Zamyšlení: jsme otroky sociálních sítí a je konec internetu jak ho známe?

jsme otroky sociálních sítí

Facebook, Instagram, Twitter, Pinterest, Google. Asi nebude žádným velkým překvapením, že většinu z těchto platforem používáme na našem telefonu denně. Co kdybychom se jich ale vzdali? Co by nám to dalo? Co by nám to vzalo? A dá se bez toho v dnešní době vůbec existovat? Proč jsou sociální sítě špatné a z jakého důvodu narostl za posledních deset let počet depresí? Všechny tyto otázky jsme si pokládali nejen před zhlédnutím dokumentu Sociální Dilema. Ten nás totiž vyburcoval natolik, že jsme se rozhodli na toto téma napsat samostatný článek, který se této problematiky týká, ale dotkneme se i ostatních témat, které s tím souvisí. Jsme otroky sociálních sítí a je demokracie v ohrožení?

Tak jo, možná bychom to měli uvést na pravou míru. Možná si spousta z vás ani neuvědomuje, co tím myslíme. Vždyť na Facebooku, YouTube a ostatních platformách jsme pouze když sami chceme a aplikaci otevřeme. Nebo ne? V dokumentu Sociální Dilema vystupují bývalí pracovníci těchto korporátních firem, kteří naprosto otevřeně mluví o tom, jak jsou tyto nástroje tvořeny a co mají v úmyslu. Proto pro nás bylo překvapením, že tento dokument vyšel právě na Netflixu, z něhož se stává také solidní žralok.

Jsme otroky sociálních sítí?

V dokumentu Jeffa Orlowskiho se objevuje celá řada vysoce postavených lidí, kteří dříve pracovali ve Facebooku, Twitteru, Googlu a dalších firmách. Pro nás, uživatele kteří tyto platformy používají je zcela normální, že na nich trávíme spoustu času a vůbec si nepřipouštíme, že za tím stojí něco víc. Všichni se ale shodují na tom, že závislost na těchto platformách je vlastnost, nikoliv chyba. Manipulace lidského chování za účelem zisku z reklam a provizí funguje jako švýcarské hodinky a všem je to úplně jedno. Je potřeba zmínit, že internet není dobrý nebo špatný. Jde jen o to jak jej používáme.

The Social Dilemma | Official Trailer | Netflix

The Social Dilemma | Official Trailer | Netflix

Neustále scrollování, push notifikace a další věci udržují uživatele neustále ve střehu. Co kdyby vám něco náhodou uniklo, že? Vězte, že každý krok, který uděláte si umělá inteligence zapamatuje a příště vám nabídne ještě lepší výsledky a bude vám zobrazovat přesně to, co chcete. Personalizovaná doporučení jsou využívány nejen k tomu, ale také k ovlivňování našich dalších akcí. Přiznejte se, kolikrát jste už chtěli jít spát ale nedalo vám to a pustili jste si ještě jedno video nebo jste Facebook sjížděli o 15 minut déle? Je otázkou, kam až se AI vyvine. Již v roce 1997 prohrál šachový mistr Garry Gasparov se superpočítačem. Pokud se budeme bavit o aktuálních tématech, stojí za zmínku třeba DeepMind, který Google koupil v roce 2014. Ten vynalézá neuronové sítě, které se snaží hrát hry stejným způsobem jako člověk.

Přiznání bývalých zaměstnanců

Orlowski ve svém dokumentu hovoří s lidmi, kteří měli významný vliv na to, jak fungují sociální média dnes. Přiznávají, že se obávají nejen duševního zdraví uživatelů, ale také toho, že bude a možná již byla narušena demokracie. V podstatě se od tvůrců těchto algoritmů dozvídáme, že jsou naše mozky neustále manipulovány a propojovány s nejrůznějšími algoritmy. Víte, že Facebook monitoruje i to jak dlouho koukáte na příspěvek či fotografii? Podle toho pak zjišťuje, jak moc byl pro vás příspěvek zajímavý a na základě toho vám příště najde něco podobného.

