Google Pixel 9a recenze: takhle se dělá střední třída

Nejlevnější aktuální zástupce smartphonů od internetového giganta z Mountain View rozhodně nepatří mezi výrazně okleštěná zařízení. Skoro by se dalo říct, že Google vzal Pixel 9, našel nejsnáze akceptovatelné kompromisy v jeho výbavě a na trh uvedl Google Pixel 9a jakožto zástupce střední třídy. Ten tak může směle soupeřit s konkurenčním, a citelně dražším, iPhone 16e od Applu. Jak se Googlu novinka povedla? To odhalí naše recenze.

Obsah balení nepřekvapí

Google patřil mezi první výrobce Android smartphonů, kteří se vzdali napájecího adaptéru v balení svých smartphonů na Google Pixel 9a na tom nic nemění. V krabičce z recyklovaných materiálů s typickým přebalem tak nalezneme pouze samotný telefon, sponku pro vytažení šuplíčku na SIM a napájecí USB-C kabel. Nutno podotknout, že Pixel 9a využívá 23W USB Power Delivery 3.0, takže nákup adekvátního adaptéru alespoň nebude nijak drahý. Značkové adaptéry s těmito parametry se na našem trhu prodávají přibližně od 300 Kč nahoru.

Spolu s telefonem nám pak dorazil i originální tvrdý kryt v totožné barvě. Ten je na pohled poměrně hezký, navíc díky jeho konstrukci včetně přesahů okolo displeje věřím, že telefon dokáže poměrně dobře ochránit. Vlastně i jeho povrch je na dotek příjemný. Má však několik špatných vlastností, kvůli kterým bych osobně jeho nákup zvážil. Předně je velmi kluzký a daleko větší jistotu úchopu jsem měl s telefonem bez nasazeného krytu. Dále pak láká mastnotu a otisky, které jsou zde velmi dobře viditelné. Je poměrně tlustý a těžký a z 6,3″ telefonu s již tak velmi tlustými okraji okolo displeje dělá neforemnou cihlu. No a v neposlední řadě tento obal nepatří zrovna k nejlevnějším – stojí totiž 990 Kč.

Jde to i bez hrbu na zádech

Tím jak u současných smartphonů přibývají fotoaparáty na zádech a zvětšují se jejich snímače, se stala z výrazně vystupujících modulů fotoaparátů norma. Výrobci je přitom často využívají jako výrazný designový prvek a dokonce to došlo až do takového extrému že často i u levných telefonů, kde to nebylo úplně nutné, výrobci umisťují rozměrný fotomodul jako designový prvek mající vyvolat dojem špičkové fotovýbavy. Google na to však jde u své novinky úplně jinak a byť je podání fotomodulu u vybavenějších pixelů jedno z těch zdařilejších, zde žádný pás, kruh či obecně „ostrůvek“ nenaleznete. Namísto toho je na zádech pouze černá pilulka se dvěma objektivy a nepatrně vystupujícím okrajem chránícím krycí sklo před poškrábáním. Musím přiznat, že jsem z tohoto designu na základě úniků a později i oficiálních snímků nebyl zrovna unesený. Popravdě ale telefon naživo vypadá o kus lépe než na fotkách a na design zad jsem si zvykl.

Je pak až paradoxní, že díky této změně vzhledu, kdy došlo k jeho výraznému zjednodušení a prakticky naprosté absenci nějakých designérských kreací snažících se design zatraktivnit získal Google Pixel 9a jakýsi svůj styl, díky kterému se odlišuje. Zda se vám líbí je pak pochopitelně jen na vás samotných. Já musím Googlu připsat kredit za to, že udělal něco, po čem spousta fanoušků chytrých telefonů volala již celé roky – a sice schoval vystupující fotoaparáty a namísto honby za co nejtenčím telefonem do něj dal větší baterku – i když toto je v kontextu rozmachu Si/C baterií trochu diskutabilní tvrzení, o tom však až později. Tvar telefonu je pak tak trochu „iPhonový“ a sice zcela rovná záda s jen decentně zaobleným přechodem na jinak také rovný boční rám. Rám je pak kovový s matnou povrchovou úpravou.

