Mobilní telefon pro hendikepované: Úplně jiný zážitek
Ten černý obrázek k článku je schválně. Představte si, že tohle „vidí“ úplně nevidomý. Pojďme se podívat, jaké zážitky a zkušenosti s mobilními telefony a dalšími zařízeními mají lidé s postižením a co je pro hendikepované důležité.
Dnes se spolu s námi podíváte do světa dost odlišného od toho, který zná většina z vás. Nebude to ani o aplikacích a ani o telefonech, přesto doufáme, že vás i tohle téma zaujme. Chtěli bychom vám představit možnosti mobilních zařízení tak, jak je využívají ti, pro které představují jednu z cest k integraci s ostatními.
Mobilní zařízení kompenzují
U mého dnešního článku si moc obrázků neužijete. O to víc mě bude těšit, když to dočtete až do konce. Pro řadu lidí je mobilní telefon doslova životním společníkem. A to prosím průměrný uživatel chytrého telefonu využívá tak pětinu jeho potenciálních funkcí.
Teď si představte, že nevidíte, neslyšíte nebo máte problémy s motorikou. Pro takové lidi je pak mobilní telefon doslova nutností. A opravdu pomáhá – dokonce i kompenzuje jejich postižení, i když samozřejmě ne zcela.
Mobil má člověk neustále po ruce. Doslova se tak nabízí používat ho místo tužky a papíru, diáře, nalepovacích papírků, fotoaparátu, diktafonu, novin, knížky či jídelního lístku. To co je pro některé lidi už pokročilým používáním mobilu, je pro osoby se zdravotním postižením každodenní rutina.
Nevidíme a přesto…
Asi nejpočetnější skupinou hendikepovaných uživatelů, která má také asi největší specifické potřeby, jsou nevidomí a těžce zrakově postižení. Pro ty je telefon, dokážou-li ho samostatně ovládat a používat, neocenitelným každodenním průvodcem a pomocníkem. Kromě obyčejného telefonování a různých forem komunikace jim totiž dokáže zprostředkovat třeba i speciální navigaci, která pomáhá samostatně se pohybovat po městě a která je přizpůsobena jejich potřebám.
Adam KurfürstObecně platí, že pro tyto uživatele jsou klíčové dva druhy takzvaného „zpřístupňujícího“ software.
- zvětšovač obrazovky: Upravuje vzhled tak, že zvětšuje písmo a prvky na obrazovce, ale obsahuje i další funkce, jako je zvýraznění aktivního prvku, či změny barev
- odečítač obrazovky: Stručně řečeno, vše co člověk vidí na obrazovce, interpretuje hlasovým výstupem (telefon je „upovídaný“) a umožňuje nevidomému ovládat dotykové zařízení.
U odečítačů existují vlastně jen dvě varianty pro Android. Tou první je rovnou vestavěný odečítač TalkBack přímo od Google a tou vlastně jedinou konkurencí je odečítač Shine+, který je více podobný odečítači Voiceover, který je součástí systému iOS od Apple. V oblasti různých zvětšovacích nástrojů je to sice lepší, ale opravdu záleží na speciálních funkcích a také na tom, co ještě slabozraký uživatel opravdu zvládá vidět.
Na první pohled se může zdát, že nevidomý člověk není přece schopen ovládat čistě dotykové zařízení. Ale právě díky odečítačům obrazovky toho schopen je a to s až překvapivou efektivitou. Samozřejmě má ovládání trochu uzpůsobené, dvě tapnutí místo jednoho a pouhým pohybem prstu po obrazovce si pouze zjišťuje jednotlivé prvky, ale funguje to překvapivě dobře a s přístupnými aplikacemi je takový člověk schopen využívat telefon doslova na 110 procent.
Největším problémem tak zůstává přístupnost aplikace – respektive to, zda je daná aplikace přístupná (pro odečítač obrazovky) či nikoliv. To se dá zjednodušeně přeložit tak, že nepřístupnou aplikaci nemůže nevidomý vůbec používat. Naopak se zcela přístupnou aplikací nemá problém.
Problematika samotné přístupnosti aplikací by vydala na několik samostatných článků. Dejte v diskusi vědět, zda vás tato oblast zajímá a pokud ano, slibujeme vám ve Světu Androida hlubší pohled.
Nevidomí ale mohou telefon používat i k velice pokročilým věcem, které jim kompenzují neschopnost zraku. Klasickým příkladem je skenování a rozpoznání textu (takzvané OCR), které může být doplněno o další funkce, jako je rozpoznávání bankovek, či dokonce poznání krabice džusu podle čárového kódu výrobku. Velice praktickou, i když už opravdu pro vidícího dost nepředstavitelnou, funkcí jsou pak specializované aplikace, které nevidomému doslova „popíší“, co vyfotil fotoaparátem, respektive co má před jeho čočkou a to i v reálném čase.
To jaké a jak aplikace používá nevidomý uživatel, je zase trochu složitější, i když zajímavé. Opět nabízím možnost, pokud budete mít vy čtenáři zájem, rádi se o tom rozepíšeme více.
Mobil pro hluché? Vážně?
Na první pohled to vypadá jako naprostý nesmysl. Mobil používá neslyšící. Ale není to tak, ba naopak, mobil dnes může i neslyšícím pomáhat při komunikaci. A nejsou to jen textové zprávy a různé textové messengery, které se přímo nabízejí, stejně jako textová komunikace e-mailem.
Mobilní telefon s patřičnou aplikací se dnes dá totiž používat jako takové obejití sluchu. Existuje řada aplikací a online služeb pro rozpoznání a přepis textu. S mobilem vybaveným takovouto službou třeba neslyšící může přijít na úřad a kdokoliv s ním „mluví“, je jeho řeč – buď automatizovaně, nebo za účasti člověka na druhé straně služby – přepsána do čitelného textu či do znakového jazyka.
Lidé se sluchovým postižením mají často problémy i s mluvením. A tady opět nastupuje mobilní telefon a známá technologie TTS (text to speech), tedy čtení umělým hlasem. Pokud chce takový člověk něco „říct“, stačí, když to napíše do svého telefonu a nechá to vyslovit „nahlas“. I pro toto existují už specializované aplikace, které jinak zdlouhavé psaní každého písmenka usnadňují.
Docela zajímavé a dost neobvyklé a možná i nepochopitelné je použití TTS i pro čtení textu pro neslyšící. Občas se totiž i těžce postižené ucho a mozek dokážou adaptovat na některé typy hlasu, respektive na konkrétní hlasy. A tady opět může pomáhat TTS.
Pro mentálně postižené? Třeba jednoduchá navigace
Další skupinou hendikepovaných osob jsou osoby s mentálním postižením. Tato skupina patří mezi ty nejvíce roztříštěné, protože jejich schopnosti jsou doslova individuální u každého z nich. Ale i těm telefony pomáhají. Oprostěme se od klasických aplikací typu velkého červeného tlačítka, které vás po stisku ihned spojí telefonem s kýmkoliv (SOS/kontaktní tlačítko) a pojďme si ukázat pár sofistikovanějších případů.
Jednou ze zajímavých funkcí je zjednodušená navigace. Jedná se vlastně o klasickou navigační aplikaci, do které někdo zapíše pár obvyklých tras, ale pro daného uživatele se na obrazovce nezobrazuje nic složitého. Ta nejjednodušší varianta může vypadat třeba jen jako obrovská šipka a odpočítávání času. I člověk s určitým mentálním hendikepem tak může být navigován, že třeba za 20 sekund má zahnout doprava. Není zatěžován pro něj třeba už nepochopitelnou mapou a spoustou nepotřebných údajů.
Další funkce nabízí kombinace telefonu s různými situačními štítky (třeba NFC tagy). Pokud třeba takový uživatel má tag na dveřích u bytu, může ho aplikace upozornit, aby za sebou nezapomněl zamknout, pokud z bytu odchází. Příkladů se najdou desítky.
Samostatnou kapitolou je pak různé připomínání a upomínání, které také těmhle uživatelům pomáhá plnit každodenní rutinu. Ale zde opravdu záleží už na ryze individuálním přístupu nejen uživatele, ale především jeho okolí.
Mobil dnes opravdu pro každého
Mobilní zařízení nabízejí spoustu dalších funkcí, které se do tohoto článku nevešly. I aplikace, která je určena původně pro něco jiného pak může někdy dosti zvláštním způsobem posloužit pro lidi s nějakým hendikepem. Rozmach mobilních zařízení a aplikací dává i těmto lidem do rukou nástroje, se kterými jsou daleko více integrováni a hlavně jsou daleko více samostatní a soběstační.
Tak schválně, kdo to přečetl celé až do konce? Hodnotíte tento článek jako přínosný?
Libor Foltýnek
Karel Kilián
Komentáře (18)
Přidat komentář