Na jedné obrazovce je vždy šest widgetů. Výchozí sada se sice vejde na pět obrazovek, ovšem každý, kdo používá svůj telefon aktivně a instaluje do něj nové aplikace, ví, že není problém dostat se i na desítky nainstalovaných widgetů, čímž počet stránek seznamu povážlivě naroste. Vždyť například oblíbený balík Beautiful Widgets přidává deset nových widgetů různých provedení a rozměrů!

Výchozí systémové widgety	Výchozí systémové widgety
Výchozí systémové widgety	Výchozí systémové widgety

Líbilo se nám jednoduché seskupování více ikon pod jednu (de facto složku) – stačí přetáhnout jednu ikonu nad již existující a vznikne složka, kterou si můžete libovolně pojmenovat. Toto řešení je maximálně jednoduché a přitom přispěje k lepší přehlednosti.

Stačí přetáhnout jednu ikonu nad již existující a vznikne složka

Složku si můžete libovolně pojmenovat

Tapeta na pozadí domovské obrazovky se mění osvědčeným způsobem, tedy přes kontextové menu, jež se zobrazí po dlouhém tapnutí na volném prostoru některé plochy. Samozřejmě kromě předinstalovaných tapet a fotografií jsou podporovány i animované tapety.

V dolní liště najdeme pětici ikon. Zleva to jsou:

• Fotoaparát
• Webový prohlížeč
• Seznam aplikací
• Zprávy
• Telefon

Všechny zástupce, kromě ikony pro vstup do seznamu aplikací, lze snadno nahradit jinými dle potřeb uživatele. Jestliže tedy například používáte jinou aplikaci pro čtení a psaní textových zpráv, není problém umístit ji do tohoto panelu. Kdyby ještě dolní lišta uměla horizontálně rolovat, aby se do ní vešlo více ikon, bylo by to úplně ideální.

Horní notifikační lišta doznala poměrně mnoha změn a z pouhého identifikátoru událostí se stala propracovaným centrem informací. Na Nexusu 4 je rozdělena na dvě poloviny – v té první, výchozí najdete informace o probíhajících akcích, doručených e-mailech a SMSkách, zmeškaných voláních, nainstalovaných aplikacích a podobně. Nové je tlačítko pro odstranění neaktivních položek seznamu (tj. těch, které již neprobíhají), vedle kterého je další ikona, s níž přišel až Android 4.2. Slouží pro vstup do panelu rychlého nastavení – jde tedy o obdobu různých přepínačů, vypínačů a zástupců, které jsme v Sense, TouchWizu i Optimus UI viděli již před více než dvěma roky.

Jaké operace můžete přes tyto ikony provádět, aniž byste byli nuceni procházet nespočet položek systémového nastavení?

• Ikona účtu zobrazí váš profil – na Nexusu 4 poněkud nepochopitelně (a na rozdíl od Nexusu 7) zobrazuje místní, tj. typicky prázdný profil.
• Nastavení jasu – manuální nebo automatické řízení úrovně podsvětlení displeje. Nutno říci, že provedení z alternativní ROM CyanogenMod či posledního TouchWizu, kde se jas nastavuje přejetím prstu v notifikační liště, se nám zdálo praktičtější.
• Vstup do systémového nastavení.
• Nastavení Wi-Fi.
• Informace o přenesených datech.
• Informace o stavu baterie, průběhu vybíjení/nabíjení a aplikacích, jež se nejvíce podílejí na spotřebě energie,
• Zapnutí/vypnutí Režimu letadlo.
• Nastavení Bluetooth.

Hodnocení, nakolik je toto provedení lepší ve srovnání s permanentně dostupnými přepínači uvedených funkcí, je samozřejmě čistě subjektivní, nicméně horizontální (třeba i posuvná) lišta nám připadala šikovnější.

V zavřeném stavu zobrazuje notifikační lišta pouze ikony oznámení, stav připojení k Wi-Fi, sílu mobilního signálu a typ datového připojení (G, E, H, 3G), orientační stav akumulátoru (ani Android 4.2 nepřinesl možnost zobrazení stavu baterie v procentech) a čas, případně (při aktivitě) další indikátory – Bluetooth, GPS apod. Všechny ikony používají pouze tříbarevnou škálu – bledě modrou, bílou a šedou.

Další novinkou Androidu 4.2 je Daydream. Zjednodušeně řečeno jde o spořič obrazovky, který se zobrazuje, než telefon přejde do režimu spánku. Na displeji mohou být v takové situaci hodiny, aktuality z Google Currents, barvičky, nebo fotografie z galerie. Je zřejmé, že většina uživatelů kvůli úspoře energie ponechá klasické nastavení – tedy zhasnutí obrazovky bez spořiče, nicméně pokud bude telefon v dokovací stanici, může se jednat o zajímavé oživení interiéru.

Seznam aplikací nabízí ikony nainstalovaných programů v matici 5 × 5, procházet jím budete horizontálním posunem po celých obrazovkách. Žádný jiný režim zobrazení – tedy například v podobě seznamu či s vertikálním posunem po řádcích – Android 4.2 nenabízí. I zde podle decentní modré čárky, posouvající se nad softwarovými tlačítky, poznáte, na které obrazovce se aktuálně nalézáte. Jestliže seznam opustíte a později se vrátíte zpět, budete pokračovat na té obrazovce, na které jste skončili.

V seznamu aplikací není možné vytvářet složky – ikony lze pouze přetáhnout na domovskou obrazovku. Líbila se nám ale možnost snadné odinstalace a zobrazení informací o aplikaci přetažením ikony do horní části obrazovky.

O widgetech jsme mluvili – ještě jednou budeme kritizovat zobrazení šesti widgetů na jedné obrazovce, což je opravdu málo.

Přímo ze seznamu aplikací se lze skrze ikonu, situovanou v pravém horním rohu, dostat do Obchodu Play.

