Samsung uvádí tenký, lehký, výkonný, vzhledově povedený, funkcemi nabitý telefon se Super AMOLED displejem jako třešničkou na dortu. A ke všemu jede na Androidu. To je Galaxy S I9000.

Musím přiznat, že na testování Galaxy S jsem se hodně těšil. Nezdržujme proto, a pojďme přímo k recenzi. Úvodem bych ještě rád upozornil, že námi testovaný model Galaxy S je předprodukční verzí telefonu. Je tedy možné, že se od finálního modelu v oficiální české distribuci bude lišit. Odlišnosti budou jednak ve verzi firmwaru a možná i v dostupných aplikacích.

Konstrukce

Jelikož je Galaxy S vyrobený převážně z plastu, je velmi lehký (119 gramů). Tak trochu jsem se po zkušenostech s podobnými telefony obával, že až telefon budeme zase ukládat do krabice a vracet jej zpět, občas někde něco skřípne a vrzne. Největší potenciál jsem v tomto viděl v zadním krytu. Jde totiž o poměrně tenký a ohebný kousek plastu, který ani neklade velký odpor při sundávání ze zadní části telefonu. Kryt ale překvapivě i po deseti dnech testování drží své vysoko nastavené kvality a ani po důkladném promačkání nevrže, na svém místě sedí jako by byl telefon vyrobený z jednoho kusu materiálu.

Pokud máte k dispozici Galaxy S dovezený například ze zahraničí a máte jej delší dobu než my, podělte se s námi prosím v komentářích o dlouhodobých zkušenostech s výdrží plastového krytu.

Telefon se i přes své rozměry (64,2 x 122,4 mm), dané převážně velkým 4 palcovým displejem, drží v ruce skvěle. Může za to hlavně skvělá „tenkost“ telefonu, pouhých 9,9 mm, na níž se podepsal i použitý Super AMOLED displej. Zadní kryt je ale vyrobený z hladkého plastu, což hlavně v parném létě může způsobovat, že vám v ruce bude klouzat a držení nebude až tak jisté.

Velkou část přední strany telefonu tedy tvoří 4 palcový displej, který je schovaný pod krycím sklem. To kryje celou plochu přední části telefonu. Pevné krycí sklo vyvažuje plastový zadní kryt, dodává celému telefonu slušnou tuhost, a co mě překvapilo, dobu testování přežilo bez jakéhokoliv škrábance nebo oděrky. A to jsem telefon nenosil v žádném obalu. Musím ale přiznat, že na to, aby klíče a Galaxy S spolu nepřišly příliš do kontaktu, jsem dával velký pozor.

Pod displejem najdeme tři tlačítka, dvě z nich jsou virtuální („Menu“ a „Zpět“). Uprostřed je pak nikoliv potvrzovací, ale tlačítko pro návrat na hlavní obrazovku. To, že Samsung u prostředního tlačítka použil skutečné hardwarové tlačítko jsem naplno docenil ve chvíli, kdy mi zamrzla aplikace a softwarová klávesa „Zpět“ nefungovala. Stisknutím hardwarového tlačítka jsem se vždy bez problému dostal zpátky na hlavní obrazovku – věřím, že to byl i záměr výrobce, něco jako záchranná brzda.

Dlouhým podržením prostředního tlačítka se pak zobrazí task manager s šesti naposledy spuštěnými aplikacemi. Tlačítko pro rychlé hledání Galaxy S chytře nahradil dlouhým podržením tlačítka „Menu“ (kdekoliv kromě hlavní obrazovky). Vyhledávat můžete mezi kontakty, nainstalovanými aplikacemi, internetovými záložkami, a nebo se můžete hledaný výraz pokusit najít na internetu.

Nad displejem telefonu pak najdeme mřížku reproduktoru a malou VGA kameru pro pořizování autoportrétů a videohovory. Bohužel své místo si vedle reproduktoru, ani jinde na čelní straně telefonu, nenašla informační dioda. Za informacemi o zmeškaných událostech nebo stavu akumulátoru tak budete muset přímo na displej. Pro zapnutí/vypnutí displeje, potažmo celého telefonu, slouží tlačítko umístěné na pravé straně. Jelikož je tlačítko hladké a navíc zkosené ve stejném směru, jakým ubíhá zadní kryt telefonu, s jeho stisknutím (hlavně v současných parných dnech) je lepší pomoci si druhou rukou. Na levé straně leží o poznání delší dvojtlačítko pro regulaci hlasitosti hovoru nebo médií.

Na vrchní stranu telefonu výrobce umístil dva důležité konektory – datový microUSB a hudební 3,5 mm jack konektor. Narozdíl od audio konektoru je datový microUSB schovaný pod posuvnou plastovou roletkou. Elegance tohoto řešení ve mě vzbuzuje jedinou otázku: proč se podobné krytí nestalo už dávno jakýmsi standardem narozdíl od časem vyčnívajících (až odpadajících) plastových a gumových krytek?

Spodní strana telefonu pak nese pouze otvor pro mikrofon a úzkou „mezírku“, díky níž lze prstem snadno oddělit zadní plastový kryt od zbytku telefonu. Na zadní straně telefonu je ještě 5MPx objektiv fotoaparátu. Ve spodní části zadní kryt ještě přechází v drobnou vyvýšeninu. Pod krytem se skrývá slot pro SIM kartu (pro její vytažení je nutné vytáhnout baterii) a microSD kartu (tu lze měnit při zapnutém telefonu). Galaxy S podporuje paměťové karty až do velikosti 32GB.

Super AMOLED

Super AMOLED displej je bez nadsázky tím nejlepším displejem, jaký dneska na telefonu můžete mít (minimálně co se týká Androidu). Výborné jsou pozorovací úhly, vlastně díky tomuto displeji slovní spojení „pozorovací úhel“ úplně ztrácí význam. Displej je nadmíru kontrastní, s výrazným podáním barev a hlavně vysokým jasem. Pro běžné denní použití stačí mít jas nastavený na 40% hodnoty a všechno na něm krásně vidíte, a opět, ze všech úhlů. Ve tmě budete mít naopak pocit, že i zmíněných 40% vás zbytečně moc oslňuje. Intenzita jasu displeje je opravdu vysoká i při nízkých hodnotách.

Čitelnost Galaxy S na slunci je výborná, ale pouze za předpokladu, že máte jas nastavený alespoň na hodnoty v rozmezí 60-100%. Nebo povolenou funkci automatické korekce jasu senzorem (který jas ostatně na slunci vymrští na 100%). Pokud displej necháte např. na 40%, na přímém slunci budete mít s čitelností problém. Na druhou stranu, na slunci taky nesmíte od displeje čekat úplné zázraky, jak by se po přečtení některých recenzí mohlo zdát. Čitelnost je v porovnání s jinými telefony (a jinými typy displejů) opravdu daleko lepší, skleněná plocha ale taky nedokáže oklamat své vlastnosti a fyzikální zákony. Pokud se na přímém slunci na displej díváte pod úhlem, odráží se v něm mimo jiné i osvětlené objekty ve vašem okolí, což čitelnost trochu zhoršuje.

Snímek displeje pod slunečním světlem, ač jsem to měl v plánu, jsem se nakonec rozhodl nepořizovat, jelikož zachycení displeje pod slunečním svitem hodně záleží na technice, kterou záznam pořizujete, a může oproti realitě velmi zkreslovat. Pokud o telefonu vážně uvažujete, a teď mne prosím neukamenujte, tak doporučuji zajít do showroomu Samsungu, například v Praze na Florenci, kde by již měl být dostupný k prohlédnutí.

Na plochu si můžete umístit také widget, který kromě zapínání Wi-Fi, bluetooth a GPS umožňuje rychlé přepínání úrovně jasu ve třech stupních – nízký/střední/vysoký. Dalším senzorem, který reguluje vlastnosti displeje, je proximity senzor.Ten vypíná displej v případě, že jej držíte u ucha a tak alespoň trochu šetří baterii.

Super AMOLED displej vyniká také podáním černé barvy. Toho doceníte v nabídkách menu, nejlépe ještě ve tmě, kde bílý a modrý text září nad uhlově černým pozadím. V tomto ohledu je rozdíl oproti TFT displeji jako srovnávat vybledlé triko v reklamě na prací prostředek… I když displej u většiny telefonů nehraje až tak důležitou roli, podání barev a jasu Super AMOLED displeje mě ani po deseti dnech testování nepřestalo bavit.

