Vivo X100 Pro recenze: pro všechny zapálené mobilní fotografy
Vašek Švec
- Vivo se svými TOP modely již několik generací snaží zaujmout především fotografickou výbavou
- Nové Vivo X100 Pro není výjimkou a opět přichází ruku v ruce s věhlasnou značkou Zeiss
- Jaké jsou výsledné snímky? A obstojí Vivo X100 Pro i v konkurenci ostatních TOP modelů?
Vivo X100 Pro si s příchodem na náš trh dalo proti tomu domácímu trochu načas, minimálně dle papírových předpokladů se nám toto čekání vyplatí. Stejně jako předchůdci, i tato novinka bude o přízeň zákazníků bojovat zejména velmi kvalitní sestavou fotoaparátů. V mezigeneračním srovnání přitom dostaly největší péči ultraširokoúhlý a zoomový fotoaparát. Řadu menších i větších změn ale můžeme nalézt napříč kompletní výbavou. Jaká je novinka v praxi a dokáže zaujmout i něčím víc, než fotoaparáty? Nejen na to se pokusí odpovědět následující recenze.
Obsah recenze Vivo X100 Pro
- Vzhled a dílenské zpracování
- Obraz a zvuk
- Hardware a displej
- Baterie a výdrž
- Systém
- Fotoaparát
- Závěr
Obsah balení Vivo X100 Pro
Elegantní černá kazeta, ve které se Vivo X100 Pro dodává, v sobě ukrývá vcelku standardní příslušenství s výjimkou jednoho milého překvapení. Tedy, ono v současnosti lze brát jako milé překvapení i přítomnost originálního napájecího adaptéru. Zde navíc s adekvátním výkonem 120 W. Co mě ale potěšilo byl ochranný obal. Nejde totiž o standardní čiré TPU pouzdro lákající veškeré otisky a mastnotu, ale černé, neprůhledné pouzdro s jemnou texturou. Nejde sice o žádný designový kousek, ale rozhodně telefonu sluší víc než čiré pouzdro a především působí v ruce mnohem příjemněji.
Nepraktický elegán
Vivo X100 Pro pokračuje po stránce designu ve směru, který nastolili jeho předchůdci. Kruhový modul s fotoaparáty na zádech zabírá ještě větší plochu než u předešlého Viva X90 Pro, jež jsem měl rovněž tu čest recenzovat. I tentokrát modul vystupuje výrazně nad povrch zad, byť o pár desetin milimetru méně. Navíc je tento výstupek lépe maskován členitějším okolím. Pěkný detail je chromové okolí, do nějž je modul vsazen lehce mimo osu a tak je tento prvek ve vrchní části užší, než v části spodní. Mezi jednotlivými objektivy se pak usídlilo malé, ale výrazné logo Zeiss. Hrana tohoto kroužku má pak jemné vroubkování. Musím pak uznat, že v tomto ohledu se mi novinka líbí o něco málo víc, než loňský model.
Komerční článek
Kde však X90 Pro z pohledu designu vyhrává, tedy alespoň v mých očích, je zpracování zbytku zad. Na dotek příjemná umělá kůže, rozdělená elegantním kovovým pásem totiž ustoupila sklu. To je sice rovněž na dotek příjemné, rozhodně nepůsobí lacině a vzhledem trochu připomíná hladkou verzi „pískovcového“ povrchu, který se proslavil zejména u prvních modelů OnePlus. Problémem však je, že je tento povrch opravdu velmi kluzký a oproti umělé kůži vůbec nedodává pocit bezpečného úchopu telefonu. Když k tomu přičtete rozměry telefonu činící 164,1 x 75,3 x 8,9 mm a zejména pak hmotnost nezanedbatelných 225 gramů.