Systémové barvy jsou ve stylu Holo UI, takže dominuje černá barva pozadí, bílé písmo, šedivé neaktivní a modré aktivní prvky. Opět jde v první řadě o subjektivní záležitost, nám se ale tato decentní kombinace líbí více než trochu „omalovánkové“ pojetí TouchWizu či Optimus UI.

Systémové barvy jsou ve stylu Holo UI

Dominuje černá barva pozadí, bílé písmo, šedivé neaktivní a modré aktivní prvky

Klávesnice

Klávesnice se s Androidem 4.2 dočkala dalších vylepšení, takže je stále méně a méně důvodů, proč by ji měl uživatel nahradit nějakou alternativou z Obchodu Play. Jedním z hlavních taháků poslední verze je psaní tahem prstu, kdy slova nevyťukáváte písmenko po písmenku, ale přejíždíte prstem mezi jednotlivými klávesami a telefon se snaží odhadnout, jaké slovo chcete napsat. Funguje to docela dobře. Pojďme ale od začátku.

Tlačítka reagují na stisk prosvětlením, vyskočením písmenka nad prst a volitelně také zvukem a/nebo vibrací. Při delším stisku klávesy se zobrazí nabídka dalších znaků – například písmena s diakritikou nebo čísla. Často kritizovaným nedostatkem, kterému se nevyhneme ani tentokrát, je absence čárky v základním rozložení. Při psaní souvětí se tedy nevyhnete občasnému dlouhému tapnutí na tečku, v jejíž nabídce je následně i čárka.

 

Nechybí podpora více jazyků resp. rozložení. Nepřepíná se mezi nimi ale posunem prstu po mezerníku, nýbrž dlouhým podržením mezerníku a následným výběrem ze seznamu. Jiná než klasická „klávesnicová“ rozložení (např. 3×4, dva znaky na klávesu apod.) ale Android 4.2 nenabízí.

 

Psaní tahem funguje velmi dobře, slovní zásoba je dostačující, jen přidávání nových slovíček je o krok delší než by bylo nezbytně nutné. Zatímco například na klávesnicích SlideIT či Kii Keyboard uložíte nové slovo na dvě klepnutí, nativní klávesnice potřebuje ještě jedno navíc.

Chválit budeme predikci, která průběžně na základě dosud zadaných znaků nabízí tři slova, která byste mohli chtít napsat, po dlouhém tapnutí na prostřední nabízené slovo se zobrazí ještě další možnosti.

Predikce napovídá slova, která chcete napsat

Další možná slova, odpovídající zadání

Klávesnice si tedy určitě zaslouží pochvalu především za predikci, možnost psaní tahem a celkové provedení. Píše se na ní dobře. K dokonalosti chybí už jen drobnosti, jako například jednodušší přidávání nových slov do uživatelského slovníku.

Další metodou, kterou využijete například při řízení, je hlasové zadávání. To ve stávající verzi již funguje opravdu pěkně a je v praxi použitelné, byť samozřejmě bude nutné provádět občasné korektury.

Klasikou jsou zvětšené kurzory, usnadňující umístění kurzoru mezi písmena, nebo označení části textu pro jeho další zpracování (mazání, kopírování, vyjmutí). Nabídka pro další akce je situována do horní lišty.

 

Kontakty a telefonování

Obrazovka, oznamující příchozí hovor, je stejná, ať už byl telefon předtím odemčený nebo zamčený. Opět se zde setkáme s posouváním kroužku po obrazovce – tahem doleva hovor odmítnete, doprava přijmete a vzhůru odmítnete s odesláním jedné z předdefinovaných nebo vlastní zprávy.

Obrazovka, oznamující příchozí hovor

Tahem kroužku doleva hovor odmítnete, doprava přijmete

Během hovoru jsou v dolní liště k dispozici tyto funkce:

• Klávesnice – využijete obvykle při komunikaci s hlasovým automatem.
• Hlasité handsfree.
• Vypnutí mikrofonu.
• Podržení hovoru
• Přidání dalšího účastníka (telefonické konference).

Chyběla nám možnost v průběhu hovoru připojit nebo odpojit Bluetooth zařízení. Využili bychom ji například při telefonování v autě, pokud jsme předtím zapomněli spárovat telefon s palubním handsfree, nebo jestliže naopak nechceme, aby hovor slyšeli ostatní pasažéři.

Kromě jména (pokud máme volajícího uloženého v kontaktech), telefonního čísla a doby hovoru je zobrazena také ikona/fotografie volajícího (pokud ji máme přiřazenou).

Aplikace pro telefonování má tři záložky – na první je číselník, sloužící k zadávání čísel. Možná vás zklame, že nepodporuje vyhledávání v kontaktech metodou T9, nicméně je tu náplast v podobě tlačítka pro přechod do plnohodnotného vyhledávání.

Na druhé záložce jsou protokoly volání, kam se ukládají informace o proběhlých a nepřijatých telefonátech. Zobrazuje se ikona, jméno, telefonní číslo, z barvy a směru šipky snadno poznáte, zda se jednalo o příchozí, odchozí nebo nepřijatý hovor. Na rozdíl například od TouchWizu sem nejsou ukládány protokoly přijatých/odeslaných SMS. Záznamy jsou zobrazovány chronologicky od nejnovějších po starší. Jestliže je s jedním kontaktem (resp. jedním telefonním číslem) spojeno více událostí za sebou, jsou seskupeny do jednoho řádku. Po otevření položky můžete dotyčnému zavolat, nebo poslat textovou zprávu.

Protokoly volání

Dotyčnému ,můžete zavolat, nebo poslat textovou zprávu

Zase o něco jinak pojali v Googlu kontakty v telefonní aplikaci (naštěstí je zde i aplikace Lidé). Zcela nahoře jsou kontakty, které jste označili jako oblíbené. Teprve poté následuje klasický telefonní seznam. Zde máme další změnu – jsou totiž zobrazována všechna čísla, která máme ke každému kontaktu uložená (u většiny nadstaveb a ve starších verzích Androidu se obvykle ukazovalo pouze jedno číslo, další se zobrazovaly až po otevření detailu kontaktu).

