Informační technologie – počátek vývoje a vize budoucnosti
O světě moderních technologií bychom mohli říci, že se vyvíjí přímo mílovými kroky. Kus hardwaru, který byl před dvěma lety tou nejmodernější technologií, je dnes doslova zastaralý odpad. Nebylo tomu tak ale vždy. O nové technologie na světě existoval zájem již od samotného počátku lidské civilizace. V brzké době byl vývoj velmi pomalý a každý nový objev byl převratným vynálezem. Dnes je vývoj naopak velmi rychlý a převratné vynálezy bychom mohli hledat velmi těžko. Kde má počátek IT své historické kořeny? Jaké jsou nejdůležitější vynálezy v této oblasti? Jaké jsou dopady na společnost a jaký je budoucí vývoj informačních technologií? Na to se krátce podíváme v tomto článku.
Definice pojmu informační technologie
V první řadě si je potřeba položit otázku, co to vlastně znamená slovní spojení „informační technologie“. Bohužel se zde dostupné informace ve velké míře rozcházejí a ani oficiální slovníky nejsou při výkladu tohoto pojmu jednotné. My v tomto článku budeme používat jeden z nejrozšířenějších výkladů na internetu:
- Informační technologií je jakýkoliv elektronický přístroj, který je schopen zpracovat určité informace. Přístroj musí umět přijmout vstupní data, ty následně samostatně zpracovat a vytvořit z nich příslušná výstupní data.
- Informační technologie lze také nazvat vědním oborem, který se snaží o co nejefektivnější řešení při sestavování, vytváření, propojení či zdokonalení těchto technologií.
Po definování pojmu informační technologie zjistíme, že se jedná o opravdu velmi široké odvětví. V dnešní době se do něj mohou řadit například počítače, mobilní telefony, tablety, chytré brýle či dokonce samotný internet.
Pokud vezmeme v potaz, že za jeden z nejdůležitějších vynálezů v oboru informačních technologií můžeme považovat samotný tranzistor, tak se nám naskýtá velmi důležitá otázka. Má význam se zabývat i samotnými součástkami a považovat je za důležité vynálezy? Není konstrukce jediné malé součástky pouze jakési mírné vylepšení již stávajících technologií? Ano i ne, některé součástky jsou opravdu pouze drobným vylepšením již stávajícího produktu, jiné zase změnily svět a ukázaly mu směr dalšího vývoje. Jako příklad nám může posloužit již výše zmíněný tranzistor, který původně nebyl určen pro použití v oboru informačních technologií, ale hojně se využíval například při výrobě rádií. Později se však ukázalo, že by se bez něj neobešel žádný počítač na světě.
Jakub KárníkNejdůležitější vynálezy v oblasti informačních technologií
V následující kapitole se budeme zabývat samotnými vynálezy v oboru informačních technologií. Naše časová osa sahá mnoho tisíc let zpátky do historie lidstva. Téměř nikdo si neuvědomuje, že v dnešní době stále hojně využíváme vynálezy našich předků z dávných dob. V této kapitole se podíváme nejen na již dávno zapomenuté historické vynálezy, ale i na ty, které velmi často využíváme v každodenním životě. Nezůstaneme však pouze u dávné historie, podíváme se také na moderní technologie současné doby a na jejich možný vývoj v daleké budoucnosti.
Vynálezy v této kapitole budou seřazeny dle relevantního časového hlediska, které se bude pohybovat od období mnoha let před naším letopočtem až po současnou dobu.
Historické období
Historické období budeme pro naše potřeby datovat přibližně od 3000 let před naším letopočtem, až po konec středověku v roce 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. Jaké jsou nejdůležitější vynálezy v tomto období?
- První počítadlo (abakus) – První kalkulačka na světě, tzv. „Roman abacus“, se využívala ve starověkém Římě kolem roku 2400 před naším letopočtem, a to zejména k počítání aritmetických operací. První počítadlo mělo tvar destičky a jako materiál pro výrobu posloužila hlína. V destičce bylo vyhloubeno celkem sedm žlábků. Každý z nich přitom reprezentoval jednu z římských číslic. Abakus se postupem času dočkal mnoha úprav, jednou z nich je například počítadlo, které velmi dobře známe z první třídy základní školy.
- První analogové počítače – První zmínka o analogovém počítači, který sloužil zejména pro astronomické výpočty, pochází ze starověkého Řecka z let 150 až 100 před naším letopočtem. Jednalo se o přístroj s rozměry 340 × 180 × 90 mm, který se skládal přibližně ze třiceti bronzových ozubených koleček. Jeho konstrukce byla natolik složitá, že dnešním vědcům trvalo více než 60 let, než přišli na pravou funkčnost tohoto zařízení.
- Další vynálezy: logaritmická pravítka, písmo, abeceda, knihy.
Období raného novověku
Pro naše potřeby budeme raný novověk datovat od konce středověku, tedy roku 1472 až po rok 1940. Jaké vynálezy můžeme řadit právě do tohoto období?
- První mechanická kalkulačka (Pascalův kalkulátor) – V roce 1642 Blaise Pascal vynalezl první mechanický kalkulátor, který byl schopen počítat různé aritmetické operace. Bohužel se nedočkal jeho dalšího rozšíření mezi lidskou populaci, jelikož přístroj nebyl schopen vyrobit za únosnou cenu. 17. století lze ale považovat za počátek mechanických kalkulátorů.
- První programovatelný stroj – Za vynálezce prvního programovatelného stroje lze považovat Charlese Babbage, který v roce 1833 vynalezl první univerzální Turningovský počítač, tedy stroj, který byl schopen bez jakékoliv fyzické přestavby emulovat jiný stroj pouhou změnou programu. Jako paměťové médium Charles zvolil děrné štítky a jako pohon parní stroj. Dokonce si najmul i programátorku Adu Lovelance, která vytvořila první programovací jazyk, tzv. „Ada“. Vývoj byl bohužel později pozastaven z důvodu nekvalitní výroby ozubených kol a nedostatku financí.
- Desktopový kalkulátor – Počátkem dvacátého století existovalo nespočet přístrojů, které se používaly k různým aritmetickým výpočtům, zejména sčítání a odčítání. Následný vývoj spočíval v implementaci elektronických motorů, které této technologii přinesly mnoho nových funkcí. Počítadla uměla sčítat a odečítat, později se dokonce přidalo násobení a dělení. Využití našla zejména při předpovědi počasí či účetních výpočtech. Jedním z prvních výrobců byla společnost The Friden Calculating Machine Company, která uvedla kalkulátor se značnými rozměry a váhou 17 kg.
- Nultá generace počítačů – Za nultou generaci považujeme počítače, které ke své funkčnosti využívaly relé, a jejich výpočetní výkon se pohyboval do 100 MHz.
- První počítač Z1 – Psal se rok 1938 a německý inženýr Konrad Zuse právě sestrojil první počítač na světě, který pracoval ve dvojkové soustavě. Jako médium použil děrné pásky. Počítač byl však velmi poruchový, a proto se nikdy nedočkal většího rozšíření mezi lidskou populaci.
- Z2, Z3 – Zuse se nespokojil s prvotním méně úspěšným vynálezem, a proto pokračoval ve vývoji dále. Následoval počítač Z2, který se skládal ze 200 relé, ale obsahoval stále mechanickou paměť z předchozího Z1. Jako další přišel počítač Z3, který se skládal ze 2600 relé a byl schopný počítat charakteristiky balistických raket.
- Mark I – S tímto počítačem je spojen vznik firmy IBM, která své působení započala sloučením několika tehdejších společností. IBM se v té době rozhodlo financovat projekt ASCC, jinak také nazývaný Howard Mark I. Jednalo se o patnáct metrů dlouhý počítač, o jehož energii se staral elektromotor s výkonem 3,7 kW. Jako paměťové médium byl opět zvolen děrný štítek. Mark I byl v tehdejší době hojně využíván americkým námořnictvem k výpočtu balistických tabulek.