Níže ještě přikládám makrosnímek displeje.

Prostředí telefonu a hardware

Galaxy S přichází na trh s Androidem ve verzi 2.1 Eclair, na defaultní uživatelské rozhraní Androidu ale téměř nenarazíte. Samsung v Galaxy S poprvé použil inovovanou verzi prostředí TouchWiz 3.0.  TouchWiz je tedy plnohodnotnou náhradou uživatelského rozhraní Androidu, nikoliv jen doplňkové. Řečeno ve zkratce, TouchWiz nelze nijak vypnout. Osobně mi to nevadilo, zvyknul jsem si na něj docela rychle, pokud by vám ale vyloženě vadilo, můžete si do telefonu dodatečně nainstalovat i alternativní prostředí – například LauncherPro.

U TouchWiz můžete mít až sedm virtuálních ploch. Naopak, pokud raději zastáváte heslo méně je více, přebytečné virtuální plochy můžete odstranit a nechat si třeba jen jednu hlavní. Co mě trochu mrzí je, že nejde manuálně nastavit, která z virtuálních ploch se bude zobrazovat jako hlavní.

Na virtuální plochy můžete umisťovat widgety nebo různé zástupce aplikací a kontaktů („Zkratky“ s „Složky“). Kromě klasických widgetů Samsung připravil i osm vlastních. Widgety založené na internetových službách lze nastavit tak, aby se automaticky aktualizovaly v předem nastavených intervalech. Pokud to ale přeženete, a nastavíte například všem widgetům interval aktualizace na nejnižší hodnotu (po hodině), budete většinou rádi, když vám baterie v telefonu vydrží do večera.

Některé widgety jsou bohužel stavěny na využití služeb, které nejsou na českém trhu příliš známé nebo rozšířené (například Yahoo! Finance). Co mě u widgetů naopak potěšilo byl jejich kompletní překlad do češtiny (kromě agregátorů zpráv AP Mobile).

Přehled Samsung Widgetů

AccuWeather Clock – ručičkové hodiny, v jejichž pozadí jsou zobrazené aktuální informace o počasí pro předem nastavené místo. Klepnutím na hodiny se otevře podrobnější předpověď s výhledem na následující tři dny. Všechny ikonky jsou klikací, ale zavedou vás už přímo na webové stránky accuweather.com. Potěšující je, že i na těchto stránkách jsou informace o počasí dostupné v češtině.

Aktuální kamarádi – seznam vybraných kamarádů, kterými můžete rychle listovat. Z vyskakující nabídky lze klepnutím na jednu ze dvou ikonek vybrat, zda chcete kontaktu zavolat nebo napsat zprávu.

Calendar Clock – opět ručičkové hodiny, které v pozadí zobrazují nadcházející události kalendáře. Celodenní události jsou pak zobrazeny v liště pod hodinami a všechny tyto události lze zobrazit v seznamu stisknutím zelené šipečky. Pomocí znaku „plus“ můžete přidávat nové události do kalendáře.

Daily Briefing – widget zobrazuje agregované informace několika druhů – počasí (AccuWeather.com), finanční trhy a sledování vývoje vámi vybraných akcií (Yahoo! Finance – bohužel česká burza není podporovaná), zprávy (AP Mobile – anglicky) a kalendář. Po rozkliknutí má každý zmíněný typ informace vlastní virtuální panel, mezi kterými přecházíte tažením prstu do stran.

Days – widget, který patří k aplikaci Mini Deník. Mini deník slouží pro vedení jakéhosi obrázkového deníčku za pomocí fotoaparátu, ke každému pořízenému snímku můžete připisovat textové poznámky.

Duální hodiny – jak sám název napovídá, jde o zobrazení hodin dvou geografických míst, které se od sebe liší časovým pásmem.

Feeds and Updates – agregované informace z oblíběných sociálních sítí (Facebook, Twitter nebo MySpace). Můžete si zvolit automatickou aktualizaci údajů (v intervalech 30 min./1h./4h./8h./jednou denně nebo automatickou funkci vypnout a provádět aktualizace vždy manuálně).

Y! Finance Clock – doplňuje předchozí podobné widgety. Opět ručičkové hodiny, v jejichž pozadí se zobrazují informace o vybraných akciích na vybraných burzách (bohužel česká není podporovaná).

Další widgety je možné stáhnout z Android Marketu nebo alternativního Samsung Apps, o kterém bude řeč dále v recenzi.

Na plochu si jako pozadí můžete umístit animované tapety (tzv. Live Wallpapers), kterých v telefonu najdete celkem dvanáct a další si můžete stáhnout z Marketu (například výbornou tapetu pro geeky). Animované tapety jsou graficky velice povedené, co víc, mnoho z nich je i interaktivních. Tapetu zobrazující hladinu vody tak můžete dotekem malými vlnkami rozpohybovat, jako když do vody hodíte kámen. Animované tapety nijak nezpomalují systém (alespoň ne viditelně), ale určitě se částečně projeví na nižší výdrži baterie.

Přecházení mezi plochami je plynulé, jen občas se můžete setkat s malou neplynulostí. U mě šlo většinou o případy, kdy jsem přecházel mezi plochami, na kterých byly umístěny widgety, které svůj obsah stahují přes datové přenosy.

Do menu aplikací se dostanete nikoliv přetažením klasické roletky ze spodu nahoru, ale pomocí pevně umístěné ikonky „Aplikace“ ve spodní řadě ikon hlavní obrazovky. Menu lze zobrazit v rozložení „tabulka“ – ikony jsou uspořádány ve čtvercovém rozložení o velikosti 4×4, nebo jako dlouhý seznam aplikací seřazených pod sebou podle abecedy. Menu lze také upravovat – přesouvat ikony aplikací mezi jednotlivými panely nebo je mazat. Mazat ale nelze všechny, pouze dodatečně doinstalované aplikace. Poznáte je tak, že se v pravém horním rohu zobrazí znak červeného kolečka.

Pátý řádek ikon (tzv. Dock), který se zobrazuje i na všech sedmi virtuálních plochách, tvoří  čtyři ikony – rychlé odkazy na hlavní funkce telefonu – „Telefon“, „Kontakty“, „Zprávy“ a „Aplikace“. Ikony, které se budou zobrazovat v docku, lze nastavit taktéž v režimu úprav. Jediná ikona, se kterou ale nelze pohnout, a která na svém místě zůstává vždy, je ikona „Domů“ (pokud jste na hlavní obrazovce, pak se jmenuje Aplikace). Pro lepší orientaci mezi virtuálními plochami slouží číselný ukazatel, který zobrazuje číslo aktuálně zobrazené plochy a její pozici vzhledem k ostatním virtuálním plochám.

Menu událostí (notifikací) zobrazíte klasicky vytažením nabídky z lišty u vrchního okraje displeje. Nadstavba uživatelského rozhraní TouchWiz do něj přidala čtyři odkazy na často používané funkce – zapnutí/vypnutí Wi-Fi a bluetooth a výběr mezi tichým režimem a režimem s vibracemi. Jednoduché vylepšení, ale při každodenním použití geniální. Menu navíc výrazně usnadňuje práci s Wi-Fi sítěmi – po zapnutí Wi-Fi modulu automaticky vyskočí okno s přehledem dostupných sítí – což znamená, že nemusíte chodit do mnoho položkového menu nastavení, abyste si mohli vybrat síť, ke které se chcete připojit. Platí to ovšem za pouze předpokladu, že se v okolí nenachází síť, ke které již byl telefon alespoň jednou připojen. V opačném případě se automaticky připojí k již známé síti, aniž by vám okno se seznamem dostupných sítí nabídl.

Zmeškané události

Jak jsem zmínil v úvodu, Galaxy S není vybavený informační diodou, která by upozorňovala na zmeškané události. O zmeškaných hovorech nebo nových zprávách se tak dozvíte až po zapnutí displeje a to hned na dvou místech. Jednak klasicky v horní liště s notifikacemi událostí, a také na ploše úvodní obrazovky. Uznejte, že způsob, jakým jsou tyto informace zobrazovány na hlavní obrazovce, je povedený :).