V kontaktech jsou všechna uložená čísla

Plovoucí menu s nabídkou

Tapnutím na číslo dojde k jeho okamžitému vytočení. Jestliže chcete například poslat e-mail, nebo SMS, je nutné se prstem trefit na ikonku kontaktu. K veškerým údajům o daném kontaktu se dostanete až dalším tapnutím – tentokrát na ikonu s panáčkem. Je to možná poněkud kostrbaté řešení, věříme ale, že po nějaké době se na toto provedení dá zvyknout.

V detailech je možné kontakt sdílet (přes Bluetooth, odeslat e-mailem jako vizitku ve formátu VCF), nastavit mu vlastní vyzvánění, nebo směrovat všechny hovory rovnou do hlasové schránky. Zajímavá může být také možnost umístit zástupce kontaktu na domovskou obrazovku.

Nové kontakty jsou synchronizovány s adresářem Google, takže nepočítejte s nějakým ukládáním do interní paměti či dokonce na SIM kartu, což je u Nexusu pochopitelné. U každého kontaktu tak můžete evidovat celou řadu položek – telefonních čísel, e-mailových adres, fyzických adres, narozenin a výročí apod.

Vyhledávání je dostupné přes ikonu v dolní liště, nicméně hledá pouze ve jménech, nikoli například ve firmách či dalších položkách.

V nastavení můžete určit skupiny, které se mají v adresáři zobrazovat, nenašli jsme ale možnost ovlivnit řazení (řadí se podle křestního jména) či pořadí zobrazování křestního jména a příjmení (první je zobrazováno křestní jméno). V tomto směru je tedy nabídka „holého Androidu“ o něco málo chudší.

Z hlediska kvality hovorů můžeme říci, že jsme neměli absolutně žádné problémy. K výpadkům nedocházelo ani na místech, kde bychom je očekávali – například ve výtahu či při chůzi chodbou s okny zpevněnými ocelovými drátky. Kvalitu zvuku nemůžeme popsat jinak, než jako výbornou. Hlasitosti byla dostatečná, ani druhá strana si nikdy nestěžovala na jakékoli problémy. Nexus 4 přichází s funkcí odstranění šumu, jejíž výsledky jsou poměrně uspokojivé.

Fotoaparát a natáčení videa

Nexus 4 je vybaven osmimegapixelovým BSI snímačem s objektivem f/2.4 na zadní a 1,3Mpx na přední straně. Letošní novinky sice přicházejí s rozlišením 13 Mpx, nicméně, ruku na srdce, i těch osm megapixelů – zejména s ohledem na kvalitu optiky mobilních telefonů – bude 99,9 % uživatelů stačit. S telefonem tak pořídíte snímky v rozlišení až 3264 × 2448 obrazových bodů a natočíte video, které bude mít až 1920 bodů na šířku a 1080 bodů na výšku.

Průměrná velikost fotografie je 2,86 MB, tedy větší než snímky ze Samsungů Galaxy S III i Note II. Patrně to má na svědomí o něco menší míra komprese, kterou ale není možné uživatelsky ovlivnit.

Aplikace Fotoaparát je jednou z novinek Androidu 4.2. První, co musíme zmínit, je její opravdu bleskurychlý start – od tapnutí na ikonu po vykreslení uživatelského rozhraní neuplyne více než sekunda. Na první pohled je zcela minimalistická – nabízí pouze tlačítko spouště, nastavení režimu blesku a přepínání mezi pořizováním snímků a natáčením videa. Možnosti jsou ale o něco širší – pořizovat totiž můžete:

• fotografie,
• panoramatické fotografie (používá se kontinuální snímání, kdy nemusíte „cvakat“ jeden snímek za druhým, ale pouze se otáčíte kolem osy; výsledná fotka má rozlišení 2576 × 464 bodů),
  Fotoaparát v režimu pořizování panoramatického snímku

  Panoramatický snímek

• sférické fotografie jsou obdobou panoramatických fotek, ovšem snímán je i prostor nad a pod rovinou; k určování aktuální polohy je využíván akcelerometr (senzor zrychlení) a gyroskop (senzor náklonu); s výsledky jsme ale nebyli příliš spokojeni, zejména spojování obrázků dohromady nebylo ani zdaleka ideální; na toto téma doporučujeme podrobný článek Tomáše Očadlého Photo Sphere – tipy na lepší panorama),
  Fotoaparát v režimu pořizování sférické fotografie

• video.

Možná se nyní ptáte, jak se dostanete k nějakým dalším možnostem nastavení. Nehledejte tlačítko menu – vše podstatné se skrývá kolem kroužku, který se zobrazí po delším tapnutí na obrazovku, nebo tapnutí do pravého horního rohu. Tahem prstu se vyvolají další možnosti. Základní nabídka čítá šest položek:

• HDR – režim pořizování HDR fotografií (s větším dynamickým rozsahem expozice). Výsledek hodně záleží na scéně, kterou snímáte. Můžeme konstatovat, že už jsme viděli „dynamičtější“ HDR obrázky. Navíc chybí jakákoli možnost nastavení – režim HDR má pouze dvě „polohy“ -> zapnuto a vypnuto.
  Fotografie pořízená v automatickém režimu

  Fotografie pořízená v režimu HDR

• Přepínání mezi zadním a předním fotoaparátem.
• Nastavení expozice (-2/-1/0/1/2; pouze v krocích po 1,0).
• Nastavení fotoaparátu:
  • scénický režim (automatický/akce/noc/západ slunce/párty)
  • úložiště (zapnout/vypnout; předpokládáme, že jde o tradiční chybný překlad ukládání GPS pozice do EXIFu při pořízení snímku),
  • velikost fotografií (8 Mpx/5 Mpx/3 Mpx/2 Mpx/1,3 Mpx/VGA/QVGA).
  Nastavení fotoaparátu

• Vyvážení bílé (automaticky/denní světlo/oblačno/žárovka/zářivka).
• Režim blesku (automaticky/vypnutý/zapnutý).