Rám telefonu je pochopitelně kovový, v případě testované černé varianty s úpravou v podobě tmavého chromu. Ani letos si pak výrobce neodpustil designový prvek typický již pro několik generací jeho TOP modelů v podobě sklíčka vsazeného do horní části rámečku. Zde se pak, rovněž tradičně, nachází nejen infračervený port a sekundární mikrofon, ale především sebevědomý nápis „Professional photography“. Celkové zpracování telefonu je pak na špičkové úrovni, vše dokonale lícuje a z žádné části telefonu jsem neměl pocit lacinosti. Dokonce i tenká tlačítka na boku v podobě kolébky hlasitosti a tlačítka napájení. Zde lze i u drahých smartphonů s kovovým rámem a tlačítky občas pozorovat drobné nedokonalosti v podobě lehkého viklání. V případě testovaného Vivo X100 Pro je však i v tomto ohledu kvalita zpracování stoprocentní.
Čelní straně pak, pochopitelně, dominuje displej. Zatímco někteří výrobci postupně upouštějí od používání po okrajích zaoblených panelů, Vivo se tohoto designového prvku zatím stále drží. Vzhledem k tomu, že telefon není rozhodně žádný prcek se pak může stát, že displej zaregistruje nechtěný dotyk. Ovšem, jako prevence dobře poslouží například i přibalené silikonové pouzdro. Průstřel umístěný uprostřed horní části displeje je pak možná maličko větší, než u konkurence, přesto displej zabírá bezmála 90% čelní strany telefonu.
Opět optická čtečka otisků
Součástí displeje je pak samozřejmě také integrovaná čtečka otisků prstů. Bohužel ani letos jsme se nedočkali návratu ultrazvukové čtečky z Vivo X80 Pro. Novinka tak opět spoléhá na optickou čtečku stejně jako loňský model. Alespoň, že se jedná o kvalitní čtečku, která nemá problém s rozpoznáváním otisku a funguje tak velmi rychle a spolehlivě. Jen je škoda umístění čtečky blízko spodního okraje a nutnosti nepřirozeně vytáčet palec na ruce. A škoda je určitě také menší plochy, kterou čtečka snímá – což je ale právě jedna z typických vlastností optických čteček.
Vivo X100 Pro nabízí špičkový obraz i zvuk
Již zmíněný displej s bočním zaoblením nabízí skutečně velmi pěknou podívanou. Jedná se totiž o 6,78″ AMOLED se schopností zobrazit miliardu barev a vysokou jemností obrazu 453 pixelů na palec. Té bylo dosaženo díky vyššímu rozlišení dosahujícímu 2800 x 1260 pixelů. Špičkový je i maximální jas, který v automatickém režimu dosahuje až 3 000 nitů. Navíc je jedná o LTPO displej s variabilní obnovovací frekvencí od 1 do 120Hz. Na výběr přitom máte ze tří režimů – chytrý, standardní a vysoký. Zatímco standardní drží frekvenci mezi 1 a 60 Hz, režim chytré a vysoké frekvence obnovení využívá celý rozsah. Rozdíl mezi nimi je pak takový, že režim vysoké obnovovací frekvence častěji vynucuje maximum v podobě 120 Hz. Typicky aplikace, které fungují v chytrém režimu standardně na 90 Hz dokáže právě režim vysoké obnovovací frekvence přinutit fungovat při 120 Hz.
Adam Kurfürst
Největší rozdíl mezi těmito dvěma režimy jsem ale pozoroval při hraní her. Zatímco režim vysoké obnovovací frekvence umožňoval testovaným hrám fungovat ve většině případů na 120 a v jednom případě na 90 Hz, chytrý režim je většinou omezoval na 60 Hz. Například ale aplikace YouTube se chovala poměrně zvláštně v obou zmíněných režimech. Jednou prostředí aplikace fungovalo se 72 Hz frekvencí aby při dalším spuštění jelo na 90 Hz. Nejde o nic zásadního, nicméně při 72 Hz je plynulost prostředí jednoduše citelně méně plynulé, než při 90 Hz. Při přehrávání videí na YouTube či streamovacích platformách jsem se pak mohl spolehnout na dobře funkční formáty HDR10 a HDR10+, škoda jen, že se zapomnělo na technologie Dolby – jak u obrazu, tak u zvuku. Na druhou stranu je však podporováno HDR i u snímků v galerii.
Hlasitou reprodukci telefonu obstarává dvojice reproduktorů, přičemž jde o – v dnešní době typické – asymetrické audio využívající jeden hlasitý reproduktor na spodní hraně a sluchátkový reproduktor. Velmi často se pak u tohoto systému můžete setkat s nevyrovnaným zvukem, kdy je jeden kanál výraznější. Zde však mohu s potěšením konstatovat, že se výrobci podařilo téměř dokonale daný efekt potlačit. Navíc má zvuk velmi dobrou hlasitost, nabídne čisté výšky a jasné středy. Basová složka by sice mohla být malinko výraznější, vyloženě stěžovat si na ni však nemohu.
Špičkový hardware je povinností
Vzhledem k tomu, že Vivo X100 Pro aktuálně představuje globální TOP model značky je zcela na místě očekávat u něj špičkový výkon. Ten již podruhé zajišťuje to nejlepší od MediaTeku, tentokrát v podobě čipsetu Dimensity 9300. Ten již při svém oficiálním odhalení vyvolal vlnu zájmu skrze nasazení hned 4 výkonných procesorových jader Cortex-X4 – byť jen jedno je zde taktováno na 3,25 GHz a zbylá tři „pouze“ na 2,85 GHz. Sestavu pak uzavírají čtyři jádra Cortex-A720 taktovaná na 2 GHz. Mezigeneračního vylepšení se dočkal také grafický výkon, který u Dimensity 9300 zajišťuje nový čip Immortalis-G720 MC12.
Sluší se pak dodat, že čipset je vyráběn za pomoci moderního 4nm+ procesu z dílny TSMC, což je aktuálně to nejlepší, co můžete v čipsetech pro Android zařízení nalézt, jelikož kapacity 3nm procesu má zatím vybookované Apple. O svižný chod systému i načítání aplikací se pak stará rychlé úložiště typu UFS 4.0, které má v případě testovaného modelu kapacitu 512 GB. To je pak doplněno o 16 GB LPDDR5X operační paměť. Pochopitelně ani zde nechybí možnost jejího virtuálního rozšíření a to o dalších 16 GB, nicméně při takto vysoké kapacitě fyzické RAM to nedává reálný smysl.
Vivo X100 Pro – testy výkonu
Pochopitelně mě také zajímalo, jak výrobce zvládl zkrotit teploty velmi výkonného čipsetu, nikde se totiž vyloženě nezmiňuje, jakým způsobem jej chladí a ruku na srdce – Vivo X100 Pro rozhodně není smartphone zaměřený na hráče, byť výkonu na to má více než dost. Při běžném používání jsem s teplotami ale neměl sebemenší problém, vyjma natáčení 4k 60 fps videa jsem vlastně ani zvýšení teploty telefonu neregistroval. Po hodince strávené u poměrně náročné závodní hry Wreckfest již sice bylo zahřívání těla smartphonu jasně citelné, v žádném případě ale nedocházelo k přehřívání a nepozoroval jsem ani snížení výkonu a s ním spojenou nižší snímkovací frekvenci.
Jakub Kárník
Míru zahřívání a s ní spojenou stabilitu výkonu jsem otestoval i prostřednictvím stress testu Wild Life Extreme v benchmarku 3D Mark. Zde dosáhlo Vivo X100 Pro na průměrné hodnocení stability 58 %. To určitě nelze brát jako vyložený neúspěch, navíc u telefonu, který není vyloženě zaměřený na hry. Na druhou stranu, náruživí hráči by tento fakt měli mít na paměti. Pro srovnání pak už jen dodám, že například Xiaomi 13T Pro s o generaci starším Mediatekem Dimensity 9200+ dosáhlo na 75% hodnocení stability – přesvědčit se o tom můžete například v naší recenzi. O nekompromisním výkonu Mediateku Dimensity 9300 se pak můžete přesvědčit prostřednictvím výsledků benchmarků níže. A spolehnout se pak můžete i na vysoký výkon ve hrách, ani u těch nejnáročnějších nemělo Vivo X100 Pro s jejich plynulým chodem. Tomu pak pomáhá i čip Vivo V3 používaný pro interpolaci snímků ve hrách – v zásadě odhaduje další pohyb na obrazovce čímž může dle zvoleného režimu buď navýšit snímkovou frekvenci nebo snížit spotřebu energie při hraní.