Na XDA-Developers se už také pracuje na řešení – aplikaci, která by absenci informační diody vyřešila tak, že na události telefonu by upozorňovaly blikáním softwarová tlačítka (aneb pěkný workaround).

Hardwarové parametry

• Displej: kapacitní Super AMOLED, 4.0“, WVGA rozlišení (480×800px), 16 mil. barev
• Procesor: 1GHz Samsung S5PC110 (SGX540 GPU + Cortex-A8)
• RAM: 512MB
• Operační systém: Android 2.1 Eclair + TouchWiz 3.0 UI
• Rozměry: 64,2 x 122,4 x 9,9 mm, hmotnost: 119 gramů
• Uživatelská paměť: 8 GB/16 GB, microSDHC
• Data: EDGE/GPRS (850/ 900/1800/1900), 3G (HSUPA 900/1900/2100)
• Konektivita: microUSB, bluetooth 3.0 A2DP, Wi-Fi, GPS (+ A-GPS)
• Fotoaparát 5,0 MPx (fotografie: max. 2592 x 1944 px, video: max. 1280 x 720 px @ 30fps ), AutoFocus, GPS souřadnice, panoramatický režim, detekce úsměvu
• Přehrávání videa: kodeky DivX, XviD, MPEG4, H.263, H.264, WMV, VC-1
• Přehrávání hudby: formáty MP3/AAC/AAC+/eAAC+/OGG/WMA/AMR-NB/AMR-WB/WAV/MID/AC3/IMY/FLAC/XMF
• 7 virtuálních ploch
• podpora multi-touch

Galaxy S pohání 1GHz procesor Samsung s jádrem ARM Cortex A8. K dispozici jsme měli model s 16GB pamětí, která byla rozdělena na interní úložiště o velikosti 1,62GB a interní (virtuální) SD kartu o kapacitě 13,43 GB. Díky takto řešené paměti se v podstatě všechny aplikace instalují přímo na virtuální SD kartu, čímž zbytečně nezaplňují zmíněný dvou gigabajtový prostor interní paměti. RAM paměť telefonu má kapacitu úctyhodných 512MB.

Telefonování + SMS

Ačkoliv má Samsung Galaxy S pouze jeden mikrofon (narozdíl od Nexus One), kvalita hovoru je dobrá, v rušnějším prostředí naprosto dostačuje i hlasitost reproduktoru při hovoru. Rozhraní aplikace pro volání je uspořádáno do čtyř záložek – „Klávesnice“, „Hovory“, „Oblíbené“ a „Seznam kontaktů“ (adresář). Při vytáčení máte možnost zeleným tlačítkem začít klasický telefonní hovor, nebo druhým zeleným tlačítkem v pravém dolním rohu začít videohovor. Váš obraz je pak snímán VGA kamerou umístěnou v pravém horním rohu telefonu.

Aplikace „Kontakty“ nabízí propracovanou správu telefonních, ale i e-mailových kontaktů a dokonce i  kontaktů ze sociálních sítí. Opět ve čtyřech záložkách vidíte nejprve seznam všech kontaktů, uložených v telefonu. Kontakty do telefonu naimportujete z SD nebo SIM karty (lze i exportovat opačným směrem), e-mailových účtů nebo právě zmíněných sociálních sítí (Facebook, Twitter, MySpace). Funguje i automatická synchronizace kontaktů (lze vypnout) mezi telefonem a online účty (Google, Facebook, Twitter, MySpace). Které kontakty (a z jakých účtů) se budou v seznamu zobrazovat máte opět možnost vybrat na stránce „Možnost zobrazení“ a „Získat přátele“. Velmi užitečná je i možnost importu přátel napříč všemi účty, ale pouze takových, u kterých je uvedeno telefonní číslo. Nastavení v Kontaktech je opravdu hodně a chvíli vám potrvá, než se zorientujete v tom, co se kde vůbec dá nastavit.

Při procházení seznamu kontaktů se vpravo zobrazuje vertikální lišta, která vám umožní se rychle pohybovat v seznamu podle počátečního písmene jména.

Aplikace Kontakty nabízí i službu rychlá volba, která je známá zejména z telefonů s vlastní numerickou klávesnicí. Máte tak možnost přednastavit rychlou volbu pro osm oblíbených kontaktů. První místo, tlačítko s číslem jedna, je bohužel stejně jako u klasických telefonů, dnes už tak trochu nesmyslně, pevně obsazeno pro hlasovou schránku operátora. Rychlou volbu pro jednotlivé kontakty ale můžete umístit přímo na hlavní plochu telefonu, čímž tato funkce, navíc skrytá hluboko v menu kontaktů, pro běžné použití tak trochu ztrácí smysl.

Kontakty můžete dále třídit do skupin, využít můžete přednastavené, nebo vytvářet neomezeně skupiny nové. Na záložce Historie vidíte poslední komunikaci se všemi kontakty, nejen však volání (zmeškané/přijaté/odchozí), ale i příchozí a odchozí zprávy. V poslední záložce Aktivity vidíte nejnovější statusy vašich přátel načtených ze sociálních sítí.

Víc už toho aplikace Kontakty naštěstí neumí :).

Zprávy + SWYPE

Rozhraní pro psaní zpráv je docela jednoduché, SMS i MMS zprávy se řadí do konverzace – u každého kontaktu vidíte pod sebou v bublinách zprávy, které jste si mezi sebou zaslali. Mazat můžete buď celé vlákno s konverzací nebo postupně zprávu po zprávě podržením prstu na bublině. Jednotlivé zprávy (bubliny) lze také zamknout, tzn. v případě, že se rozhodnete smazat celé vlákno, zamknuté zprávy ve vláknu mohou zůstat zachovány. Vylepšená je práce se zadáváním příjemce – kromě výběru z klasického seznamu kontaktů můžete vybírat ze seznamu posledně použitých kontaktů nebo zprávu zaslat celé skupině (například všem zaměstnancům menší společnosti).

Nebudu ale chodit kolem horké kaše. Hlavním trumfem zpráv u Galaxy S je revoluční metoda zadávání textu nazvaná SWYPE. Její předností je ulehčení psaní (prstem po klávesnici pouze jezdíte) a tím i zrychlení psaní zpráv. A jak SWYPE funguje? Řekněme, že chcete napsat slovo „ahoj“. V takovém případě nebudete mačkat odpovídající písmena, ale na klávesnici prstem postupně pouze přejedete písmena tohoto slova. Na základě pravděpodobnosti kombinace různých písmen pak SWYPE nabídne nejlépe odpovídající slova. Z toho vyplívá, že Swype nejlépe funguje u delších slov, tedy čím delší slovo, tím menší počet slov vyhovuje kombinaci zadaných znaků a odhad je přesnější. Ale překvapivě  vysoká přesnost je také u krátkých slov. Pokud v úvahu připadá více možných variant, SWYPE vám nabídne tabulku, ze které požadované slovo nebo variantu jedním klepnutím vyberete. Poměr mezi přesností a rychlostí můžete nastavit. Se SWYPE lze ale psát i jako na klasické virtuální klávesnici znak po znaku.

Co je důležité, tak SWYPE pro Galaxy S určený pro český trh (začátek prodeje na přelomu července/srpna 2010) bude podporovat češtinu. S psaním většiny běžných slov problém mít nebudete, přesto jsou slova, která SWYPE nezná. Máte ale možnost jej tato slova doučit (respektive uložit). Swype nezná ani vulgarismy. Pokud zprávu napíšete s diakritikou, zkrátí se délka jedné zprávy na cca 70 znaků a při odeslání se diakritika nijak neořízne. Bohužel u Swype klávesnice bez diakritiky psát nelze.

Alternativou ke klávesnici SWYPE je Samsung klávesnice. Jde o běžnou virtuální klávesnici, která se nijak nevymyká zažitému průměru. Narozdíl od SWYPE však podporuje  multi-touch, najednou tak můžete stisknout dva znaky a oba budou správně zaznamenány podle pořadí, ve kterém byly stisknuty. Pro rychlé pisálky velmi příjemné vylepšení.

