Huawei Ascend D2 – čínský obr přichází [recenze]
Jan Dolejš
Na samém začátku letošního roku jsme byli svědky představení nových bitevních křižníků na poli mobilních telefonů. Kromě modelů od Samsungu, HTC a Sony tu máme ještě jeden přístroj, který se svou výbavou může řadit mezi nejlepší mobilní telefony na světě. Přivítejte v našem testu Huawei Ascend D2.
Pětipalcový Full HD displej, čtyřjádrový procesor, 13MPx fotoaparát a obrovská 3000mAh baterie. Tím vším se může testovaný přístroj pyšnit. Papírové parametry však nejsou všechno a my si dnes v testu ukážeme, jak Ascend D2 obstál v našem testu.
Obsah recenze
- Obsah balení
- Vzhled a dílenské zpracování
- Hardware a displej
- Testy výkonu (benchmarky)
- Herní výkon
- Připojení k počítači
- Konektivita
- GPS
- Baterie a výdrž telefonu
- Uživatelské prostředí
- Softwarová výbava
- Klávesnice
- Kontakty a telefonování
- Multimédia
- Fotoaparát a natáčení videa
- Resumé
Obsah balení
Čínská vlajková loď doplula do naší redakce v malé krabičce, která kopíruje velikost samotného telefonu, naskládali bychom do ní však nejspíše 4 přístroje.
Krabička je tradičně malá. A to máme jeden z největších přístrojů na trhuKromě samotné „dédvojky“ se do papírového vězení vešla ještě nabíječka, USB kabel, sluchátka, sponka na otevření dvířek SIM karty, nějaké papírové materiály a OTG kablík. Ano, poslední věc ve výčtu je trochu nestandardní, nás to však velmi potěšilo – redukci pro připojení pevného disku či Flash paměti totiž žádný z velkých výrobců ke svým telefonům nenabízí.
Balení obsahuje vše potřebné a ještě bonus – USB OTG kablíkVzhled a dílenské zpracování
Vrhněme se střemhlav na samotný přístroj. Nejvýkonnější Huawei je opravdový macek, za což poděkujme především obřímu 5” displeji, který zabírá největší část přední strany. Prostor nad a pod displejem je zhruba stejně velký a musíme poznamenat, že se zde zrovna místem nešetřilo.
Zatímco nad displejem nalezneme tradičně reproduktor, LED diodu, senzory a objektiv přední kamery, na spodní straně nic. Žádná tlačítka. To nás trochu překvapilo, protože takto velká brada je zbytečně nevyužita.
Zadní strana přístroje se nám nelíbí. Celá záda jsou z nevkusného lesklého plastu, který nezdobí vůbec nic, a je do něj nenápadně vsazen objektiv zadního fotoaparátu, LED blesk a zdířka sekundárního mikrofonu. Jeden náš kolega při prvním pohledu zvolal: “To vypadá jak lednička.” A od pravdy není daleko.
Boky přístroje se naproti tomu povedly. Celý přístroj je obalen kovovým rámečkem, což dává přístroji o poznání luxusnější nádech.
Tlačítka ovládání hlasitosti a napájení jsou umístěna na pravém boku, jsou pěkně zpracována a prstem je rozhodně neminete. Navíc jsou v pozici, kam palcem dosáhne téměř každý.
Pokud jste si říkali, kde se vlastně nachází reproduktor, když není na přední ani na zadní straně, odpovíme vám až nyní. Nachází se na spodní straně přístroje spolu se zdířkou pro sluchátka a dvojicí zdířek mikrofonů. Toto umístění je netradiční a zároveň velmi nepraktické. Stačí totiž přístroj uchopit naležato pro sledování filmů či hraní her a najednou přikryjete reproduktor svou rukou. A můžeme vás ubezpečit, že rázem neslyšíte takřka nic. Škoda.
MicroUSB konektor se nachází na horní straně, stejně jako šuplík pro kartu MicroSIM. Ten otevřeme zasunutím špičatého předmětu do díry vedle něj, čímž se šuplík uvolní. Huawei dodává tuto sponku přímo v balení.
Na závěr Huawei pochválíme – zpracování se nám líbilo a unibody konstrukce dokazuje, že je to nejspíše jediný lék na vrzání. Kromě lesklých zad, která jsou opravdu ošklivá, je přístroj zpracován dobře a elegantně.
Nepotěší ovšem váha telefonu – 170 gramů je hodně. Telefon z rukou ovšem neklouže, což nás mile překvapilo.