- AnTuTu: 1 991 900 bodů
- GeekBench 6 Single core: 2 197 bodů
- GeekBench 6 Multi core: 7 344 bodů
- 3DMark Wild Life Extreme: 4 626 bodů
- 3DMark Solar Bay: 7 508 bodů
Výdrž baterie příjemně překvapí
Vylepšení se dočkal nejen výkon, ale i integrovaná baterie, která nově nabídne nadstandardní kapacitu 5 400 mAh. Ta telefonu zajišťuje i nadstandardní výdrž, tedy alespoň na poměry výkonných TOP modelů. S telefonem jsem neměl problém se dostat i přes hranici 7 hodin aktivního používání na jedno nabití. Během této doby jsem s telefonem volal, používal jej na komunikaci přes všechny možné instant messengery, pročítal e-maily a web, poslouchal hudbu na pozadí a také věnoval pár minut sledování YouTube a hraní her. Při ryze pracovním použití jsem pak dosahoval i dvoudenní výdrže na jedno nabití. K doplnění energie pak poslouží originální 100W adaptér, kterému zabere nabití baterie z 15 na 100% přibližně 25 minut. Bezdrátové nabíjení je pak možné až 50W výkonem.
Konektivita bez kompromisů
Ruku v ruce s moderním hardwarem jde i špičková konektivita. Vyzdvihnout musím třípásmovou Wi-Fi 7, kterou sice ještě téměř jistě nevyužijete, nicméně do budoucna se rozhodně jedná o plus. Další výbava zahrnuje Bluetooth 5.4 s podporou audio kodeku AptX HD a kompletní plejádu geolokačních služeb. Uživatel bude mít k dispozici pochopitelně také NFC a již zmíněný infračervený port pro ovládání domácí elektroniky. USB-C konektor je pak spárován s rychlým USB 3.2 řadičem. Zpočátku testování jsem měl problém s Android Auto, kde mi infotaiment automobilu zobrazoval pouze černou obrazovku, to však naštěstí záhy vyřešila systémová aktualizace a od té doby mi Android Auto fungovalo spolehlivě.
Opět s FuntouchOS
Vivo X100 Pro na trh dorazilo s předinstalovaným operačním systémem Android 14 a v době testování také nabídlo lednové bezpečnostní záplaty. Čistý Android zde pak překrývá FuntouchOS 14, ten představuje globální grafickou nadstavbu smartphonů Vivo. Záměrně pak zmiňuji, že se jedná o globální nadstavbu, neboť v domovské Číně Vivo X100 Pro spoléhá na OriginOS 4. A právě nám zapovězená nadstavba působí, alespoň na videích, podstatně svěžejším a modernějším dojmem. Je sice pravda, že i FuntouchOS se vyvíjí a ve své poslední iteraci přinesl i několik prvků nejen z čistého Androidu 14 ale i zmíněného OriginOS, faktem však zůstává, že proti nadstavbám jako ColorOS/OxygenOS od příbuzných značek Oppo a OnePlus působí již poměrně zastarávajícím dojmem.
Jozef Cmar
Po funkční stránce sice nechybí nic zásadního, bez čeho by se nešlo obejít. Nicméně najdou se zde drobnosti, které mohou někoho mrzet. Napadá mě například podpora velkých složek, na kterou jsem si u jiných výrobců upřímně docela zvykl. Launcher nabízí zobrazení aplikací ve výsuvném menu, přičemž první řádek až dva je vyčleněn pro nejpoužívanější aplikace. Pohybem doleva pak zobrazíte dostupné widgety. Škoda, že od výrobce jich zde mnoho není a ještě méně je jich opravdu užitečných.
Příkladná optimalizace, minimum bloatwaru
Líbí se mi široké možnosti úprav vzhledu. Nechybí podpora témat, ale ani vlastní personalizace úpravou systémových barev či tvarů ikon. Opět zde nechybí ani možnost upravit rozložení obrazovky naposledy spuštěných aplikací. Můžete zde mít pás karet či až šest karet ve dvou řadách. Na výběr máte i z několika stylů pro Allways on Display a to včetně úpravy animací při přímu notifikací. Jen moc nechápu, proč výrobce uživatele nutí zvolit pouze 4 aplikace, které mohou zobrazovat notifikace při vypnutém displeji. V nastavení si pak můžete vyhrát i s dalšími animacemi jako například animace rozpoznání otisku a obličeje, připojení napájecího adaptéru či třeba zapnutí displeje.