Psaní na virtuální klávesnici ať již metodou SWYPE nebo běžným psaním je pohodlné, velikost písmen je dostatečná, čímž se na ni píše velmi podobně, jako na hardwarové. Troufám si to tvrdit, jelikož psaní jsem úspěšně otestoval snad i za těch nejnáročnějších podmínek – při cestě na dálnici D1. Díky velkému kapacitnímu displeji nebudete mít ani s většími prsty problém psát s vysokou přesností a bez přehmatů. Pro psaní při chůzi se mi zdá použitelnější metoda SWYPE, jelikož u ní nejde moc o přesnou pozici prstu ale výslednou kombinaci písmen, přes které vede trajektorie prstu. Nicméně se SWYPE jsem se během testování nesžil natolik, abych toto mohl říct jednoznačně.

Organizování a internet

Galaxy S podporuje datové přenosy druhé generace (GPRS/EDGE) i 3G sítě (HSDPA/HSUPA) až do teoretické přenosové rychlosti 7.2Mb/s. Surfování na internetu přes mobilní 3G sítě ale opravdu rychle vybíjí baterii, viz dále v našem testu. Nechybí ani podpora Wi-Fi ve specifikaci b/g/n a bluetooth v nové verzi 3.0. Android od verze 2.1 navíc konečně umožňuje používat bluetooth i pro přenosy souborů.

Samsung dokonce nabízí vlastní řešení tzv. tetheringu – přímo v nastavení umožňuje vytvořit z Galaxy S bezdrátový přístupový bod, který využívá internetového připojení mobilu a ke kterému se připojíte počítačem s Wi-Fi. Nastavení a aktivace tzv. Mobile AP je vyřešena maximálně jednoduše a zvládnete ji i o půl třetí ráno. Rozhraní mobilního přístupového bodu se skládá z jedné obrazovky, na které stačí zaškrtnout checkbox a následovat zobrazené instrukce. O nic dalšího se starat nemusíte.

Internetový prohlížeč je klasický WebKit Android prohlížeč. Až by se dalo říct, že je dobře, že Samsung nesáhl k vlastnímu řešení. Prohlížeč sám o sobě patří mezi špičku, nemá problémy ani se stránkami plnými javascriptu nebo AJAXu, díky rychlému procesoru vykresluje webové stránky svižně. S čím si ale neporadí jsou Flash videa a animace. Sice jste tak ušetřeni od otravných reklam, ale bohužel také informačních videí, která se objevují na zpravodajských serverech. Flash ale přijde s následující verzí Androidu 2.2 Froyo. V prohlížeči můžete využít také multi-touch, celkově je procházení stránek jednou z nejpříjemnějších věcí, kterou s telefonem budete dělat.

Co mě u prohlížeče trochu zarazilo bylo fungování automatického zarovnání textu na šířku displeje. Standardně se stránka při načítání zobrazí přes celou šířku displeje. Pokud text stránky zvětšíte, nedojde k automatickému zarovnání na šířku displeje v reálném čase, ale text přeteče za okraj obrazovky a pro čtení po řádcích musíte stránkou posouvat horizontálními směry. Opětovného zarovnání textu na šířku displeje dosáhnete nejprve překlopením displeje do horizontální polohy a poté zpět do vertikální (případně opačně). Po několika takto pracně zvětšených a přezarovnaných stránkách se začnete ptát, jestli by to nešlo vyřešit automaticky bez nutnosti překlápět telefon tam a zpět. Ve skutečnosti automatické zarovnání na šířku displeje funguje, ale pouze pokud text zmenšujete. Řešením je tedy nastavit stránce při načtení co největší přiblížení (v nastavení na hodnotu blízko) a zmenšováním si následně upravit velikost písma na požadovanou. Nicméně nevidím důvod, proč by to nemohlo fungovat i naopak.

Galaxy S má připraveny dvě aplikace pro správu e-mailů. První je určena čistě pro ovládání jednoho nebo více Gmail účtů.

Druhá umožňuje spravovat jakýkoliv e-mailový účet přes protokoly POP3 a IMAP. Android verze 2.1 umí pracovat i s Exchange serverem. Rozhraní aplikace pro e-maily obsahuje v horní části záložky – jde o štítky, které se synchronizují s vaší e-mailovou adresou. I tento klient umí pracovat s více účty najednou. Největší výhodou je jednotná složka pro doručenou poštu, do které vám chodí příchozí e-maily ze všech účtů najednou.

Kalendář nabízí čtyři pohledy na nadcházející události, měsíční, týdenní a denní. Velmi užitečné je ale zobrazení nadcházejících událostí v seznamu pod sebou. Kalendáře lze synchronizovat z více Google účtů i různé kalendáře v rámci jednoho účtu (lze ručně vybrat, které kalendáře se budou synchronizovat). Zachovány zůstanou dokonce i barvy kalendářů tak, jak je máte nastavené ve webové verzi. Oboustraná synchronizace je možná pouze u hlavního účtu + kalendářů na hlavní účet navázaných. Kalendáře z ostatních účtů se pak synchronizují pouze jednostranně, tedy do telefonu. Galaxy S umí jednostranně synchronizovat i události z Facebooku.

K organizaci patří také budík. Najdete jej pod názvem Upozornění ve společné aplikaci Hodiny. Budíků můžete vytvořit až deset, nastavit lze konkrétní dny, ve které má být budík aktivní, k dispozici je i opakované buzení, apod. V aplikaci Hodiny jsou i další funkce pro práci s časem – Světové hodiny, Stopky a Časovač.

Mezi aplikacemi najdete také praktického správce souborů a balík kancelářských aplikací ThinkFree Office – umí zobrazit i dokumenty s příponami .docx atd. Dokumenty lze pouze zobrazit, nikoliv upravovat a ukládat.

GPS a navigace

V Androidu jsou v základu přístupné online mapy služby Google Maps, včetně StrietView, vyhledání zájmových míst v okolí nebo hledání trasy. Stále však chybí oficiální podpora Google Maps Navigation,  tedy turn-by-turn navigace, kterou již mohou kromě USA využívat i uživatelé v některých státech Evropy (neoficiálně však  můžeme i u nás). Z Marketu si také můžete stáhnout aplikaci Google Earth.

GPS jsem zkoušel ve městě (v Google mapách GPS detekovalo aktuální polohu asi po 20 vteřinách) a v autě mimo město (telefon byl na palubní desce, aktuální poloha se zobrazila už asi po 10 vteřinách). Pokud máte aktivní připojení k internetu, tvá vyhledání pozice díky A-GPS ještě kratší dobu, cca 5-10 sekund. Do telefonu můžete nahrát i offline navigace, kterých je na trhu už pěkná řádka – například Sygic, NDrive, Navigon nebo iGO.

Focení a HD video

Samsung Galaxy S je vybavený 5MPx fotoaparátem s automatickým ostřením. Maximální rozlišení fotografií je 2560 x 1920 px (ale lze nastavit i nižší rozlišení). Fotit lze ve formátech 16:9 i 4:3. Možnosti nastavení jsou opravdu pohádkové. Pohrát si můžete s nastavením ISO (100/200/400/800), vyvážením bílé, efekty (černobílý, sépie), nebo pro telefon neobvyklé funkce jako rozpoznání mrknutí a stabilizaci obrazu.

Fotit můžete i bez paměťové karty v telefonu. V nastavení lze navíc určit, na jaké úložiště se mají snímky ukládat (do telefonu nebo na paměťovou kartu). Tím ale možnosti fotoaparátu zdaleka nekončí. Na výběr máte z několika režimů fotografování jako autoportrét, úsměv, komiks, ale nejzajímavější je bezesporu režim panoráma. Ten umí vyfotit osm po sobě jdoucích snímků v úhlu 180° a složit je v jeden širokoúhlý. Funguje to tak, že po vyfocení prvního snímku se vám na displeji telefonu objeví zelený rámeček, který označuje oblast navazujícího snímku. Vaším úkolem je pouze telefonem otáčet ve směru umístění zeleného čtverečku a o ostatní se postará telefon sám. Výsledný snímek má rozlišení cca 2800 x 400 px. V panoramatickém režimu můžete zachycovat i pohybující se objekty. Snímky se ukládají do formátu JPG. K fotografiím můžete připojit i GPS souřadnice místa pořízení. Při prohlížení fotek v telefonu ale není možné si prohlížet jejich plnou kvalitu, jsou předem zmenšené, zřejmě z důvodu rychlejšího načítání galerie fotografií. Plnou kvalitu tak vidíte až otevřením v počítači.