Období posledních 60 let
Počínaje rokem 1940 nabral vývoj velmi rychlý spád a posunul se o mnoho kroků kupředu. Jaké jsou nejdůležitější a nejznámější IT vynálezy v posledních 60 letech?
- Mobilní telefony – První mobilní telefony se začaly ukazovat kolem roku 1950, a to jako součást automobilů. Výrobcem byla tehdejší společnost Ericsson. Váha mobilního telefonu čítala přibližně 40 kg a v době největší slávy bylo na světě 125 plně funkčních kusů. Další vývoj v této oblasti pokračoval až v roce 1971, kdy byl na trh uveden telefon Motorola DynaTAC 8000X. Ten se však začal používat až o deset let později, a to z důvodu chybějící bezdrátové telefonní sítě. První hovor z mobilního telefonu byl uskutečněn 3. dubna 1973. Od té doby nastal velmi rychlý vývoj, který provázelo mnoho inovací, zejména v miniaturizaci a větším uživatelském komfortu. Jednou z největších inovací bylo uvedení prvních modelů Windows Mobile, které následoval iPhone od společnosti Apple a nakonec i vylepšený Android od Googlu.
Umělá inteligence porozuměla emocím, dokáže mluvit hlasem a tónem napodobujícím člověka
Jana Skálová
Celebrating the cell phone
- Počítače první generace – Pro první generaci je charakteristické použití elektronek během konstrukce. Počítače byly v této době velmi málo efektivní, pomalé a energeticky a prostorově náročné. Můžeme do nich řadit:
- ENIAC a MANIAC – ENIAC byl americký počítač, který dokázal provést až 5000 součtů během jediné vteřiny. Bohužel byl vyřazen z provozu kvůli jeho energetické náročnosti a nadměrné poruchovosti. Posloužil také jako inspirace při vývoji počítače MANIAC, který sloužil k výpočtu matematických rovnic. Kromě toho byl také použit při vývoji jaderné bomby.
- Počítače druhé generace – Do druhé generace můžeme zařadit jeden z největších vynálezů, díky kterému kolem sebe máme veškerou dnešní technologii. Na mysli nemám nic jiného než tranzistor, který umožnil zlepšení snad všech parametrů, včetně snížení energetické náročnosti a zlepšení velmi časté poruchovosti. Jaký byl nejdůležitější počítač z druhé generace?
- UNIVAC – Jedná se o první komerčně prodávaný počítač. Pro představu, první komerční počítač vážil více než třináct tun a spotřeboval přibližně 123 kW. Celkově bylo vyrobeno 46 kusů a jeho cena byla stanovena na více než jeden a půl miliónu dolarů. Využití našel z počátku v amerických úřadech, kde pomáhal sčítat a předpovídat prezidentské volební výsledky. Později se uplatnil i v soukromém sektoru. Jako první využíval magnetické pásky místo děrných štítků.
- Počítače třetí generace – Třetí generaci charakterizuje použití integrovaných obvodů a stále se zvyšující počet tranzistorů. Další novinkou je také počátek multitaskingu, tedy možnosti pracovat s několika procesy v jeden okamžik. Multitasking tak počítači umožnil reagovat na požadavky uživatele v reálném čase. Tuto dobu můžeme také charakterizovat jako počátek mikropočítačů na spotřebitelském trhu.
- IBM System 360 – Tento počítač způsobil převrat v komerčním a praktickém využití. Z důvodu velikého zájmu byl vyráběn v řádu mnoha tisíců a dočkal se i okopírování od mnoha jiných konkurentů, včetně těch z komunistických zemí.
- Počítače čtvrté generace – Pro čtvrtou generaci počítačů jsou charakteristické mikroprocesory a s tím ruku v ruce přicházející zmenšení konstrukce. Díky mikroprocesorům se mohl zmenšit počet obvodů na základní desce a tím se zvýšila i celková spolehlivost počítačů. V této době také vznikají první operační systémy v čele s DOSem či tehdejším Mac OS.
- IBM PC – První průkopník, v tomto ohledu, byla firma IBM. Počítače této série byly natolik oblíbené, že ostatní výrobci dokonce vyráběly jejich klony. Ty se nazývaly IBM PC kompatibilní, což znamenalo jistou kompatibilitu s původním IBM PC. Z důvodu velikého počtu klonů se IBM nakonec přizpůsobila a začala se raději orientovat na software a na poskytování služeb. Jedním z hlavních výnosů bylo licencování BIOSu ostatním výrobcům.
Marek Houser- Internet – Internet začal vznikat během studené války a jeho počátek má na svědomí agentura DARPA. Ta vytvořila decentralizovanou síť univerzitních počítačů. Jednotlivé uzly, tedy počítače, se nacházely v různých místech USA, a to z důvodu nemožnosti vyřadit z provozu všechny v jeden okamžik. Název sítě byl příhodně zvolen jako ARPANET. V průběhu času se do projektu zapojovalo stále více a více univerzit, později dokonce i z Evropy. Počet připojených uzlů k Internetu rostl exponenciální řadou až do podoby, kterou známe dnes. Pro více informací se můžete podívat na video níže.
První internetové uzly
Mapa využití dnešního internetu v časovém hledisku
History of the Internet (Historie Internetu – CZ titulky)
Současné období
Dnešní doba je specifická snahou o miniaturizaci snad všech zařízení, které lidé dokážou využívat. Pokud se podíváme o šedesát let nazpět a poté na dnešní den, tak uvidíme zcela zásadní rozdíly. Ještě před necelým půl stoletím vážil počítač více než dvacet tun a byl větší než letecký hangár. Dnešní počítač váží necelý jeden kilogram, velikost můžeme spočítat v řádu centimetrů a jeho výkon je mnohonásobně vyšší.
Technologie se v dnešní době snaží přizpůsobit komfortu zákazníka a přinést mu co největší a nejjednodušší možnosti propojení se světem. I když by mnoho z nás mohlo říci, že v dnešní době budeme velmi obtížně hledat převratné vynálezy, tak to není zcela pravda. Převratných vynálezů je mnoho, bohužel se ztrácí v přebytku dostupných technologií. Pojďme se podívat na několik trendů z posledních let.
- Chytré telefony a tablety – Je to již mnoho let, co společnost Apple jako první přišla s myšlenkou chytrých telefonů, které dokážou mimo telefonování přehrávat hudbu, fotografovat či ukázat internetovou stránku. Od té doby pokročil vývoj opět o kus dále a v současnosti pracuje například společnost Samsung na kompaktním zařízení, které dokáže díky flexibilnímu displeji měnit svoji velikost.
- Chytré příslušenství – Čerpání informací ze sociálních sítí od kamarádů či kolegů z práce je v dnešní době pro všechny velmi důležité. Výrobci nových technologií se na tuto problematiku zaměřují stále více a vyvíjí příslušenství k chytrým telefonům, které přístup k informacím velmi ulehčí. V poslední době se tak začínají objevovat například:
- Chytré hodinky
- Google Glass
- Virtuální realita
- Bezdotykové ovládání – Leap Motion
- NFC prsteny
- Sportovní náramky
- A mnoho dalšího
- Hybridní zařízení – Počítače o velikosti hangárů jsou již dávnou minulostí. Dokonce se začíná ustupovat i od klasických notebooků či desktopů. Poslední doba zaznamenala trend rozvíjejících se hybridních zařízení. Většinou se jedná o notebook, ze kterého lze díky dotykové obrazovce vytvořit tablet. Vývoj je však teprve v rané fázi a na to, jestli se tato technologie mezi lidmi opravdu uchytí, si budeme muset ještě pár let počkat.