Konstrukce přístroje v bodech
- rozměry: 140 x 71 x 9,4 mm
- hmotnost: 170 gramů
- zpracování je na velmi dobré úrovni – nikde nic nevrže
- kovové lemování působí velmi dobře
- spodní brada bez tlačítek ztrácí trochu smysl
- záda telefonu působí lacině a ani po estetické stránce nás nenadchla
- tlačítka se dobře mačkají
- na bílém lesklém plastu nejsou příliš vidět otisky prstů
- telefon z ruky přehnaně neklouže
- LED dioda bliká výrazně a všimnete si jí
- konstrukce je voděodolná, neobsahuje ovšem krytky na zdířky
Tiskový snímek
Hardware a displej
Procesor parník za konkurencí
I když se Huawei chlubí v propagačních materiálech svým čtyřjádrovým výkonným procesorem, není čtyřjádro jako čtyřjádro, že? A zde to platí dvojnásob. Zatímco HTC či Samsung vsadili na skvělé řešení od Qualcommu v podobě Snapdragonu 600, Huawei používá svůj čip K3V2. Ten je bohužel založen již na starší generaci jader Cortex-A9 a je to znát. Výkon přístroje nestačí ani na starší generaci Tegry od Nvidie, na nové Snapdragony a Tegru 4 už tedy vůbec ne. Více si ukážeme v testech výkonu. Na druhou stranu nás velmi potěšila 2GB paměť RAM, která dovolí spuštění mnoha náročných aplikací najednou.
Trhák na obzoru! Xiaomi ukazuje výkonnou novinku s krásným designem, vyjde i v Evropě?
Adam Kurfürst
Huawei příliš nepotěší ani uživatele, kteří potřebují ve svém přístroji spoustu volného místa. Náš testovaný model disponoval 16GB pamětí, ze které bylo přístupno necelých 12 GB pro naše data. Slot pro paměťovou kartu chybí. Zde je tak otázka, zda to uživateli bude stačit. My osobně se přikláníme spíše ke 32GB variantě, která již nabídne znatelně více prostoru. Nejnáročnější uživatelé mají ovšem smůlu.
Baterie se chlubí kapacitou 3 000 mAh. A to je hodně. Jsme tedy zvědaví, jak se to podepíše na výdrži přístroje.
Konektivitu má přístroj velmi dobrou, z rychlých sítí chybí jen LTE. Trochu nás ovšem překvapilo a zároveň mrzí, že přístroj nemá NFC. Wi-Fi, Bluetooth, GPS a podpora rychlých sítí je samozřejmost.
Velkou otázkou je pro nás fotoaparát. Snímač disponuje rozlišením 13 MPx a chce se tedy vyrovnat těm nejlepším fotomobilům. Z minulosti víme, že se Huaweii v této oblasti příliš nedařilo a je tedy šance udeřit. K tomu se ovšem dostaneme v samostatné kapitole.
Hardware v bodech
- displej: 5″ IPS LCD s rozlišením 1920 x 1080 pixelů
- procesor: čtyřjádrový Huawei K3V2 (Cortex-A9), frekvence 1,5 GHz
- paměť: 2GB RAM, 16GB vnitřní
- fotoaparát: zadní 13 MPx, přední 1,3 MPx
- rozměry: 140 × 71 × 9,4 milimetrů
- hmotnost: 170 gramů
- GPS: ano, včetně A-GPS
- Wi-Fi: Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Wi-Fi Direct, DLNA, Wi-Fi Hotspot
- Bluetooth: 4.0
- NFC: ne
- Konektory: 3,5 mm stereo audio jack, microUSB
- Senzory: zrychlení, okolního světla, přiblížení, kompas, gyroskop
- Baterie: 3 000 mAh, Li-Ion
- Speciální vlastnosti: voděodolný, USB OTG
[aps_product_sz image=“https://www.svetandroida.cz/wp-content/plugins/sz-catalog-extend/catalog-default.png“ title=“Katalog Android zařízení“ subtitle=“Specifikace, recenze, galerie, video, hodnocení, porovnávání…“ desc=“Pro více informací navštivte náš katalog zařízení.“ button=“Zobrazit katalog“]
Displej – příjemné překvapení
Od displeje jsme kromě vysokého rozlišení příliš nečekali. Trochu jsme ale přístroji křivdili. 5″ IPS displej s Full HD rozlišením a jemností 441 PPI nás nakonec příjemně překvapil. Barevné podání bylo velmi dobré, stejně tak čitelnost na slunci. Porovnat jsme jej mohli například se skvělým SuperLCD2 v HTC One X+. Kvalita podání sice na tchajwanského protivníka nestačila, velmi se mu však přibližovala a kvalita displeje je tak rozhodně nadprůměrná.
V reálném používání se nám ani nezdálo, že by na tom byly špatně pozorovací úhly. Testovací nástroje však odhalily, že zde je to trochu horší než u konkurence. Stále však platí, že při běžném užívání to uživatele příliš trápit nemusí.
Displej dokáže zaznamenat tradičně až 10 prstů.
Při standardním nastavení se nám zdálo, že nás displej svým jasem trochu šidí – zejména ve tmě bychom si přáli jasu trochu více. Naštěstí umožňuje D2 doladit také automatickou volbu jasu a po manuálním nastavení již automatika fungovala skvěle.
Test výkonu (benchmarky)
Ascend D2 jsme potrápili v několika nástrojích pro testování výkonu. Vždy jsme udělali několik výsledků a ty poté zprůměrovali. Výsledné hodnoty berte pouze jako orientační – v reálu nemusí příliš vypovídat.
Linpack Single
- Samsung Galaxy S4 – 309,4 MFLOPS
- HTC One – 275 4,6 MFLOPS
- Sony Xperia Z – 223,84 MFLOPS
- Samsung Galaxy Note II – 64,57 MFLOPS
- Samsung Galaxy S III – 55,69 MFLOPS
- Nexus 4 – 54,68 MFLOPS
- Huawei Honor – 54,67 MFLOPS
- Samsung Galaxy W – 51,95 MFLOPS
- HTC One X – 51,63 MFLOPS
- Samsung Galaxy S II – 51,72 MFLOPS
- Asus Eee Pad Transformer Prime – 47,90 MFLOPS
- Huawei Ascend D2 – 45,78 MFLOPS
- HTC EVO 3D – 44,76 MFLOPS
- Huawei Vision – 41,30 MFLOPS
- Samsung Galaxy Beam – 40,55 MFLOPS
- LG Optimus 2X – 36,44 MFLOPS
Linpack Multi
- Samsung Galaxy S4 – 647,8 MFLOPS
- HTC One – 614,2 MFLOPS
- Sony Xperia Z – 562,45 MFLOPS
- Samsung Galaxy Note II – 187,48 MFLOPS
- Nexus 4 – 170,79 MFLOPS
- Huawei Ascend D2 – 150 MFLOPS
- HTC One X – 127,1 MFLOPS
- Samsung Galaxy S III – 120,64 MFLOPS
- Samsung Galaxy S II – 85,56 MFLOPS
- Asus Eee Pad Transformer Prime – 79,07 MFLOPS
- Samsung Galaxy Beam – 63,33 MFLOPS
- Huawei Honor – 48,08 MFLOPS
- Samsung Galaxy W – 45,55 MFLOPS
- Huawei Vision – 35,32 MFLOPS
SmartBench 2012 Productivity index
- Samsung Galaxy S4 – 7206
- HTC One – 6498,75
- Sony Xperia Z – 5014
- Samsung Galaxy Note II – 4870
- Huawei Ascend D2- 4608
- Samsung Galaxy S III – 3984
- Nexus 4 – 3247
- Samsung Galaxy Beam – 2255
- Huawei Honor – 1029
SmartBench 2012 Games index
- Nexus 4 – 3267
- HTC One – 2844,13
- Samsung Galaxy S4 – 2436
- Sony Xperia Z – 2402
- Samsung Galaxy Beam – 2159
- Hauwei Ascend D2 – 1952
- Samsung Galaxy Note II – 1650
- Samsung Galaxy S III – 1610
- Huawei Honor – 2142
Quadrant Standard Edition
- HTC One – 12524
- Samsung Galaxy S4 – 12493
- Sony Xperia Z – 8064
- Samsung Galaxy Note II – 6039
- Samsung Galaxy S III – 5313
- Huawei Ascend D2 – 5135
- Nexus 4 – 4796
- HTC One X – 4692
- Samsung Galaxy S II – 3326
- Samsung Galaxy Beam – 2832
- Huawei Honor – 2021
- Huawei Vision – 1874
- Samsung Galaxy W – 1473
- Emgeton Meizu M9 – 1368
AnTuTu Benchmark v 3.3
- Samsung Galaxy S4 – 23798
- HTC One – 22499
- Nexus 4 – 16 058
- Samsung Galaxy Note II – 13 601
- Sony Xperia Z – 11 801
- Hauwei Ascend D2 – 10 650
3D Mark Ice Storm
- Xiaomi MI-2s – 11234
- Samsung Galaxy S4 – 10810
- Sharp Aquos Phone Zeta – 10803
- HTC One – 10403
- LG Nexus 4 – 10177
- Sony Xperia Z – 9141
- Huawei Ascend D2 – 3573
3D Mark Ice Storm EXTREME
- Samsung Galaxy S4 – 6612
- Sharp Aquos Phone Zeta – 6402
- Xiaomi MI-2s – 6359
- HTC One – 6298
- LG Nexus 4 – 5897
- Sony Xperia Z – 5644
- Huawei Ascend D2 – 2106
Herní výkon
Test, kterého jsme se báli nejvíce. A oprávněně. I když si čtyřjádrové řešení od Huaweie poradí s během systému výborně, v náročných hrách už to tak neplatí. Podepsalo se na tom také obrovské rozlišení displeje, které v kombinaci s postarším čipem K3V2 na některé náročné hry prostě nestačí.
Jozef CmarModern Combat 4
Akční FPS střílečka s velmi dobrou grafikou dala K3V2 zabrat, žádné problémy jsme však nezaznamenali.
Real Racing 3
Trochu jsme tento výsledek čekali. RR 3 neběží plynule ani na Tegře 3, a tak bylo celkem jasné, že si s tím K3V2 neporadí. Problémy dělaly také některé textury (viz obrázek).
Need for Speed: Most Wanted
Velmi oblíbená závodní hra, kterou znají také hráči počítačových her. I zde jsme narazili na malý výkon testovaného přístroje a hra byla téměř nehratelná. Bohužel.
N.O.V.A. 3
Další akční titul přináší také skvělou grafickou podívanou, na K3V2 to bylo ale trochu moc. Hra kolísala na hranici hratelnosti a moc dobrý pocit jsme z hraní neměli. Do úplné plynulosti stále něco schází.
Přístroj se během hraní zahříval, teplota popálení však nehrozila.
Připojení k počítači
Systém Android již delší dobu nepoužívá oblíbený USB Mass Storage, ale nový protokol MTP (Media Transfer Protocol). Výhodou MTP je fakt, že je přístroj v době připojení schopen stále pracovat s daty ve vnitřní paměti. Nevýhodou, že ne všechen software v PC je na tento protokol připraven – problémy mohou dělat správci souborů nebo také jiný systém.
Na výběr máme ještě mezi režimy PTP a HiSuite. Zatímco první připojí přístroj jako fotoaparát (což nám ovšem moc nefungovalo), druhý režim nabídne mimo jiné také instalaci softwaru od Huawei (skrze virtuální mechaniku) a umožní tak lepší správu zařízení přes PC.
Rychlost přenosu
Pro testování rychlosti jsme jednoduše přenesli soubor o velikosti 1,92 GB (2 069 924 668 bajtů) a změřili, za jak dlouho se do zařízení přenese. Stopky se zastavily na hodnotě 2 minuty a 13 sekund, což znamená rychlost přibližně 14,85 MB/s.
Poté jsme stejný soubor nahráli opět do PC. To se povedlo za minutu a 21 sekund, tedy rychlostí cca 24,4 MB/s.
Konektivita
Datové sítě
Testovaný přístroj si poradí se sítěmi HSDPA a HSUPA až do rychlosti 42 Mb/s, takže si nemusíme dělat starosti, že by právě přístroj byl v našich končinách brzdou. Při našem testování jsme na žádný problém nenarazili, internet skrze mobilní síť pracoval správně a v Praze, kde je velmi dobré pokrytí HSDPA, bylo surfování velmi rychlé. Na místech bez pokrytí touto sítí se přístroj automaticky přepnul na EDGE a internet zde opět fungoval, i když velmi pomalu.
Wi-Fi
Bez Wi-Fi bychom si už mobilní přístroj ani neuměli představit. Dnešní mobilní telefony s touto technologií již však nemají problém a ani my na žádný problém nenarazili. Přístroj navíc podporuje také DLNA pro sdílení multimédií s dalšími přístroji. Nechybí ani funkce Wi-Fi Hotspot, díky které sdílíte mobilní internet přes Wi-Fi pro vaše okolí. Navíc lze tuto funkci snadno zapnout přímo z notifikační lišty.
Bluetooth
Modrý zub jsme otestovali při výměně souborů s jiným zařízením a také ve spolupráci s Bluetooth handsfree v autě. Ani s jedním si Ascend D2 příliš hlavu nelámal a přesvědčil nás, že s těmito prkotinami problémy nemá.
USB OTG
A nyní malá třešnička na dortu, kterou konkurence povětšinou nenabízí. Huawei Ascend D2 se již z výroby pyšní podporou funkce USB OTG a co víc – příslušný kablík navíc dodává v balení. Díky této funkci můžete k mobilnímu telefonu připojit svůj USB Flash disk nebo třeba myš. Ano, pokud někomu nevyhovuje dotykové ovládání telefonu, může s sebou nosit myš. :)
Připojení Flash Disku fungovalo správně a ihned se nahlásilo jako vnější paměť zařízení. Od uživatele se žádný krok navíc nežádá – stačí připojit a užívat si.
