Telefon Amazon Fire Phone: Proti zajetým pravidlům (uživatelská recenze)

German Launch For Amazon’s Fire Smartphone

Uživatelská recenze – autor Jakub Hroník

Telefon Amazon Fire Phone nám do redakce na recenzi bohužel nedorazil, jeden z našich čtenářů si jej ovšem zakoupil a rozhodl se s námi podělit o své zkušenosti. Text uživatelské recenze nebyl pozměněn a vydáváme jej v podobě, ve které jej náš čtenář zaslal.

Amazon Fire Phone: nejvybavenější a také jediný smartphone vyvinutý Amazonem, zamýšlený konkurent iPhonu, telefon, který měl uspět tam, kde selhalo legendární HTC Evo 3D. Tomuto telefonu se nikdy nedostalo větší pozornosti českých médií, neboť jeho distribuce byla omezena pouze na jednoho operátora v USA. To se nakonec změnilo a nyní, druhý rok po představení a několik měsíců po ukončení oficiálního prodeje, se konečně dočkáváme první české recenze.

Jak to všechno začalo

Když se mé sestře rozbil telefon, požádala mě o pomoc s výběrem nástupce. Jelikož požadavky byly vysoké a maximální cena byla okolo 3000 Kč, strávil jsem zkoumáním různých možností poměrně hodně času a nakonec jsem se rozhodl pro Vodafone Smart Prime 6, když mě známý upozornil na to, že telefon od Amazonu v poslední době extrémně zlevnil. Když jsem o tom pak sbíral informace, ohromil mě fakt, že se takto vybavený telefon dá sehnat za tak malý obnos. Mou sestru také velmi zaujal a proto jsme ho objednali. Jelikož jsem si všiml, že v Čechách tento telefon ještě nikdo plnohodnotně neotestoval, dohodl jsem se se sestrou na dočasné výměně za mou Xperii Z1 Compact, začal jsem testovat a psát.
Několik faktů na začátek:

Amazon Fire Phone byl představen v červnu 2014 jako vlajková loď a vůbec první telefon pocházející od Amazonu a podobně jako jeho tablety Kindle Fire vybavený silně upraveným derivátem Androidu jménem FireOS. Měl představovat prémiový telefon s unikátními funkcemi, který by především konkuroval Apple iPhonu. Narozdíl od tabletů Kindle Fire si však telefon nezískal moc příznivců. Vinu za to nesla hlavně přestřelená cena, blokace na jediného operátora – USAnské AT&T -, fakt, že příznivci Applu si prostě nekupují elektroniku od jiného výrobce a také několik nedostatků samotného telefonu, které v této recenzi odhalíme. Amazon na tento neúspěch zareagoval a to velmi překvapivě: došlo k zrušení blokace na AT&T a především k velmi citelnému zlevnění telefonu, nakonec byl ale oficiální prodej v srpnu 2015 ukončen. Nástupce se nedočkal a nezdá se, že by Amazon vůbec nějakého plánoval.

Ukončení oficiálního prodeje se nás Čechů pravděpodobně nijak výrazně nedotkne, jelikož Amazon stejně nedováží do České Republiky, tudíž jako nejlepší místo k objednání se nabízí eBay, kde se ceny za verzi s 32GB pamětí momentálně (Ceny telefonů přece jen nejsou dlouhodobě stabilní, pokud tedy vážně přemýšlíte o koupi, raději nyní přerušte čtení a podívejte se na eBay, jaká je aktuální cena.) pohybují okolo v přepočtu přibližně 2000 – 3500 Kč, přičemž případná 64GB verze je citelně dražší – okolo 5000 Kč. Bohužel je ještě potřeba započítat poštovné a poplatky za dovoz z USA, čímž se už většinou dostanete na částku okolo 4000 Kč, vzhledem k výbavě se to ale přesto zdá jako velmi dobrá cena, i když vykoupená možnými komplikacemi při reklamaci v zámoří.

Papírově totiž hardware vypadá opravdu skvěle:

  • Displej: 4,7'' IPS, 1280 x 720
  • Procesor: Qualcomm Snapdragon 800
  • RAM: 2 GB
  • Fotoaparát: 13 MP
  • Úložiště: 32/64 GB
  • Baterie: 2400 mAh

Amazon Fire Phone - widget katalog

Objednání a zaplacení přes PayPal proběhlo bez problémů a po asi dvou týdnech k nám telefon v pořádku dorazil.

Obsah balení: Několik drobností, které překvapí příjemně i nepříjemně

Telefon přišel v jednoduché, matně černé krabici s prostým, leskle černým logem Amazonu, které je překryto samolepkou obsahující instrukce k odemčení telefonu pro všechny sítě (ale o tom až později).

Po jejím otevření už uvidíte samotný telefon, vedle papírové přihrádky obsahující příslušenství. To čítá adaptér do zásuvky (bohužel anglický), USB 2.0 → microUSB datový a nabíjecí kabel, velmi stručný manuál a také pecková sluchátka. Za ty musím opravdu pochválit, protože na poměry sluchátek dodávaných s telefonem hrají velmi dobře a myslím, že průměrnému člověku na poslech hudby a telefonování budou naprosto stačit. Ani design není jejich slabou stránkou.

To je ale vše. Velmi překvapující je nepřítomnost jakéhokoliv nástroje na otevření šuplíčku pro nanoSIM kartu.

Design a konstrukce: Prémiová, ale lehce nepraktická

Na začátek se musím omluvit za to, že ačkoliv doba mezi doručením telefonu a začátkem testování, kdy telefon používala má sestra, trvala jen asi 2 týdny, stačila ho za tu dobu několikrát upustit. To se samozřejmě na telefonu projevilo, pro upřesnění jde o prasklinu v levém horním rohu a drobné rozdrcení skla na levém boku. Na funkčnost to ale, zdá se, naštěstí nezanechalo žádný vliv.

Nyní se již přesuňme ke konstrukci telefonu. Ta je v podstatě velmi jednoduchá. Jde o klasický kvádr se zaoblenými hranami, když se ale podíváme na detaily, je to už mnohem zajímavější . Na přední straně mírně vystupuje plát tvrzeného skla Gorilla Glass 3, které, zdá se, škrábancům vzdoruje velmi dobře, jak se ale ukázalo, je docela náchylné k prasknutí. Na zadní straně se také nalézá plát skla, ale mám podezření, že zde se o Gorilla Glass nejedná, protože na něm se už několik – i když velmi drobných –  škrábanců objevilo. Obě plochy se bohužel ukázaly být poměrně účinnými lapači otisků prstů apod.. Oba skleněné pláty odděluje rámeček z matného, tvrdého plastu, ne nepodobného tomu, ze kterého jsou vyvedena záda 2. generace Nexusu 7.

Rozměry jsou 139.2 x 66.5 x 8.9 mm a váha 160 g, telefon je tedy už docela velký – na výšku je srovnatelný i s většinou pětipalcových telefonů (kratší je např. Nexus 5 či dokonce LG G2), šířkou se ale blíží řadě Z Compact od Sony a tloušťka je lehce nadprůměrná. Překvapivá je velmi nadprůměrná váha 160 g, což je jedna z nejvyšších hodnot u telefonů s 4,7“ displeji, telefon ale díky tomu působí opravdu solidním dojmem, který podporuje také fakt, že všechno opravdu perfektně drží a neozývá se žádné vrzání ani nic podobného. Daní za takto kvalitní konstrukci je ale její jednolitost, běžný uživatel tedy nemůže sám vyměnit baterii ani jinak manipulovat s vnitřnostmi telefonu (samozřejmě kromě SIM karty).

Telefon je na dnešní dobu ještě relativně kompaktní a lze ho ovládat jednou rukou, i když s menšími rámečky nad a pod displejem by to přece jen bylo pohodlnější. V ruce se telefon drží dobře – sklo na zádech nijak zvlášť neklouže a nezamastí se tak snadno jako lesklé plasty používané u spousty konkurenčních telefonů v této cenové kategorii a plastový rámeček rovněž přispívá k jistému úchopu.

Jako u téměř všech telefonů dnešní doby je dominantou přední strany displej – v tomto případě 4,7“ TFT IPS panel s rozlišením 1280×720 -, avšak zde ne úplně jednoznačně. Velmi zaujme také přítomnost rovnou pěti předních kamer – jedné standardní a čtyř rozmístěných v jednotlivých rozích telefonu, které mají speciální úkol, o kterém se rozepíši později – a také zbytečně veliká šířka horního a spodního rámečku, na kterých jsou umístěny. Kromě toho se tu ještě nalézá docela nenápadný reproduktor pro telefonování spolu se senzorem přiblížení a pod displejem vystouplé hardwarové tlačítko „domů“, které lze naštěstí použít i pro odemčení telefonu.

Tím se plynule přesouváme k podlouhlému tlačítku pro zapnutí telefonu, které se, jak jsem před chvílí naznačil, nalézá na horní hraně telefonu, za což si výrobce opravdu nezaslouží pochvalu. Kromě toho se nahoře nalézá ještě 3,5 mm jack pro připojení sluchátek či externího reproduktoru a dírkovaný výstup horního hlasitého reproduktoru.

Další dva takové se nalézají na spodní hraně kolem klasického microUSB vstupu, obklopené dvěma šroubky (které ještě zlepšují solidní dojem z telefonu). Ten nalevo je mikrofon, ale ten napravo je druhý reproduktor – jde tedy o stereo. Jeho umístění není ale úplně praktické, protože při držení telefonu oběma rukama – obzvláště při hraní – někdy dochází k jeho nechtěnému zakrytí.

Levá hrana telefonu je téměř celá využita. Nahoře se  nalézají spojená tlačítka pro regulaci hlasitosti a přibližně v jedné třetině délky telefonu od spodu se nalézá šuplíček na, bohužel, nanoSIM kartu, který se dá otevřít například jehlou. Nemá cenu hledat v tom nějakou rafinovanost, jehla se prostě strčí do dírky, nějakým způsobem zapříčí a vytáhne s celým šuplíčkem. Kromě těchto tradičních prvků se tu ale nalézá ještě tlačítko pro aktivaci fotoaparátu. Jeho umístění musím pochválit – nalézá se přesně na místě, kde mám prst když telefon držím jednou rukou a dobře se mačká, slouží ale pouze k zapnutí fotoaparátu, při opětovném stisknutí spustí aplikaci Firefly, která je asi něco podobného jako Google Goggles, v českém prostředí ale nemá pořádné využití.

Umístění ovládacích prvků asi museli navrhovat samí leváci, jelikož pravou hranu nechali úplně prázdnou, místo toho, aby tam umístili ovládací tlačítka, která by se tam průměrnému člověku (tedy pravákovi) z ergonomického hlediska hodila mnohem lépe.

Konečně jsme se dostali k zádům. Zde je asi nejvýraznějším prvkem logo Amazonu, velmi pěkně vyvedené z mírně matného skla perleťové barvy, které je zasazené do černého skleněného plátu takovým způsobem, že při pohledu z většího úhlu vzniká zajímavý trojrozměrný efekt. Dále se tu nalézá v levém (při pohledu zezadu pravém) horním rohu zasazená čočka hlavního fotoaparátu spolu s LED diodou a dírkou (pravděpodobně) sekundárního mikrofonu sloužícího k odbourání šumu. Poslední věcí, které si všimneme je sbírka kódových označení, vyvedená nenápadnou šedou barvou v dolní části zad, pod kterou se nalézá NFC anténa.

Celkově tedy telefon působí solidním, prémiovým, akorát mírně nepraktickým dojmem.

Displej: Chybí krůček k dokonalosti

V tomto duchu se nese i obrazovka s úhlopříčkou 4,7“, vyrobená technologií TFT IPS a s rozlišením 1280×720 bodů, což dává jemnost přibližně 312,5 ppi.