Možná si na tento způsob nastavení budete muset chvilku zvykat, ale časem vám přijde naprosto samozřejmý. Pokud využijete až čtyřnásobný digitální zoom, vězte, že je schovaný pod gestem „štípnutí“.

Další obvyklá funkce – přístup do Galerie – je dostupná pod jiným gestem – stačí táhnout prstem po displeji zprava doleva. Pochopitelně nechybí ostření na místo, které vyberete ťuknutím na obrazovce. Tím veškeré možnosti nastavení končí. Nenajdeme zde efekty, což u systémové aplikace přežijeme, nejsou tu žádné režimy, časovače („samospoušť“), makro, ba dokonce ani citlivost (ISO) nenastavíte.

Pokud bychom porovnávali s nabídkou fotoaparátu v Galaxy Note II či S III, vyjde nám aplikace v Nexusu 4 jako chudý příbuzný. Samozřejmě si ale můžeme hned odporovat otázkou – kolik procent uživatelů se opravdu zabývá nastavováním skoro tří desítek položek?

Fotoaparát nemá funkci sériového snímání, proto jsme vyzkoušeli „nacvakat“ co nejvíce fotek v nejvyšším rozlišení za sebou v co možná nejkratším čase. Došli jsme k výsledku 47 fotek za 37 sekund, tj. 1,27 snímku za sekundu, což určitě není světoborná rychlost.

Režim makro Nexus 4 nemá v nastavení, nicméně i tak jsme zkusili vyfotit bankovku zblízka. Ze vzdálenosti 6 centimetrů nás výsledek nepřesvědčil – fotka nebyla stoprocentně ostrá. Snímek z dálky 7,5 centimetrů již ale působil dobře a veškeré detaily byly dobře prokreslené.

 

Dokážeme odpustit, že v horších světelných podmínkách obsahují fotky poměrně hodně šumu – foťák Nexusu není ani zdaleka jediný, který se potýká s tímto problémem. O to více zamrzí nemožnost nastavení citlivosti (ISO), které by do jisté míry mohlo šum potlačit.

Rozporuplně hodnotíme barevné podání snímků v interiérech – na bíle vymalované chodbě, do které skrze okna pronikalo denní světlo, jsme pořídili dvě fotky, mezi kterými jsme mírně změnili směr. Zatímco na první fotce je barva zdí spíše narůžovělá, na druhé hrají zdi jemně do modra.

 

V exteriérech a běžných podmínkách fotoaparát Nexusu 4 hodnotíme jako poměrně dobrý – pochválit musíme především dobré prokreslování detailů. Pořízené obrázky mají živé (nikoli ale přehnané) barvy, jsou ostré a poměrně přesně odpovídají realitě. Budeme-li srovnávat s fotografickými schopnostmi Galaxy S III či Note II, musíme konstatovat, že Samsungy umí lepší fotky a kromě toho doslova excelují v možnostech nastavení. Porovnáme-li ale výsledky s dosavadními zařízeními Nexus, můžeme říci, že LG odvedlo zatím asi nejlepší práci.

Šestnáct ukázkových fotografií v plném rozlišení můžete zhlédnout v galerii, nebo stáhnout zabalené do archivu (soubor má 46,5 MB).

Výsledky benchmarku CamSpeed

Focus Time

• Nexus 4 – 797 ms
• Samsung Galaxy Note II – 1219 ms
• Samsung Galaxy S III – 1338 ms
• Samsung Galaxy S II – 1635 ms

Shutter Time

• Samsung Galaxy Note II – 210 ms
• Samsung Galaxy S III – 351 ms
• Nexus 4 – 436 ms
• Samsung Galaxy S II – 867 ms

Image Time

• Samsung Galaxy Note II – 255 ms
• Samsung Galaxy S III – 394 ms
• Nexus 4 – 757 ms
• Samsung Galaxy S II – 1644 ms

Telefon můžete, samozřejmě s určitou rezervou, použít také jako digitální kameru – umí totiž pořizovat video v rozlišení až 1920 × 1080 obrazových bodů (jako výchozí je ale nastaveno 1280 × 720). V tomto režimu jsou možnosti nastavení o něco chudší (a výrazně chudší ve srovnání s možnostmi kamery z TouchWizu).

• Přepínání mezi zadní a přední optikou.
• Nastavení kamery:
  • časosběrné video
  • úložiště (zapnout/vypnout),
  • rozlišení videa (HD 1080p, HD 720p, SD 480p).
• Vyvážení bílé (automaticky/denní světlo/oblačno/žárovka/zářivka).
• Režim blesku resp. v tomto případě přisvícení (vypnutý/zapnutý).

Natáčení nelze pozastavit a znovu spustit, což nevnímáme jako zásadní nedostatek, ovšem automatické nepřeostřování v průběhu natáčení je poměrně zásadním nedostatkem. O manuálním ostření si uživatel může nechat zdát.

Kvalita videa víceméně kopírovala kvalitu fotografií. Nezdálo se nám především podání barev a vyvážení bílé. Telefon bez problémů ukládal třicet snímků i v nejvyšším rozlišení, výsledné video bylo ve formátu MPEG4 (H264) s monofonním zvukem AAC 48000Hz 96 kbps, přičemž jedna minuta záznamu zabrala přibližně 87 MB.

Nejdříve si ukážeme ukázkové snímky z pořízených videí.

¨

 

Níže si můžete prohlédnout níže ukázky natočených videí.

Multimédia

Samozřejmě nemůže chybět podpora audia a videa. Začněme poslechem muziky, který v Androidu 4 zajišťuje aplikace Hudba Play. Pokud nemáte v zařízení nahrané hudební soubory, program vás po spuštění seznámí s tím, že je můžete zkopírovat skrze USB kabel.

Prostředí je ve stylu Holo UI, takže mezi jednotlivými sekcemi budete přepínat horizontálním posunem. Na písničky lze nahlížet z několika pohledů: podle alba, interpreta, žánrů, zvlášť jsou naposledy přidané a ty, kterým jste udělili pozitivní hodnocení.

