MADA: o tajemné smlouvě mezi Googlem a výrobci
Karel Kilián
Google tvrdí, že jeho mobilní operační systém Android je, na rozdíl od konkurenčních platforem, „otevřený“ a „open source“. Všeobecně málo známá smluvní omezení ale ukazují, že otevřenost Androidu je v určitých směrech spíše reklamním sloganem než realitou.
MADA: o tajemné smlouvě mezi Googlem a výrobciV praxi si sice prakticky každý výrobce může stáhnout zdrojové kódy Androidu, upravit je podle svých představ a nainstalovat tento systém na své produkty, nicméně takový systém by nejspíš nesplňoval veškeré představy a potřeby uživatelů. Chyběly by v něm totiž aplikace Google, na které jsou uživatelé zvyklí – vyhledávání, Mapy, YouTube a především klientská aplikace repozitáře Obchod Google Play, odkud je možné do zařízení stahovat další programy. Pokud chce výrobce tyto aplikace zahrnout, musí souhlasit s instalací celého softwarového balíku Google a splnit řadu podmínek, které si vyhledávací gigant stanovuje. Některé z programů například musí být nastaveny jako výchozí pro zvolené činnosti.
Každý výrobce si může stáhnout zdrojové kódy Androidu, upravit je podle svých představ a nainstalovat tento systém na své produktyV následujících řádcích se podíváme na některá ustanovení a pravidla, která musí splnit výrobce telefonu či tabletu, jenž chce poskytnout svým zákazníkům plnou softwarovou výbavu.
Distribuční smlouva pro mobilní aplikace
Pokud chce výrobce zařízení distribuovat jako součást operačního systému mobilní aplikace Google, jako jsou vyhledávání, Mapy, YouTube, Kalendář, Gmail, Talk a Obchod Play, potřebuje licenci od společnosti Google, která se nazývá „The Mobile Application Distribution Agreement“ neboli MADA. Podívejme se na některá klíčová ustanovení z roku 2011 (není známo, zda od té doby Google dohodu modifikoval):
- Zařízení mohou být distribuována pouze v případě, že jsou předinstalovány všechny aplikace Google [uvedené jinde v této dohodě]. Viz MADA bod 2.1.
- Výrobce telefonu musí „předinstalovat všechny aplikace Google schválené pro příslušné území na každé zařízení.“ Viz MADA oddíl 3.4(1).
- Musí výrobce telefonu umístit „Vyhledávání Google a ikony aplikace Android Market [Google Play]… alespoň na panelu bezprostředně přiléhajícímu k výchozí domovské obrazovce,“ jakož i „všechny ostatní aplikace společnosti Google… ne více než jednu úroveň níže vzhledem k hlavní obrazovce.“ Viz MADA oddíl 3.4(2)-(3).
- Musí výrobce telefonu nastavit „Vyhledávání Google… jako výchozí vyhledávač pro všechny přístupové body vyhledávání na webu.“ Viz MADA oddíl 3.4(4).
- Služba Network Location Provider musí být předinstalována a nastavena jako výchozí. Viz MADA oddíl 3.8(c).
Domovská obrazovka podle představ Googlu na telefonu Nexus 6Výše uvedená ustanovení jsou důvěrná a nejsou běžně dostupná veřejnosti. Bod 6.1 MADA výslovně zakazuje výrobcům sdílet či publikovat důvěrné informace, přičemž samotná smlouva je dle definice považována za důvěrnou. Části dokumentů se ale dostaly na veřejnost během nedávného sporu mezi Oracle America a Googlem. Ačkoli dokumenty MADA mezi HTC/Samsungem a Googlem byly označeny jako „vysoce důvěrné“ a měly být k dispozici pouze právníkům, byly prezentovány v rámci veřejného jednání soudu.
Jakub KárníkGoogle dále vyžaduje, aby každý, kdo distribuuje telefony s Androidem, předkládal měsíční údaje o prodeji v regionálním členění. Dohoda MADA uvádí, že tyto údaje musí být analyzovány „podle aplikace Google, území a modelu zařízení v rámci každého území.“ To znamená, že Google přesně ví, kolik a jakých zařízení se prodává a kde.
