Chytrá kontaktní čočka pozná stres ze slz. Vědci ji už úspěšně otestovali

  • Chytrá kontaktní čočka od amerických vědců umí ve slzách změřit serotonin
  • Hladina této látky podle studie klesá, když je člověk ve stresu
  • Na lidském oku ale čočka zatím nikdy nebyla

Sdílejte:
Adam Kurfürst
Adam Kurfürst
27.9.2026 22:00
Ikona komentáře 0
oko a prst s kontaktni cockou se senzory ai ilustrace

Jak moc jste ve stresu? V budoucnu na tuto odpověď možná nebudeme hledat odpověď pomocí chytrých hodinek nebo dotazníků, ale elegantním chemickým řešením. Tým z amerického Terasaki Institute do okraje měkké kontaktní čočky vtiskl senzor, který ve slzách zachytí serotonin podílející se na regulaci nálady. Podle studie v časopise Science Translational Medicine by jednou mohl sledovat změny v těle bez jediného odběru krve.

Jak může kontaktní čočka poznat stres?

Celý nápad stojí na jednoduchém řetězci. Slzná žláza vyrábí slzy z krevní plazmy, takže se do nich v menší koncentraci dostane i serotonin, který koluje v krvi. Když je člověk ve stresu, organismus ho v trávicím traktu tvoří méně. Méně serotoninu v krvi by se tak mělo projevit i v slzách.

Výsledky 16. září otiskl odborný časopis Science Translational Medicine, sesterský titul prestižního magazínu Science. Studii od té doby citují i zahraniční weby Earth.com a IEEE Spectrum, kterým se vedoucí výzkumu Yangzhi Zhu rozpovídal o detailech. Sám přitom brzdí přehnaná očekávání. „Byl bych opatrný s tvrzením, že serotonin ve slzách přímo sleduje stres jedna ku jedné. Pozorovali jsme, že se v našich modelech měnil za podmínek spojených se stresem,“ řekl webu Earth.com.

Elektronika se schovává na okraji čočky

Vědci na hydrogelovou čočku natiskli tři drobné elektrody z grafenu a stříbra. Vedou ve vlnovkách po jejím okraji, takže nepřekáží ve výhledu a snesou opakované ohýbání. Překrývá je další vrstva, ve které zůstal jen malý otvor pro slzy. Celá čočka měří zhruba 300 mikrometrů, což odpovídá asi třem listům papíru, a elektronika jí podle autorů přidá méně než desetinu tloušťky.

V laboratoři s umělými slzami senzor zachytil serotonin i v koncentraci zhruba dvousetkrát nižší, než jakou slzy běžně obsahují. Odpověď měl za méně než 40 sekund a funkční zůstal i po více než čtyřech týdnech převracení, skládání, natahování a kroucení. Právě tahle kombinace je podle autorů to nejtěžší, protože tak citlivé senzory bývají tuhé.

Kdo už čočku vyzkoušel?

Nejdřív přišly na řadu myši. Pětice z nich prošla dvěma týdny každodenního stresu, dalších pět žilo normálně. Stresovaná zvířata měla v krvi i v slzách víc stresového hormonu kortizolu a méně serotoninu. U kortizolu se hodnoty z obou tekutin shodovaly téměř přesně, u serotoninu byla vazba slabší, ale pořád statisticky významná.

Na živém oku čočka zatím byla jen u uspaného prasete. Vědci mu asi na pět minut nasadili čočku a do oka kapali umělé slzy se známým množstvím serotoninu, přičemž čočka zachytila každou změnu. Oční vyšetření po sundání neodhalilo zánět ani podráždění.

Z lidí se do pilotní části zapojilo deset dobrovolníků, které čekal standardní laboratorní stresový test s krátkým projevem a počítáním z hlavy před dvěma hodnotiteli. Vědci jim odebrali slzy před testem, během něj a po odpočinku a čočkou je pak změřili v laboratoři. Serotonin během stresu klesl a po odpočinku se vracel k výchozí hodnotě. Nikdo z dobrovolníků ale čočku na oku neměl.

Dnešní chytré hodinky a prsteny, jako třeba nedávno představený prsten od Casia, měří hlavně tep, teplotu nebo okysličení krve. Podle profesora Wei Gao z Kalifornského technologického institutu, který na výzkumu nespolupracoval, ukazuje práce směr od fyzikálních signálů k průběžnému sledování molekul. „Oko a slzy jsou zajímavým rozhraním, protože by mohly umožnit opakované biochemické měření bez odběru krve,“ řekl IEEE Spectrum.

Kdy by se chytrá čočka mohla dostat k lidem?

Při testech byla čočka připojená tenkými niklovými drátky k laboratorním přístrojům. Tým už ale sestavil i bezdrátovou verzi s čipem NFC, která se obejde bez baterie, energii čerpá z blízkého telefonu a do něj také posílá data. I ta ale podle autorů potřebuje další ladění a bezpečnostní testy. Zhu zmínil, že čočka by se dala vyrobit i v dioptrické verzi.

Než by si ji někdo mohl nasadit na celý den, bude podle Zhua potřeba větší studie na lidech, dlouhodobé testy snášenlivosti oka, stabilní kalibrace a plně bezdrátový systém. Do budoucna chce tým měřit víc látek najednou, aby čočka dala ucelenější obrázek o stavu těla. O termínu ani komerčním produktu zatím nepadlo ani slovo.

Nosili byste kontaktní čočku, která by sledovala vaši hladinu stresu?

Zdroje: Earth.com, IEEE Spectrum

O autorovi

Adam Kurfürst

Adam studuje na gymnáziu a technologické žurnalistice se věnuje od svých 14 let. Pakliže pomineme jeho vášeň pro chytré telefony, tablety a příslušenství, rád se… Více o autorovi

Adam Kurfürst
Sdílejte: