Mobilní odposlechy – jak fungují a lze se jim bránit?
- Články
- František Kučera
- 31.1.2012
- 12
Je možné mobilní telefony odposlouchávat? Pokud ano, je to legální a jak vůbec takové zařízení vypadá? Mobilní odposlechy – téma, o kterém jste už určitě zaslechli mnoho mýtů a polopravd. S námi se dozvíte odpovědi nejen na výše zmíněné otázky, ale také mnoho dalších zajímavostí.
Co jsou to mobilní odposlechy a jak fungují?
Obecně se dá říci, že se jedná o odposlech nezávislý na sítích jednotlivých operátorů, který je prováděn buď s jejich vědomím a nebo o něm naopak nemusí vůbec vědět. Toto rozděluje odposlechy na aktivní a pasivní. Aktivní odposlech operátor uvidí v systému, zatímco pasivní odposlech funguje za principu zachytávání rádiového signálu a jeho dekódování. Tímto způsobem je ale omezen nejen dosah, ale také účinnost (většinou platí, že pokud se daný telefon pohybuje, mají tyto druhy odposlechu problémy). Pasivní odposlech je „pouze“ počítač s GSM anténami, přijímačem a se speciálním softwarem, který umožňuje identifikovat jednotlivé telefony v dosahu, zaměřit se na 1 až třeba 8 z nich a ty pak nahrávat, dekódovat a odposlouchávat. Toto se netýká pouze hovorů, ale také SMS a MMS.
Jsou odposlechy legální?
Ne. Jedná se o porušování tajemství dopravovaných zpráv (korespondence), včetně zpráv podávaných telefonem nebo jiným podobným zařízením. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je možný pouze v případech, které stanovuje zákon (v ČR např. trestní řád, který upravuje postup orgánů činných v trestním řízení).
Jak často se lze s odposlechy v ČR setkat?
Samotný odposlech telefonního hovoru není možné změřit nebo zjistit. Navíc se dotyčná osoba může o provedení odposlechu dozvědět pouze z trestního spisu nebo jen čirou náhodou.
Jakým způsobem se lze odposlechům bránit?
1. Technika pro ochranu jednacích místností (šumový generátor, paměťový rádiový analyzátor, identifikace GSM telefonu apod.)
Tím, jak roste nabídka i počty v praxi používaných odposlechových prostředků, vzrůstá také počet kanceláří, které používají celou řadu prostředků na ochranu proti odposlechu. Použití takových prostředků je dokonce povinné v prostorách, ve kterých dochází k seznamování se s utajovanými skutečnostmi v souladu se Zákonem na ochranu utajovaných skutečností. Jednotlivé technické prostředky si ve zkratce popíšeme. (Pořadí je určeno mírou jejich účinnosti od nejvyšší po nejnižší).
- Ochrana proti kontaktnímu nebo bezkontaktnímu snímání informací z oken nebo zdí chráněného objektu
Generátor bílého šumu: jedná se o prostředek, který generuje bílý (někdy růžový) šum. Tento šum je vázán na okenní tabule nebo zdi chráněného prostoru. Jako doplněk tohoto přístroje se může také instalovat souprava reproduktorů, která dokáže překrýt nahrávku pořizovanou na diktafony. Bílý šum prochází všemi frekvencemi lidské řeči a vzhledem k tomu, že zvuk je mechanické vlnění, se do užitečného signálu „přimíchá“ a nelze ho v současné době dostupnými prostředky odstranit. Je to efektivní zařízení, které dokáže spolehlivě zabránit provádění odposlechu pomocí stetoskopických mikrofonů, laserových mikrofonů a při použití reproduktorů i nahrávání informací na diktafony. Za nevýhodu můžeme považovat to, že bílý šum je ve slyšitelném spektru a tudíž šumový generátor působí jako novodobá náhrada tekoucích vodovodů.
- Ochrana proti neoprávněnému použití GSM telefonů
– Identifikace provozu GSM telefonů: Jsou to zařízení, která velmi citlivě detekují signály v oblasti GSM pásem a dokáží informovat o nepovoleném vysílání vizuálně nebo akusticky. Nevýhoda jejich použití spočívá zejména v nutnosti pečlivého nastavení jejich citlivosti takovým způsobem, aby se minimalizovalo množství falešných poplachů způsobených signály zvenčí. Tyto prostředky se nejčastěji používají ve vězeňské správě nebo ve finančních institucích.
– GSM jammer: Jedná se o prostředek, který pracuje v pásmu GSM telefonů a ruší příjmače v mobilních telefonech a ty se pak nedokáží přihlásit do sítě. V současné době existuje mnoho různých provedení jammerů, liší se ale svou spolehlivostí. Základním problémem používání GSM jammerů je jejich nezákonnost (není totiž povoleno rušit signál operátorů), přesto se však ve světě i v ČR vyrábějí a používají. Výjimka z tohoto ustanovení platí pouze pro část státní správy, která může používat nehomologovaná zařízení.
- Ochrana proti rádiovému odposlechu
– Rádiové analyzátory: Prostředky, do jejichž paměti se zapíší všechny rádiové frekvence, které jsou v daném čase a v dané oblasti aktivní. V následném scanování rádiového spektra se porovnává skutečný stav s pamětí. V případě nalezení neshody dokáží zaměřit frekvenci nového vysílače a umožňují poslech nového signálu, případně ukáží sílu pole (tzn. relativní vzdálenost vysílače od přijímače). Jednotlivé typy se liší zejména šířkou pásma, které dokáží kontrolovat, a rychlostí této kontroly. Nevýhoda spočívá v relativní náročnosti na obsluhu (některé potřebují pouze zaškolenou osobu, jiné práci specialisty). Základní problém je v množství rádiových signálů aktivních zejména ve velkých městech (např. Londýn jich má obvykle aktivních přes 600 a Praha ve vybraných lokalitách přes 200). S tím souvisí citlivost nastavení, protože ne všechny rušivé frekvence pochází z odposlechu (záchranné služby, taxi). Toto nastavení je velmi důležité pro správnou činnost a zabránění vzniku zbytečných obav. V současné době některé společnosti připravují rádiové analyzátory, které bude možné propojit přes internet a zajistit tak jejich správu na dálku. Tímto způsobem bude možné „přivést“ specialistu rychle do kterékoliv kanceláře kdekoliv na světě.
– Jammery: Jsou funkčně obdobné jako jammer pro GSM telefony. Jejich výhodou je, že neprodukují žádné falešné signály. Naopak proti jejich použití hovoří opět nezákonnost a neprozkoumaný vliv na zdraví člověka při jejich dlouhodobém používání. Speciální typy rádiových jammerů se nyní využívají jako ochranný prostředek proti dálkově odpalovaným výbušninám, které mají roznětku iniciovanou rádiovým signálem.
– Bezpečnostní fólie a tapety: Princip jejich činnosti spočívá ve vytvoření tzv. Faradayovy klece, která zamezí prostupu rádiových signálů z chráněného prostoru. Jedná se o technicky velmi náročnou aplikaci, která používá tapety s měděnou vrstvou. Tyto tapety musí být velmi pečlivě nalepeny po celé místnosti, je nutné ošetřit každý kovový prostup do zdi, ochránit dveřní zárubně, okna (používá se na ně speciální sklo), instalovat síťové filtry na vedení 230 V. Použití této technologie je ale velmi výjimečné, častěji se používají fólie na ochranu proti elektromagnetickému vyzařování počítačů.
- Ochrana proti neoprávněnému získávání informací jejich přímým nahráváním na záznamové jednotky
S rozvojem digitální techniky se velmi ztížila ochrana proti přímému nahrávání akustických informací do záznamového média. Dříve se specialista vybavil spektrálním analyzátorem a zachycoval vyzařování způsobené hlavou diktafonu. U digitálních zařízení ale už nic podobného nenajdeme a způsob ochrany se tak musel radikálně změnit. Spolehlivou ochranu tvoří kombinace šumového generátoru a souprava reproduktorů, které obvykle v okruhu 1,5 m přehluší užitečnou informaci. Druhou používanou technikou je vytvoření silného elektromagnetického pole, které se „přimíchá“ do užitečného signálu. Tato metoda má výhodu v tichém provozu, nicméně se u většiny těchto prostředků jedná o vysílací výkon minimálně 100 W s užitečným dosahem okolo 4 metrů, takže všichni lidé v okolí vysílače jsou vystaveni tomuto záření. V praxi se spolehlivost těchto prostředků pohybuje kolem 50 %.
2. Technika na ochranu komunikačních médií – šifrovaná pevná linka, šifrovaný GSM telefon, šifrovaný fax.
Rozvoj GSM sítí a používání GSM telefonů s sebou přineslo další velké riziko – odposlech informací sdělovaných v této síti. Všichni uživatelé si totiž zvykli sdělovat veškeré informace, včetně těch důvěrných. GSM síť chrání informace jen na cestě od telefonu k buňce a z buňky do telefonu. Ostatní cesta šifrovaná není. V současné době je možné zakoupit i mobilní jednotky, které dokáží v reálném čase informace dešifrovat a provádět odposlech v reálném čase. Tyto jednotky jsou buď aktivní nebo pasivní.
– Aktivní jednotky: Umisťují se v městských zástavbách ve vzdálenosti 300 – 500 metrů od své „oběti“, ale pracuje takovým způsobem, že přesvědčí mobilní telefon dané osoby, že je pro něj nejlepší buňkou. Signál se v systému rozdvojí – 1. část se dále přeposílá do GSM sítě a 2. část se dešifruje. Aktivní systémy jsou podstatně spolehlivější než ty pasivní, ale operátor tuto skutečnost dokáže odhalit.
– Pasivní jednotky: Jsou omezeny tím, že je nutné zachycovat rádiový signál přímo z telefonu, což v praxi znamená, že útočník musí být v městské zástavbě v obdobné vzdálenosti od mobilního telefonu. Ale pokud se objekt pohybuje (i pěšky), pak je odposlech nemožný, protože systém není schopen velmi rychle přelaďovat. Výhoda pasivního odposlechu je ta, že je v síti neviditelný.
Vzhledem k požadavkům uživatelů sítě GSM vyvinulo několik světových výrobců speciální mobilní telefony, které jsou vybaveny kryptovacím zařízením (profesionální zařízení v současné době vyrábějí společnosti Sagem, Siemens, Crypto AG, Sectra a Motorola). Obecný princip fungování kryptovaných GSM telefonů: informace je digitalizována, zašifrována a v datové podobě odchází z přístroje. Příjemce informaci rozšifruje a z digitální podoby z ní udělá zpětně akustickou informaci. Někteří výrobci navíc kontrolují i to, zda je vůbec možné kryptovaný hovor uskutečnit – tedy to, zda je i příjemce vybavený stejným zařízením a patří do skupiny, ve které je možné hovory uskutečňovat. Dalším kontrolovaným kritériem je oprávněnost osoby, která hovor hodlá uskutečnit – telefony jsou mimo klasického PIN kódu vybaveny i ACCESS kódem uživatele.
Obdobná zařízení dokáží šifrovat i faxy, nicméně vývoj těchto jednotek se v podstatě zastavil, protože rozvoj e-mailové komunikace a šifrovacích technologií pro počítačové systémy je postupně vytlačuje. Toto vytlačování je navíc zrychleno i cenovou nevýhodností – zakoupení jednoho kusu šifrovaného faxu je stejně nákladné jako kompletní softwarová ochrana 80 kusů počítačů nebo notebooků.
Provádění obranně-technických prohlídek
Cílem provádění obranně-technických prohlídek je odhalit nainstalované odposlechové prostředky a to nedestruktivními metodami. Na základě podezření se provede se zodpovědnou osobou zadavatele vstupní analýza zaměřená na zjištění možného rizika typu použitého odposlechového prostředku pro stanovení provádění prohlídky a jejich četností. Dále se zvolí datum, čas, provedení a způsob prohlídky. Samotná prohlídka může být provedena takovým způsobem, aby v organizaci bylo zřejmé, co se bude dít. Další způsob je diskrétní prohlídka v mimopracovní době bez vědomí ostatních pracovníků dané organizace. Naprostá většina firem specializujících se na tuto činnost vyžaduje trvalou přítomnost zodpovědné osoby zadavatele při provádění prohlídky. Toto opatření má zamezit jakýmkoliv případným pozdějším nesrovnalostem a také tato osoba určuje, co se má s nalezeným odposlechem dít dále. V podstatě jsou tři možnosti: 1. jeho likvidace, 2. přivolání Policie ČR, 3. využití odposlechového prostředku pro dezinformaci předpokládaného pachatele.
Vzhledem k prováděným krokům prohlídky (viz níže), je obvyklá rychlost provádění prohlídky dvou techniků cca 10 metrů čtverečních za hodinu. Po ukončení prohlídky obdrží zadavatel ústní informaci o výsledku, poté je mu zaslána písemná zpráva s popsaným postupem a jeho výsledky. Některé společnosti přidávají i certifikát, který zaručuje zadavateli skutečnost, že si společnost za svými výsledky stojí.
Postup při provádění prohlídky
- Fyzická kontrola – v této části dojde k rozebrání a následnému složení všech prostředků, ve kterých by se odposlech mohl nacházet (zásuvky, rozdvojky, telefony, světla, detektory pohybu, detektory kouře…).
- Rádiová analýza – zde se provádí tzv. spektrální analýza – vyhodnocují se frekvence, které jsou v daném místě aktivní. Tato metoda odhalí pracující rádiové odposlechové prostředky.
- Detekce nelinearit – využívá následující princip: V praxi nebyl doposud vyroben odposlech, který by neobsahoval polovodičové součástky. Detekce nelinearit tedy odhaluje všechny polovodičové součástky, které jsou zachyceny vysílaným elektromagnetickým polem. Tímto způsobem se kontrolují stěny objektu, stavební vybavení, kancelářské vybavení apod. V současné době se jedná o nejspolehlivější metodu odhalování odposlechů.
- Ostatní měření – sem patří kontrola telefonních vedení, kontrola v infraspektru, kontrola vedení v nadhovorovém pásmu…
Tak jako ve všech lidských činnostech, tak i v oblasti ochrany proti odposlechu platí, že nejlepší ochranu tvoří kombinace technických prostředků a lidské práce. Je to dáno hlavně těmito důvody:
- možnost selhání technických prostředků
- vzhledem k všeobecně známým a dostupným informacím o činnosti technických prostředků dochází k pokusům (a to i úspěšným) o jejich obejití
- selhání obsluhy prostředků – zjednodušení si práce
- použití takových odposlechů, na které instalovaná technika nereaguje
- nepoužívání technických prostředků v souladu s návody
Ve všech těchto vyjmenovaných případech může nastat situace, kdy budou technické prostředky instalovány a přesto dojde k provádění odposlechu. Proto je provádění prohlídek nezbytnou součástí přijatých bezpečnostních opatření.
Za poskytnutí podkladů děkujeme společnosti www.probin.cz
Komentáře (12)
Přidat komentář