Dohoda dále uvádí, že „společnost a Google si ponechá veškeré příjmy plynoucí z poskytování svých výrobků nebo služeb.“ Ve zkratce to znamená, že OEM výrobce má naprosto nulovou pozici, pokud jde o sdílení příjmů. Nedochází například k žádnému dělení příjmů z nákupů v Obchodě Play.
Smlouva MADA se uzavírá na dobu dvou let, přičemž její podmínky jsou po tu dobu trvalé a neměnné.
Dopady na spotřebitele, konkurenci a soutěž
Počínání Googlu lze na jedné straně chápat – vyhledávací gigant se snaží garantovat jistou kvalitu softwarové výbavy, a protože jeho aplikace jsou často vzájemně propojené, vyžaduje instalaci kompletního balíku. Případné chyby, pády, nefunkčnosti a nedostatky by totiž uživatelé vnímali jako chybu Googlu, nikoli výrobce zařízení, který nenainstaloval některou z požadovaných komponent.
Na straně druhé lze ale chování Googlu vnímat i jako snahu expandovat do segmentů, který by jinak měla šanci obsadit konkurence. Nelze si přitom nevzpomenout na podobné „tahanice“, týkající se předinstalace webového prohlížeče Internet Explorer do operačního systému Windows. Microsoft tehdy poměrně dlouho odolával tlaku argumentací, že jádro Internet Exploreru je používáno v rámci systému i k dalším operacím – například k vykreslování správce souborů Průzkumník – proto není možné browser ze systému odstranit. V tomto případě se nakonec vlk najedl, ale koza zůstala celá – v systému zůstal Internet Explorer, ovšem v rámci EU musela být uživatelům zobrazena nabídka pro stažení alternativního prohlížeče, tzv. „Ballot Screen“ (viz aktualita z února 2010 Novinky v prohlížečích: Ballot Screen startuje na Interval.cz). Mnohem účinněji ovšem zafungoval trh, kde Internet Explorer kvůli konkurenci ztratil svou dominantní pozici na úkor Firefoxu a Chrome.
Evropská komise donutila Microsoft nabízet alternativní webové prohlížečeSvět ale není černobílý a je nutné konstatovat, že Google nikoho k uzavírání tajných dohod nenutí. Výrobce si skutečně může stáhnout Android, upravit ho a předinstalovat na své telefony či tablety. Vyhledávání, mapy, repozitář s aplikacemi a další funkce může řešit skrze alternativy. Dobrým příkladem budiž telefony Nokia s Androidem, ve kterých aplikace Google zcela chybí. Místo aplikací od Googlu telefony obsahují programy od Nokie a Microsoftu – mapy Here, Nokia Music, Mix Radio, Bing a vlastní repozitář aplikací Nokia Store, kde jsou k dispozici nejužitečnější a oblíbené programy a hry.
Podobně řada čínských „no name“ výrobců nahrazuje programy Google vlastními alternativami. Uživatel ale musí počítat s tím, že pokud například otevře odkaz, směřující na aplikaci v Obchodě Play, nebude ji moci nainstalovat tak snadno, jako na telefonech s „plnou výbavou.“ Typický je takový přístup u zařízení, kde hraje hlavní roli cena. Vyhledávání Google lze alternovat například přes Bing Search, Duckduckgo, Yahoo Search a další, podobně jako může být místo map nainstalována aplikace Bing Maps, Mapquest, Yahoo Maps, či jiná. Největším problémem je alternace repozitáře – kromě již zmíněného problému je tu jeden podstatný fakt: ani jedna z alternativ nenabízí tak širokou paletu programů, jako Obchod Google Play.
Nad alternativami bychom neměli lámat hůl hned v zárodku – leckdy mohou být rychlejší, nabízet snadnější použití, lepší ochranu soukromí uživatele. Pro nové zákazníky, kteří přicházejí s Androidem do kontaktu poprvé, nebude seznámení s alternativami tak obtížné. Ti, kteří si ale navykli na Android v podobě, v jaké ho distribuují velcí výrobci, mohou být zmateni a možná se i cítit ošizení.
V zásadě platí, že MADA umožňuje výrobci telefonu instalaci určité aplikace třetí strany vedle aplikací Google. Například výrobce telefonů může nainstalovat další vyhledávání, mapy, nebo e-mailovou aplikaci, což se také poměrně často děje (například Samsung nabízí ve výchozím „balení“ svůj vlastní kalendář). Duplikování aplikací pro stejný účel je ale matoucí pro uživatele a zatěžující pro omezené zdroje zařízení (předinstalované aplikace zabírají více místa). Kromě toho u klíčových kategorií, jako jsou vyhledávání a umístění, Google vyžaduje, aby jeho aplikace byly nastaveny jako výchozí a požaduje „prominentní“ umístění pro své hledání a Obchod Play. Tyto faktory výrazně omezují pozornost, kterou by uživatel mohl věnovat dalším předinstalovaným aplikacím.
MADA tak de facto potlačuje konkurenci, neboť alternativní dodavatelé vyhledávání, map, umístění, e-mailových klientů a dalších aplikací jen stěží dostanou stejně výhodné podmínky. I když třeba konkurent nabízí alternativu, která je lepší než varianta od Google, je výrobce povinen nainstalovat také aplikaci Google a v případě požadavku ji nastavit jako výchozí v odpovídající kategorii.
Výsledkem je, že vývojáři konkurenčních aplikací jsou podstatně méně ochotní platit výrobcům za předinstalaci nebo nastavení své aplikace jako výchozí. To by v konečném důsledku mohlo znamenat nižší prodejní cenu zařízení. Výrobce má ovšem poměrně omezený manévrovací prostor v tom, co může vývojářům alternativ nabídnout.
Jak je to tedy s otevřeností Androidu?
Omezení daná smlouvou MADA byla poměrně dlouhou dobu tajná a na veřejnost se dostávala především v podobě neověřených informací a spekulací. Samozřejmě nemůžeme tvrdit, že pokud jsou aplikace Google vázány nějakými podmínkami, není Android otevřeným systémem, jak občas zaznívá. Je ale dobré vědět, že skutečně „otevřený“ je jen holý systém, jehož praktická použitelnost je bez aplikací Google významně menší.
Senior vice president produktů Google Jonathan Rosenberg ve své analýze prezentuje otevřenost jako „možnost inovací na všech úrovních operačního systému na aplikační vrstvě,… které pomáhají usnadnit svobodu volby pro spotřebitele, stejně jako konkurenční ekosystém pro poskytovatele.“ Nezmiňuje ale nic o ustanoveních MADA nebo omezeních, které aplikace mohou výrobci nainstalovat.
Andy Rubin, spoluzakladatel a bývalý výkonný ředitel Android Inc., v roce 2011 tvrdil, že „výrobci mají možnost upravit Android a přizpůsobit libovolný rozsah funkcí. Pokud někdo chce uvést na trh zařízení jako „Android-kompatibilní“, vyžaduje zařízení v souladu s některými základními požadavky kompatibility.“ Rubin tedy mluvil pouze o kompatibilitě, ovšem zejména ve světle, že Android je „otevřená platforma,“ by většina čtenářů mohla dojít k závěru, že neexistují žádná významná omezení pro instalaci aplikací nebo výchozí vyhledávání.
Jak je to tedy s otevřeností Androidu?Předseda představenstva Eric Schmidt nabídl vysvětlení, týkající se pravidel společnosti Google o mobilních aplikacích a nastavení vyhledávání při jednání senátu o hospodářské soutěži v on-line vyhledávání v roce 2011.
