Vivo V50 Lite recenze: Chcete zapomenout na nabíjení? Tohle je telefon pro vás

Představte si, že jdete koupit auto. Prodejce vám ukáže vůz s motorem z Fabie, interiérem z Octavie a nádrží z kamionu. Přesně takový pocit ve mně zanechalo Vivo V50 Lite 4G po měsíci testování. Je to fascinující směsice kompromisů a jednoho obřího esa v rukávu, které může rozhodnout celou partii. Pojďme se na tohle podivuhodné stvoření podívat zblízka.

První rande: Když se plastový princ tváří jako hliníkový král

Vivo V50 Lite je jako ten spolužák ze střední, který nosil padělky značkového oblečení, ale tak dobře udělané, že jste to poznali až zblízka. Na první pohled vypadá telefon sakra dobře – elegantní linie, příjemně tenké tělo o tloušťce 7,79 mm a krásné černé provedení, které hází na sluníčku odlesky do fialové.

Jenže pak ho vezmete do ruky a realita vás praští přes prsty. Plastový rámeček se sice tváří jako prémiový hliník, ale na dotek je to prostě… plast. Takový ten, který v zimě nepříjemně studí a v létě se potí společně s vámi. Musím ale pochválit záda, která vypadají luxusně a na první pohled připomínají sklo, přestože jde opět o plast.

Největší přešlap je z mého pohledu modul fotoaparátu. Ten sice vypadá vkusně, ale vystupuje nad tělo jako věž kostela nad vesnicí. Položíte telefon na stůl a při každém ťuknutí do displeje si zatancuje jako opilý strýček na svatbě. V balení sice najdete ochranný kryt, ale ten z relativně elegantního zařízení udělá plastovou cihlu, kterou byste mohli použít při stavbě domu.

Překvapivě pozitivní je odolnost. Certifikace IP65 znamená, že telefon přežije sprchování (ne, nezkoušejte to doma) a vojenský standard MIL-STD-810H zase říká, že by měl přežít pád z rozumné výšky. Můj testovací kus přežil několik nezamýšlených letů z kapsy na koberec, pád z kuchyňské linky na lino a jedno nechtěné setkání s asfaltem. Zatím na něm není jediná patrnější známka používání.

Displej: Když průměr není sprosté slovo

Se svým 6,77palcovým AMOLED panelem si Vivo rozhodně neudělalo ostudu, ale taky nezískalo žádnou cenu za inovaci. Je to prostě dobrý displej, který dělá přesně to, co má.

Full HD+ rozlišení (2392 × 1080 pixelů) je v této třídě naprostý standard. Kvalita je solidní – barvy jsou živé bez toho, aby vypadaly přesaturovaně, černá je opravdu černá (díky AMOLED) a kontrasty fungují. 120Hz obnovovací frekvence dělá scrollování příjemně plynulým… když procesor stíhá. O tom ale později.

Maximální jas činí 1300 nitů po celé ploše, což mohu potvrdit. Oproti iPhonu 16e je displej mnohem svítivější a příjemnější na používání. Jasně, jablečný telefon je (v negativním slova smyslu) anomálie, ale pořád se bavíme o mobilu, jenž je 2x dražší. V androidí konkurenci je ale takový jas už relativně standardem.

Optická čtečka otisků prstů v displeji je kapitola sama pro sebe. Funguje… většinou. Někdy na první pokus, někdy na třetí, občas vůbec. Po měsíci jsem si zvykl držet prst o vteřinu déle a modlit se k bohům biometrie, což většinou zafunguje. Jen zkrátka nereaguje okamžitě.

Výkon: Tohle je největší bolístka

Tady začíná bolet hlava. Snapdragon 685 je procesor z roku 2023 a jeho věk je cítit při každém náročnějším úkonu. Už při svém debutu byl určen do levných telefonů okolo 3 – 5 tisíc a po letech je tento deficit znát ještě citelněji.

Pro běžné používání – WhatsApp, Facebook, Instagram, YouTube – je to v pohodě. 8 GB RAM (plus dalších 8 GB virtuálních, což je marketingový trik starý jako Android sám) zajistí, že aplikace zůstávají v paměti a nemusíte čekat na jejich znovunačtení pokaždé, když se k nim vrátíte.

Jenže zkuste něco náročnějšího. Otevřete Chrome s deseti panely, pusťte si na pozadí Spotify a zkuste rychle přepínat mezi aplikacemi. Telefon začne přemýšlet. Ne že by zamrzl, ale prostě… přemýšlí.

Gaming? Zapomeňte. PUBG Mobile běží na nejnižších detailech a pořád občas škube. Genshin Impact je slideshow. Dokonce i Subway Surfers má občas problémy udržet plynulých 60 fps. Je to telefon pro lidi, jejichž největší herní výzvou je Candy Crush nebo Solitaire.

V benchmarku AnTuTu telefon nasbíral pouze 385 000 bodů. Pro srovnání – konkurenční Poco X7 za podobné peníze dosahuje na 650 – 700 tisíc.

A pak je tu absence 5G, která by se telefonu dala odpustit, pakliže by byla kompenzována vyšším výkonem. V tomto případě je to za mě jednoznačné mínus.

Fotoaparáty

Hlavní 50Mpx snímač Sony IMX882 je sám o sobě velmi schopný. Používá ho například již zmíněné POCO X7, avšak Dimensity 7300 Ultra je schopno z něj dostat mnohem více než stařičký Snapdragon. V dnešní době (hlavně u levnějších telefonů) hraje při focení hlavní roli postprocessing a právě zde telefon zaostává, protože ze senzoru není schopen vymáčknout maximum. Navíc po vyfocení ještě nějakou dobu čekáte, než se fotka zpracuje.

Ve dne, za dobrého světla, fotí telefon ale pořád kvalitně. Barvy jsou přirozené, detaily ostré a HDR zvládá i kontrastní scény.

Portrétní režim s pomocí 2Mpx hloubkového senzoru (což je v podstatě elektronický odpad, ale marketing to chce) funguje… občas. Když má telefon dobrou náladu a objekt dostatečně kontrastuje s pozadím, dokáže udělat pěkný bokeh. Jindy vypadá výsledek jako špatný Photoshop z roku 2005. A ultraširoký objektiv zcela chybí.

32Mpx selfie kamera je příjemné překvapení. Pro Instagram stories, TikToky a videohovory naprosto dostačující.

Jenže pak přijde noc. Bez optické stabilizace musíte mít ruce chirurga, jinak jsou fotky rozmazané a prakticky bez jakéhokoliv detailu. Noční režim sice existuje, ale výsledky připomínají spíš akvarel než fotografii.

Aura Light – takové to kolečko LED světel kolem fotoaparátu – je milý pokus, ale v praxi použitelný jen na focení obličeje ze vzdálenosti maximálně půl metru. Na cokoliv jiného je to téměř k ničemu.

Video? Maximum je Full HD při 30 fps. V roce 2025. Bez stabilizace. Výsledek vypadá, jako byste natáčeli během zemětřesení. Pro rodinná videa to možná stačí (pokud vaše rodina není náročná), ale pro cokoliv víc zapomeňte.

Baterie: Tady Vivo vytáhlo atomovku

Konečně se dostáváme k důvodu, proč byste vůbec měli o tomhle telefonu uvažovat. 6500mAh baterie není jen číslo, je to způsob života.

Během testování jsem několikrát zapomněl telefon nabít přes noc. Normálně by to znamenalo ranní paniku a hledání powerbanky. S V50 Lite? Klídek. Ráno jsem měl pořád 40 % baterie a telefon bez problémů vydržel do večera. Při běžném používání (pár hodin YouTube, scrollování sociálních sítí, občasný hovor, navigace) telefon spolehlivě vydrží dva dny.