Na fotkách je vidět v pravém horním rohu, porovnávaná s Nexusem 7 II (vlevo) a Sony Xperií Z1 Compact (vpravo dole). Pokud není uvedeno jinak, jas je u všech nastaven na 50%.

Barevné podání je opravdu nadmíru dobré – dokonce musím přiznat, že ve mně vyvolalo onen bájný “Wow!“-efekt . Barvy na mě působí velmi realistickým dojmem – nejsou přesaturované jako v mé Xperii Z1 Compact, ale ani nejsou nevýrazné jako např. v Nexusu 7 (2013) – a ani extrémy, tedy černá a bílá nejsou vůbec špatné. Černá sice nedosahuje kvalit obvyklých u OLED panelů, při nižším jasu a přítomnosti osvětlení to ale není poznat. Při maximálním jasu ale už s Černou známou z organicky založených displejů nemá mnoho společného.

Rozpětí nastavení jasu je totiž opravdu velké. Zatímco při nejnižším jasu vás nerozbolí oči ani v téměř úplné tmě, při maximálním jasu stačí roztáhnout přes displej bílou barvu a nemusíte si k svícení zapínat LED diodu. S viditelností na slunci by tedy žádné problémy být neměly…

… až ne jeden háček, kterým je automatická regulace jasu. Ta sice v podstatě funguje, nedá se ale říci, že by byla spolehlivá. Problém není v tom, že by neurčovala intenzitu okolního osvětlení správně, ona to totiž sama od sebe nedělá vůbec. Pokud tedy chcete, aby se jas změnil, musíte ji vypnout a zapnout. Je sice možné, že jsem pouze nepochopil, jak funguje, ale v takovém případě je velmi podivné, že Amazon povoluje takovéto možnosti nastavení.

Další důležitou vlastností je rozlišení. Spousta lidí tvrdí, že HD je u telefonů naprosto dostatečné a já musím potvrdit, že při normálním používání to je pravda, obraz vypadá jemně,ačkoliv při bližším pohledu je rastr přece jen viditelný, dobře se na něj kouká a oči z toho rozhodně nebolí, při některých činnostech bych ale i tak uvítal vyšší rozlišení. Nemusí to přece být rovnou FullHD, existuje např. u starších desktopů poměrně oblíbené HD+ (1600×900), které by dalo dohromady jemnost cca 390 ppi. Rozdíl by byl citelný a nemuselo by se používat náročnější a na této úhlopříčce „zbytečné“ FHD.

Je ale jedna oblast, kde se vždy hodí mít co nejvyšší možné rozlišení a tou je virtuální realita. Musím poznamenat, že zde je displej úplně na hraně základní použitelnosti a pokud počítáte s tímto použitím, musím vám důrazně doporučit, abyste se poohlédli jinde po telefonu s alespoň FHD rozlišením. Pokud to ale přesto chcete zkusit, vězte, že telefon do Cardboardu pasuje velmi dobře, reaguje na magnetický vstup (I když ten jsem už dávno předtím kvůli problémům se svým D5503 přesunul z Určeného místa na záda „brýlí“, takže nevím, jestli vám bude s tradičním umístěním fungovat) a za celou dobu používání nedošlo k žádným, jiným, než výše zmíněným, problémům.

Operační systém: KitKat s jablečnou příchutí

Popis celého softwaru telefonu by asi vydal na celou knihu (nemluvě o tom, že je pravděpodobné, že taková kniha opravdu existuje (dokumentace k FireOS)), takže se tu rozepíši jen o několika důležitých vlastnostech, které zde přítomný operační systém odlišují od klasického Androidu.

Nejdříve trocha teorie: Amazon Fire Phone byl představen s operačním systémem FireOS ve verzi 3,5 založené na Androidu 4.2, za dobu své existence však dostal několik aktualizací a ke mně dorazil již s FireOS 3.6.5 založeném na Android 4.4.4 běžícím pod linuxovým jádrem v verzi 3.4.0. Používaným runtime je stále ještě Dalvik (ve verzi 1.6.0) a verze Androidího API je samozřejmě 19. Až Amazon dokončí FireOS verze 5,založený na Androidu Lollipop, tento telefon by na něj měl být aktualizován, zatím se tak ale nestalo a ani pomocí alternativních ROM se není možné dostat na vyšší verzi Androidu, což je sice škoda, ale vzhledem k masivní nadstavbě jsem si nevšiml téměř ničeho, na co by zde přítomný OS nedostačoval a co by se změnilo novější verzí Androidu. Vzhledem k původnímu určení telefonu jen pro severoamerický trh nepřekvapí absence Češtiny jako systémového jazyka.

Po prvním spuštění telefonu vás uvítá výzva k zadání kódu sloužícího k odemknutí telefonu pro všechny sítě. Ten je, jak jsem zmínil na začátku, vytištěn na papíru nalepeném přes vrchní díl krabice obsahující telefon. V mém případě bylo nutno kód zadat několikrát, než se telefon správně odemkl a potom se již objevil tutoriál, který vysvětloval využití předních kamer, čemuž se budeme věnovat za chvíli. Poté se již zobrazilo samotné uživatelské rozhraní.

První softwarovou věcí, které si pravděpodobně všimne každý, komu se dostane do ruky smartphone je jeho zámková obrazovka. Ta je v tomto případě vyřešena trochu podobně jako ve Windows Phone 8 – jde tedy o obrázek, po jehož odsunutí nahoru se dostanete na samotnou odemykací obrazovku, případně, pokud táhnete do strany, dostanete se k dalšímu vámi nastavenému obrázku, čehož účel jsem nepochopil. Bohužel, odemykat lze pouze pomocí PINu či hesla, není možné nastavit si gesto ani žádný jiný způsob dostupný v čistém Androidu. Rychlému přístupu do fotoaparátu pomocí příslušného hardwarového tlačítka samozřejmě zámek obrazovky nebrání, nepříjemně však překvapí nepřiměřeně dlouhé načítání obrazovky po probuzení, jenž mnohdy přesahuje 1 vteřinu, což je – hlavně zpočátku než si na to jakž-takž zvyknete – velmi otravné.

Po překonání zámkové obrazovky se dostanete do launcheru, který je zde řešen poněkud atypicky, ale zajisté zajímavě. Ve spodní části je klasická lišta zajišťující prostor pro ikony čtyř aplikací vlastního výběru, celý prostředek obrazovky však zabírá řada ikon aplikací. V té je možno listovat, přičemž momentálně vybraná ikona se zobrazí přes téměř celou horní polovinu obrazovky a pod ní se zobrazí informace, které telefonu připadají, že s aplikací nějakým způsobem souvisí – např. v případě her to jsou tipy na další podobné hry apod.. Nápad je to rozhodně dobrý, ale v tomto případě je užitečnost diskutabilní – nestalo se mi, že bych odtud někdy zjistil něco opravdu užitečného. Pokud vytáhnete spodní lištu nahoru, dostanete se na obrazovku se všemi nainstalovanými aplikacemi seřazenými primárně podle toho, kdy byly nainstalovány, což lze ale samozřejmě ručně změnit, podobně jako tapetu zobrazenou v pozadí launcheru. Jelikož operačním systémem je přeci jen Android, lze změnit i samotný launcher, ten se ale v takovém případě zobrazí na obrazovce multitaskingu mezi ostatními aplikacemi, což může docela často vést k jeho nechtěnému vypnutí a tedy zdržení způsobenému jeho opětovným zapínáním.

Mimochodem, multitasking je zde řešen velmi minimalisticky – pouze řada ikon se jménem (tedy bez náhledů), jejichž „odhozením“ nahoru příslušnou aplikaci vypnete, případně se kliknutím do dané aplikace přesunete.

Notifikační lišta je řešena spíše konzervativně. V horní část se nalézají dvě řady přepínačů, zahrnující,podobně jako v novějším čistém Androidu L, i tlačítko pro zapnutí LED diody, pod kterými je posuvník sloužící k nastavení intenzity podsvícení displeje. V dolní části je přirozeně prostor pro notifikace, který funguje stejně jako v čistém Androidu. Jediné, co vás může překvapit je to, že ke stažení lišty zpět nahoru je zapotřebí táhnout opravdu až od spodu obrazovky – stejně jako při provádění gesta Zpět.

Amazon Fire Phone - Notifikační lišta

Dostáváme se tedy k ovládání: Jak jsem již zmínil, ve spodní část telefonu se nalézá jen jedna, a to hardwarová, klávesa. Jejím jednoduchým stisknutím se přesunete na domovskou obrazovku, dvojitým stiskem vyvoláte přehled spuštěných aplikací a dlouhým zmáčknutím aktivujete hlasový asistent – zde opravdu nemohu použít životný rod, jelikož téměř vše, na co jsem se ho ptal (anglicky) pouze zadal do vyhledávání na Bingu(!), případně některé základní otázky (př. “What time is it?”, “Is it raining?“) rozpoznal, ale odpověděl, že „zatím to neumí udělat“. Naštěstí je možné ho vypnout, při provedení aktivačního gesta se v takovém případě zobrazí dialogové okno, kde je možné asistent zase zapnout. – to, vzhledem k tomu, že u spousty starších androidů (např. Zopo C2) se toto gesto používalo k vyvolání multitaskingu, je hlavně zpočátku poměrně matoucí. Jinak je na tom tlačítko Zpět, které je zde zastoupeno gestem tažení od spodního okraje obrazovky, což musím přiznat, že je docela příjemné a návykové, akorát trochu mate fakt, že při orientaci obrazovky na šířku zůstává hardwarové tlačítko tam, kde je, tedy po straně obrazovky, kdežto gesto Zpět se vždy provádí ze strany, která je aktuálně dole. Potěší i možnost pořizovat screenshoty současným držením tlačítek zapnutí a snížení hlasitosti.

Kromě těchto obvyklých ovládacích mechanismů však Amazon Fire Phone disponuje i jedním neobvyklým, který využívá již zmíněné dva páry předních kamer a výrobce ho pojmenoval Dynamická perspektiva. Funkce je založena na tom, že tyto kamery sledují pohyb uživatelova obličeje okolo telefonu a telefon pak podle získaných údajů natáčí grafické prvky tak, že vzniká zajímavý 3D efekt (to je hezky patrné především na zámkové obrazovce, kde je několik předpřipravených 3D scén určených pro demonstraci této funkce), případně, při rychlém nahnutí telefonu bokem k vám, vytáhne z dané strany displeje kontextovou nabídku. Praktické využití jsem zde však nenašel – pravděpodobně si s tím ze začátku budete hrát a chlubit se známým, ale potom tuto funkci vypnete, jelikož zbytečně zatěžuje procesor a baterii a používání telefonu se nikterak nezjednodušuje – jde tedy o další zajímavou funkci, kterou ale Amazon nedotáhl do konce.

Nyní se dostáváme k asi nejdůležitějšímu bodu této kapitoly, a tím je aplikační výbava. Amazon Fire Phone, stejně jako tablety Kindle Fire obsahuje několik aplikací od Amazonu, z nichž asi nejvýznamnější je čtečka elektronických knih Kindle, povedený internetový prohlížeč Silk a obchod s aplikacemi Amazon App Store, a naopak nedisponuje službami Googlu – včetně obchodu s aplikacemi Google Play Store. V dnešní době je již sice většina základních aplikací dostupná i v obchodu od Amazonu – nemluvě o hrách exkluzivních jen pro něj – , ale přece jen je Google Play obsáhlejší, možná pohodlnější, a také spousta aplikací používá služby od Googlu.

Naštěstí existuje relativně jednoduchá cesta jak Google Play do telefonu dostat, která dokonce ani nevyžaduje root:

  1. Nainstalujte z Amazon App Storu prohlížeč souborů (např. Total Commander).
  2. Stáhněte tyto 4 apk soubory.
  3. Povolte instalaci aplikací z neznámých zdrojů (nejjednodušší je kliknout na jeden ze stažených apk souborů a v objevivším se dialogovém okně vybrat možnost přechodu do Nastavení, kde potvrdíte tento druh instalace softwaru).
  4. Nainstalujte stažené soubory v tomto pořadí:
    1. Google Services Framework
    2. Google Play Services
    3. Google Account Manager
    4. Google Play Store
  5. Nyní zapněte Google Play a přihlaste se do svého Google účtu.
  6. Počkejte až se Google Play načte a aktualizuje na nejnovější verzi – většinou je třeba ho několikrát restartovat.

Nyní by měly být Google služby funkční. Pokud nefungují a např. neustále padají, vše odinstalujte a postup zopakujte.

Hardware: Osvědčená kvalita

Jak jste mohli vidět výše, Amazon svůj telefon osadil 2 GB RAM spolu s chipsetem Snapdragon 800 od Qualcommu. Jedná se o nejvyšší model pro rok 2013 a v podstatě i pro většinu roku 2014, kdy se akorát používala přetaktovaná verze pod jménem 801. Ačkoliv je tedy už starší, je velmi málo činností provozovatelných na Androidu, na které by nestačil, přičemž obvyklé používání tohoto telefonu mezi ně rozhodně nepatří.2 GB RAM na dnešní dobu sice není nijak vysoká hodnota a systém si z nich ukousne překvapivě velký kus, tudíž většinou má uživatel k dispozici pouze cca 300 MB volné operační paměti, což je opravdu málo, při používání telefonu jsem to ale kupodivu nepocítil, což by pravděpodobně mohlo být způsobeno, jak ukázal paměťový benchmark, nadprůměrnou rychlostí této části hardwaru.

Amazon Fire Phone - Jak je to s pamětí

Podobně je to s 32 GB nerozšířitelným vnitřním úložištěm, ze kterého je po továrním restartu dostupných 24,2 GB, což vzhledem k nepřítomnosti slotu na paměťovou kartu není nijak závratná hodnota, ale při rozumném zacházení s daty to většinou bez problémů dostačuje.

V benchmarcích podává hardware solidní výsledky, které ho řadí přibližně do současné vyšší střední třídy.

Herní výkon

Spousta lidí se mnou asi bude souhlasit, že výsledky benchmarků přeci jen nemají takovou vypovídající hodnotu jako skutečné používání zařízení a co otestuje výkon počítače lépe než hry, střih videa či hudby a kompilace softwaru. Všechny tyto činnosti je samozřejmě na telefonu možné provádět, myslím však, že herní výkon je pro většinu z vás čtenářů nejdůležitější a proto se zaměřím na něj.

Hry pro Android

Zde jsem se nesetkal s žádným problémem – jelikož je v tomto telefonu jeden z nejoblíbenějších high-endových chipsetů posledních let, všechny hry jsou stavěné tak, aby je na něm bylo možné hrát. Testoval jsem především GTA:San Andreas, Star Wars: Knights of the Old Republic a Real Racing 3. GTA a KOTOR běžely bez problémů na nejvyšší detaily, akorát v GTA se několikrát v rušných oblastech objevil lag. Závodní simulátor jsem bohužel testoval na poslední chvíli a nestihl jsem stáhnou balíčky pro rozšíření grafiky. Se základní grafikou běžela hra naprosto plynule.

Hry v emulátorech

Zde to začíná být zajímavější. Emulace je na výkon hodně náročná činnost, tudíž přesto, že hry touto cestou spouštěné jsou samy o sobě méně náročné než nativní androidí hry, pro jejich rozběhnutí na Androidu je potřeba kromě kvalitního softwaru i velmi výkonný hardware. Jelikož o žádné z her, kterou zmíním, zde ještě nebylo psáno a myslím, že tyto hry by si to rozhodně zasloužily, pokusím se to v následujících řádcích trochu napravit.

Samozřejmě, například třetího Zaklínače si na samotném telefonu určitě nezahrajete, to ale není jediná hra všeobecně považovaná za nejlepší RPG všech dob. Tou druhou je japonská Final Fantasy VII pocházející již z roku 1997 a určená pro první generaci konzole PlayStation. Přestože se již pracuje na jejím oficiálním portu pro Android, emulace má své výhody. Kromě nepotřeby čekání k nim patří například možnost celou hru zrychlit tak hodně, jak jen to hardware dovoluje či lepší přenositelnost uložených her. Jako emulátor se nám nabízí dvě možnosti: z desktopů pocházející ePSXe, a FPse. Ačkoliv obvykle jsem příznivcem ePSXe, zde musím doporučit FPse, kde se nevyskytly žádné problémy, na rozdíl od ePSXe, kde z neznámého důvodu vůbec nefungoval zvuk a v některých místech se hra trhala. Tento problém se zvukem se projevoval ve všech hrách spouštěných přes ePSXe – testoval jsem také FF VIII, FF IX a Crash Bandicoot.
Pravděpodobně nejpropracovanější emulátor dostupný na Androidu je PPSSPP, který emuluje příruční konzoli PlayStation Portable a je dostupné zdarma. Zde se už dostáváme k několika graficky opravdu vyspělým hrám:

První hrou, kterou zmíním je Final Fantasy VII: Crisis Core. Jde sice o prequel k hlavní hře, přesto kvůli přítomnosti několika významných spoilerů doporučuji hrát až po dohrání vlastní FF VII. Grafické zpracování je minimálně na poměry kapesních zařízení minulého desetiletí opravdu skvělé a může se měřit i se spoustou kvalitních androidích 3D her, dokonce zahrnuje i fyzikální model pro vlasy a oblečení. Kromě možná až příliš pomalého rozjezdu příběhu zde nevidím žádné slabé stránky. Square Enix odvedl v oblasti optimalizace opravdu dobrou práci, neboť hra překvapivě běží naprosto plynule a i ovládání pomocí tlačítek na displeji je použitelné.

Další hrou z řady Final Fantasy, kterou zmíním bude TYPE-0, která se nedávno dočkala HD předělávky pro PC a konzole. Zde jsem se z nedostatku času nedostal za tutoriál, ale musím říci, že na mě hra působí velmi dobrým dojmem. Grafika je na trochu horší úrovni než v Crisis Core a bojový systém se více blíží klasickým Final Fantasy, s plynulostí ani ovládáním pomocí dotykového displeje jsem neměl problémy.

I oblíbená herní série Assassin’s Creed má díl pro PSP, jehož jménem je Bloodlines. Taktéž jsem se v ději nedostal daleko, ale podle recenzí není příběh moc dlouhý ani zajímavý. Na druhou stranu grafika je povedená, i když subjektivně nedosahuje kvalit Crisis Core, a bojovému systému nemám co vytknout. Příznivce série pravděpodobně potěší možnost zahrát si na telefonu za Altaïra Ibn-La’Ahada. Plynulost byla po krátkých hrátkách s nastavením emulace bezproblémová, ale k ovládání doporučuji pořídit si bezdrátový ovladač.

Předopslední hrou, kterou jsem testoval je Battlefront 2. Pro ty z vás, kteří sérii neznají: Jde v podstatě o velmi kvalitní FPS bitevní simulátor ze světa Star Wars. Grafika mi připadá o trochu horší než v případě FF VII: CC a k dosažení naprosté plynulosti je třeba věnovat trochu času nastavování emulátoru. K ovládání doporučuji hardwarový ovladač, i když nepopírám, že asi je možné nastavit si hru tak, aby byla dobře ovladatelná přes dotykový displej.

Poslední hrou hratelnou v emulátoru PSP, na kterou se podíváme, je Star Wars: The Force Unleashed. Jde o osekanou a upravenou verzi původní konzolové a PC hry. Grafika je velmi kvalitní a ani s ovládáním není problém, hra však na tomto telefonu není dobře hratelná. Chybí totiž optimalizace: Hra je velmi zpomalená a k tomu ještě část obrazovky zakrývají podivné červené čáry. Ať už jsem zkoušel jakékoliv nastavení, nepodařilo se mi těmto problémům zamezit. Je to škoda, protože jinak je to opravdu dobrá hra, obzvláště na poměry Androidu.

Posledním konzolovým emulátorem, který zmíním spíše proto, že jsem s ním strávil při používání telefonu hodně času, než že by ukazoval výkon telefonu je My Boy!, emulátor příruční konzole Game Boy Advance od Nintenda. Zde jsem zažil hodně zábavných i zajímavých chvil s Final Fantasy VI. Ano, vím že existuje oficiální HD port pro Android, ale, jak jsem zmínil výše, emulace má své výhody. Když už jsme ale u měření výkonu, nemohl jsem si odpustit zkoušku, jaké zrychlení telefon zvládne. Výsledek je ten, že při osminásobném zrychlení pořád stíhal vykreslovat obraz, ale při nejvyšším – šestnáctinásobném – , sice správně reagoval na příkazy, ale obraz už byl velmi trhaný, snímkovací frekvence obrazovky asi přestala stačit.

Amazon Fire Phone - Kefka a jeho citát

Jen tak pro jistotu jsem ještě zkusil, jak běží v DosBoxu The Elder Scrolls 2: Daggerfall od americké Bethesdy, předchůdce slavnějších Morrowindu, Oblivionu a Skyrimu. Při použití Magic DosBoxu se hra bez problémů nainstalovala a běžela plynule.

Amazon Fire Phone - První dungeon

Minecraft

Hrou, která nakonec způsobila telefonu největší námahu je Minecraft. Ne Minecraft PE, ale plnotučný, pro stolní počítače určený, Minecraft 1.7.10, spuštěný přes launcher Boardwalk. Vzhledem k tomu, že celý projekt je spíše experimentální a hlavně uzpůsobený pro ART runtime , není překvapivé, že Minecraft neběžel moc dobře: Generace světa trvala opravdu velmi dlouho a snímkovací frekvence se většinou pohybovala okolo 5 fps (případně o trochu více při hraní na dokonalé rovině s vypnutými příšerami), což se opravdu nedá považovat za hratelné. Je pravděpodobné, že pokud se dočkáme Androidu Lollipop, dojde k citelnému zlepšení (myslím, že neudělám chybu, řeknu li, že pravděpodobně se bude, stejně jako na Xperii Z1 Compact disponující stejným chipsetem a Androidem 5.1, pohybovat v klasickém světě okolo téměř hratelných 12 fps, případně okolo 17 fps na dokonalé rovině a 5 fps v Netheru), ale do té doby se příznivci Minecraftu musí spokojit s Kapesní edicí.

Výdrž: Podle jablečného vzoru

Amazon Fire Phone je vybaven nevyměnitelnou baterií o kapacitě 2400 mAh, což nevypadá vzhledem k velikosti a rozlišení displeje nijak špatně. Optimalizace se bohužel Amazonu v této oblasti nepovedla.

S obyčejným používáním, v mém případě zahrnujícím především čtení e-knih nebo hraní FF VI ve volných chvílích a čas od času připojení na Wi-Fi, při vypnuté Dynamické perspektivě a mobilních datech není problém skončit den s cca 40 % baterie, se zapnutými „zlepšováky“ od Amazonu se ale úbytek baterie výrazně zvyšuje. Datový tarif bohužel nemám, tudíž provoz s ním jsem netestoval, ale pravděpodobně by výdrž ovlivnil docela výrazně. Nabíjení každý večer je tedy téměř nevyhnutelné.

Dále jsem testoval přehrávání filmu ve FullHD rozlišení. Výsledek 3h, 57 min, 34s, za které se baterie vybila ze 100% do vypnutí telefonu je podprůměrný, při intenzivním používání je tedy vhodné mít při ruce zdroj elektrické energie.

Nabití baterie je, dle přísloví „na hrubý plášť hrubá záplata“, naštěstí také relativně rychlé. Nabití z 0 na 80% trvalo 1 h, 25 minut, 1% baterie trvá tedy něco málo přes minutu. Z 80% na 100% se telefon nabije za 35 minut, celkem to tedy jsou rovné 2 hodiny.

Zvuk: Pro introverty ideální

Navzdory přítomnosti stereo reproduktorů, zvukový výstup z nich rozhodně není nadprůměrný. Řekl bych, že je přibližně srovnatelný s Xperií Z1 Compact, což znamená, že je mírně plechový a ne moc kvalitní. Akorát maximální hlasitost je mnohem vyšší, což je však vykoupeno citelným chrčením výšek při překročení jejích cca 50%, což už opravdu znemožňuje kvalitní poslech.

S vyzváněním a budíkem nemají samotné reproduktory žádný problém, velmi nepříjemně však překvapí nemožnost nastavit si pro ně vlastní melodii, přičemž nabídka připravená Amazonem je velmi omezená.

Při poslechu přes sluchátka je situace docela jiná. Testoval jsem především na klasické hudbě (Nobuo Uematsu, Kai Rosenkranz, J. S. Bach, A. Dvořák, Carl Orff apod.) a musím říci, že výstup vůbec není špatný. Běžného uživatele zajisté uspokojí – např. má sestra tvrdí, že je “hodně dobrý“-, akorát silné středy jsou někdy doprovázeny šumem,  a výšky mi připadají příliš výrazné, což se ale dá jednoduše napravit skrz ekvalizér…tedy pokud nepoužíváte integrovaný hudební přehrávač – ten je opravdu velmi jednoduchý a ekvalizér neobsahuje. Jinak je ale zvukový výstup nadmíru kvalitní. Záleží tedy na tom, jakou hudbu posloucháte, ale myslím, že většinu uživatelů výstup do sluchátek velmi potěší.

Záznam zvuku: Průměrný

Kvalita zvuku zaznamenaného přes mikrofon je spíše průměrná – zaznamenávaný zvuk je dobře slyšitelný, ale mírně zkreslený, v pozadí je zřetelný šum a poslech ve mně vyvolává pocit zalehlých uší.

Pro ukázku přikládám záznam ze své hry na kytaru. Omlouvám se za chyby, kterých jsem se v jeho průběhu dopustil a upozorňuji, že autorem skladby je Friedrich Herweg.

Fotoaparát: Dobrý hardware, příšerný software

Vzhledem k přítomnosti optické stabilizace obrazu jsem měl k fotoaparátu velká očekávání a, jak to v takových situacích bývá, ta nebyla zcela naplněna. Barevné podání shledávám opravdu pěkným, i když někdy mi připadá až přesaturované, čemuž však lze zamezit použitím HDR. Když máte štěstí a dobré světelné podmínky, poskytne vám telefon opravdu pěkné a poměrně ostré fotografie. Kamenem úrazu je však ostření, které je sice opravdu rychlé, ne vždy se však povede tak, jak by mělo a mohlo, což potom vede k rozmazání zachyceného obrazu. Focení tak vyžaduje o trochu víc trpělivosti, klidu a štěstí než jsem zvyklý. Dalším spíše nepříjemným překvapením je aplikace fotoaparátu, která nenabízí téměř žádné možnosti nastavení – pouze zapnout/vypnout HDR, dávkový režim a několik dalších drobností, dokonce chybí i volba rozlišení – což je rozhodně škoda.

Amazon Fire Phone - Nastavení

Navzdory přítomnosti optické stabilizace obrazu je kvalita fotografií pořízených v noci či šeru kupodivu většinou velmi špatná, což sice v některých situacích může částečně napravit relativně kvalitní LED blesk, rozhodně však ne vždy. Kvalita nočních snímků zřetelně zaostává i za Xperií Z1 Compact, které optická stabilizace chybí.

Dobré světlo

Špatné světlo

Video je možné zaznamenávat až ve FullHD rozlišení při 30 fps, což je – vzhledem k tomu, že zde přítomný chipset, jak si můžete všimnout například  u vlajkových lodí z konce předminulého roku, zvládá i čtyřnásobné rozlišení či dvojnásobnou snímkovací frekvenci – docela škoda. I v ostatních ohledech je pořízené video maximálně lehce nadprůměrné – detailnost není vůbec špatná a s průběžným přeostřováním nejsou problémy, občas, především při prudkých pohybech, se však obraz zdá trochu trhaný.

Amazon Fire Phone – test videa

Amazon Fire Phone - test videa

S nočním videem je to snad ještě o trochu horší, než s fotografiemi – není tam tedy vidět téměř nic.

Amazon Fire Phone – test videa, noc

Amazon Fire Phone - test videa, noc

Konektivita: Rozlučte se s příslušenstvím

V oblasti mobilního připojení nemá telefon téměř žádný problém – za celou dobu testování jsem si nevšiml, že by vypadl telefonní signál a mobilní sítě, i když jsem to, jak jsem vysvětlil v kapitole o výdrži na baterii, netestoval, jsou podporovány, jak si můžete ověřit v tabulce hardwarových parametrů, asi všechny v Evropě používané, kromě Vodafoní LTE na 900 MHz.

Wi-Fi, které je také dostupné ve všech aktuálně využitelných typech, jsem, díky poloze mého pokoje, který je umístěn na samém kraji pokrytí domácí sítě, otestoval poměrně precizně. Nejpřesnější bude, když výsledky vyjádřím srovnáním: Oproti mému D5503 nebo Zopu C2 je příjem o trochu lepší, nedosahuje však kvalit Nexusu 7 II, Xiaomi Redmi 1S ani Samsungu Galaxy Ch@t.

Potěší přítomnost NFC, u kterého jsem se nesetkal s žádnými problémy, zamrzí naopak absence infračerveného portu pro ovládání domácí elektroniky a přijímače FM rádia.