Na pravé straně je pak v rámu zasazena kolébka hlasitosti a tlačítko napájení. Poněkud atypicky je však jejich pořadí prohozeno a tlačítko napájení se tak nachází nad ovládáním hlasitosti. Osobně jsem si na toto řešení musel zvykat poměrně dlouho, každopádně ale pro dlouholeté uživatele Pixelů se nic nemění. Pro někoho možná drobnost, pro mě poměrně otravný prvek, je mechanika tlačítek samotných. Ta je totiž poměrně tuhá s nízkým zdvihem a výrazným cvaknutím při stisku. Každopádně dojem ze zpracování je velmi dobrý – prémiový. Nic na tom nemění ani použitý plast na zádech, který je na dotek příjemný a v testované modro-fialové barevné verzi poměrně slušně maskuje otisky.

Letos pak i nejlevnější Pixel dostal do vínku odolnost s certifikací IP68, avšak oproti dražším sourozencům nabídne přes displej pouze krycí sklo Corning Gorilla Glass 3, které má svá léta na výsluní dávno za sebou a se současnou špičkou se v mnoha ohledech nedá srovnávat. Na přední straně pak ještě zůstaneme, neboť si musím postěžovat na tlusté okraje okolo displeje. Ty mají bezmála 4 mm a v porovnání s některou konkurencí jsou tak opravdu masivní. Telefon s 6,3″ displejem pak i díky nim narostl do rozměrů 154,7 x 73,3 x 8,9 mm a využití čelní plochy displejem zde činí pouze 83%. Pro srovnání, Pixel 9 využívá 86% a nedávno recenzované Vivo V50 z podobného cenového ranku jako Google Pixel 9a dokonce 88,5%. Vzhledem k rozměrům – zejména pak tloušťce – a hranatým tvarům pak telefon nepadne do ruky úplně pohodlně. Komfort používání však trochu zvyšuje alespoň příjemná hmotnost 186 gramů.

Displej vládne své třídě

Rámečky se sice moc nepovedly, zato použitý displej ano. Bez debat se jedná o jeden z nejlepších displejů ve své cenovce jak co do čitelnosti, tak do celkové kvality zobrazení. A aby také ne, když je hlavními parametry identický s displejem v Pixelu 9. To je znát zejména na čitelnosti na slunci, kde si Google Pixel 9a vede skvěle. Dle Googlu by měl panel nabídnout celoplošný jas 1 800 nitů a v lokálním maximu pak až 2 700 nitů. Jediné, co bych mohl v tomto ohledu vytknout je řízení jasu, které – především v interiéru – nebylo vždy tak přesné, jak bych si představoval. Poměrně často jsem tak musel do nastavení jasu sahat. Na slunci, kdy automatika vytáhne jas na maximum spolehlivě, je ale vše v pořádku a čitelnost je na opravdu solidní úrovni, kterou by Pixelu mohl nejeden konkurent závidět.

Co se parametrů týče, máme tu čest s 6,3″ P-OLED panelem o FullHD+ rozlišení a tím pádem i velmi dobré jemnosti obrazu 422 pixelů na palec. Displej nabídne také podporu HDR10+ avšak na Dolby Vision se již nedostalo. Obnovovací frekvence pak činí, v této kategorii již standardních, 120 Hz. Nejedná se o displej s proměnlivou obnovovací frekvencí a její regulace tak probíhá pouze ve čtyřech stupních. Důležité je ale, že 120Hz obnovovací frekvenci si telefon dokáže držet nejen v systému ale i napříč drtivou většinou aplikací, jen u těch her je to problematičtější, Google Pixel 9a ale rozhodně není herní telefon a ani nenabídne nijak špičkový herní výkon, takže zde si myslím, že se to dá odpustit.

