Dne 16. 8. 2011 byl v odpoledních hodinách pekingského času oficiálně představen první MIUI telefon vyrobený společností Xiaomi (v českém přepisu Siao-mi, stejný název nese i samotný telefon). Při této příležitosti byla uspořádána tisková konference, na níž Lei Jun (Lej Ťün, CEO společnosti) shrnul hlavní přednosti tohoto telefonu do čtyř základních bodů:
- dvoujádro
- velký displej
- velká baterie
- kvalitní signál
Během celé akce bylo přítomným novinářům umožněno si tento telefon vyzkoušet – bylo k dispozici několik prototypů na ukázku. Redaktoři technické sekce zpravodajského portálu Sina sepsali na základě tohoto „osahání si“ poměrně obsáhlý první pohled, jehož překlad zprostředkovaně předkládám i českým čtenářům.
Design telefonu je poměrně strohý – jde o klasickou placku se zaoblenými rohy (už vidím ty žaloby – pozn. překl.), což je sice design jednoduchý a účelný, ale také už docela okoukaný. Na přední straně zabírá 90% plochy čtyř palcový displej s rozlišením 854×480 bodů. Displej je dodáván společností Sharp (podle oficiálních stránek půjde o nějaký typ TFT displeje, zatím však chybí bližší specifikace – pozn. překl.). Součástí tiskovky byl i test viditelnosti displeje na přímém slunci, kde si v přímém srovnání vedl lépe, než Super AMOLED na modelu Nexus S. V oficiálních zdrojích však chybí přesné specifikace materiálu, z nějž je vyrobeno krycí sklo – jaká bude jeho odolnost proti poškrábání tak zatím není známo.
Co se velikosti displeje týče, Lei Jun je přesvědčen, že 4 palce jsou “tak akorát” – přístroj s touto velikostí displeje se dobře hodí na prohlížení webu, multimédia i další funkce a přitom všem se většině uživatelů bude stále držet pohodlně. Šířka přístroje je 63 mm, což ocení zejména menší dlaně uživatelů z Asie. Přístroj je po obou stranách mírně zaoblen, což dále přispívá k pohodlnosti úchopu.
Po obvodu je telefon lemován pokoveným rámečkem. I když se nejedná o pravý kov, kvalita zpracování je dobrá a zvyšuje celkový dojem z jinak poměrně obyčejného designu.
Kromě displeje nalezneme na přední straně ještě reproduktor a v dolní části pak trojici senzorových tlačítek. Reproduktor ničím nevybočuje ze známých standardů – je překryt kovovou mřížkou, která jej chrání proti prachu a jiným nečistotám. Nalevo od něj je vyraženo logo “MI” a kromě něj se v horní části skrývá ještě senzor okolního světla (pro automatickou regulaci jasu a s tím spojenou úsporu energie) a proximity senzor (díky kterému se displej po přiblížení k uchu sám vypne a nemůže tak dojít k nechtěnému stisku některého z dotykových ovládacích prvků).
Na telefonu běží systém MIUI, což je ve skutečnosti Android s mnoha úpravami. Většina ovládacích prvků se však drží zavedených principů, což platí i pro tři tlačítka umístěná pod displejem – Menu, Home a Zpět.
Lei Jun na tiskovce vyslovil myšlenku, že “nejlepší design je žádný design” (pokud tím narážel na různé nepraktické designové výstřelky, tak bych se s tím i ztotožnil aneb v jednoduchosti je krása… ale určitě se to dalo vyjádřit lépe – pozn. překl.) a v tomto duchu je i celá zadní strana přístroje – žádné velké překvapení zde tedy nečekejme. Celý zadní kryt je vyroben z matného plastu a jeho povrch je v horní části narušen pouze logem MI a oblastí, v níž je umístěn fotoaparát. Ten disponuje rozlišením 8 Mpx, velikostí clony F2.4, autofocusem, digitálním stabilizátorem obrazu a LED bleskem.
V dolní části je umístěn hlasitý reproduktor podlouhlého tvaru. Nad ním je pak uvedena adresa webových stránek výrobce, která mírně vystupuje nad okolní povrch. Kromě mikrofonu na dolní hraně umístil výrobce na přístroj ještě jeden, a sice vpravo od fotoaparátu. Ten slouží k odfiltrování okolního šumu a zajistí tak vyšší kvalitu hovorů.