Pochválit výrobce musím za prakticky úplnou absenci bloatware a zároveň za některé povedené aplikace z jeho dílny. Mezi ty základní patří například počasí, kalkulačka či galerie. Šikovný je však i správce telefonu iManager, který nabízí rychlý přístup k některým nastavením, možnost klonovat vybrané aplikace, čistič paměti ale i herní režim. Co se optimalizace týká, ta je přesně taková, jak má u TOP modelu být. Systém telefonu je za všech okolností rychlý a plynulý a za dobu testování jsem v tomto ohledu nepozoroval žádný problém.
Fotoaparát je to, oč tu běží
Pomalu, ale jistě se dostáváme k hlavní chloubě testovaného smartphonu Vivo X100 Pro a sice fotoaparátu. Tedy nejen jednomu, ale všem třem na zádech jelikož výrobce nezanedbal ani jeden z nich. Primární fotoaparát využívá stejný, velký snímač Sony IMX 989 „palcového typu“ a stále má k dispozici objektiv o světelnosti f/1.8 a laserové ostření. Velké změny se však udály u dvou zbývajících fotoaparátů, které obdržely nové snímače a portrétní fotoaparát má nyní nejen daleko větší senzor, ale také periskopickou optiku se 4,3x optickým přiblížením. Ultraširokoúhlý fotoaparát má pak nově rozlišení 50MPx a širší úhel záběru.
- 50MPx primární fotoaparát, f/1,8, 1/0.98″, velikost pixelů 1,6 µm, OIS, PDAF, Laser AF
- 50MPx portrétní s 4,3x optickým zoomem, f/2.5, 1/2″,velikost pixelů 0,7 µm, OIS, PDAF (od 18 cm)
- 50MPx ultraširokoúhlý, f/2,0, 1/2.76″, velikost pixelů 0.64µm, záběr 119°, PDAF
Ani letos pak nesmí chybět spolupráce s věhlasnou společností Zeiss. Ta spolupracovala i na optice fotoaparátů kdy například primární fotoaparát využívá 7 plastových a jednu skleněnou čočku nebo zapracovala na optických členech periskopického fotoaparátu. Chybět zde pak nesmí ani z běžných objektivů velmi dobře známá povrchová úprava Zeiss T*, která snižuje odrazivost čoček a přispívá tak k čistšímu obrazu. V neposlední řadě pak specialisté ze společnosti Zeiss pomohli odladit také software fotoaparátů a spolupracovali na vytvoření režimu Zeiss, který upravuje postprocessing a cílí na dosažení věrných barev. Vedle toho jsme se opět dočkali také režimů simulujících slavné portrétní objektivy Zeiss a upravující podobu bokeh efektu.
Rozsah přiblížení Vivo X100 Pro
Nejeden výrobce se chvástá, jak moc dokáže jeho smartphone přiblížit vzdálené objekty. Vivo sice tuto disciplínu u svého TOP modelu tolik nepromuje, přesto ale nabízí až 100x zoom. Rozhodli jsme se sami přesvědčit jak moc je zde zoom kvalitní a níže si můžete prohlédnout snímky od 0,6 až po 100x přiblížení. Popravdě mě velmi mile překvapilo, jak dobře si telefon vedl a snímky s 10x přiblížením lze bez větších připomínek považovat za více než použitelné. V některých situacích pak ucházející foto pořídíte i při 30x přiblížení.
Primární fotoaparát
Osobně se mi pak velmi líbí barevné podání při aktivním režimu Zeiss. Fotoaparát sice neprodukuje barevně naprosto věrně snímky, nicméně jejich odklon od reality není až tak velký a zároveň získaly originální stylizaci a charakter. Jde tedy o podobný případ jako s režimy Leica u Xiaomi či Hasselblad u Oppo a OnePlus. Úžasná je rovněž i úroveň detailů, které jsou zde navíc vykresleny přirozeně bez nějakého náznaku jejich softwarového vytažení a už vůbec ne přeostřování. V neposlední řadě pak musím vyzdvihnout kvalitu 2x digitálního zoomu, kterou se Vivo X100 Pro vyrovná nejednomu telefonu s dedikovaným fotoaparátem o tomto optickém přiblížení.