Čtečka otisků v ideální pozici

Mezi nejlepší ve své třídě se řadí i čtečka otisků prstů ukrytá pod displejem. Na jednu stranu jde o jeden ze zmíněných kompromisů, kdy výrobce nahradil ultrazvukovou čtečku její levnější, optickou alternativou. Ovšem na druhou stranu si čtečka zachovala stejnou pozici jako u „dospělejších“ Pixelů a není tak natlačená u spodní hrany displeje kam musí uživatel nepřirozeně vytáčet palec. Namísto toho je čtečka umístěna přibližně v jedné čtvrtině výšky displeje, kde je podstatně pohodlněji dostupná. Čtečka ale neboduje pouze svým umístěním, ale také rychlostí a přesností. Telefon je pomocí ní odemknutý během vteřiny a během testování se mi nestávalo, že bych musel palec přikládat opakovaně.

Solidní haptika i reproduktory

Na poměry střední třídy mě velmi mile překvapila haptická odezva, která je tak akorát silná a celkový dojem z ní je srovnatelný s mnohem dražšími telefony. Ani reproduktory mě nezklamaly, byť zde nemohu být až tak bezvýhradně pozitivní. Zvuku by slušela o něco výraznější basová složka a také je zde znát rozdíl mezi kanálem, který obstarává dedikovaný hlasitý reproduktor a tím, pro který slouží menší telefonní reproduktor. Jinak je ale zvuk hezky čistý, bez výrazného zkreslení a to dokonce i při maximální hlasitosti, která je pro smartphone zcela dostatečná.

Tensor G4 zde udrží chladnou hlavu

Dle očekávání Pixel 9a pohání stejný čipset jako jeho dražší sourozence. Nicméně s „vlajkovým“ výkonem zde určitě nepočítejte – stejně jako u dražších sourozenců. V případě Pixelu 9a to však, troufám si tvrdit, příliš nevadí. Tensor G4 svým výkonem totiž velmi dobře zapadá mezi vyšší-střední třídu a výkonnostně se nachází někde mezi Snapdragonem 7 Gen 3 a 8s Gen 3. Výrazného zlepšení, tedy v porovnání s ostatními Pixely 9, došlo v oblasti chlazení a celkové stability výkonu i při dlouhodobější zátěži – například hraní her. To dokládá i výsledek zátěžového testu v benchmarku 3DMark, který právě simuluje hraní graficky velmi náročného titulu.

Při běžném používání se pak Pixel 9a sice uměl na povrchu zahřát, nikdy však ne až do takové míry, že by byl například v ruce vyloženě nepříjemný a navíc se dokázal naopak velmi rychle zchladit, tudíž na adresu přepracovaného odvodu tepla nemohu napsat křivého slova. Na závěr pak už jen dodám, že telefon nabídne 8 GB RAM a dodává se ve verzích se 128 a 256GB úložištěm. V obou případech se pak jedná o rychlé UFS 3.1 úložiště, což (opět) není v dané třídě standardem – viz. například naše recenze Vivo V50.

Pixel 9a benchmarky

• AnTuTu v10: 1 270 150 bodů
• GeekBench Single-core: 1 798 bodů
• GeekBench Multi-core: 4 606 bodů
• 3DMark Wild Life Extreme: 2 535 bodů

Ústupky v konektivitě?

Tensor G4 v Pixelu 9a však není zcela stejný jako ten v dražších sourozencích, jistý ústupek zde Google přece jen udělal u bezdrátové konektivity. Zůstává zde stejný modem jako u starších Pixelů 7 či loňského Pixelu 8A. To znamená, že zde nemůžete počítat s Wi-Fi 7 konektivitou, ale dostanete třípásmovou Wi-Fi 6e, což je ale na druhou stranu pro danou cenovku zcela adekvátní. Zbylá bezdrátová výbava pak zahrnuje již standardní pojmy jak Bluetooth 5.3 nebo plnou skvadru geolokačních služeb – GPS (L1+L5), Galileo, Glonass, BDS, QZSS a NavIC. S navigací jsem neměl problém, telefon chytal pozici velmi rychle a ani v husté zástavbě jsem nezaznamenal nějakou větší nepřesnost. Kde pak musím Google Pixel 9a pochválit je drátová konektivita, kdy je USB-C konektor spřažen s USB 3.2 řadičem – to se příliš často nevidí ani u citelně dražších smartphonů.

Výdrž nad očekávání

Pixely dlouhodobě nepatří zrovna mezi maratonce ve výdrži na baterii. Často za to díl viny nesla dozajista i nižší kapacita baterie ale mnohdy příliš nepomohl ani Tensor a optimalizace. V případě Pixelu 9a to však již zdaleka neplatí. Oproti sourozencům má sice jen o něco málo větší baterii s kapacitou 5 100 mAh, reálnou výdrž při každodenním používání však z rodinky Pixel 9 / 9 Pro / 9 Pro XL nabídne nejlepší. Při běžném pracovním dni bez hraní her jsem neměl problém přesáhnout hranici 7 hodin aktivního používání na jedno nabití. Jen škoda, že právě ono nabíjení není o něco rychlejší – 23 W po kabelu přece jen v dnešní době není moc.

Z 15 na 100% mi pak nabití telefonu zabralo v průměru 1h 40 minut, zcela vybitý telefon pak ještě o dalších 15 minut víc. Bezdrátové nabíjení je sice pouze 7,5W a postrádá funkci reverzního nabíjení, nicméně v této kategorii i tomu beru zavděk. Samozřejmostí jsou funkce Adaptivního řízení spotřeby a Adaptivního nabíjení, které sledují vaše zvyky a optimalizuje na jejich základě spotřebu či nabíjení přes noc pro prodloužení životnosti baterie.

Software jako hlavní argument?

K Pixelům od Googlu neodmyslitelně patří i vysoká očekávání od systému a jeho podpory. Byť na podporu si majitelé starších Pixelů stěžovat nemohou, je třeba si přiznat, že s odladěností systému to, zejména při uvedení nového modelu na trh, občas bývá u posledních Pixelů problematické. S o to větším potěšením mohu konstatovat, že zde to problém rozhodně není. Pixel 9a se od samého startu prodejů může pyšnit skvěle odladěným systém. Zde bych se nebál použít výraz „vlajkový zážitek“, neboť systém je velmi responzivní, animace působí krásně plynule a na běžné úkony při používání telefonu nečekáte.

Telefon pochopitelně startuje s Androidem 15 spolu s aktuálními bezpečnostními záplatami, délka softwarové podpory pak činí 7 let velkých aktualizací, což je (nejen) v této třídě nepřekonaná hodnota. Nějakou dobu se pak už systém v Pixelech nerovná čistému (AOSP) Androidu který, ruku na srdce, vyhovoval především zkušenějším uživatelům. Současné Pixel UI však rozhodně není úplně typickou nadstavbou výrazně přepisující samotný systém. Spíš se jedná o soubor dodatečných funkcí a designových vylepšení, který v praxi funguje skvěle a je přístupný všem. Ne nadarmo Google své Pixely často staví do roviny přímé konkurence pro iPhone, v uplynulých letech se tyto dvě řady vzájemně přiblížily víc, než si třeba uvědomujete.

Žádné zbytečnosti a několik vychytávek

A byť si Pixely prošly jistou korekcí směřování, beze změny zůstává fakt, že po prvním spuštění nenaleznete v systému prakticky žádný bloatware – tedy pokud za ten nepovažujete i některé aplikace Googlu. Pro nováčky pak může být velmi užitečná aplikace Tipy pro Pixel, která je s vychytávkami jejich nového telefonu seznámí – vedle toho si ale můžete obrázek udělat i na webu. Google Pixel 9a pak nabízí širokou paletu možností, jak jej ovládat gesty. Od běžných pro navigaci systémem až po „speciality“ jako možnost spustit vybranou funkci poklepáním na záda telefonu – ta mi osobně však příliš spolehlivě nefungovala. Mnohem spolehlivější je Režim jedné ruky kdy lze vrchní část obrazovky „přitáhnout“ gestem na spodní liště.