Galerie je animovaná a graficky opravdu vydařená – jednotlivá alba jsou zobrazená jako několik na sobě ležících snímků. Automaticky detekuje všechny obrázky, které máte uložené v paměti telefonu nebo na paměťové kartě. Není to zrovna nejlepší řešení, minimálně by uživatel mohl mít možnost toto nastavit ručně. Pokud totiž máte v telefonu nebo na paměťové kartě uloženo hodně (ale opravdu hodně, v řádu tisíců) fotek, je načítání galerie velmi pomalé. Jelikož Galaxy S umí multi-touch, při procházení snímků můžete pro zvětšení/zmenšení jednoduše použít dva prsty. Jednotlivé fotografie i celá alba můžete  telefonu sdílet na oblíbené e-mailem, přes bluetooth nebo poslat na službu Google Picasa. Přímo v telefonu můžete fotografie i lehce upravit (oříznout, otočit).

Kvalita fotek je průměrná, díky širokým možnostem si s kvalitou fotografií můžete vyhrát už v telefonu i přímo při focení. Jelikož Galaxy S nedisponuje bleskem nebo přisvětlovací diodou, za šera a tmy mnoho fotek nepořídíte. Za horších světelných podmínek by vás mohlo svádět nastavovat vyšší ISO (až na hodnotu 800), nicméně bych to nedoporučoval, dojde k velkému zašumění a výsledný efekt za to nestojí. Absence blesku nebo přisvětlovací diody zamrzí dvakrát tolik, pokud si uvědomíme, že lehce upravená verze Galaxy S, kterou bude prodávat operátor Verizon v USA, blesk mít bude.

Galaxy S je zároveň první Android telefon, který dokáže nahrávat video v HD kvalitě s rozlišením 1280 x 720 px při 30 fps. Video se ukládá do formátu 3gp. U videa lze také použít efekty (černobílý, sépie, negativ) jako u fotografování a ukládá se do paměti telefonu nebo na paměťovou kartu. Přímo z prostředí nahrávání videa můžete snímek uploadovat na youtube nebo sdílet přes e-mail a bluetooth. Kvalita videa je výborná, samozřejmě uvážíme-li, že jde o telefon. Při prudších záběrech ale není video nijak rozjeté a ani při nahrávání nedochází k nějakým neplynulostem nebo sekání.

Videoukázka v HD kvalitě

Videoukázka v HD kvalitě za šera

Přehrávání hudby a videa

Je vidět, že Samsung udělal hodně práce i v oblasti hudby, ostatně s hudebními telefony slušné kvality si pohrával v samostatné edici Samsung Beat. Hudební výstup je nicméně opravdu výborný, dokonce se nebojím říct jeden z nejlepších, jaké jsem u telefonu kdy slyšel. Když sluchátka zastrčíte do telefonu a nasadíte do uší, slyšíte krásné ticho, žádný šum nebo pazvuky jako u některých zvukových karet u notebooků. Zvuk je čistý a je možné jej přizpůsobit pomocí několika voleb ekvalizéru. Úroveň hlasitosti má dostatečnou rezervu, hudbu můžete přehrávat i přes hlasitý reproduktor. I samotné zpracování hudebního přehrávače je stylové. Celé prostředí je protkáno různými efekty, které mě udivovaly i několik dní poté, co jsem si myslel, že jsem přehrávač dostatečně prozkoumal. Musím uznat, že mě příjemně překvapila i přibalená špuntová sluchátka. Zvuk je vyrovnaný, basy ani výšky zbytečně nevynikají, naopak velmi citelné jsou střední tóny. Sluchátka bych zařadil mezi nadprůměr, nebudete mít potřebu měnit je za jiná.

Co u přehrávačů i hudebních telefonů nemám rád je, když se mi podaří vytáhnout kabel od sluchátek a přístroj začne rázem nahlas přehrávat hudbu přes hlasitý reproduktor. Samsung na toto evidentně myslel, po vytažení sluchátek z konektoru se přehrávání pozastaví. Tleskám.

Na výběr při poslechu hudby máte také FM rádio. Jeho uživatelské rozhraní je účelně jednoduché. V horní oblasti je jakási imitace analogového tuneru – pohybem prstem do stran můžete manuálně ladit stanice. Pod tunerem se zobrazují informace získané z RDS, tedy název stanice plus doplňkové info například o přehrávané skladbě. Ve spodní části můžete do osmi rychlých tlačítek přiřadit své oblíbené stanice. Rádio za vás taky vyhledá všechny dostupné stanice v okolí stiskem tlačítka Hledat. Jejich seznam si pak zobrazíte tlačítkem Všechny kanály. Rádio můžete také přepnout do pozadí a s telefonem třeba surfovat na internetu. Pokud se budete chtít odkudkoli rychle dostat k nastavení rádia, můžete použít menu notifikací. Rádio funguje pouze se zapojenými sluchátky, lze ho ale poslouchat i přes hlasitý reproduktor. Po odpojení sluchátek se však rádio automaticky vypne.

Přehrávač videa má docela jednoduché rozhraní, což ale vůbec není na škodu, pro základní přehrávání videa plně dostačuje. Sledování filmů je ale na Galaxy S příjemné z jiných důvodů. Jedním je velký displej s fantastickými vlastnostmi zobrazení. Druhým důvodem je podpora DivX/XviD kodeků. A Galaxy S si bez problému poradí i s videem v HD (1280 x 720 px) rozlišení, a dokonce i u HD videa při posunutí v čase dojde k okamžitému přehrávání bez zbytečné prodlevy. Přehrávač umožňuje i několik nastavení, jako například úpravu barevného odstínu videa (teplo, zima) a nebo zvýšení jasu displeje. Pokud toužíte po pokročilých funkcích, doporučuji si stáhnout z Marketu například Meridian a mVideoPlayer, který umí zobrazit i titulky.

Hry

V Samsungu Galaxy S jsme měli předinstalovánu hru Asphalt 5, nemohli jsme proto odolat a vyzkoušeli jsme tak i herní schopnosti telefonu. Jen pro informaci, Galaxy S používá grafické jádro PowerVR SGX540. Grafika Asphalt 5 je poměrně vyhlazená, na autě byly vidět i efekty odlesků – zřejmě tedy grafika něco zvládne. Ovládání akcelerometrem bylo plynulé, těžko ale říci, do jaké míry za to může vlastní nastavení hry (mechanismus setrvačnosti apod.).  Spuštění hry trvalo cca 10 vteřin, ukončení hry řádným způsobem netrvalo ani 2 vteřiny.

Výdrž baterie

Telefon jsem podrobil dvěma testům výdrže, u kterých jsem se snažil, aby zachycovaly reálné situace. V obou případech byla intenzita jasu displeje nastavena na hodnotu cca 40%. Na prvním grafu vidíte průběh vybíjení baterie při zapnuté synchronizaci služeb (sociálních sítí a e-mailu). Telefon byl cca 50% času připojený k internetu přes 3G síť, zbývající čas pak přes EDGE a GPRS. K tomu všemu byl ještě 90% času v pohybu (cesta po D1). Tato situace simuluje procházení internetových stránek, vyřizování e-mailů a občasné psaní si poznámek a událostí do kalendáře. I když telefon nebyl plně nabitý (cca 93%), po pěti hodinách mu pomalu docházel dech.

Druhý graf simuluje kontinuální sledování DivX/XviD filmů. V pozadí bylo zapnuté Wi-Fi, ale jelikož test probíhal v noci, nebylo aktivně používáno. Navíc synchronizace se sociálními sítěmi a e-maily byla vypnutá. Jak je na grafu vidět, z plného nabití po pěti hodinách, kdy doběhl poslední film, byla baterie na cca 38% své kapacity. Teoreticky by tak telefon dokázal pokračovat v přehrávání další tři hodiny do úplného vybití. Ve skutečnosti se ale přehrávač automaticky ukončí, když kapacita baterie klesne na 10%. Celkem by tedy vydržel cca sedm hodin (bez zapnutého Wi-Fi možná trochu více).