A zasahuje třeba také do tak důležitého tématu, jako jsou volby. Jste-li fanoušek Andreje Babiše, líbí se vám příspěvky nejen od něj ale třeba také ty, které s ním mají nějakou souvislost, nebude vám ukazovat informace, kteří stojí proti němu. Pokud máte strach z uprchlíků a volíte SPD, budou se vám častěji ukazovat drastická videa o islamizaci Evropy a jste-li voliči ODS, nebudou na vás vyskakovat jejich podvody a kauzy. Máte tedy pak dostatečný nadhled a jste schopni objektivního hodnocení?

Člověk se jako bytost vyvíjí několik miliónů let, ovšem pokud bychom se porovnali s člověkem, který žil několik tisíc let zpět, jsou mezi námi jen malé rozdíly, co se týče vývinu mozku a dalších věcí. Za to technologie se vyvíjejí přímo raketovým tempem a jeden z pracovníků přiznává, že na to jednoduše není člověk připravený. Nemá schopnost odolávat těmto tlakům a to právě kvůli tomu, že je náš “hardware” hodně starý a vyvíjí se pomalu.

Lajkování jako šíření pozitivity?

Justin Rosenstein je muž, jehož jméno většina z nás nezná, ovšem má na naše životy větší dopad než byste si možná mysleli. Jde totiž o vynálezce “lajku”. Právě Justin v dokumentu hodně vystupuje a ospravedlňuje se tím, že byla funkce původně vymyšlena k šíření pozitivity. Co by mohlo být tak špatné na obyčejném “lajkování” příspěvků které se vám líbí? No, hned vám to vysvětlíme. Jde totiž o to, že se mladí lidé kolikrát snaží těchto “lajků” získat co nejvíce. A co horší? Jsou pro to schopni i cokoliv udělat. Z Instagramu se pomalu ale jistě stává porno kanál, jelikož hoši holkám raději “olajkují” pozadí v tangách než fotku s jejich rodinou nebo oblíbenou knížku (pokud se tam tedy ty tanga také náhodou nevyskytují).

Dovedete si představit, že by si někdo dal takovou fotku na Facebook před deseti lety, kdy tato problematika začala? My ne. A netvrdíme, že je to jenom špatně. Na základě těchto lajků či počtu sledujících mohou pak pěkné slečny (nebo kluci) vydělávat pěkné peníze. Udělají reklamu na Fantu, KitKat nebo nějakou nebeskou vodu a dostanou za to průměrný měsíční plat. Jenže takových lidí je oproti těm, kteří to dělají úplně zadarmo naprosté minimum.

Nedostanu lajk a skočím z okna

U takzvané “Generace Z” rapidně narostla deprese, sebepoškozování nebo pokusy o sebevraždu. A je to přisuzováno právě tomu, že se lidé dnes hodnotí především na sociálních sítích. Jestliže totiž dostane člověk lajk, spustí se mu tzv. dopaminová bomba a čím více jich je, tím je větší. Zažíváme pocit štěstí a to proto, že o nás někdo projevil zájem. Pokud někdo nemá dostatek lajků, je automaticky nezajímavý. Naopak člověk, který se umí dobře vyfotit, ale v realitě to až taková sláva není a navíc je třeba i nudný a hloupý je automaticky populární.

Dokonce se zde vyskytl termín “Snapchat Dysmorphia” což je porucha, která způsobuje, že chtějí lidé vypadat jako filtry na Snapchatu či Instagramu a vyhledávají pomoc plastické chirurgie. Další důkaz toho, že jsme otroky sociálních sítí. Nebo alespoň tato generace. Mileniálové jsou navíc první generací, která vyrůstá v dobách internetu jak ho známe dnes. Sice na ně občas nadáváme a potichu se jim smějeme, předchozí generace to měla o poznání jednodušší. Sociální sítě, online marketing a další věci jsou totiž věci, kterým je těžké odolat. Jedná se tedy o historický milník, kdy generace vyrůstá v této digitální době.