Zobrazení skladeb v albu

Zobrazení písniček podle interpreta

Samotný přehrávač je poměrně jednoduchý – zobrazuje jméno interpreta, název skladby, obal alba (je-li dostupný) a nabízí přeskakování mezi skladbami, pozastavení a opětovné spuštění. Nechybí ani přehrávání v náhodném pořadí a opakování jedné nebo všech skladeb. Zajímavostí je hodnocení právě přehrávané písničky palcem nahoru nebo dolů. K dispozici je také ekvalizér s jedenácti přednastavenými a uživatelsky definovatelným režimem.

Samotný přehrávač je poměrně jednoduchý

K dispozici je také ekvalizér

Zjednodušené ovládání je v průběhu přehrávání dostupné také v notifikační liště. Podle českého webu LG by si Nexus 4 měl poradit s formáty MP3, AAC, AAC+, WAV a WMA. Jak zaznělo na začátku této recenze, v balení nejsou sluchátka, takže jejich kvalitu jsme netestovali.

Z hlediska videí podporuje Nexus 4 kodeky MPEG4, H.263, H.264 a DivX. Samostatnou ikonu přehrávače ale v nabídce nenajdete – nahraná videa se dají otevřít přes Galerii. Přehrávač si neporadí s titulky v externím souboru a kromě pozastavení, opětovného spuštění přehrávání a posunu v rámci videa vlastně nenabízí žádné další funkce.

Otestovali jsme několik vzorků filmů a seriálů s následujícími výsledky:

• Soubor AVI, Video: Xvid 1280 × 544, 25 fps, Audio: Dolby AC3 48 kHz 6ch, bez titulků – telefon video nepřehrál.
• Soubor MKV, Video: MPEG4 (H264), 1280 × 720, 50 fps, Audio: Dolby AC3 48 kHz stereo, bez titulků – telefon video bez problémů přehrál.
• Soubor AVi, Video: Xvid, 720 × 400, 25 fps, Audio: Dolby AC3 48 kHz stereo, s českými titulky – telefon video nepřehrál.
• Soubor AVI, Video: Xvid, 640 × 360, 23,976 fps, Audio: MP3, 48kHz, stereo, s českými titulky – telefon video nepřehrál.
• Soubor MP4, Video: MPEG4 (H264), 720 × 404, 23,976 fps. Audio: AAC 48 kHz stereo, s českými titulky – telefon video bez problémů přehrál, titulky ale nepodporuje.

Asi nejzásadnější je absence podpory kodeku Xvid a titulků, uložených v externím souboru. Naštěstí v Obchodě Play najdete řadu přehrávačů, jež uvedenými nedostatky netrpí (viz SvětAndroida doporučuje: 8 přehrávačů videa a hudby a Čtenáři doporučují: 17 přehrávačů videa a hudby). Srovnáme-li podporu videí například se Samsungem, musíme konstatovat, že v tomto směru je čtvrtý Nexus slabším protihráčem.

Samozřejmě nechybí aplikace pro práci s portálem Youtube – záměrně nemluvíme jen o přehrávání, neboť aplikace umí ve spojení s účtem Google videa také nahrávat, vyhledávat, přihlašovat k odběru, přidávat do oblíbených, sestavovat seznamy, hodnotit a sdílet.

Samozřejmě nechybí aplikace pro práci s portálem Youtube

Můžete sledovat například Pařbu na víkend

Telefon nedisponuje přijímačem FM rádií, což možná někoho zklame, nicméně v případě připojení přes Wi-Fi či mobilní Internet bez FUPu můžete využít nabídky aplikací pro poslech rádií přes Internet – například TuneIn Radio.

Softwarová výbava

Všechny aplikace se vešly na dvě obrazovky – jednu plnou (tj. 5 × 5 ikon) a druhou se čtyřmi ikonami. Celkem tedy Nexus přichází se 29 programy, které si nyní letmo představíme.

Nexus přichází se 29 programy

Nexus přichází se 29 programy

Aktuality neboli Google Currents přinášejí výběr článků a videí z renomovaných zdrojů, jako jsou Forbes, The Guardian, TechCrunch a další. Zdroje jsou roztříděné do několika kategorií, jako jsou zprávy, životní styl, byznys, věda a technika, sport, zábava a výběr týdne. Pokud používáte Google Reader, můžete si přidat zdroje i z něj.

Aplikace Aktuality

Aplikace Aktuality

Zatímco pro práci se schránkou na Gmailu je tu osvědčená a dobře známá aplikace Gmail, schránky na jiných serverech můžete spravovat přes E-mail. Ve většině případů stačí zadat e-mailovou adresu a heslo – příslušná nastavení si program zjistí a provede sám. Podporovány jsou protokoly POP3, IMAP a Exchange server (v tomto případě je podporována nejen synchronizace e-mailů, ale také kontaktů a kalendáře; úkoly ale podporovány nejsou). Oceňujeme prakticky stejný vzhled aplikací Gmail i E-mail.

Aplikace GMail	Aplikace GMail
Ve většině případů stačí zadat e-mailovou adresu a heslo	Podporovány jsou protokoly POP3, IMAP a Exchange server
S Exchange serverem funguje synchronizace e-mailů, ale také kontaktů a kalendáře	Oceňujeme prakticky stejný vzhled s GMailem

Earth nabízí virtuální pohled na naši zeměkouli. Obsahuje řadu zajímavých vrstev – kromě silnic, hranic a podniků si můžete nechat zobrazit fotografie míst z webu Panoramio, označkovat místa, o kterých se píše ve Wikipedii, v některých městech se dokonce můžete pokochat 3D modely budov.

Aplikace Earth

Aplikace Earth

Fotoaparát jsme si probrali v sekci Fotoaparát a natáčení videa, takže můžeme postoupit dál.

Galerie slouží k zobrazení fotografií a videí, uložených v telefonu. Synchronizuje se také s galerií na Google+ a Picase. Snímky lze třídit podle alba, lokality, času, lidí a tagů. V nižší úrovni jsou připraveny dva pohledy: mřížka a filmový pás.