Poslední graf ukazuje průběh nabíjení baterie přes USB kabel připojený k počítači.

Závěrem ještě zmínka o baterii, ta je typu LiIon a má kapacitu 1500 mAh. Bežnou výdrž baterie je těžké odhadnout, jelikož každý telefon používá trochu jinak a hodně záleží na množství widgetů aktivně používajících internet, intervalech synchronizace se sociálními službami a e-maily, využitím 3G sítí nebo GPRS/EDGE, lokalizační služby, atp. Ve velmi hrubém průměru vám telefon může na jedno nabití vydržet i jeden až dva dny, pokud jen voláte a píšete SMS, tak i tři dny.

Benchmark

Telefon jsem podrobil i krátkému benchmark testu, který testuje vlastnosti procesoru, paměti, čtení/zapisování dat a 2D/3D grafiky. Výsledek můžete vidět na obrázku níže.

Další aplikace

Social Hub

Social Hub slouží v podstatě jako výchozí místo, odkud můžete rychle posílat e-mailové zprávy a zprávy na sociálních sítích Facebook, Twitter, MySpace. Další sociální sítě ve verzi pro český trh nebudou.

Android Market/Samsung Apps

Vedle Android Marketu je v telefonu přeinstalována i aplikace Samsung Apps, něco jako alternativa k Marketu od Samsungu. K využití Samsung Apps budete potřebovat internet, stahovat může programy určené přímo pro Galaxy S, například Facebook klienta Facebook S, hru Asphalt 5, apod. Na výběr jsme měli pouze pár aplikací (pět nebo šest), ale postupně by se počet aplikací měl zvyšovat. Všechny aplikace jsme mohli instalovat zdarma, do budoucna ale Samsung plánuje zavést i sekci s placenými aplikacemi. Placené aplikace a proces placení zatím pro Českou republiku nejsou dostupné. Instalace aplikací probíhá úplně stejně, jako těch stažených z Marketu. Číslo v pravém horním rohu u ikonky aplikace Samsung Apps udává dostupný počet aplikací nebo nových aktualizací, které je možno do telefonu nainstalovat. Podporované telefony (i když Galaxy S tam z nějakého důvodu ještě nevidím) a další informace o Samsung Apps jsou dostupné na oficiálních stránkách.

GTalk

Klient pro IM, podporuje XMPP/Jabber protokol.

Shrnutí

Celkově hodnoceno, s telefonem jsem byl po celou dobu spokojený, až na výjimky je svižný, procházení menu je plynulé, displej reaguje rychle a přesně. Pochvalu si zaslouží také multidotykové ovládání. Jediné, co telefonu za celou dobu testování vážněji dělalo problémy, byla galerie. Pokud máte v telefonu a na SD kartě uloženo velké množství fotografií, výrazně to práci s galerií zpomalí. Na druhou stranu to zlatem vyvažují široké možnosti nastavení focení i video v HD kvalitě.

Někteří uživatelé v diskuzích zmiňují i lagy systému a delší prodlevu reakce systému. S Galaxy S se mi něco podobného stalo po několika dnech testování, při současném spuštění pár náročnějších aplikací došlo k citelnému zpomalení systému, zejména šlo o prodlevu při spouštění aplikací. Nicméně jak jsem zmínil na začátku, s největší pravděpodobností jde o vlastnost předprodukční verze firmwaru. Prodejní verze bude obsahovat novou verzi a v té podle námi dostupných informací toto bude vychytáno. Malé peripetie našeho firmwaru dokazuje i benchmark test, ve kterém námi testované zařízení dopadlo o chlup hůře než běžně prodávané modely Galaxy S. Po Motorole Shadow je ale Galaxy S nejvýkonnější telefon s Androidem verze 2.1, následovaný pak Nexusem One a HTC Desire (také s Androidem 2.1). Pokud vezmeme v úvahu update na Android 2.2 Froyo chystaný na srpen, který díky novému JIT kompileru zvyšuje výkon systému až pětkrát, nechtěl bych si nechat ujít testování tohoto nadupaného telefonu s Androidem 2.2.

Závěr

Galaxy S nastavil laťku Android telefonů hodně vysoko. Dalo by se říct, že zasáhl do míst, které pravidelně kontrolovala tchajwanská společnost HTC svými Androidy. Galaxy S je po všech směrech nabitý telefon, který se hodí jak pro surfování na internetu, tak práci i zábavu. Má ale i své mouchy. Ty hlavní, mezi které patří občasné zpomalení, ale souvisí spíše s odladěností raných verzí firmwaru, než se samotným výkonem hardwaru telefonu. Věřím proto, že prodejní verze bude námi popisovaných nešvarů ušetřena. Ostatně tyto domněnky potvrzují i majitelé Galaxy S na zahraničních fórech po instalaci nejčerstvějších verzí firmwaru.

Zajímavé také bude, jak se Samsung z dlouhodobého hlediska postaví k politice vydávání aktualizací systému Android. Jelikož ale Galaxy S zastává pomyslnou pozici vlajkové lodi Samsungu, a navíc se bude prodávat v několika verzích nejméně u čtyř světových mobilních operátorů, mohla by být oficiální podpora na dobré úrovni. S hardwarovými parametry Galaxy S lze ostatně očekávat, že o něj bude dobře postaráno i v komunitě vývojářů. I když zpočátku tak široká, jako podpora konkurenčního HTC na xda-developers, zřejmě nebude.

Galaxy S se u nás začne prodávat na přelomu července a srpna za cenu kolem 13-14 tisíc korun. Hlavním konkurentem Galaxy S na našem trhu bude HTC Desire a Sony Ericsson Xperia X10.

I když si o to Galaxy S přímo říká, v celé recenzi jsem se snažil vyhnout porovnávání s iPhonem, na závěr mi proto dovolte malou výjimku. Mnoho uživatelů si stěžuje na přílišnou podobnost, někdo by možná použil i hrubší slova, těchto dvou telefonů. Samsung si ale zřejmě selským rozumem domyslel, že za vysokou prodejností iPhonu nestojí pouze charizmatický projev Steva Jobse. Není proto divu, že se rozhodl vydat podobným směrem. Z tohoto pohledu ale musíme uznat, že Samsung udělal velký kus dobré práce, kterou by mu záviděli v nejedné čínské továrně. Ale vážně, ze svého okolí jsem v průběhu testování několikrát zaslechl z úst uživatelů iPhonu, že je Galaxy S reálnou alternativou v tomto segmentu. Paradoxně tak Galaxy S může pomoci systém Android rozšířit mezi uživatele, kteří netouží po hi-endové hi-tech hračce, ale naopak o hezkém zaobleném telefonu, který se lehce ovládá a je výborný jako mp3 přehrávač. Samsung Galaxy S může změnit pověst Androidu, který je často chápán pouze jako systému pro geeky, nikoli pro nenáročné uživatele. Samozřejmě Galaxy S toho umí daleko víc, ale myslím, že konečně i tímto směrem se Samsungu, a Androidu, podařilo vydat.

Klady

• Barevné podání a jas Super AMOLED displeje
• Přesnost displeje
• Multi-touch
• Kvalita plastové konstrukce
• Telefon je lehký a tenký
• Nahrávání videa v HD kvalitě (1280×720px)
• kvalitní reprodukce hudby
• 1GHz procesor Hummingbird
• přehrávání DivX/Xvid videí i v HD kvalitě (1280×720px)

Zápory

• Fotoaparátu chybí blesk (přisvětlovací dioda)
• Chybí indikační dioda
• Slabá výdrž baterie při surfování na internetu přes 3G sítě
• Nepoužitelnost některých předinstalovaných widgetů (Yahoo! Finance,…)

Úplným závěrem ještě vybrané dotazy z komentářů, které v recenzi nezazněly.

Rychlost systemu oproti N1 (s/bez androida 2.2) (Mrazik, acerx)

• Tak bohužel srovnání s Nexusem nakonec nevyšlo. Telefony ale můžete porovnat podle výsledků tří benchmark testů v závěru recenze.