Ódy mohu s klidným svědomím pět i na snímky pořízené v noci. Telefon disponuje automatickým nočním režimem, kterému zabere pořízení snímku většinou o chvilku kratší dobu, než ručně spuštěnému režimu. Výsledky jsou však velmi srovnatelné. Většinou jde jen o nepatrně odlišnou práci s vyvážením bílé a občas o rovněž nepatrně lépe zpracované detaily, které při použití automatického režimu mohou občas působit malinko přeostřeně. Jinak na snímcích mohu pochválit, jak telefon zvládá přechody různě osvětlených části scény. V praxi pak dokáže vykouzlit scény, kdy osvětlený objekt vystupuje ze tmy. X100 Pro si dokáže poradit pokud není k dispozici přímý zdroj světla a ocenit na takovýchto snímcích musím zejména, že telefon nepřetváří noc na den a zároveň úspěšně bojuje se šumem.
Periskopický fotoaparát
Velmi podobně jako primární bych mohl hodnotit i fotoaparát se 100mm objektivem. Ten dokáže pořídit 4,3x opticky přiblížené snímky, ale telefon jej využívá i pro digitální zoom. Snímky mají za dobrého světla prakticky identické barevné naladění jako ty z primárního fotoaparátu a pouze při zhoršeném světle jsem se setkal s nepatrně teplejšími barvami. Dynamický rozsah je skvělý a šum zde opět prakticky neexistuje. Na poměry fotoaparátů s teleobjektivy umí ten ve Vivo X100 Pro zachytit i velké množství jemných detailů a skvěle zde funguje i separace objektu. Tu oceníte zejména u portrétních snímků, které jsou ve spojení s již zmíněnou simulací objektivů Zeiss jednoduše skvělé.
To ale není zdaleka vše, s periskopickým fotoaparátem totiž můžete také pořizovat obstojné makro snímky. K tomu vám napomůže dedikovaný makro režim, který právě tento fotoaparát upřednostňuje. V nočních scénách pak mohu rovněž pochválit velmi dobrou separaci osvětlených objektů od neosvětleného pozadí. Šum již lze v některých situacích na snímcích spatřit, troufnu si ale tvrdit, že pokud jej nebudete hledat, patrně vám i unikne. Na poměry zoomových objektivů jsou v noci na velmi slušné úrovni i detaily a ostrost, byť zde se mi již podařilo zachytit i špatně doostřenou fotku. A z principu je pak třeba dát si pozor, na co chcete ostřit, neboť fotoaparát má tendence pozadí snímku rozostřovat. Pozoroval jsem rovněž o něco větší rozdíly ve vyvážení bílé mezi automatickým a manuálním nočním režimem. Paradoxně mi však více sedlo zpracování automatického režimu.
Ultraširokoúhlý fotoaparát
Pomalu, ale jistě jsme se dopracovali k poslednímu z objektivů na zádech testované novinky od společnosti Vivo. Ultraširokoúhlý objektiv by z mého pohledu mohl mít o něco málo větší záběr. Aktuálně je totiž rozdíl mezi ním a primárním fotoaparátem poměrně malý. Jinak však ani zde nenacházím mnoho slov kritiky. Barevné podání se za většiny situací shoduje s ostatními fotoaparáty, šum opět nepředstavuje žádný problém a snímky rovněž oplývají detaily a mohou se pochlubit špičkovou ostrostí. Dokonce i v rozích je ztráta ostrosti minimální a to je oblast, která na tento nešvar vinou softwarové korekce efektu rybího oka často trpí.