Aplikace Galerie

Aplikace Galerie

Jednotlivé fotky lze editovat v poměrně pokročilém editoru s celou řadou efektů, filtrů, rámečků a dalších funkcí, počínaje základním ořezem a otočením, přes vyrovnání až po poměrně detailní vyladění celé řady parametrů.

Galerie umí dva pohledy: mřížku a filmový pás	Základní možnosti editace obrázků
Pokročilá editace obrázků – celá řada efektů	Fotky lze editovat v poměrně pokročilém editoru

Google už není jen vyhledávání na webu a v rámci aplikací. Hlavním tahákem této sekce je inteligentní asistent Google Now, který poskytuje užitečné informace s ohledem na čas a místo, kde se právě nacházíte. Pokud například na cestě do práce nastaly dopravní komplikace, asistent vás s předstihem upozorní, že byste měli vyjet o něco dříve. Součástí jsou také informace o počasí, včetně předpovědi, následující události kalendáře, či upozornění na narozeniny vašich přátel z Google+.

Hledání Google s asistentem Google Now

Hlavním tahákem této sekce je inteligentní asistent Google Now

Aplikaci Google+ patrně nemusíme podrobněji představovat. Jedná se o klienta stejnojmenné sociální sítě, skrze kterou můžete komunikovat s ostatními uživateli. Aktuální verze již umí pracovat s komunitami, podporuje videochat až devíti uživatelů a dokáže automaticky nahrávat pořízené snímky do soukromého alba, takže o ně nepřijdete ani v případě ztráty či zničení telefonu.

Klient sociální sítě Google+

Oznámení aplikace Google+

Hlasové vyhledávání je součást aplikace Google, která má v seznamu aplikací samostatnou ikonu. Můžete hledat na webu, v obrázcích, místech a aplikacích. Pro češtinu zatím není k dispozici ke stažení jazykový balíček, se kterým je možné používat hledání hlasem offline.

Hodiny od verze, kterou můžete znát z Androidu 2.x, hodně dospěly a snesou srovnání i s propracovanými aplikacemi, které můžeme najít v grafických nadstavbách jiných výrobců. Součástí je budík s možností nastavení více nezávislých buzení s opakováním v zadané dny v týdnu, možností výběru tónu a volitelnými vibracemi. Dále jsou součástí hodiny stopky, minutka a zobrazení aktuálního času ve vybraných světových městech.

Budík s možností nastavení více nezávislých buzení s opakováním v zadané dny v týdnu	Zobrazení aktuálního času ve vybraných světových městech
Stopky	Minutka

Aplikaci Hudba Play jsme viděli v sekci věnované přehrávání multimédií.

Výchozím webovým prohlížečem Androidu 4.2 se stalo Chrome. Zmizela tak schizofrenie některých výrobců, kteří nabízejí jeden prohlížeč pod ikonou Internet a druhý Chrome. V testu kompatibility s normou HTML5 získalo Chrome 390 bodů (SGS3 412, SGN2 390 a desktopové Chrome 448 bodů), výkonnostním benchmark SunSpider zvládlo za 1992,7 ms (SGN2 za 1204,5 ms, desktopový prohlížeč za 273,9 ms).

Kalendář ukládá všechny události do Kalendáře Google, odpadají tak problémy se synchronizací lokálního či jiného úložiště (nechybí ovšem podpora kalendáře na Exchange serveru). Připraveny jsou čtyři obvyklé režimy zobrazení: denní, týdenní, měsíční a seznam událostí.

Kalendář v režimu agendy	Kalendář v měsíčním pohledu
Kalendář v týdenním pohledu	Kalendář v denním pohledu

Kalkulačka je nadále poměrně jednoduchá – nabízí tedy základní aritmetické operace, po odsunutí klávesnice do strany se dostanete k pokročilejším funkcím, jako jsou trigonometrické, logaritmické, odmocniny, mocniny, závorky a faktoriál.

Kalkulačka je nadále poměrně jednoduchá

Po odsunutí klávesnice do strany se dostanete k pokročilejším funkcím

Pod ikonou Lidé nalezneme tradičněji pojatý adresář kontaktů. Na rozdíl o aplikace Telefon zde můžeme ovlivnit způsob řazení a to, zda má být jako první zobrazováno křestní jméno, nebo příjmení. Vyhledávání tentokrát prohledává všechny položky, takže není problém najít například kontakty z nějaké firmy, podle přezdívky a podobně.

Lidé – tradičněji pojatý adresář kontaktů	Zobrazení skupin v aplikaci Lidé
Podrobnosti kontaktu v aplikaci Lidé	Poznámky ke kontaktu v aplikaci Lidé

Mapy pod sebou sdružují hned několik funkcí, z nichž některé mají v nabídce aplikací samostatnou ikonu (tučně označujeme ty s ikonou, kurzívou sekce aplikace Mapy):

• Mapy obsahují zajímavé a užitečné vrstvy – kromě tradičních mapových podkladů můžete prohlížet satelitní snímky, či terénní mapu. Praktické jsou informace o stavu dopravy, prezentované barvou (červená/oranžová/zelená). V některých městech si lze zapnout také vrstvu, zobrazující linky městské hromadné dopravy. Část mapy lze uložit a používat offline.
  

  Klasická mapa	Satelitní mapa
  Terénní mapa	Mapa s linkami MHD

• Sekce Místa vám umožní najít v okolí podnik daného názvu nebo typu – třeba restauraci, hotel, pizzerii, nebo kavárnu. Kromě informací o podniku můžete prohlížet recenze a hodnocení ostatních uživatelů, případně napsat své vlastní dojmy.
  

  Sekce Místa vám umožní najít v okolí podnik nebo firmu

  Vyhledání podniků v okolí

  Můžete napsat své vlastní dojmy

• Dostat se z místa na místo vám pomůže Navigace. Ta je k dispozici zdarma, ke své činnosti ale vyžaduje Internet. Naštěstí je možné nahrát si trasu předem a poté se nechat navigovat offline. Z naší zkušenosti můžeme říci, že Navigace Google funguje poměrně dobře – občas sice překvapí nezvyklým trasováním, zná ale i nově otevřené úseky a zapadlé uličky.
  

  Dostat se z místa na místo vám pomůže Navigace

  Navigace je k dispozici zdarma, ke své činnosti ale vyžaduje Internet

  Navigace podporuje funkci StreetView

• Funkce Ohlásit se spolupracuje s Latitude, o které ještě bude řeč. V podstatě se v této sekci můžete přihlásit („checknout se“) k danému místu, za což dostanete body. V žebříčku soutěžíte s ostatními uživateli.
• Konečně Latitude slouží k zobrazení aktuální polohy vašich přátel na mapě a obráceně té vaší přátelům. Pokud to dovolíte, můžete si nechat ukládat historii polohy a později se z Androidu či počítače podívat, kde jste se v průběhu dne pohybovali, nebo kde jste byli například před rokem.

Movie Studio je jednoduchá aplikace na stříhání videí. Celovečerní film asi v tomto programu nesestříháte, nicméně základní editaci videa zvládne dostatečně. Umí vkládání zvukových stop, přidávání přechodů, efektů a fotografií. Výsledek poté můžete exportovat do zvoleného formátu.

Movie Studio je jednoduchá aplikace na stříhání videí

Videa můžete oživit několika efekty

Nástroje SIM potěší asi majitele starších Nexusů, s výjimkou Galaxy Nexusu, který již SIM Toolkit měl. Pokud tedy například potřebujete komunikovat s bankou tímto způsobem, s Nexusem 4 nebudete mít problém.

Další aplikace a hry můžete stahovat a nakupovat skrze Obchod Play. Tento program patrně nemusíme blíže představovat, neboť ho viděl asi každý, kdo měl někdy v ruce zařízení s Androidem. Repozitář Obchod Play se také stará o aktualizace nainstalovaných programů

Aplikace a hry můžete stahovat a nakupovat skrze Obchod Play

Repozitář Obchod Play se také stará o aktualizace nainstalovaných programů

Pokec, to jest jednoduchý textový chat v rámci sociální sítě Google+.

Pro psaní, čtení a obecně správu textových a multimediálních zpráv slouží aplikace SMS a MMS. Nenajdeme zde nic neobvyklého – zprávy jsou roztříděné podle kontaktů, na úvodní obrazovce není vidět, kterým směrem šla poslední konverzace. Kontakty s nepřečtenými SMSkami jsou zvýrazněny tučným písmem. Komunikace s daným kontaktem je prezentována tradiční formou konverzace, kdy na levé straně vidíte odeslané a na pravé přijaté SMS.

Zprávy jsou roztříděné podle kontaktů

Komunikace je prezentována formou konverzace

Během psaní nové SMS není indikováno, kolik znaků zbývá do konce následující zprávy, ani do kolika zpráv bude text nakonec rozdělen. Před odesláním není z textu odstraňována diakritika, takže pokud nepíšete „bez hacku a carek“, počítejte se zkrácením maximální délky jedné SMS. Pokud byste chtěli všechny funkce, které výchozímu editoru chybí, a ještě celou řadu dalších (např. odesílání SMS v zadaný den a čas), můžeme doporučit osvědčený program GO SMS.

Během psaní není indikováno, kolik znaků zbývá

Možnosti nastavení textových zpráv

Stahování je svým způsobem zbytečná ikona, pod kterou najdete soubory stažené webovým prohlížečem. Můžete je seřadit podle velikost, smazat a sdílet dál.

Talk je další komunikační klient, zvládající nejen textovou, ale také hlasovou a video komunikaci.

Aplikaci Telefon jsme si podrobně představili v sekci věnované telefonování.

Taktéž o Youtube jsme již mluvili, když jsme si povídali o přehrávání multimédií.

Nakonec je zde program Zprávy a počasí. Ten na první záložce přináší informaci o aktuální meteorologické situaci a výhledu na následujících šest dnů, na dalších odkazy na články z českých zpravodajských serverů. Snadno tak zjistíte, co důležitého se odehrálo u nás, v zahraničí, kultuře a ve sportu. Samotné články se otevírají ve webovém prohlížeči z příslušného webu.

Aplikace Zprávy a počasí

Aplikace Zprávy a počasí

Patrně jste zaznamenali, že v základní výbavě není žádný „kancelářský balík“, ani prohlížeč souborů ve formátu PDF. Stejně tak nejsou přítomny ikony klientů žádných sociálních sítí, kromě Google+. Právě o tom je, kromě jiného, čistý Android – neobsazuje vám drahocennou paměť aplikacemi, které nepotřebujete a jež si můžete nainstalovat sami. Tak například dokumenty můžete zdarma vytvářet v online kanceláři s pomocí aplikace Dokumenty Google, případně můžete zkusit jeden z deseti kancelářských balíků, jež před časem doporučili redaktoři a čtenáři našeho serveru.

Kdy, kde a za kolik?

V době vzniku této recenze se průměrná cena Nexusu 4 v českých e-shopech pohybovala kolem 12 645 Kč. Nejnižší cena, kterou jsme našli na serveru Heuréka v pátek 8. února, byla 12 069 Kč.

Jediný e-shop nabízel i variantu s 8 GB interní paměti, a to za 11 895 Kč. Asi jen málokdo bude váhat s příplatkem ve výši několika stokorun, za které dostane dvojnásobek prostoru pro aplikace, data, fotografie a videa. Tím spíše, když paměť není možné rozšířit microSD kartami.

Podívejte se, jak se vyvíjela cena Nexusu 4 v českých e-shopech. Z křivky lze pěkně pozorovat nejprve neočekávané problémy s dodávkami, kdy se průměrná cena pohybovala pod jedenácti tisíci korunami, a následný růst, který je reakcí na skutečnost, že se poslední Nexus stal de facto exkluzivním zbožím.