GPS
Globální poziční systém dnes podporuje drtivá většina lepších mobilních telefonů a Ascend D2 tak nemohl být ošizen. Fix polohy byl poměrně rychlý, napoprvé to trvalo kolem 30 sekund, později jsme byli lokalizováni již za pár vteřin. Přesnost jsme měřili pomocí programu Sports Tracker, který zaznamenává po určitém čase GPS souřadnice a na konci nám sestaví trasu.
Přesnost je poměrně dobrá a setkáváme se s odchylkami maximálně pár metrů. Autonavigace tak nečiní tomuto přístroji žádný problém. Ten by možná mohl nastat až při použití přístroje ke geocachingu. Podobná odchylka ale není u mobilních telefonů neobvyklý jev.
Baterie a výdrž telefonu
Obrovská baterie s kapacitou 3 000 mAh skutečně láká. Velkým strašákem je ovšem obří 5″ displej a postarší čip K3V2, který je založen na již starší architektuře Cortex-A9 a navíc jej Huawei vyrábí sám – na specializované firmy jako Qualcomm či Nvidia to prostě nestačí. A bohužel se toto i projevilo. Pokud jsme dali přístroji zabrat, jeho výdrž byla nižší než v případě letošních TOP modelů (HTC One či Samsung Galaxy S4).
Nejprve jsme přístroj vyzkoušeli při přehrávání videa. Zvolili jsme Full HD video, neboť tak velkým rozlišením se displej pyšní. Nastavili jsme jas na 50 %, zapojili zvuk do sluchátek a nechali přístroj přehrávat a přehrávat. Stopky se zastavily na hodnotě 6 hodin.
Uživatelé budou tento přístroj zcela jistě používat pro surfování internetu, a tak jsme přistoupili i k tomuto testu. Stránky byly automaticky načítány po 15 sekundách, připojeni jsme byli k Wi-Fi síti. Přístroj zahlásil nutnost přísunu energie po 4,5 hodině.
A konečně také herní test – zde se ukázala největší slabina přístroje. K3V2 v kombinaci s 5″ displejem spotřebuje obrovské množství energie. Jas byl nastaven na polovinu, hudba do sluchátek a spuštěna hra Modern Combat 4. Výsledek není dobrý – 2 hodiny a 38 minut.
Velká baterie se ovšem zužitkuje v případě, že přístroj tolik netrápíme a používáme jej na telefonování, SMS či občasné brouzdání. Poté není problém vydržet celý den při intenzivnějším používání či více dní, pokud budeme přístroj šetřit. Přístroj nám po spoustě minut volání, mnoha SMS, několika hodinami poslechu hudby a brouzdání vydržel přibližně 36 hodin. A to je velmi slušná hodnota.
Přístroj dokáže vydržet spoustu hodin, pokud na něm nehrajeme.Vyzkoušeli jsme ještě syntetický test AnTuTu – ten potvrdil, že pokud přístroj zatížíme, nevede si dobře.
- Samsung GT-i5800 – 758 bodů
- Vodafone 845 – 647 bodů
- Samsung Galaxy Note II – 637 bodů
- HTC One – 607 bodů
- Samsung Galaxy S III – 569 bodů
- Emgeton Meizu M9 – 566 bodů
- LG Optimus One – 527 bodů
- Huawei Vision – 501 bodů
- Sony Xperia Z – 501 bodů
- Asus Eee Pad Transformer Prime (jen displej) – 462 bodů
- Huawei Ascend D2 – 457 bodů
- Samsung Galaxy W – 442 bodů
- Huawei Honor – 402 bodů
- Emgeton Consul – 280 bodů
- Samsung Galaxy S II – 265 bodů
- Nexus 4 – 189 bodů
Alespoň částečnou záplatou je rychlost nabíjení. Huawei přidal do balení baterii s výstupním proudem 2 A a přístroj se nabije zhruba za 1,5 hodiny. To je výborné.
Uživatelské prostředí
Rychlost a stabilita prostředí
Ačkoliv není čipové řešení od Huaweie jedno z nejrychlejších, na plynulosti prostředí se to výrazně nepodepsalo. My jsme byli s reakcemi spokojení – přístroj reagoval svižně, přesun mezi plochami je plynulý a aplikace se spouštějí skutečně rychle. Nic jiného jsme ovšem od čtyřjádrového procesoru a spousty RAM ani nečekali. S velikostí RAM tedy souvisí pouze to, že můžeme mít spuštěno spoustu aplikací zároveň a žádné se samovolně neukončují.
Dokonalé to však rozhodně není. Občas se nám stalo, že nějaká aplikace záhadně spadla, bohužel někdy i ty systémové (například GTalk). Stejně tak se někdy přístroj trochu zadýchal a my vlastně ani nevěděli proč.