Budoucnost, aneb co můžeme očekávat?
Budoucnost technologií lze jen těžko předpovídat a dokáže to pouze velmi málo lidí na celé planetě. Jedním z nich byl například Steve Jobs, který svými vizionářskými pohledy dokázal změnit celé jedno odvětví a tím vlastně i celý svět. I přes to lze jednoznačně říci, že svět bude směřovat k další miniaturizaci a možné integraci mnoha zařízení do jednoho. Stejně, jako tomu je i v průběhu posledních několika let, kdy se z přehrávače hudby, fotoaparátu, mobilního telefonu či hodinek stalo jedno jediné zařízení. Co nás může čekat v brzké i daleké budoucnosti?
- Rozšířená realita
- E-papír
- Jedno jediné zařízení pro vše
- Dálkově ovládaná domácnost
- Robotika
- Vysokorychlostní internet
- Miniaturizace
- Zařízení s ohebnými displeji
Možné dopady na společnost
Vývoj technologií s sebou samozřejmě přináší určité dopady na celou společnost, která se podle nich také mění. Změnila se společnost během několika posledních let? Existují nějaké hrozby, které přicházejí ruku v ruce s dalšími ulehčeními a novinkami?
Adam Kurfürst
Jako příklad pomalu se měnící společnosti může posloužit nejmladší generace, kde jsou rozdíly nejvíce znatelné. Dnešní děti tráví mnoho času před počítačem či mobilním telefonem a jen velmi málo z nich si chodí hrát ven na dětské hřiště. Přitom tomu bylo ještě před necelými dvaceti lety zcela naopak. V té době děti trávily většinu svého času venku s kamarády. Jak to bude vypadat v budoucnu? Budeme žít zcela izolovaně a budeme komunikovat pouze prostřednictvím sociálních sítí? Na tuto otázku nelze v dnešní době zcela jednoznačně odpovědět. Jedno je ale jisté, nové technologie člověka stále více a více izolují od svého okolí.
Spolu s novými technologiemi však přicházejí i určitá úskalí. Jedním z nich může být například reklama, která se pomalu, ale jistě, dostala do našich životů. Není to tak dávno, kdy reklama existovala pouze v papírové podobě letáků či plakátů. V dnešní době ji nalezneme v televizním vysílání, rádiu, na internetových stránkách a na mnoha dalších místech. Otázkou zůstává, kde ji nalezneme za dalších dvacet let? Pokud se opravdu rozšíří virtuální realita, jejíž dnešním velmi brzkým příkladem mohou být například Google Glass, tak se marketingové agentury budou zcela jistě zajímat o nasazení reklamy právě do těchto zařízení. Může to být pro člověka nebezpečné? Ani na tuto otázku není zcela jednoznačná odpověď.
Další nepříznivý dopad je spojen s negativním přijímáním nové technologie. S tímto problémem se lidstvo potýká snad už od svého počátku a zaznamenat ho můžeme u jakéhokoliv vynálezu. Ať už se jedná o objevení samotné elektřiny, vynalezení aut, letadel či právě počítačů. Vždy lidstvu trvá mnoho let, než si na nové technologie zvyknou a začnou je přijímat.
Nakonec jedno z největších rizik – viry a útoky. Tento problém může zasáhnout lidskou psychiku již v dnešní době. Jedná se zejména o ztrátu virtuálního majetku. Jak to bude vypadat v době virtuální reality, kdy sebere útočník uživateli celý virtuální život? Na správnou odpověď si budeme muset ještě několik desítek let počkat. Nicméně již teď lze říci, že se stále větší integrací technologií do našich životů přicházejí nové hrozby.
Anketa
Jaký je podle vás ten nejdůležitější vynález v oblasti informačních technologií? Je to tranzistor, počítač, internet či něco úplně jiného? Podělte se s námi o váš názor v komentářích.
Jakub Jan Ondráček
Komentáře (30)
Přidat komentář