Záda telefonu jdou tedy ruku v ruce s celkově strohým designem tohoto zařízení. Materiál zvolený pro výrobu zadního krytu ničím zvlášť nevyniká a působí poměrně hrubým dojmem. Lei Jun však na tiskové konferenci slíbil, že k telefonu bude dodáváno bohaté příslušenství, mezi které bude patřit supertenký ochranný obal s tloušťkou pouhého půl milimetru. Na výběr bude celkem ze sedmi barev. Krom něj bude příslušenství zahrnovat různobarevné náhradní kryty baterie, přívěšky, “roztomilé” originální stojánky apod. (někteří si v tuto chvíli možná ťukají na čelo, ale Číňané jsou v tomto ohledu docela infantilní a osobně věřím, že tyhle blbůstky tam půjdou na dračku – pozn. překl.)
Na horní hraně najdeme zdířku 3,5 mm audio jack konektoru a zamykací tlačítko. Na levé hraně nalezneme pouze microUSB slot, na pravé pak klasickou kolébku pro ovládání hlasitosti a ještě speciální “MI” tlačítko. To bude programovatelné a půjde mu přiřadit různé funkce – může spouštět fotoaparát, vracet uživatele na plochu, nebo jedním stiskem přejít do mikroblogovací aplikace. Již tak bohaté možnosti customizace se tím dále rozšíří.
V úvodu článku byly zmíněny čtyři hlavní charakteristické znaky tohoto telefonu a jedním z nich byla velikost baterie, která by měla trochu zmírnit hlavní neduh společný všem androidím smartphonům – výdrž. Kapacita baterie činí 1930 mAh a kromě Motoroly Atrix (jež je osazena baterií o stejné kapacitě) převyšuje všechny ostatní dvoujádrové telefony, které jsou momentálně na trhu – HTC Sensation (1520 mAh), Samsung Galaxy S II (1650 mAh) i LG Optimus 2X (1500 mAh). Oficiální specifikace slibují až 450 hodin ve stand-by, 15 hodin hovorů, 45 hodin poslechu hudby, 12 hodin přehrávání videa a až 6 hodin hraní náročných her. Lei Jun pak ve svém projevu hovořil o dvou dnech běžného provozu (u SGS II jsem rád, když mi vydrží den – pozn. překl.).
Při popisu smartphonu se samozřejmě nelze nezmínit o možnostech konektivity. Telefon by měl podporovat celkem 7 kmitočtových pásem (včetně GSM a WCDMA) a 2 systémy pro určování pozice – americký GPS a ruský GLONASS, nechybí ani podpora A-GPS. Samozřejmostí je pak přítomnost Wi-Fi a Bluetooth. Antény pro GPS as Wi-Fi+Bluetooth jsou umístěny odděleně v rozích na horní straně přístroje, přijímač telefonního signálu je pak v hraně spodní – tím by měl být minimalizován vliv úchopu na příjem signálu (což sedí na běžné uchopení v portrait módu, v landscape bude potřeba dávat pozor, jinak tam ten “death grip” bude – pozn. překl.). Jedním z materiálů použitých v konstrukci telefonu je i grafit, který dobře rozptyluje teplo – nemělo by tak docházet k přehřívání při vysoké zátěži procesoru.
Telefon Xiaomi bude k mání za 1999 RMB (což v přepočtu při dnešním kurzu dělá necelých 5300 Kč, to je ovšem pouze cena v ČLR, dostane li se přístroj do prodeje i v jiných státech, pak bude potřeba počítat s vyšší cenou – pozn. překl.). Prodej bude probíhat přes oficiální stránky výrobce (xiaomi.com), kde budou 29. 8. 2011 zahájeny předobjednávky, s první várkou se pak počítá na říjen. V této cenové relaci nemá co do poměru cena/výkon tohle zařízení konkurenci, některými parametry převyšuje i telefony renomovaných značek s dvojnásobnou cenovkou.
Mobilní telefony dnes už ale zdaleka nejsou pouze o hardwarových parametrech. Odladěný operační systém, odpovídající hardware a okolní ekosystém – to jsou hlavní faktory rozhodující o úspěchu či neúspěchu každého telefonu (MIUI je jedna z nejpopulárnějších modifikací Androidu a na jejím vývoji se neustále pracuje, takže by tu nějaká šance na úspěch být mohla – pozn. překl.). Firma Xiaomi se netají tím, že přednostní cílovou skupinou jsou pro ni “mobilní geekové” (podle hesla “od nadšenců pro nadšence”), sází na to, že právě ti jí telefon pomohou dále zpopularizovat a rozšířit. Tato skupina však v celkovém počtu uživatelů smarphonů tvoří jen malé procento, z obchodního hlediska jde tedy o velmi odvážný krok. Bude každopádně zajímavé sledovat, jak tento pokus dopadne…
Zdroj: Původní článek, místy upraveno a kráceno.
Komentáře (18)
Přidat komentář