Samozřejmostí jsou pak různé na AI založené funkce – některé více, jiné méně exkluzivní pro Pixely. Například úpravy fotek nabízející například odstranění vybraných objektů, výměnu pozadí či změnu stylu fotografie okusíte na více Android smartphonech, bez omezení a zdarma jsou však pouze u Pixelů. Samozřejmostí je také integrace asistenta Gemini a funkce Circle to search. Nechybí ani pokročilé zabezpečení včetně šifrování – a to jak softwarového, tak i hardwarového prostřednictvím dedikovaného Titan M2 čipu. Bohužel, ne všechny AI funkce jsou u nás (či v našem jazyce) aktuálně dostupné. Třeba živý přepis v diktafonu funguje spolehlivě i s rozpoznáním mluvčího, avšak ne v češtině. Zcela zapovězeny nám jsou pak funkce kdy dokáže AI hlasový asistent prověřit volajícího či za vás třeba počkat na spojení s operátorem infolinky.

U fotoaparátů vládne software

Google Pixel 9a se sice nemůže pochlubit bůhví jak úchvatným fotografickým hardwarem, spoustu práce tu však odvádí software a integrované funkce využívající umělou inteligenci. Google tradičně nezveřejňuje, jaké konkrétní snímače jeho smartphone využívá, dle parametrů to však vypadá, že Pixel 9a sdílí primární fotoaparát s Pixelem 9 Pro Fold. A je to vlastně vcelku logická volba, neboť v případě obou modelů záleží na malé velikosti snímače – v případě 9a pro eliminaci vystouplého modulu fotoaparátu a u Foldu se fotoaparát musel vměstnat do velmi tenkého těla. Ultraširokoúhlý fotoaparát pak dle všeho zůstal zachován z předešlého Pixelu 8A – zachován tak zůstal 120° úhel záběru a bohužel i absence automatického ostření. Identický snímač pak (opět) využívá i selfie fotoaparát.

Hardware fotoaparátu

• Primární fotoaparát – 48 MPx, 1/2.0″, 0,8 µm, f/1.7, PDAF, OIS
• Ultraširokoúhlý fotoaparát – 13 MPx, 1/3.1″, 1,12µm, f/2.2, 120°, FF
• Selfie fotoaparát – 13 MPx, 1/3.1″, 1,12µm, f/2.2, FF

Primární fotoaparát

Malý snímač by mohl vzbuzovat i (ne)malé obavy z kvality snímků z primárního fotoaparátu – to by ale nesměla být řeč o Pixelu od Googlu, který tradičně ždímá z daného hardwaru maximum se softwarovou dopomocí. Nečekejte zde ale stylizované snímky s vlastním charakterem jako u smartphonů Vivo, OnePlus či Xiaomi. Zde se razí klasický, možná trochu staromódní, typicky smartphonový styl. Při focení si zde příliš nevyhrajete s barevným laděním snímku, hloubkou ostrosti či stíny. Zato se můžete spolehnout, že v drtivé většině případů získáte snímek, kterému nechybí ostrost, přesné vyvážení bílé a dostatečný kontrast. Navíc se mi velmi libí, jak přirozeně působí barvy na snímcích – to mě popravdě celkem překvapilo, neboť jsem měl jisté obavy z „dobarvování“ fotografií pomcí AI.

Zrovna tak milé překvapení mi přichystal dvojnásobný digitální zoom, který bych čekal, vzhledem k použitému snímači, mnohem horší než ve skutečnosti je. Stává se z toho poslední dobou malinko klišé, ale ani zde bych se jej nebál připodobnit k dvojnásobnému optickému přiblížení. Excelentní práci softwaru pak dokládá míra šumu, který se na snímcích ani za horších světelných podmínek téměř neprojevuje. V noci pak za přispění automatického nočního režimu dokáže fotoaparát dostat na snímek překvapivé množství světla a také těžit ze skvěle fungujícího vyvážení bílé. Jediné, co bych na tomto místě vytknul je tendence přeostřovat detaily, nijak extrémní, přesto zřetelná. Jinak je ale fotoaparát hotovou definicí spolehlivosti. Sice si s zde nevyhrajete jako u některých konkurentů, zato se ale můžete spolehnout, že stačí spustit fotoaparát, namířit, vyfotit a budete mít slušnou fotku.