Na srovnavacim videu,kdyz se otevrel netovy prohlizec,tak je stranka v Desire ciste bila,kdezto u Samsungu nazloutla…kde je chyba? (mrazik)

• Prázdná stránka prohlížeče je bílá, žádný náznak žluté nevidím.

Mě by např. zajímalo jak rychle se spustí foťák. U mého současného telefonu když chci něco rychle vyfotit, tak než foťák naběhne, tak je po všem :-) (Wolfrine)

• spuštění fotoaparátu do stavu, kdy lze začít fotit, trvá cca 3-4 vteřiny

Ještě bych chtěl požádat, aby jsi vznesl na časký Samsung dotaz: jak je možné, že na webu prezentují v aplikaci „Social Hub“ konektivitu s ICQ,AIM,WLM,Gtalk, když v doposud žádném firmwaru toto není… Jaký máte firmware a je váš kus finální s české distribuce? (Jarda)

• Máme potvrzené, že česká verze bude mít ze sociálních sítí v Social Hubu pouze Facebook, Twitter a MySpace.
• Z oficiální produkce není. Verze firmwaru je  I9000XXJE5.

Mě by zajímalo jak se píší specialní znaky se Swype. Nebo jak se píší háčky a čárky v mailu, nebo poznámkách apod. Ještě by mě zajímalo jestli když se píše s čárkama a háčkama SMS, jestli umí telefon před odesláním SMS háčky a čárky ořezat. Mám N97 a tam všechno toto funguje na jedničku, rád bych věděl jak na tom budu s Galaxy S :-) Díky P.S.: Kdybych např. chtěl text z mailu zkopírovat do SMS. V té souvislosti mě ještě tak napadá, jde v celém systému kopírovat a vkládat text? (Wolfrine)

• Swype píše automaticky s českou diakritikou. Ta se před odesláním ale neořízne, zpráva se tak odešle i s českými znaky. Délka jedné zprávy se navíc kvůli českým znakům zkrátí cca na 70 znaků. Kopírování a vkládání textu z SMS do mailu, případně jinam v systému funguje v Androidu tak, že chvíli podržíte prst nad polem pro zadávání textu, následně se objeví menu, kde máte možnost vybrat něco ve smyslu „zkopírovat vše“. To samé pak uděláte v místě, kde zkopírovaný text budete chtít vložit, jen vyberete „Vložit“.

Mohli byste natočit, jak se na tomto telefonu komunikuje? SMS, Email, Volání a další? Takové recenze se v ČR nedělají a přitom je to to, co se s telefonem bude dělat. Jen slovní popis není ono, člověk si hned vše nepředstaví. (Jirka)

• Video bude.

Tenhle telefon se mi zatím ve všem líbí, ale zajímalo by mě jestli se dá použít nějaká aplikace na GPS. Chtěl bych tam využívat GPS bez toho, aby to tahalo mapy… z netu, protože když bych jel do zahraničí, tak by se to prodražilo a Google maps tím pádem nevyhovují. Takže pokud by to zvládalo Copilota, tom toma… byl by to dokonalej mobil ;D (Hoří)

Viz chystané video.

Mna by zaujimalo ako je na tom displej so subpixelami, staci na to fotoaparat s dobrym makrom (vlk)

• Toto je všechno, co jsem dokázal – http://www.svetandroida.cz/media/2010/07/super_amoled_pixels.jpg

Jak se „flashuje“ Android? …jaký postup je nejlepší? …jaký FW je nejspolehlivější, případně odkaz na odborný zdroj? (Tom_82)

• Bohužel na testovaném telefonu jsme firmware neflashovali. Samotná aktualizace firmwaru se provádí přes synchronizační program Samsungu nazvaný Kies. Zkuste mrknou do diskuze na www.androidforum.cz.

Zdravim, cetl jsem, ze telefon zvlada prehravat mkv soubory. Zajimalo by me jak je to s podporou DTS zvuku, zda lze prepinat zvukove stopy, pozicovat titulky a jestli prehraje mkv s format profile High@5.1.Diky (Kubula)

Jak zvládá telefon přehrávání videjí? Třeba podpora titulků? Dvě zvukový stopy a tak? (Planda)

• Přehrávač MKV soubory přehrává, ale možnost zvolit titulky nebo přepnout zvukovou stopu nemá, zkuste pohledat na Marketu. Při přehrávání je možné přepnou zvuk do prostorového 5.1 zvuku, ale pouze s připojenými sluchátky.

HTC Evo je jedním z prvních 4G telefonů. Tento kousek se HTC opravdu povedl. Jak už bylo zmíněno v upoutávce, není to GSM telefon a v ČR tedy nevyužijete všech jeho možností, nenajdete tady žádnou 4G síť (nenechte se zmýlit marketingem T-Mobile, technologie UMTS-TDD není 4G). Použít v ČR nerootovaný telefon nelze, je blokován pro použití v síti společnosti Sprint a nelze to změnit. Po rootu by mělo jít telefon použít v jiné CDMA síti. Avšak všichni čeští operátoři (včetně U:fonu) vyžadují přítomnost SIM karty v telefonu, v ČR je tedy pro telefonování nepoužitelný. Bude z něj jen cool PDA. Je otázkou jestli bude telefon k dostání jinde než v USA resp. jestli bude k dostání jinde než u Sprintu. Sprint prodává Evo jen pokud se mu alepsoň na dva roky upíšete, dotovaná cena je $200.

Hardware

Evo je rozměrově opravdu veliké. Obří displej má na úhlopříčku úctyhodných 4,3 palce (10,9 cm). Mezi mobily je to tedy obr. Vzhledem k chybějící možnosti telefonování v ČR by se dalo říci, že je to takový téměř poloviční iPad. Samozřejmě pouze rozměrově. Velký display vám dává jistotu při psaní na softwarové klávesnici, i s většími prsty je psaní pohodlné. Na čelní straně se pod displayem nacházejí 4 tlačítka a překvapivě žádný trackball. Tlačítka jsou velice blízko spodní hrany telefonu, což občas způsobuje, že něco zmáčknete omylem. To se mi stávalo například při focení.

Když už jsem se dostal k focení, musím zmínit, že Evo má zabudovány dvě kamery – jednu 8,0 megapixelovou na zadní straně pro normální focení a přední 1,3 megapixelovou, která skvěle poslouží pro videokonference nebo na pořízení profilové fotky. Přední kamera má jednu zajímavou chybu – na displeji se vidíte jako v zrcadle. To využijí nejspíš jen slečny při úpravě makeupu. Zadní kamera touto chybou naštěstí netrpí, je také výrazně nadupanější. Umí inteligentně ostřit, stačí tapnout na display na místo, na které chcete zaostřit. Umožňuje pořizovat širokoúhlé fotky s poměrem stran 5:3 nebo standardní fotky s poměrem 4:3 . Je vybavena bleskem, který tvoří dvě LED diody. Přední kamerka žádný blesk nemá. Kvalita fotografií ze zadní kamery mi v porovnání s Nexusem připadá lepší. Posuďte sami na fotografiích. Kvalita fotek z přední kamery je samozřejmě znatelně horší.

Největším tahákem tohoto telefonu je schopnost komunikace přes 4G WiMax síť, tam, kde není tato síť k dispozici, tedy na drtivé většině míst, používá 3G síť. Neumí komunikovat v GSM síti.

Kromě všude omílané 4G technologie má Evo v rukávu i několik dalších překvapení. Jedním z nich je HDMI výstup, který umožňuje promítání videa v 720p HD kvalitě. HDMI výstup je bohužel typu micro HDMI (typ D), pro který je v ČR problém sehnat kabely. Nepodařilo se mi tedy tuto vlastnost otestovat.

Další zajímavostí telefonu je stojánek na zadní straně, ten vám umožňuje postavit telefon jak horizontálně tak vertikálně. Musím ale říct, že ve vertikální poloze mívá tendenci se zavírat a není příliš stabilní. V horizontální poloze drží skvěle a umožňuje velice pohodlně sledovat videa. Na zadní straně mobilu je navíc umístěn malý repráček, zvuk sice není nijak ohromující, ale pro sledování videa na mobilu jde o vynikající věc.

Telefon disponuje obří vnitřní pamětí, a to 1 GB.  Z toho 512 MB lze použít na ukládání aplikací. K telefonu se také dodává 8 GB microSD karta, můžete v něm ale použít až 32 GB microSD kartu.

