GPT-6 Astra a Claude Opus 5 rozluštily dvě zprávy ze stroje Enigma. Badatelům odolávaly přes 20 let

  • Modely GPT-6 Astra a Claude Opus 5 rozluštily dvě zprávy ze šifrovacího stroje Enigma
  • Obě depeše pocházejí z léta 1941 a badatelům odolávaly přes dvacet let
  • Astra si zprávu vybrala a prolomila sama, Claude dostal od člověka víc nápovědy

Sdílejte:
Adam Kurfürst
Adam Kurfürst
27.9.2026 16:00
Ikona komentáře 0
chatgpt claude enigma ai ilustrace

Šifrovací stroj Enigma, kterým nacistické Německo chránilo svou komunikaci, prolomili britští kryptoanalytici kolem Alana Turinga už za druhé světové války. V archivech ale dodnes leží hrstka zachycených zpráv, které nikdo nerozluštil. Během jediného týdne ubyly hned dvě – jednu prolomil model GPT-6 Astra od OpenAI, druhou Claude Opus 5 od Anthropicu. Podrobnosti přinesl web TechCrunch.

Proč některé zprávy vzdorovaly až do dneška?

Turingův tým sestrojil elektromechanický stroj Bombe, díky kterému Britové četli německé depeše ve velkém. Několik zpráv ale zůstalo nerozluštěných, většinou kvůli chybám při přepisu nebo při samotném šifrování. Radiooperátoři v zápalu boje chybovali, a když v šifrovém textu sedí špatné písmeno, běžné postupy luštění selhávají.

Sbírku takových zpráv spravuje na webu Crypto Cellar Research vysloužilý elektroinženýr a celoživotní nadšenec do kryptologie Frode Weierud. Právě on obě nová řešení ověřoval. Pro představu, zprávy, o které jde, veřejně luští badatelé už od roku 2005.

Astra si cíl vybrala sama a napsala si i vlastní Enigmu

První průlom má na svědomí vývojář Carter Leffen. Model GPT-6 Astra jen požádal, ať projde nerozluštěné zprávy z databáze Crypto Cellar a zkusí některou prolomit. Zbytek už podle toho, co Leffen popsal na síti X, zvládla umělá inteligence. Sama si vybrala zprávu MVUEH z 10. července 1941, kterou přijala radiostanice proviantního oddělení divize SS-Totenkopf.

Astra si všimla, že depeše nejspíš souvisí s jinou, už rozluštěnou zprávou ze stejného dne. Jako vodítko použila zdvojený název obce ROSENOW, napsala si v Pythonu a C++ simulátor Enigmy i softwarovou obdobu stroje Bombe a nakonec našla správný klíč.

Proč zpráva vzdorovala tak dlouho? Ukázalo se, že přepis šifrového textu obsahoval několik chyb a klíč se od ostatních zpráv toho dne lišil i pořadím rotorů. Navíc se u 72. písmene pootočil levý rotor, což se stává zřídka a luštění to komplikuje. Obsahem je přitom zpráva téměř totožná s depeší, kterou už badatelé znali.

Weierud řešení potvrdil a nadšení netajil. Astra se podle toho, co napsal na svém webu, chová jako velmi profesionální kryptoanalytik a archivní badatel. Za dva dny prý zvládla to, co by člověku trvalo týdny, nebo i měsíce.

Jeden detail ho ale zarazil. V záznamech modelu se objevují odkazy na „soukromou sbírku“ a konkrétní svazky radiových zpráv z německého spolkového archivu, které na Crypto Cellar nejsou. Jak se k nim Astra dostala, zatím není jasné. Podle záznamů si prohlédla katalogové údaje, samotné skeny ale neviděla. Sám Weierud přitom studiu těchto spisů věnoval několik týdnů.

Jak zprávu FMNGI prolomil Claude?

Jen o šest dní později, 21. září, se Weierudovi ozval odborník na kybernetickou bezpečnost Jack Willis. S pomocí modelu Claude Opus 5 prolomil zprávu FMNGI z 31. července 1941, kterou přijala stejná radiostanice. Na rozdíl od Astry ale Claude pracoval pod silným lidským vedením – Willis mu podle svého příspěvku na LinkedInu dodal hotový luštitelský nástroj v jazyce Go i potřebné historické podklady.

Claude nejdřív sám přepsal naskenovaný formulář se zprávou a nejasné znaky si jen poznamenal. Klíčem k řešení se stal podpis důstojníka SS Friedricha Hartjensteina, který se v zachycené komunikaci opakoval. Útržek XHARTJENSTEINX posloužil jako vodítko a samotné hledání klíče trvalo 13 minut a 28 sekund na počítači s čipem Apple M2.

Rozluštěný text je krátké hlášení o návratu kolony sborového zásobování, dvakrát podepsané Hartjensteinem. I v něm se objevují dvě chyby, které podle Weierudova rozboru vznikly už na straně odesílatele, třeba KOLJNNE místo KOLONNE.

Nerozluštěných zpráv teď podle Weieruda zbývá už jen sedm. K nim se přidává ještě jedna, jejíž obsah je známý, ale klíč k ní zatím nikdo nenašel.

Věříte, že umělá inteligence rozlouskne i zbývající zprávy z Enigmy?

Zdroje: Crypto Cellar, TechCrunch, Notebookcheck

O autorovi

Adam Kurfürst

Adam studuje na gymnáziu a technologické žurnalistice se věnuje od svých 14 let. Pakliže pomineme jeho vášeň pro chytré telefony, tablety a příslušenství, rád se… Více o autorovi

Adam Kurfürst
Sdílejte: