10 faktů o telefonech z doby před Androidem
Minulost – období, které zde již bylo a s největší pravděpodobností se již nikdy nevrátí. To ovšem neplatí jen pro nás jako lidi, ale zejména pro elektroniku a telefony. Ty za posledních deset let prošly neuvěřitelně velkým vývojem. Co tedy bylo před deseti až patnácti lety běžné a dnes není?
1. Baterie vydržela týden i více
Téma baterií je v posledních deseti letech pokroku tolik vyčítané, že snad profláklejší téma není. Zatímco dnes bojujeme s výdrží baterie na jeden den a neustále se modlíme v přítomnost nabíječky kamkoli jdeme, dříve nebylo ničím neobvyklým odjet v létě na vodu nebo pod stan a nabíječku nechat v klidu doma. Telefony prostě vydržely i týden. Jen ti, kteří se tehdy nenaučili správně nabíjet, pak trpěli, protože baterii přebíjeli (dnes již nehrozí) či nenaformátovali. Ta jim pak mohla vydržet „pouhé“ tři dny.
2. Každý pes jiná ves
Ano, zde mluvíme o designu. Tehdy byl opravdu každý model jiný. Zatímco někteří výrobci vyráběli čistě „véčkové“ konstrukce, jiní vyráběli pouze klasické. Další pak zkoušeli koketovat s originálním vzhledem, který stál opravdu za to. Jiní se pokoušeli o to samé, bohužel ale stvořili nestvůru, kterou by v ruce nechtěl ani Jožin z bažin. Zatímco dnes jen málokdy poznáte, jaký telefon má kolemjdoucí u ucha, tehdy jste jeho model poznali dříve, než se k vám stačil přiblížit na vzdálenost, která je dnes pro identifikaci nutná. Tehdy byly telefony větší a robustnější (a některé dokonce svítily a blikaly), takže je šlo poznat na dálku.
3. Internet v mobilu? Ne, nechci tahat kabel, díky
V době, kdy hloupé telefony vládly světu, byl internet rád, že se dostal do počítačů většiny domácností. Že by mohlo existovat nějaké bezdrátové přijímání dat, tehdy připadalo každému jako sci-fi. Wi-Fi sítě se pomaličku začínaly prosazovat, ale zdaleka ne kvůli mobilním telefonům. Bylo to zejména kvůli začátku éry notebooků, kdy se první opravdu přenosné notebooky začínaly vybavovat Wi-Fi modulem. I tak byly ale bezdrátové sítě technologickou novinkou. Jediné, co se v telefonu dalo provozovat, byl WAP. Byla to jakási ořezaná forma internetu, tvořená ještě pro černobílé displeje. Díky WAPu jste si pak mohli na starých černobílých mobilech pořizovat například obrázky místo popisku operátora. Později se sice internet opravdu dostával i do hloupých telefonů, ale to již bylo těsně před „chytrou revolucí“.
Jan Tipmann
4. Nejlepší hra? Snake II nebo Space Impact
Nejlépe si tehdy zahráli majitelé telefonů značky Nokia. Každá Nokia totiž měla legendárního hada. Had se stal jednou z nejhranějších a nejoblíbenějších mobilních her na světě. Nokii měl totiž tenkrát kde kdo a zejména u těch nejstarších modelů ani nebylo z čeho vybírat. Později, někdy kolem roku 2000, se začaly objevovat telefony, které dokázaly hru stáhnout z WAPu a nainstalovat ji do mobilu.
5. Nikdo nechtěl dotykový displej
Ptáte se proč? Vždyť to byla revoluce v ovládání, mohli jsme ťukat přímo na displej! Ne, kdepak. Kdo z vás to nezažil, ten tomu asi nikdy pořádně neporozumí. Tehdy byl sice dotykový displej obrovská machrovinka, ale jen málokdo měl odvahu si ho pořídit. Displeje totiž neměly jako dnes multi-dotyková gesta, ani krásné barvy. Rezistivní dotyková technologie znamenala měkké krycí sklo (spíše vlastně plast) a nekontrastní ošklivé barvy. Proč? Protože taková byla technologie. Aby byly dotyky možné, musely se mezi sklem a displejem fyzicky spojit dvě vodivé vrstvy. No a tím největším strašákem bylo sluníčko! Dnes je čitelnost na slunci u většiny IPS či AMOLED panelů krásná, dříve ale svit slunce znamenal rychlý úprk do stínu.