V této cenové relaci bude Nexusu 4 konkurentem především HTC One X a HTC Sensation XL (mluvíme o cenách telefonů z české distribuce, nikoli o „šedivkách“). Primární otázkou při rozhodování bude, zda uživatel ocení propracovanou grafickou nadstavbu HTC Sense, nebo jestli preferuje čistý Android. Všechny tři telefony jsou prakticky stejně velké, mají 4,7″ displej, pouze Sensation XL vybočuje o 24 gramy vyšší váhou. Nexus 4 získává náskok ve vyšším rozlišení (a tedy jemnějším obrazem) a jednoznačně vede co do velikosti operační paměti. Z hlediska výkonu jsou víceméně rovnými konkurenty Nexus 4 a One X, zatímco Sensation XL zaostává kvůli slabšímu jednojádrovému procesoru.

Pokud si pro telefon můžete zajet do sousedního Německa, stává se jednoznačným cenovým trhákem – prodává se totiž za 395 eur, to je 10 025 korun.

Resumé

LG Nexus je bez debat velmi dobrý telefon. Kromě kvalitního dílenského provedení, výkonu a trochu extravagantního vzhledu je jeho hlavní devizou zcela čistý operační systém Android bez jakékoli grafické nadstavby a zbytečných aplikací od výrobce či operátora. S tím souvisí další pozitivum – zatímco majitelé telefonů značky Samsung, LG, Sony, HTC, Huawei a dalších musí čekat na aktualizace systému několik měsíců, často se dokonce nedočkají vůbec, zařízení Nexus dostávají nejnovější systémové updaty jako první, prakticky hned po jejich uvolnění. Pro začínající a neznalé uživatele může být ale čistý systém spíše mínusem, protože v něm po rozbalení z krabice nenajdou aplikace, na které jsou zvyklí ze svých dosavadních telefonů. Obsažené systémové aplikace z dílny Google postupem času dospěly nejen co do použitelnosti, ale také z hlediska vizuálního dojmu a ergonomie ovládání.

Operační systém Android 4.2 Jelly Bean se rozhodně povedl – ve spojení s dostatečným výkonem Nexusu 4 je plynulý, svižný, z hlediska odezvy mu prostě nelze nic vytknout. Dojem z grafického provedení je samozřejmě subjektivní záležitost, nicméně nám se Holo UI líbí. Trochu nezvyklá je absence klávesy Menu, kterou systém alternuje softwarovým tlačítkem se třemi tečkami. Bohužel, na rozdíl od hardwarového tlačítka, které vždy najdete na stejném místě, je softwarová alternativa skoro pokaždé někde jinde.

Své kritiky má i úplná absence senzorových nebo mechanických tlačítek zpět, domů, menu, případně hledání. Majitelé Galaxy Nexusu si na toto provedení většinou zvykli, přesto má své nevýhody – telefon nelze probudit jinak, než tlačítkem na boku přístroje a softwarová tlačítka ukusují část plochy obrazovky.

Samostatnou kapitolou je GPS, která ve svém segmentu nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co v mobilním telefonu můžete mít.

Z testovaných parametrů budeme mít největší výhrady k výdrži baterie – přeci jen 2 100 mAh akumulátor dokážou čtyři jádra vysávat v plné zátěži rychlostí blesku. Nejeden uživatel by možná ocenil možnost pořídit si větší baterii i za cenu, že telefon bude o nějaký ten milimetr tlustší. U Nexusu 4 tuto možnost nemá, což je možná škoda.

Kritizovat musíme i chybějící slot na paměťové karty. 16 GB interní paměti, ze kterých je uživateli dostupných cca 13 GB, je sice pro normálního uživatele dostačující objem, nicméně pokud budete stahovat více objemných her, nebo chtít uložit videa ve vysokém rozlišení, pravděpodobně dříve či později narazíte na strop.

Pokud tedy patříte k uživatelům, kteří po rozbalení telefonu jako první provedou root a odstraní zbytečné programy, a/nebo vám vadí pozdní či vůbec žádné aktualizace systému, pak je Nexus 4 telefonem pro vás – ani jedno totiž nebudete muset řešit.

Klady:

• Nejnovější Android 4.2.1 Jelly Bean.
• Naprosto čistý systém bez předinstalovaných aplikací třetích stran a bez grafické nadstavby.
• Rychlé systémové aktualizace.
• Velmi dobrá hardwarová výbava a s tím související výkon, rychlost a odezva systému.
• Dobré dílenské zpracování.
• Dobrý a velmi jemný displej.
• Tvrzené sklo Corning Gorilla Glass 2.
• Výborná GPS (přesná, rychlá, stabilní, vhodná pro geocaching).
• Velikost interní paměti.
• Podpora 802.11a a 802.11n.
• Stabilita Wi-Fi připojení a citlivost Wi-Fi.
• Notifikační LED.
• Možnost odeslání SMS při odmítnutí hovoru.
• NFC
• DLN.
• Povedená klávesnice s možností psaní tahem.

Zápory

• Kapacita akumulátoru a výdrž telefonu.
• Nemožnost rozšíření interní paměti pomocí paměťových karet.
• Nemožnost uživatelské výměny akumulátoru.
• Probuzení telefonu pouze tlačítkem pro zapnutí/vypnutí telefonu.
• Hladká zadní strana telefonu klouže v dlani a po podložce a zachytává otisky prstů.
• Podpora pouze pro microSIM.
• Editor SMS neumí odstranit diakritiku z odesílaných zpráv.
• Naprosto čistý systém může být pro někoho nevýhodou – chybí kancelářský balík, podpora některých formátů videa, apod. Vše lze ale vyřešit instalací aplikací z Obchodu Play.

Foto: Valérie Kiliánová a Petr Mišák.

Podrobné technické parametry najdete v našem Android katalogu.
[aps_product_sz image=“https://www.svetandroida.cz/wp-content/plugins/sz-catalog-extend/catalog-default.png“ title=“Katalog Android zařízení“ subtitle=“Specifikace, recenze, galerie, video, hodnocení, porovnávání…“ desc=“Pro více informací navštivte náš katalog zařízení.“ button=“Zobrazit katalog“]