Senátor Kohl se zeptal Schmidta (otázka 8. a): „Požaduje Google, aby výrobci smartphonů nastavili Google jako výchozí vyhledávač jako podmínku použití operačního systému Android?“
Schmidt odpověděl: „Google nevyžaduje, aby výrobci chytrých telefonů nastavili jeho vyhledávání coby výchozí jako podmínku použití operačního systému Android. Jednou z největších výhod Androidu je, že podporuje konkurenci na mobilním trhu na všech úrovních – a to i mezi vývojáři aplikací. Google respektuje svobodu výrobců vybrat si, které aplikace by měly být předinstalované na zařízení se systémem Android. Google nepodmiňuje použití Androidu předinstalací žádné aplikace Google nebo nastavení Google jako výchozího vyhledávače… Výrobci si mohou vybrat a předinstalovat aplikace Google, ale mohou se také rozhodnout, že použijí konkurenční vyhledávací aplikace, jako jsou Yahoo! či Microsoft Bing. Na mnoha zařízeních se systémem Android jsou přitom předinstalované aplikace pro vyhledávání Microsoft Bing a Yahoo!. Navíc nezáleží na tom, které aplikace jsou předinstalovány – uživatel může snadno stáhnout Yahoo!, Microsoft Bing a Google zdarma z Android Marketu.“
Schmidtova argumentace tak stojí na tom, že Google skutečně nepodmiňuje použití operačního systému v jeho základní podobě žádnými požadavky. Instalace a používání aplikací Google tak je prezentováno jako možnost, nebo (chcete-li) výhoda, která má své podmínky. Původní zdroj ale kritizuje Schmidtovu odpověď jako neúplnou – naznačuje, že může vyznít způsobem, kdy výrobce může instalovat jak aplikace Google, tak jejich alternativy v libovolné kombinaci a nastavení. Nicméně MADA jasně stanovuje pravidla, která použití jiných než Google aplikací pro určité účely omezuje.
Opět se nabízí paralela s případem předinstalovaného Internet Exploreru v systému Windows, kdy byla situace podobná: uživatelé také měli možnost si stáhnout alternativní prohlížeč, což pro mnohé byla první a současně i poslední věc, ke které Explorer použili. Přesto Evropská komise svým rozhodnutím donutila Microsoft nabízet stažení alternativních prohlížečů v samostatném okně, které se zobrazovalo po startu systému.
Skryté náklady zvyšují cenu
Novinář Charles Arthur se v lednu tohoto roku zabýval tématem „proč Android není tak svobodný, nebo open-source, jak si můžeme myslet?“ V článku čerpal z nejmenovaných zdrojů a veřejně dostupných materiálů, nicméně s ohledem na utajování MADA nemohl své závěry věrohodně podložit.
Nosnou myšlenkou je v tomto případě fakt, že výrobci sice mohou použít systém Android a upravit ho dle svých požadavků, představ a potřeb, nicméně chtějí-li svým zákazníkům nabídnout veškeré obvyklé funkce, neobejdou se bez klientské aplikace Obchodu Play. Pokud nainstalují aplikace Google do svých telefonů a tabletů, musí souhlasit s podmínkami, které vyhledávací gigant stanoví, což již víme.
Chtějí-li výrobci svým zákazníkům nabídnout veškeré obvyklé funkce, neobejdou se bez klientské aplikace Obchodu PlayBalík, obsahující mimo jiné Gmail, Mapy Google a Obchod Google, je distribuován pod názvem Google Mobile Services (GMS). Google si sice neúčtuje poplatky za licenci GMS, ale každá společnost, která vyrábí zařízení se systémem Android, potřebuje certifikát od autorizované zkušebny, aby mohla požádat o licenci. Jeden ze zdrojů uvedl, že poplatek se liší a je sjednáván případ od případu. Jedná se například o 40 000 dolarů při plánovaném uvedení 30 tisíc zařízení (asi 880 000 Kč). Jiný zdroj prý musel zaplatit 75 000 dolarů (cca 1 650 000 Kč) za 100 000 zařízení. Ve volném přepočtu tedy vychází částka mezi 17 a 30 korunami z každého zařízení. Původní informace přitom mluvila o tom, že poplatek vyžaduje přímo Google, což se nakonec ukázalo jako nepravdivá informace.