Jednou jsem telefon schválně mučil – celý den navigace, streamování přes mobilní data, focení, hraní her (těch méně náročných, které zvládne). Výsledek? Po 14 hodinách intenzivního používání měl telefon pořád 25 % baterie. To je prostě neskutečné.

A pak je tu 90W rychlé nabíjení. Za 27 minut máte polovinu baterie. Za necelou hodinu plnou nádrž. To znamená, že ranní rutina (sprcha, snídaně, převlékání) stačí na to, aby telefon nabral dost energie na celý den.

Je tu ale háček – v balení není nabíječka. A ne každá 90W nabíječka funguje na plný výkon (potřebujete podporu správného protokolu). Originál od Vivo stojí kolem 600 Kč, což k ceně telefonu přidává nezanedbatelnou částku. S běžnou nabíječkou se dostanete na 18-25 W, což pořád není špatné, ale už to není ta raketová rychlost.

Software: Android, který se bojí být zajímavý

Funtouch OS 15 postavený na Androidu 15 je jako vanilková zmrzlina – není špatná, ale taky vás neohromí. Interface je čistý, přehledný a funkční.

Ale taky žádné vychytávky. Žádné AI funkce pro úpravu fotek, žádné chytré rozpoznávání textu, žádné automatické titulky. Je to prostě Android, který funguje, ale nepřináší nic navíc. Jako byste si koupili hamburger a dostali jen maso v housce – jíst se to dá, ale kde je sýr, zelenina, omáčka?

Animace jsou plynulé (když procesor stíhá), ačkoliv jsou hodně omezené oproti dražšímu V50 či modelům X200.

Zvuk a další drobnosti

Stereo reproduktory jsou příjemné překvapení. Na YouTube videa nebo podcast v kuchyni naprosto stačí. Maximální hlasitost je slušná, i když při nejvyšší úrovni začíná zvuk lehce chrčet.

Chybí 3,5mm jack, což v roce 2025 nikoho nepřekvapí. Bluetooth 5.0 je funkční, ale novější verze by byla lepší pro úsporu baterie a kvalitnější přenos.

Haptická odezva tu není. Smiřte se s primitivními vibracemi nebo je prostě vypněte. NFC pro platby funguje spolehlivě, dual SIM potěší cestovale nebo lidi s firemním a soukromým číslem.

Konkurence: David mezi Goliáši

Za podobné nebo jen o trochu vyšší peníze můžete mít Poco X7 s výrazně výkonnějším procesorem Dimensity 7300 a 5G. Samsung Galaxy A17 nabídne lepší software a delší podporu. Motorola G85 má kvalitnější displej a čistější Android. Honor 400 Lite láká na 108Mpx fotoaparát.

Ale žádný z nich nenabízí 6500mAh baterii s 90W nabíjením. A to je ten detail, který může rozhodnout.

Verdikt: Maratonec, ne sprinter

Vivo V50 Lite 4G je telefon, který si vybral svou bitvu a rozhodl se v ní zvítězit za každou cenu. Tou bitvou je výdrž. Všechno ostatní bylo obětováno na oltář baterie – výkon, 5G, kvalitní materiály, stabilizace fotoaparátu.

Je to správné rozhodnutí? Pro některé ano. Pokud jste student, který potřebuje telefon vydržet dlouhé dny na univerzitě. Pokud jste rodič malých dětí a nabíječka je nedostupný luxus. Pokud hodně cestujete a nechcete řešit powerbanky. Pokud prostě chcete telefon, který nabijete obden.

Pro všechny ostatní – hráče, fotografy, technologické nadšence – existují lepší volby. Vivo V50 Lite není špatný telefon. Je to jen velmi specifický telefon pro velmi specifickou skupinu lidí. Pokud do ní patříte, za 5 290 Kč těžko najdete lepší nabídku. Pokud ne, jděte o dům dál.

Hodnocení redakce: 72 %

Jak se vám zamlouvá Vivo V50 Lite?

Za poskytnutí telefonu děkujeme českému zastoupení společnosti vivo.