Ultraširokoúhlý fotoaparát

Jestli primární fotoaparát nepatří mezi nejpokročilejší kousky hardwaru, o ultraširokoúhlém to platí dvojnásob. Předně je škoda absence automatického ostření. Makro snímky sice obstojně zastane primární fotoaparát, ty z ultraširokoúhlého však obvykle také skýtají ještě větší potenciíl. Navíc, občas by se automatické ostření hodilo i při běžném focení. Detaily na snímcích místy působí uměle přeostřené a korekce efektu rybího oka by také mohla fungovat o něco lépe. Naopak pochválit mohu i zde špičkové vyvážení bílé a celkově barevné ladění odpovídající primárnímu fototaparátu.

Šum se na snímcích objevuje poměrně rychle, obvykle si jej všimnete i na snímcích z nepříliš dobře osvětleného interiéru. O to víc mě překvapilo, že při nočním focení není situace zdaleka až tak tragická. Ano, šum je viditelný a detaily mizí velmi rychle, avšak není to zdaleka tak hrozné jak bych čekal. Google Pixel 9a dokáže i na snímky z ultraširokoúhlého fotoaparátu dostat dostatek světla a v kombinaci s (opět) excelentním vyvážením bílé je výsledek vlastně výrazně lepší, než veškerá očekávání.

Video

Fotoaparát se u Google Pixel 9a vyznačuje konstantními výkony nejen v oblasti pořizování snímků, ale i videa. To může být maximálně ve 4k při 60 snímcích za vteřinu a vyznačuje se skvělou plynulostí, dobře fungující stabilizací a v neposlední řadě rychlým ostřením. O kus horší je to v noci, kdy již malý snímač nedokáže pobrat dostatek světla a obraz je tak poměrně tmavý a bohatý na šum.

Google Pixel 9a cena a dostupnost

Nový Google Pixel 9A existuje ve dvou paměťových variantách lišících se velikostí úložiště a celkem čtyřech barevných verzích – černé, růžové, světle béžové a testované fialovo-modré. Oficiálně se u nás pak novinka prodává za 13 990 Kč s DPH za 128GB a za 16 490 Kč s DPH za 256GB verzi. Do poloviny července pak ale ještě máte možnost využít výkupního bonusu na vaše staré zařízení (nejen smartphone) a to ve výši až 3 800 Kč. Asi pak netřeba dodávat, že verzi s menším úložištěm bych doporučil maximálně velmi nenáročným uživatelům či těm, kteří se mohou do značné míry spolehnout na cloudové řešení.

Závěr recenze Google Pixel 9a

Ačkoli Google Pixel 9a provází již od prvních uniklých snímků jeho vzhledu jisté kontroverze spojené s jeho designem a zejména pak tlustými rámečky okolo displeje, nic to nemění na faktu, že jde o skvělý smartphone střední třídy. Navíc, musím Google ocenit, že udělal to, po čem nemalá skupina uživatelů dlouho volala. Vytvořil smartphone, u nějž příliš neřešil o něco málo větší tloušťku a namísto toho do něj vměstnal (na poměry Pixelů) větší baterii a prakticky zarovnal modul fotoaparátů s rovinou zad. To pak provází kvalitní zpracování s kovovým rámem a odolností IP68 – byť tedy jen se starším Gorilla Glass 3.

Čím si vás Google Pixel 9a získá, je celkový zážitek z používání, který je skutečně vlajkový. Vše zde funguje skvěle a byť systém ve výchozím stavu nenabízí takové možnosti personifikace jako třeba některé nadstavby výrobců, vlastně mi to ani tolik nevadilo. Navzdory mírným obavám pramenících z nasazení slabšího hardwaru pak mile překvapily i fotoaparáty. Někteří konkurenti již sice v této cenové hladině dokáží nabídnout i teleobjektiv, na druhou stranu obvykle je to vykoupeno kompromisy v jiných oblastech a navíc – přinejmenším dvojnásobný digitální zoom u Pixelu 9a funguje skvěle.

Hodnocení redakce: 90 / 100

Zaujal vás Google Pixel 9a?