Softwarová tlačítka komplikují život
Než se pustíme do popisu samotného systému, pojďme si ještě ujasnit, jak se vlastně D2 ovládá. Ačkoliv je spodní brada dostatečně široká pro trojici či rovnou čtveřici tlačítek, mačkali jsme marně. Místo senzorových kláves se ovládací prvky přesunuly na samotný okraj displeje. To ovšem znamená, že se zbytečně okrádáme o část displeje.
Huawei se snaží tento nešvar částečně odstranit tím, že lze softwarová tlačítka skrýt. A jak je vrátíme zpět na displej? Tahem prstu od brady vzhůru. Bohužel se nám stávalo, že jsme si tlačítka skrývali omylem nebo po skrytí zase ve hrách omylem zobrazili zpět. V tomto případě jsme tedy názoru, že senzorová tlačítka pod displejem jsou lepší volbou.
Huawei Emotion UI – upravený Android po Čínsku
Po vzoru Samsungu či HTC se i Huawei snaží zaujmout zákazníky vylepšeným prostředím systému Android. Změn je poměrně hodně, nejsou ale zase tak přehnané a žádný uživatel se v tomto prostředí rozhodně neztratí. Změn se dočkalo takřka vše zásadní – domácí obrazovka a menu aplikací, zamykací obrazovka, notifikační lišta a novým kabátkem se pyšní většina systémových aplikací. A nutno podotknout, že se spousta vylepšení uživateli hodí. To vše je součástí Androidu 4.1 – nejnovější verze se tento přístroj dosud nedočkal, což jsme ani nečekali. Představen byl totiž již v lednu a aktualizace zatím nedorazila.
Launcher alá iPhone
Systém domácích obrazovek se více než systémem Android inspiroval konkurenčním prostředím společnosti Apple. Prostředí se zde nedělí na dvě části – domácí obrazovka a menu aplikací – ale vše důležité se děje na více plochách domácí obrazovky. Na několika plochách se nám tak řadí zástupci všech aplikací, které v přístroji máme. Stále ovšem zůstává možnost přidání Widgetů, libovolného uspořádání prvků na ploše či vytváření složek. Ploch můžeme přidat až 9. Nám se tento koncept příliš nezamlouvá, ale to jej nečiní špatným. Navíc je Launcher část systému, kterou lze snadno a plnohodnotně nahradit nějakou alternativou z Google Play.
Další drobné změny v prostředí
Softwarová výbava
Některé změny v systému nás zaujaly, a tak jsme se rozhodli je alespoň trochu přiblížit.
Profily
Na starších telefonech jsme byli zvyklí používat hlasové profily, které jedním kliknutím měnily nastavení vyzvánění a vibrací. Tato vymoženost v čistém Androidu chybí a většina uživatelů se již odvykla něco podobného používat nebo sáhla po alternativním řešení na Google Play. Huawei ovšem přišel s vlastním řešením.
Profily můžeme libovolně měnit a přidávat, dovolí nám nastavit hlasitost zdrojů zvuku, jas displeje, dobu zhasnutí displeje, vibrace, datové přenosy, Wi-Fi, Bluetooth, automatickou synchronizaci či GPS. Profily můžeme zvolit přímo z notifikační lišty. Šikovné a rychlé.
Správa napájení
Huawei se již u předešlých přístrojů chlubil vylepšenou správou napájení, která dokáže vyždímat z baterie ještě delší výdrž. Nám se toto v testech příliš nepotvrdilo a ani teď nemáme pocit, že by byl Huawei výrazně před konkurencí.
Zabudovaný správce napájení dokáže přístroj uvést do třech různých režimů.
Tato část systému nám dokonce umožní kontrolovat, které aplikace se spouští po startu systému, či ukončit bleskově aplikace, které příliš spotřebovávají energii. Volitelně též můžeme nastavit, které aplikace budou ukončeny při zamknutí přístroje. A to se vcelku hodí.
Další aplikace
Klávesnice
Předinstalovaná klávesnice nás příliš nenadchla. Zpočátku jsme byli mile překvapeni příjemným rozvržením a dalšími znaky skrývajícími se pod klávesami, pak přišlo zklamání. Po volbě českého jazyka se pod klávesami objevují pouze znaky s diakritikou, vše ostatní zmizelo. A co je nejhorší – nefunguje ani predikce českých slov. Klávesnice tedy pěkně vypadá, má poměrně dobré rozložení, ale absence českého slovníku a predikce toto řešení tvrdě sráží. Pro efektivnější psaní jsme tak sáhli po alternativním řešení.
Kontakty a telefonování
Začněme Dialerem, tedy obrazovkou pro zadávání telefonního čísla a soupisem hovorů. Zde autoři nic nového nevymýšleli.
Podporováno je též T9 vytáčení, které dokáže kontakt vyhledat také podle znaků uprostřed slova. S diakritikou si však neporadí. A oč jde, ptáte se? Pokud na displeji namačkám čísla např. 5682, přístroj mi nabídne kontakt Adam Kovalč. Pod zmíněnými číslicemi se totiž nacházejí také písmena, pomocí kterých byl kontakt vyhledán. Velice rychlé.
Pod klávesnici je zobrazen soupis všech hovorů. Nabídkou vpravo můžeme zobrazit zvlášť zmeškané hovory.
Samotný seznam kontaktů se změn oproti čistému Androidu nedočkal.
Telefonování
Přijmutí hovoru probíhá již tradičním způsobem – tahem prstu do stran. Po odmítnutí hovoru můžeme přímo odeslat SMS.
Během hovoru můžeme spustit hlasitý odposlech, ztlumit mikrofon nebo zobrazit číselník.
S tímto přístrojem jsme natelefonovali spoustu minut a na žádný problém jsme nenarazili. Příjem zvuku byl hlasitý a nečinilo nám telefonování potíže ani v pražské džungli. Druhá strana si taktéž nestěžovala.
Multimédia
Přehrávání hudby
Huawei si pro nás připravil aplikaci Hudba, díky které se ladné tóny dostanou do našich uší. Příjemný kabátek a základní možnosti uspokojí většinu posluchačů. Nechybí tedy náhodné přehrávání, opakování, ekvalizér, řazení skladeb, text písniček či třeba přehrávání ze složek.
A jak vlastně D2 hraje? Průměrně. Namlsaní skvělým zvukovým výstupem z HTC One nás nejlepší Ascend ničím nenadchnul, rozhodně ale ani nezklamal. Dokonce se snaží čínský výrobce napodobit HTC a nabízí uživatelům funkci Dolby Digital Plus. Zvuk nám ovšem přišel příliš přebasovaný a na Beats Audio to rozhodně nemá.
Reproduktor hraje poměrně dobře, i když zmiňovaný přístroj HTC One trochu zamíchal měřítkem kvality reproduktorů u mobilních telefonů. Ascend D2 hraje velmi hlasitě, což chválíme. Kvalitu už tolik chválit nemůžeme, na vyšší hlasitosti se již z reproduktoru stává slušné chrastítko, což byl ovšem před příchodem HTC One standard.
Dodávaná sluchátka nám udělala radost na tváři. Nemůžeme tedy říci, že by vaše dosavadní aparatura byla horší, na poměry dodávaných sluchátek hrají však tyto dobře. Nenáročný uživatel nebude mít důvod sluchátka měnit.
Přehrávání videa
Předinstalovaný přehrávač si k našemu překvapení poradil i s HD či Full HD videi (Matroska kontejner, XVID či AVC kodek). Problém mu ovšem činily titulky, a tak jsme stejně nakonec sáhli po alternativním řešení z Google Play (například po MX Playeru). Přehrávání videí bylo plynulé.
Sáhli jsme tedy po našem oblíbeném videu Samsung Demo Oceanic Life, které disponuje Full HD rozlišením a obrovským datovým tokem 40 Mb/s. Video se však přes HW akceleraci nepřehrávalo a logicky se tak trhalo. Ale to jen pro zajímavost, taková videa stejně nemá smysl na mobilním telefonu přehrávat. Tak vysoký datový tok vaše oči neocení.
Fotoaparát a natáčení videa
Společnost Huawei nikdy dříve mezi fotomobily nevybočovala výrazně z řady a my byli zvědaví, jak je na tom nová vlajková loď. Papírově je na tom skvěle – 13Mpx snímač vzadu a 1,3Mpx vpředu. To ale samo o sobě neříká nic o výsledné kvalitě fotografií. My ovšem už nyní můžeme prozradit, že jsme byli mile překvapeni. Nechybí ani možnost natáčení FullHD videa či HDR.
Aplikace
Žádné překvapení na nás zde nečeká. Po pravé straně nalezneme ovládání fotoaparátu, přepínání kamery a fotoaparátu a přístup do galerie. Levá strana patří dalšímu nastavení, efektům či výběru režimu snímání.
Fotografie
Interiér
Špatné světelné podmínky
HDR
Video
http://youtu.be/BlQaqxyT6RQ
Závěr – jak fotí Huawei?
Zde přichází nejspíše největší překvapení naší recenze – Huawei Ascend D2 má na poměry mobilních telefonů opravdu velmi dobrý fotoaparát. Fotografie mají živé barvy, přístroj skvěle fotí také za špatných světelných podmínek a vynikající je také Full HD video. Zde patří čínskému výrobci pochvala.
Fotografie v originálním rozlišení naleznete zde.