Jednou z velmi nešikovných vlastností, kterou má Amazon Fire Phone společnou se svým jablečným protějškem je kupodivu omezenost Bluetooth. Zatímco Apple iPhone ji však má vyřešenou softwarově, u ohnivého telefonu je zajištěna čistě hardwarově, a to prostě tak, že Bluetooth je zde přítomno ve staré verzi 3.0. Netuším, co Amazon vedlo k této volbě, znamená to však naprostou nekompatibilitu s většinou moderního chytrého příslušenství, a jelikož v současnosti je Modrý zub, coby prostředek pro bezdrátový přenos souborů, dávno překonaný Wi-Fi a jeho jedinou výhodou je právě energetická nenáročnost zde nepřítomné verze 4.0 LE vhodná ke správě příslušenství, pravděpodobně pro něj žádné využití nenajdete.

Velmi mě překvapila naprostá absence USB OTG, z čehož v kombinaci se starou verzí Bluetooth vyplývá, že shánění a používání příslušenství typu gamepad, externí úložiště, chytré hodinky apod. bude poměrně obtížné a nepohodlné, pokud vůbec možné.

Jedinou funkcí drátové konektivity, kterou testovaný telefon podporuje, je, pokud pomineme plně funkční 3,5mm hudební jack konektor, připojení telefonu přes v balení dodávaný microUSB → USB 2.0 konektor k počítači, a i to je poněkud omezené. Telefon je možné připojit jen jako multimediální zařízení, což oproti režimu USB úložiště přináší především problém nekompatibility s některými staršími desktopovými operačními systémy a možná také trochu nižší rychlost přenosu souborů mezi oběma zařízeními.

Amazon Fire Phone - Možnosti připojení k PC

Pro ukázku jsem provedl několik měření zachycujících extrémní případy:

přesun 1 souboru (2,29 GB)

  • z PC… 2:03
  • do PC… 1:22

přesun 1024 souborů (celkem 1,86 MB)

  • z PC… 5:49
  • do PC… 01:06 (35s z toho zabralo počítání kolik času přenos zabere, tedy jen 31s čistého času)

GPS: Bez problémů

Ze služeb sloužících k určení polohy je Amazon Fire Phone schopen využívat jak USAnský (pokud v češtině nechcete používat anglické zkratky, tak „SSAnský“) Globální Polohovací Systém, tak ruský GLONASS. Při jejich používání jsem se nesetkal s žádnými problémy – prvotní určení polohy bylo i přes poměrně tlustou střechu auta otázkou několika sekund a poté již nedocházelo k žádným výpadkům ani jiným projevům nestability spojení. Jediným nedostatkem je samozřejmě velmi rychlá spotřeba baterie, která činí přibližně 1% baterie na něco málo přes 1 minutu. Pokud tedy chcete navigaci používat delší dobu, je na místě zamyslet se nad tím, jestli s sebou nevzít externí zdroj energie.

Amazon Fire Phone - Viditelné satelity

Závěr: Amazon Fire Phone – Nejpovedenější propadák posledních let

Vyřknout ortel nad takovýmto telefonem je opravdu těžké. Na jednu stranu nabídne hardware, který dalece předstihuje všechna ostatní zařízení ve své cenové kategorii – za zmínku stojí především chipset, téměř plná podpora evropského LTE, prémiová konstrukce, skvělé podání barev u displeje a také kvalitní sluchátka v balení.

Na druhou stranu za konkurencí zaostává přeci jen už starým Androidem 4.4.4, i když pod masivní nadstavbou, která mimochodem není obzvlášť povedená a oproti čistému Androidu se zde najde několik zbytečných a velmi otravných omezení, zkaženým fotoaparátem, nekvalitním výstupem z hlasitého reproduktoru a především absencí jak slotu pro microSD kartu, tak podpory USB OTG i Bluetooth 4.0 LE, což telefon odsuzuje k nekompatibilitě s většinou moderního příslušenství – především chytrých hodinek a necloudových způsobů rozšíření relativně malé 32 či 64 GB vnitřní paměti. Samozřejmě musím zmínit i ne úplně jednoduché pořízení samotného telefonu, dlouhou dopravu ze Spojených států amerických a poplatky spolu s komplikacemi při případné reklamaci, které z toho plynou. Fotoaparát je kapitola sama o sobě.

Když toto vše pomyslně zprůměruji, vyjde mi nakonec, že přeci jen klady převážily, i když s „odřenýma ušima“. Amazon Fire Phone určitě není telefon pro každého, ale myslím, že komukoliv, kdo především potřebuje solidní výkon, konstrukci a obrazovku, nepoužívá chytré příslušenství, vystačí si s vnitřní pamětí a nebojí se nakupovat přes eBay, telefon vykoná za cenu do čtyř tisíc korun bezkonkurenční službu.

V bodech:

+ cena cca 4000 Kč
+ velmi kvalitní sluchátka v balení
+ kompaktní a dobře ovladatelný jednou rukou
+ prémiová konstrukce
+ dobře umístěné tlačítko pro spuštění fotoaparátu
+ skvělé barevné podání displeje
+ veliké rozpětí nastavení jasu podsvícení
+ můžete si „vybrat“, zde chcete či nechcete služby Googlu v telefonu
+ vysoký výkon
+ kvalitní zvukový výstup do sluchátek
+ poměrně kvalitní denní fotografie
+ podpora LTE
+ dobrý příjem Wi-Fi
+ NFC
+ solidní GPS přijímač

– nutno koupit např. přes eBay (oficiální prodej byl ukončen)
– nepraktické rozmístění ovládacích tlačítek
– nanoSIM
– pouze HD rozlišení obrazovky
– nešikovná automatická regulace jasu
– starý Android 4.4.4 s Dalvik runtime
– nepovedená nadstavba FireOS 3.6.5
– nemožnost nastavit si vlastní vyzvánění apod.
– neintegrace Google služeb
– podprůměrná výdrž na nabití
– bídný výstup z hlasitého reproduktoru
– pouze 1080p, 30 fps video
– velmi špatné zachytávání světla v noci (OIS nepomáhá)
– chybí podpora vodafoního LTE na 900 MHz
– chybí infraport a přijímač FM rádia
– Bluetooth 3.0
– chybí USB OTG

Mohlo by vás zajímat

Komentáře (16)