Více jsme o této kauze psali v článku Google prý účtuje za své aplikace v Androidu kolem 15 Kč za jedno zařízení. Důkazem, že bez GMS to opravdu nejde, je případ prodejce tabletů KMS bez licencí Google Mobile Services, který skončil v likvidaci.
Tajemná MADA
Už víme, že MADA obsahuje informace o vztahu mezi Googlem a výrobci, kteří používají mobilní platformu Android a služby společnosti Google na svých zařízeních. V zásadě se dá říci, že smlouva MADA by měla být publikována v rámci pravidelného zveřejňování klíčových dodavatelských smluv. V roce 2011 to skutečně udělala Motorola, nicméně jednalo se o revidovanou verzi, ze které byla odstraněna zásadní ustanovení. Zcela například chybí zmínka o nutnosti instalace všech aplikací Google.
MADA je z pohledu Googlu strategickým tajemstvím. Protože je tato smlouva důvěrná a málo známá, nemůže na ni konkurence reagovat. Pokud by uživatelé, vývojáři aplikací a veřejnost věděli o omezeních vyplývajících z MADA, patrně by se Google mohl dočkat kritiky za to, že jeho mobilní operační systém není dostatečně otevřený. Bylo by pak jen otázkou času, kdy by konkurence napadla Google z omezování. Stejně tak zákazníci by možná raději předinstalované výchozí aplikace třetích stran, ať už z důvodu osobních preferencí, nebo třeba proto, že by mohly snížit konečnou cenu zařízení, pokud by jejich autoři za předinstalaci výrobci platili.
Výhody Google za splnění podmínek
Pokud chce výrobce telefonu či tabletu nabídnout požadované funkce Google, MADA stanoví, že musí nainstalovat také všechny další programy, které Google specifikuje, včetně určení výchozího nastavení a umístění. Ačkoli výrobce může chtít například instalovat jen aplikaci YouTube, musí předinstalovat také Vyhledávání, Mapy, Google Network Location Provider a další.
Projděme si nyní v bodech to, co Google například nabízí a žádá v jiných segmentech.
- Pokud spotřebitel chce používat Vyhledávání Google, pak musí akceptovat instalaci aplikací Google Finance, Obrázky, Mapy, Zprávy, produkty, Nakupování, YouTube a další.
- Pokud mobilní operátor chce předinstalovat YouTube pro Android, pak musí instalovat Vyhledávání Google, Mapy Google a další programy.
- Pokud inzerent chce inzerovat ve vyhledávací síti partnerů AdWords, pak musí akceptovat všechny stránky vyhledávací sítě AdWords.
- Pokud producent videa chce přednostní indexování na YouTube, pak musí mít YouTube hosting.
Při pohledu na výše uvedené body mnoho kritiků upozorňuje na sílu Google v oblasti hledání a reklamy. Přehled ukazuje šíři služeb Google a způsoby, jak Google využívá své dominantní služby k prosazení méně populárních nabídek. Provazování žádaných služeb s těmi méně populárními zvyšuje pravděpodobnost, že i méně zajímavá nabídka bude mít úspěch.
Komentář
Na problematiku podmínek Google k instalaci aplikací se lze dívat z několika pohledů. Je ale nesporné, že výše uvedená fakta nejsou důvodem k zpochybňování otevřenosti Androidu jako operačního systému. Android jako takový si opravdu může stáhnout každý, kdo má zájem, a dělat s ním, co uzná za vhodné.
Adam KurfürstSamozřejmě vyvstává otázka, nakolik je takový Android použitelný. Tisíce „no name“ tabletů, pocházejících především z čínské produkce, dokazují, že zařízení s Androidem bez Obchodu Play a dalších aplikací se vcelku úspěšně prodávají. Jejich cílovou skupinou jsou především zákazníci, pro které je rozhodujícím faktorem cena. I ti ale dříve či později narazí na problém, že nemohou nainstalovat nějaký program, který v alternativním repozitáři není.