Kdy, kde a za kolik?
V době psaní naší recenze je již přístroj v prodeji na českém trhu. Podle serveru Heureka je k dispozici již ve velkém počtu obchodů skladem. Cena 32GB verze se pohybuje mezi 12 695 – 14 763 Kč.
Resumé
Huawei Ascend D2 není lehké zhodnotit. Pokud se podíváme na papírové specifikace, může se s klidným svědomím podívat i mezi TOP modely, jakými jsou HTC One, Samsung Galaxy S4 či Sony Xperia Z. Test ovšem ukázal, že do dokonalosti toho schází více a úplným soupeřem tak není. Na druhou stranu je přístroj o nějaké 2-3 tisíce levnější než konkurence (One či Galaxy S4), což ve výsledku odpovídá výkonu a vlastnostem telefonu. Pokud se tedy rozmýšlíte nad telefonem s cenou okolo 14 000 Kč, je Huawei Ascend D2 žhavým adeptem. Huawei ovšem sám sebe staví trochu do nevýhodné pozice, neboť se spousta zákazníků může rozhodnout nějaký ten tisíc přihodit a pořídit přeci jen lepší Galaxy S4 či HTC One. Uvidíme, zdali se cena ještě sníží – to by rozhodně přístroji pomohlo.
Čím si nás přístroj získal? Překvapeni jsme byli displejem, který kromě skvělé jemnosti nabízí i věrné podání barev a dobrou čitelnost na slunci. Skvělý je také fotoaparát, což jsme po vzoru předchozích modelů od tohoto výrobce neočekávali. Nadstavba Emotion UI je také příjemná, i když bychom nejspíše ihned vyměnili Launcher za jinou alternativu (prostředí domácí obrazovky a menu aplikací). Nezklamalo ovšem ani zpracování přístroje – nikde nic nevrže a lesklé kovové lemování vypadá skutečně dobře. A co víc – přístroj je dokonce voděodolný. V balení jsme nalezli USB OTG kablík, který rozhodně není běžně dodáván u konkurence, a tato funkce pracovala skvěle. A výdrž? Při běžném používání bude mírně nadprůměrná oproti konkurenci. V zátěži se karty obrací.
A druhá strana mince? Rozhodně procesor a grafická část. 2GB RAM paměť si přímo říká o výkonné čipové řešení, které ovšem nepřišlo. Čip Huawei K3V2 nestačil na konkurenci loňský rok a nestačí bohužel ani letos. S novými náročnými hrami bude mít tento přístroj bohužel problémy a to je věc, kterou bychom u vlajkového modelu nečekali. K tomu si ještě přičtěme velikou spotřebu tohoto řešení v zátěži a rázem je 3 000 mAh málo. 16GB variantu rozhodně nedoporučujeme – po několika nainstalovaných hrách se do přístroje nevejde ani HD film. Na českém trhu ale většinou narazíte na 32GB variantu. Slot pro MicroSD kartu bychom však rozhodně ocenili. A poslední věc – NFC. Nemůžeme sice tvrdit, že tuto technologii každý denně používá, své uplatnění si však i dnes najde a vlajkový model by ji neměl postrádat.
Klady
+ Kvalitní zpracování
+ Výborný Full HD displej s dobrým podáním barev, viditelností na slunci a jemností
+ Skvělý fotoaparát
+ 2GB RAM paměť
+ Rychlé odezvy systému
+ Povedené rozhraní Huawei Emotion UI
+ Přední strana chráněna odolným sklem Gorilla Glass
+ Voděodolná konstrukce (IIP67)
+ LED dioda
+ Hlasitý reproduktor
+ Nadprůměrná výdrž při běžném používání
+ Rychlé nabíjení
+ Podpora USB OTG a kabel v balení
+ Uživatelské profily
Zápory
– Výkon čipu K3V2 zaostává za letošní konkurencí a náročnější hry nezvládá
– Nízká výdrž při náročných činnostech
– Vyšší váha
– Chybí NFC
– Nevhodné umístění reproduktoru – člověk jej například při hraní překrývá rukou
– Kvůli softwarovým tlačítkům jsme ošizeni o část displeje (do prostoru pod displejem by se tlačítka hravě vešla)
– Česká klávesnice si neporadí s predikcí slov
– Nemožnost výměny baterie
– Chybí slot pro MicroSD karty
Za zapůjčení k testu děkujeme společnosti Huawei.
Nezapomeňte, že již v sobotu 1. 6. se koná Android RoadShow, kde si budete moci nejlepší telefony osahat na vlastní kůži a ještě vyhrát hodnotné ceny! Neváhejte a registrujte se zdarma.
Lukáš Altman
Jakub Kárník
Komentáře (21)
Přidat komentář