Trochu mě překvapilo, že ultraširokoúhlý fotoaparát není podporován v makro režimu, vzhledem k tomu, že disponuje automatickým ostřením by se pro tento účel náramně hodil, Periskopický fotoaparát sice dokáže vykouzlit solidní makro záběry, zde bychom však teoreticky mohli dosáhnout ještě většího přiblížení. Na závěr pak už musím jen dodat, že i u ultraširkoúhlého fotoaprátu dokážete v noci vyčarovat opravdu povedené záběry s dobrou separací objektů, vyvážením bílé a příjemným barevným podáním.
Video
Ani v oblasti pořizování videa se Vivo X100 Pro nenechá zahanbit. Primární fotoaparát umožňuje pořídit až 8k záznam při 30 snímcích. U videa lze znát větší míra detailů, pro každodenní záznam však bude vhodnější 4k rozlišení až při 60 snímcích. Tato kvalita je pak podporována u všech fotoaparátů. Musím pak pochválit nejen plynulost videa, ale také dynamický rozsah či barevné podání. Elektronická stabilizace funguje až do 4k@60fps a svou práci odvádí velmi dobře, takže tu optickou například při chůzi potřebovat ani nebudete. Velmi rychle a spolehlivě pak funguje ostření. V noci pak opět oceníte kvalitní potlačení nechtěných odlesků a také nízkou úroveň šumu a dobré vyvážení bílé.
Vivo X100 Pro – ukázka videa (4k, 60fps)
Vivo X100 Pro – ukázka videa (FullHD, 60fps, OIS)
Vivo X100 Pro – ukázka nočního videa (4k, 60fps)
Cena Vivo X100 Pro
Nové Vivo X100 Pro právě vstupuje na náš trh a to za doporučenou maloobchodní cenu 26 999 Kč s DPH. Při zahájení prodeje ke smartphonu navíc u vybraných obchodníků obdržíte sluchátka Vivo TWS 2 ANC v hodnotě 2 999 Kč. Jen je škoda, že k nám výrobce doveze pouze testovanou, černou barevnou variantu.
Závěr recenze Vivo X100 Pro
Pokud jste se dočetli až sem, je vám patrně jasné, že Vivo X100 Pro nemohu hodnotit jinak, než pozitivně. Novinka možná oproti loňskému modelu nepřináší žádnou revoluci, zato dorazila s příjemnými inovacemi, které vylepšují už tak dobrý dojem. Začít musím u fotoaparátů. Zatímco u primárního je letošní generace ve znamení ladění detailů, portrétní s ultraširokoúhlým se posunuly na novou úroveň. Celkově se tak jedná o jednu z nejvyváženějších foto sestav na trhu, která vás v žádném ohledu nezklame. Oproti loňsku mi navíc připadá, že uživatele tolik nenutí při focení experimentovat a je tak přístupnější i méně zkušeným uživatelům.
Ani v ostatních oblastech však Vivo X100 Pro nezklame a jedná se o vlakový smartphone se vším všudy. Displej je krásný, byť se zbytečným zaoblením po okrajích. Baterie disponuje nadstandardní kapacitou a zrovna tak nabídne i nadprůměrnou výdrž podpořenou dostatečně rychlým drátovým a bezdrátovým nabíjením. Čipset poskytuje špičkový výkon i nízkou spotřebu a k nepřiměřenému zahřátí jej teoreticky donutí snad jen dlouhé hraní velmi náročné hry. To však ale u podobně zaměřeného smartphonu nelze brát jako vyložené mínus.
Co však už mínusem bez diskuze je, je velmi kluzká konstrukce a osobně mě zamrzela dostupnost pouze černé barevné varianty. V neposlední řadě je pak do značné míry subjektivní, jak vám bude vyhovovat nadstavba FuntouchOS 14.
Klady
+ nekompromisní sestava fotoaparátů
+ vysoký výkon
+ kvalitní displej
+ nadprůměrná výdrž baterie
+ elegantní design
+ certifikace IP68
Zápory
– kluzká konstrukce
– zbytečně zaoblené kraje displeje
– FuntouchOS nemusí být pro každého
– ultraširokoúhlý fotoaparát by mohl mít širší záběr
– pouze jedna barevná verze na našem trhu
Hodnocení redakce: 92%
Jak se Vivo X100 Pro líbí vám?
Za zapůjčení děkujeme Vivo ČR
Komentáře (0)
Přidat komentář