6. Budoucnost? Jedině s Windows
Popravdě – tato doba existovala. Bylo to v době těsně před prvními smartphony. Těmto mobilům se přezdívalo PDA a nejčastěji měly vysouvací hardwarovou klávesnici. Nejhezčí PDA tehdy dělalo HTC, které se díky svým modelům Touch Pro a Touch Diamond 2 dostalo na vrchol, ze kterého dodnes pomalu padá. Ten, kdo tehdy chtěl dotykový displej, chtěl HTC s Windows Mobile. HTC ke svým PDA dodávalo stylus, který se zasouval do těla telefonu! To byla tehdy obrovská designová revoluce. Od této doby začaly všechny telefony dostávat velice podobný design a o něco později se jim začalo říkat smartphony.
7. Nokia byla tehdejším Applem
Nokia tehdy vládla světu mobilních telefonů. Majitelé Nokií byli na své telefony pyšní, protože měli tu finskou kvalitu, která byla tak drahá. I tehdy existovalo mnoho výrobců mobilních telefonů, ale Nokia stejně jako dnes Apple dokázala pokrýt obrovskou část poptávky. Jeden rozdíl zde však byl. Tehdy lidé Nokii neuctívali jako božstvo, jehož každou novinku musí ihned mít, i kdyby stála tři výplaty. A ještě jedna věc. Telefony Nokia byly tak kvalitní a odolné jako smartphony (ani ty od Applu) už nejspíše nikdy nebudou. 
8. Platili jsme skutečně za pouhá loga na displej
Nejčastěji se tak dělo díky časopisům. Na zadní straně totiž byla často reklama některého z provozovatelů digitálních obchodů s logy, melodiemi a hrami. Stačilo poslat šíleně drahou SMS zprávu na uvedené číslo a za pár minut vám logo přišlo v SMS, kde jste po kliknutí na odkaz logo stáhli. Peníze se vám strhly z kreditu (případně připsaly k paušálu) a bylo to.
9. Crazy Frog byl hitem
Kdo neměl na vyzvánění hit léta 2005, jakoby neexistoval. Axel F. s animovanou šílenou žábou byl nejsledovanějším videem na tehdy čerstvě spuštěném YouTube. Takže lidé opět utráceli za předražené SMS, aby si do mobilu dostali novou vyzváněcí melodii. Tehdy se totiž k počítači připojovalo jen minimum telefonů. MP3 soubory totiž tehdejší mobily ještě neuměly a tak nějak nebyl důvod. Ó ano, svět před Wi-Fi a WhatsApp byl drahým místem.
Jakub KárníkCrazy Frog – Axel F
10. Telefony byly nerozbitné
Zde se asi v myšlenkách nejednoho z pamětníků vrátíme do dob slávy mobilního telefonu Nokia 3310. Telefon se proslavil již ve své době a byl velice oblíbeným. Zejména pro použití velice pevného plastu, ze kterého byl mobil vyroben. Dnes se rozbije kdejaký telefon pouhým pádem na zem (kolikrát stačí i pár centimetrů). Abyste telefon zničili tenkrát, museli jste ho hodil minimálně ze třetího patra, a nejlépe ho nechat přejet nákladním autem. Nokia ale nebyla jediná. Velice špatně zničitelné byly také telefony Philips a Ericsson.
Pamatujete ještě éru hloupých mobilů? A éru Nokií 3310? Vybavíte si nějakou vaši vzpomínku na tato stará zařízení? Podělte se s námi v diskusi, rádi vzpomínáme na staré časy.
Adam Kurfürst
Marek Houser
Libor Foltýnek
Komentáře (25)
Přidat komentář