MADA je tajemná smlouva mezi Googlem a výrobciPřipomeneme-li si případ integrace Internet Exploreru do operačního systému Windows, kdy bylo takové počínání označeno jako nekalosoutěžní praktika, pak lze podmínky „vše, nebo nic“, vynucované u aplikací Google, v podstatě vnímat obdobně.
Zkusme si ale představit ideální trh, do kterého nezasahují státní orgány. V takovém prostředí by si každý subjekt mohl dělat, co uzná za vhodné, a jen poptávka by rozhodovala o tom, zda uspěje, či nikoli. Google by si v takovém prostředí mohl nastavit smlouvu dle svého uvážení a bylo by jen na výrobcích, zda ji akceptují, nebo přijdou s alternativou. I ta alternativa by totiž měla šanci uspět, ba dokonce třeba i překonat nabídku Googlu. Určitě bychom takové prostředí vnímali jako férovější, byť samozřejmě nebudeme zpochybňovat, že Google může využít své dominance. Na druhé straně konkurentem mu mohou být i velcí výrobci – pokud by se například Samsung rozhodl neinstalovat Obchod Play a další programy, musel by připravit přinejmenším stejně kvalitní alternativy, aby neztratil svou pozici (ostatně podobným tématem jsme se zabývali ve fiktivním článku Co kdyby Samsung opustil Android ve prospěch OS Tizen?)
Mnoho zákazníků si přitom vybírá telefon podle značky a o operačním systému leckdy mají jen mlhavé tušení. Pokud by našli své oblíbené programy pod ikonou „Samsung Store“ (či jinou), mohli číst poštu, používat mapy, dost možná by si ani nevšimli, že v jejich Androidu něco chybí. Samozřejmě zákaznickou obec Samsungu tvoří i pokročilí uživatelé, kteří si život bez aplikací Google neumí představit, v některých případech jsou pro ně dokonce „rozhodujícím faktorem.“ Ty by musel Samsung přesvědčit nabídkou: kvalitou svých alternativ, zpracováním, širšími poskytovanými službami a funkcemi. Prostor je v tomto směru velký – přeci jen ani programy z dílny Googlu nejsou naprosto dokonalé a je na nich co vylepšovat.
Trh ovšem do jisté míry funguje. Mějme na paměti, že výše uvedená fakta se týkají schválených mobilních telefonů s aplikacemi Google. Android – na základní úrovni – je stále volný, otevřený a připravený k použití kýmkoli, kdo bude chtít. Například Amazon nebo Nokia ukazují, že výrobci mohou jít i vlastní cestou. V jejich zařízeních nenajdete (nativně) žádné aplikace Google a nepoužívají Obchod Play Store – i tak ale nabízejí svým zákazníkům kýžené služby, včetně konzumace médií. Přesto bylo na Google podáno již několik žalob, obviňujících firmu, že používá dohodu MADA k rozšíření údajného monopolu na Internetu a na poli mobilního vyhledávání.
Skutečnost, že Google nabízí softwarovou výbavu, na kterou je většina z nás zvyklá, za určitých podmínek, tedy nevnímáme (na rozdíl od mnoha použitých zdrojů) vysloveně negativně. Nikde není řečeno, že součástí operačního systému musí být konkrétní repozitář, mapy, či poštovní klient. Nabízí se paralela s operačním systémem Windows, kde v základní výbavě kupující také nedostane tabulkový kalkulátor nebo program na tvorbu prezentací, ačkoli je na tyto aplikace zvyklý například ze zaměstnání či ze školy. Podobně Android by měl být vnímán jako otevřená platforma, do které výrobci mohou (ale nemusí) předinstalovat aplikace dle svého výběru. Pokud si ale vyberou programy z dílny Google, měli by prostě splnit dané podmínky. Dohoda je dobrovolná a neexistuje nic, co by nutilo výrobce ji podepsat. Nutno ale uznat, že je to trochu hra na „s námi, nebo proti nám.“
Zdroje: Ben Edelman, The Guardian, Android Police, Android and Me, Android Community, Android Community, Recode, Apple Insider, Phone Arena, Engadget.
Jana Skálová
Komentáře (25)
Přidat komentář