Otec internetu není s dnešní dobou spokojený

Tim Bernes-Lee, který je přezdíván jako otec internetu není spokojen s tím, jak dnešní internet vypadá. Tento člověk je zakladatelem prvního webového serveru WWW, který způsobil opravdovou revoluci. Jak chce internet změnit dnes? Mluví o tom, že data musejí patřit samotným uživatelům a ne firmám. Dle jeho slov máme nad našimi daty velice omezenou kontrolu. Proto by se chtěl dočkat jiné doby.

What is Solid? Decentralized Web? Tim Berners-Lee is up to something again.

What is Solid? Decentralized Web? Tim Berners-Lee is up to something again.

Decentralizace soukromých dat je projekt, který je sice nápaditý a sympatický, ale proměnit jej ve skutečnost bude nesmírně obtížné. Uživatelsky to totiž nebude nic příjemného a bude těžké lidem vysvětlit, co je v sázce. A teď nemyslíme pouze vaše fotky na Instagramu, ale také fakt, že o vás ví korporáty prostě vše. Kdy jste co komu a kde koupili, kolikrát jste si prohlíželi který web a co se vám líbí. Tato data jsou ve skutečnosti velice cenná, akorát si to neuvědomujeme, jelikož nám to dnes přijde normální.

Zasahují korporáty do demokracie?

Když vypukla pandemie koronaviru tak jsme psali článek o tom, že YouTube bude mazat videa, která souvisejí s 5G a koronavirem. V té době nám to přišlo jako fajn způsob, jak zamezit dezinformacím. Dnes se na to ale díváme trochu z odstupem a z tohoto kroku už tak nadšení nejsme. Na YouTube, Facebook, Twitter a ostatní platformy můžete vkládat třeba konkrétně o koronaviru pouze informace, které se shodují s WHO (Světová zdravotnická organizace). Jinak riskujete to, že vám bude obsah a možná i celý kanál či účet smazán. To stejné je s konspiračními teoriemi okolo 5G.

Než nás ukamenujete a budete tvrdit, že takové bláboly je dobré blokovat, ať se z lidí nestanou hlupáci, dáme vám pár příkladů, kdy mainstreamové média tvrdili něco co se později ukázalo jako blbost. Můžeme začít z poměrně daleké historie, kdy Stalin způsobil hladomor na Ukrajině. Zemřelo na něj několik milionů lidí. To je dnes prostý fakt. Jenže ne vždy si to lidé mysleli. Novinář z New York Times, Walter Duranty podával tenkrát zprávy z Moskvy a kvákal všude možně do světa, že se nic neděje a žádný hladomor neexistuje. Později za tuto práci dostal také Pulitzerovu cenu, což je poměrně prestižní žurnalistické ocenění.

Je ohrožena svoboda slova na internetu?

Mezitím novinář z Walesu, Gareth Jones prošel částí Ukrajiny, která byla právě hladomorem zasažena a viděl všechny následky. Rozhodl se tedy udělat reportáž pro západní média, která byla velice negativně přijata a spousta osobností o něm tvrdila, že se jedná o hloupost. Na to vydal New York Times ještě několik článků, na které reagoval i Jones a o několik měsíců později byl zavražděn bandity v Mongolsku. Spekuluje se o tom, že jeho smrt zinscenoval Sovětský svaz, což ale nemůžeme potvrdit. New York Times se v tomto případě stává kolaborantem a spolupachatelem, kdy tvrdil něco, co není pravda. A těch případů je mnohem více, můžeme zmínit nastupující dobu ledovou, o které se hovořilo zejména v 60. letech minulého století, docházející ropu, která už minimálně 30 let neměla být a další a další informace, které do lidí hustí světová média.

