Exkluzivně jsme vyzkoušeli nejdražší Xiaomi. Leica LeitzPhone je výjimečný kus techniky

Existují telefony, které jsou technologicky zajímavé. Pak jsou telefony, které v ruce vyvolají pocit, že tohle je prostě jiná kategorie. Leica Leitzphone powered by Xiaomi sedí ve druhé skupině — a my jsme ho mohli vyzkoušet s předstihem ještě před jeho dnešním startem prodeje. Pár dní, pár fotografií a spousta otázek, na které se teprve hledají odpovědi. Podělíme se o první dojmy (koupit na Alze).

Co Leitzphone vlastně je?

Nejdřív ta nejdůležitější věc: Leitzphone sdílí s Xiaomi 17 Ultra kompletní hardwarový základ. Stejný Snapdragon 8 Elite Gen 5, stejný 1palcový snímač LOFIC Light Fusion 1050L, stejný mechanický teleobjektiv 75–100 mm, stejná baterie 6 000 mAh a 90W nabíjení. Kdo čeká jiný fotoaparát nebo hardwarové odlišnosti, bude zklamaný. Rozdíl je jinde — a je to rozdíl, který se nedá popsat čísly v tabulce specifikací.

Materiálově jde Leitzphone dál než Ultra. Tělo je z hliníkové slitiny s niklovanou anodizovanou povrchovou úpravou, která odkazuje na tradiční výrobní standardy Leica. V praxi to znamená jinou texturu při dotyku — méně studená, méně hladká než typický prémiový smartphone. Po prvním uchopení si říkáte, že tohle je záměr. Dostupný je pouze v černé barvě, pouze ve verzi 16/1 TB. Žádné kompromisy ve výbavě, žádné levnější varianty.

Na zádech dominuje ikonická červená tečka Leica — a pod modulem fotoaparátu sedí to, co Leitzphone dělá skutečně jedinečným: fyzický Leica Camera Ring.

Camera Ring: myšlenka výborná, provedení s výhradou

Prstenec s vroubkovaným povrchem obklopuje fotomodul a jeho otočením můžete ovládat ohniskovou vzdálenost, expozici nebo přepínat filtry — záleží na tom, jak si ho nastavíte. Při prvním setkání je to moment čisté radosti. Konečně fyzický prvek, který vrací ovládání fotoaparátu z dotykové obrazovky zpátky do ruky.

Jenže po chvíli přijde střízlivění. Prstenec je záměrně volný — Xiaomi to vysvětluje nutností odolnosti vůči pádům a zaprášení — a ta volnost se při používání projeví. Není to ten pevný, precizní chod, na který jsou uživatelé Leicy zvyklí. Občas se přetočí, aniž byste chtěli. Pokud Camera Ring používáte jako doplněk k ostatním ovládacím prvkům, funguje dobře. Jako primární způsob ovládání fotoaparátu však zatím nenaplňuje svůj potenciál naplno. Je to detail, který si zaslouží ještě přepracování v příští generaci.

Pro vážnější fotografickou práci jednoznačně doporučujeme Photography Kit Pro, který je součástí zaváděcí nabídky. Grip s integrovanou baterií 2 000 mAh, redesignovaný ovladač a odnímatelná spoušť dají telefonu ergonomii, která Camera Ring doplňuje a v mnohém překonává.

Leica Essential: tohle není filtr

Tady se Leitzphone dostane do jiné ligy. Režim Leica Essential není sadou filtrů, které napodobují filmový look. Je to zpracování obrazu přímo v ISP čipu — v procesoru snímků na hardwarové úrovni. Výsledek je proto takový, jaký vyjde ze snímače. Nedá se zreprodukovat dodatečnou editací v Lightroomu, nedá se napodobit jiným telefonem.

K dispozici jsou dva styly: Leica M9 a Leica M3 s filmem MONOPAN 50. Vyzkoušeli jsme oba. M9 look drží teplé bílé vyvážení pevně na denním světle — světla jsou krotká, stíny smějí být tmavé, kontrast není uměle vylepšován. Výsledek vypadá jako fotografie, ne jako mobilní snímek zpracovaný umělou inteligencí. MONOPAN 50 jde ještě dál: jemné zrno, tónování, které černobílé fotografii vrací hloubku, jakou dnes u smartphonů prostě nevidíte.

Jedna věc, na kterou je třeba být připraven: M9 look má pevné bílé vyvážení nastavené na denní světlo. V interiéru za umělým osvětlením se snímky mohou zdát příliš teplé. V takové situaci je lepší přepnout na Leica Vibrant nebo Leica Authentic, kde bílé vyvážení funguje adaptivně. Také vstup do režimu Essential není tak rychlý jako přepnutí do klasického Fastshot módu — na rychlé momenty je třeba mít Leica Essential předpřipraven předem.

Přepracované uživatelské rozhraní fotoaparátu

Leitzphone přichází s fotoaparátovou aplikací přepracovanou přímo ve spolupráci s Leicou. Rozložení ovládacích prvků, volba parametrů, přechody mezi režimy — vše je laděno jinak než v standardním HyperOS rozhraní. Nejde o pouhý vizuální skin, ale o odlišnou filozofii ovládání: méně automatiky na hlavní obrazovce, víc prostoru pro manuální zásah. Uživatelé, kteří chtějí jen zmáčknout spoušť a odejít, se mohou rychle ztratit. Fotografové, kteří chtějí mít vše pod kontrolou, se naopak rychle zorientují.

Fotoaparát v praxi: silné stránky i otazníky

Hlavní 1palcový snímač LOFIC je skutečný posun. Technologie Lateral Overflow Integration Capacitor — tedy kondenzátorová architektura pixelů — řeší jeden z největších problémů mobilní fotografie: přesvětlená místa. Namísto toho, aby světla prostě „vybouchla“ do bílé, snímač zachytí detail v celém rozsahu kontrastu z jediné expozice. Ve scénách s tvrdým protisvětlem nebo silnými bodovými světly je rozdíl vůči předchozí generaci viditelný na první pohled.

Mechanický teleobjektiv s optickým zoomem v rozsahu 75 až 100 mm je funkčně zajímavý — fyzické přiblížení objektivu bez přeskakování mezi diskrétními hodnotami je něco, co jiné telefony neumí. V praxi je rozdíl mezi 75 mm a 100 mm menší, než by čísla napovídala — dvě kroky dopředu dají podobný výsledek — ale pro portréty je volba ekvivalentního ohniska zásadní a možnost jemného ladění se ukázala jako skutečně použitelná.

Za mírně horší světelné situace teleobjektiv lehce ztrácí na ostrosti; to je přímý důsledek kompromisu mechanické optiky v tenkém těle.

Video je doménou, kde má Leitzphone ještě prostor zlepšit se. Podpora 4K při 120 fps v Dolby Vision nebo ACES Log je na papíře impozantní. Elektronická stabilizace ale při záznamu pohybu občas zanechá lehké rozmazání — a u 1palcového snímače je to znát víc než u menších čipů. Lze předpokládat, že softwarové aktualizace tuto situaci zlepší.

Co vás u Leitzphone nemine

Za prvé: baterie 6 000 mAh v kombinaci s efektivním Snapdragonem 8 Elite Gen 5 drží telefon v klidu celý náročný den a pak ještě něco navíc. Po dni intenzivního fotografování v ulicích jsme se vraceli domů s přibližně čtvrtinou kapacity. 90W HyperCharge doplní baterii z nuly na plno za necelou hodinu — to je dostatečně rychlé na to, aby nabíjení nikdy nebylo problémem.

Za druhé: displej. Flat OLED panel s HyperRGB technologií, 3 500 nity vrcholového jasu a adaptivní frekvencí 1–120 Hz je mezi nejlepšími, co na smartphonu uvidíte. Pro přehrávání HDR obsahu a posuzování fotografií je to referenční obrazovka.

Za třetí: IP68 a Shield Glass 3.0 s 30% lepší odolností při pádu oproti Xiaomi 15 Ultra. Na telefon, se kterým budete chodit fotit do terénu, je to relevantní specifikace.

Pro koho Leitzphone je — a pro koho není

Leitzphone nefotí pro tabulky a benchmarky. Fotí pro lidi, kteří chtějí, aby výsledná fotografie vyprávěla příběh, ne aby dokazovala technické schopnosti telefonu.

Je to telefon pro fotografické nadšence, kteří Leicu milují, ale nemohou nebo nechtějí platit za skutečné tělo M-Series. Je to telefon pro lidi, kteří si cení fyzického ovládání, originálu nad kopií a DNA sto let staré tradice přenesené do kapsy. A je to telefon pro ty, komu nevadí zaplatit 48 499 Kč za kombinaci všeho výše zmíněného.

Pro ostatní — a buďme upřímní, je to většina zákazníků — je Xiaomi 17 Ultra za 35 999 Kč identicky výkonný fotoaparát bez příplatku za Leica branding. Volba je čistě osobní.

Co říkáte na LeitzPhone powered by Xiaomi?

Zdroj: vlastní