Jáma Pekel #5 – Novodobá cenzura, cancel culture, manipulace a jak s ní bojovat (STOP-CENZURE.CZ)

Jáma Pekel #5 - Novodobá cenzura, cancel culture, manipulace a jak s ní bojovat (STOP-CENZURE.CZ)

Proto byl příchod internetu a platforem jako je YouTube tím pravým americkým snem. Svoboda. Každý může dělat jaký obsah chce, může si v něm tvrdit co chce a tak si lidé rozšiřují své obzory. Jenže i toto má svá negativa. Začínají se objevovat nejrůznější a nejstupidnější konspirační teorie, kterým mnoho lidí věří. Opravdu je ale správným řešením mazat taková videa? Rozhodně se neopovažujeme tvrdit, že je koronavirus podvod, nebo že jsou 5G sítě opravdu škodlivé, ale co když (zejména s tím prvním zmíněným) se za pár (desítek) let ukáže, jak to celé bylo a sociální média nás umlčela naprosto neoprávněně? Raději bychom žili v době, kdy si pár hlupáků myslí, že je Země placatá a občas nějaký jiný hlupák zapálí 5G vysílač, než v době kdy bude striktně dáno, co můžeme publikovat a šířit, a co už ne. Začínáme mít pocit, že jsme otroky sociálních sítí a smutný fakt je, že nám to je úplně jedno.

Neuralink a CRISPR jako řešení?

Existuje však několik způsobů jak docílit toho, aby se člověk vyvinul jinak a rychleji. Jedním z nich je třeba Muskův Neuralink, který vyvíjí implantovatelná rozhraní mezi mozkem a strojem. Říká se tomu tzv. brain-machine interface. Docílit půjde hned několika věcí jako čtení, psaní či zjišťování informací přímo skrz tento čip. Dle vědců však ale časem tato technologie umožní i telepatii. Pak je to také CRISPR, což je nástroj který dokáže měnit geny.

Pomocí něj dokážeme tedy měnit základní kameny, ze kterých se skládá lidské tělo a navíc si lépe poradíme s nejrůznějšími lidskými onemocněními. Jenže vše má své pro a proti. Pokud si totiž necháme do mozku implementovat technologii a už nebudeme klasický člověk z masa a kostí, má to svá rizika. Ani si nechceme představit situaci, kdy by byl pro takový Neuralink vytvořen virus. Asi bychom měli v mozku rázem slušný guláš.

Neuralink: Ovládání světa přímo z mozku – Proč to řešíme? #644

Neuralink: Ovládání světa přímo z mozku - Proč to řešíme? #644

Máme “částečné” řešení i bez mozkových implantátů

Pokud si sami neumíte říct stop a po sociálních sítích koukáte mnohdy i ve velice nevhodných situacích, může pro vás být řešením aplikace Digitální rovnováha. Tu totiž Google neustále vylepšuje a jedná se o vhodný nástroj, který vám může ušetřit spoustu “proscrollovaného” času.  Můžete si zobrazovat denní přehled vašich digitálních návyků. Lze snadno zjistit, jak často dané aplikace používáte, kolik od nich dostáváte oznámení a nebo třeba jak často kontrolujete telefon.

Digitální rovnováha
Digitální rovnováha

Skvělé jsou třeba denní časovače aplikací, které vám umožní nastavit si limity pro používání aplikací. Režim večerky vám zase připomene, že je čas jít do postele. Fajn je také režim soustředění, který vám jedním klepnutím dovolí pozastavit rušivé aplikaci a notifikace tak, abyste se mohli lépe soustředit. Tuto funkci má Android již v sobě, existují však nadstavby, které používají vlastní řešení.

Jaký názor máte na tuto problematiku vy?

Jakub Kárník
O Autorovi - Jakub Kárník

Jeho prvním telefonem byl iPhone 3G. U Applu zůstal dodnes, ovšem zajímají ho i ostatní technologie, mezi něž patří i Android. Rád sportuje a v… více o autorovi

Mohlo by vás zajímat

jak sledovat apple tv na androidu

Jak sledovat Apple TV Plus na Androidu?

Návody Jakub Kárník Jakub Kárník
2 min. uložit na později

Komentáře (11)