Bluetooth v telefonu je ve verzi 2.1 a oproti Nexusu umí vytvořit FTP Server, takže připojené zařízení může procházet obsah SD karty.

Software

Jak už to u telefonů od HTC bývá, je telefon vybeven prostředím Sense, zde se sedmi plochami a spoustou widgetů. Dále pak obsahuje HTC Sync pro synchronizaci. Telefon umí tethering, wifi hotspot zvládá až 8 zařízení. Evo ale umí také poskytovat internetové připojení přes USB kabel. Nelze ale mít současně puštěný wifi hotspot a poskytovat připojení přes USB.

Společnost Sprint, která HTC Evo jako jediná poskytuje, vybavila telefon spoustou svého software. Asi nejužitečnější aplikací od Sprintu je Sprint Mobile Hotspot, který poskytuje zmiňovaný tethering. Ten měli kluci z Inmite možnost vyzkoušet rovnou v USA a náležitě si ho pochvalovali. V ČR si ho můžete otestovat pouze na „sucho“, neboť telefon neumožňuje zároveň být připojen na wifi a vytvářet wifi hotspot pro další zařízení. Další aplikace od sprintu jsou např. Sprint TV, která ale funguje pouze přes mobilní síť, rozcestník Sprint Zone a pár dalších.

Přestože je operační systém v Evo Android 2.1/Eclair, prohlížeč už umí zobrazovat Flash, máte tedy téměř plnohodnotnou možnost surfování na webu.

Chybičky

Kromě občasných problémů s náhodným stiskem kláves jsem se několikrát potýkal s vypadnutím SD karty. To se mi stalo například při foceni nebo při prohlížení pdf dokumentů. Aby vše zase chodilo, bylo potom nutné telefon restartovat.

Porovnání fotografii - nahoře Nexus one, dole HTC EVO 4G

Porovnání fotografii - nahoře Nexus one, dole HTC EVO 4G

Otázky a odpovědi

Jakub Mrázek: Zdravím, mám pár dotazů. 1)GSM verze už jsou ? 2)Kdy předpokládáte, že bude dostupný v Evropě? 3)Jak je na tom s výdrží baterie? 4)Máte nějakou možnost srovnání s HTC Desire? Myslim tim rychlostně. 5)Jaký je výsledek MFLOPS v aplikaci Linpack?

Odpověď: 1.+2. o dostupnosti GSM verze telefonu a jeho prodejích v Evropě bohužel nemáme žádné spolehlivé informace. Určitě to ale budeme pečlivě sledovat a pokud se něco dozvíme, ve zprávičkách se to jistě objeví. 3. Oficiální čísla hovoří o 6 hodinách telefonování, ale nesmíme zapomínat, že je to 6 hodin přes 4G. Bez něj vydrží o poznání déle, to ovšem nelze brát za směrodatné. 4. Desire jsme neměli možnost porovnat. Rychlost je srovnatelná s Nexus One (Eclair), v testech se Evo zdá být těsně rychlejší. 5. Průměrná hodnota MFLOPS v 10 bězích testu je u Eva 6,899, oproti tomu Nexus (Eclair) dosáhl 6,283.

Ma(R)ley: Zajímalo by mě to samé co pana Mrázka, navíc ještě jak je řešen stojánek? Konkrétně zavírání stojánku. Přišlo mi že se jen „dovře“ a to je vše. nijak se nezacvakává. Nebo se mýlím? Nebo za pár měsíců sám vypadávat? Děkuji za odpověď :)

Odpověď: Stojánek mimo krajní polohy pruží, nijak se nezacvakává. Nedovedu říct, jestli se nebude časem otvírat. Jen připomenu, jak už jsem psal v recenzi, že ve vertikální poloze má problém telefon udržet a zavírá se.

Foto pořízené přední kamerou

Foto pořízené zadní kamerou

JohnyRi: Zdravím, jak to je s přední kamerkou? Je volání s videem použitelné například ve Fringu přes Skype, či jiný protokol? (zkoušel jsem to na svojí G1 a statické kostičkované obrázky nejsou asi tím pravým ořechovým).

Odpověď: Obličejová kamerka je přímo dělaná pro videokonference. Skype jsem ve Fringu otestoval, kamerka je použitelná, ale výsledný obraz je poměrně nekvalitní. Navíc, jak už jsem zmínil v recenzi, obraz je zrcadlově otočený.

Ivan: Mohli by jste prosim porovnat fotky s nexusem one? Všude píšou že nexus one má lepší foťák, ale tomu se mi nechce věřit..

Odpověď: Osobně mně přijdou fotky z Eva lepší. Ostatně posuďte sami. Fotek na porovnání je v recenzi dostatek.

mikkke: Dobrý den přeji, mě zajímá typ displaye co tohle HTC používá, nikde toho o něm moc není, snad kapacitní AMOLED jen? To by měl Desire lepší display v tom případě. Má to lepší repro než HTC Desire? Umí klávesnice multitouch? Čili klidně stisk několika tlačítek najednou jako Iphone, aniž by to psaní brzdilo? Děkuji.

Odpověď: Display je kapacitní WVGA s rozlišením 800×480, technologie TFT-LCD. Repro u Desire nedokážu porovnat. Display umí multi-touch, ten ale na klávesnici nefunguje.

HTC EVO 4G - klávesnice

Laco Skokan: Dobry den, kdyz si ho koupim v USA tak mi tady bude plne fungovat nebo ne?

Odpověď: Ne, telefonovat s ním nepůjde. Mimo USA a pár dalších míst na světě Vám nebude fungovat 4G připojení. V ČR Vám nepojede ani 3G, neboť všichni čtyři čeští operátoři vyžadují přítomnost SIM karty v telefonu. Navíc je telefon nastaven pro Sprint a nastavení jiné sítě vyžaduje root telefonu.

Martin: No aj ta verzia čo testujete mala by isť v Europe, aspoň na 3G sieti ne? Testujete to už na Androide 2.2/Froyo/? Ako je natom bluetooth, počul som že je trochu problém s prenášaním súborov? Aká je tam RAM? Aké rozlišenie ma displej a aký je to typ? Robili ste test v Benchmarku? Aká sa tam zmesti microSD karta, zmesti sa tam 32GB karta? Dosť by ma zaujímal fotoaparát, či už je lepší ako na HTC HD2?! Či sa dá približovať pri natáčaní videa? Približná cena v Europe a kedy asi bude dostupne?

Odpověď: Někde v Evropě nejspíše 3G pojede, ale v ČR ne (viz předchozí otázka). Testovaný HTC Evo má operační systém Android 2.1/Eclair. Žádný problém s bluetooth jsem nezaznamenal, odesílání i přijímání souborů probíhá bez komplikací. Na ukládání aplikací máte k dispozici 512 MB vnitřní paměti, celková vnitřní paměť je 1 GB. Display a benchmark viz předchozí otázky. Ano, telefon podporuje microSD karty až do kapacity 32 GB. Evo vychází technologicky z HTC HD2, ten ale nemám k dispozici pro porovnání. Při natáčení videa nelze zoomovat. Nelze říct, jestli vůbec bude dostupný v Evropě a kolik by stál, ceny v USA jsou dotované pro paušály.

Foto pořízené zadní kamerou

gajdy: Tiez by ma zaujimalo ci to ma lepsie repro ako htc desire, nakolko uvazujem nad nim. V podstate o kolko je to lepsie ako desire vo vsetkych bodoch.

Odpověď: Nedokážu přesně porovnat s HTC Desire, ale ve srovnání s Nexusem vychází o něco lépe. Bohužel jen v kontextu amerického trhu. Pro český trh je nepoužitelný a vyhrává Desire.

Závěr

HTC Evo je bezpochyby špičkový telefon, který obsahuje hned několik killer features. Mezi ně musíme zařadit 4G, obří display, HDMI výstup i šikovný stojánek. A pokud by tu ještě nebyl Froyo, bylo by těchto features mnohem víc. Některé features jsou pro český trh až moc killer. Použití CDMA a vynechání GSM činí z telefonu v ČR jen super PDA. A superrychlou 4G síť v ČR určitě ještě dlouho neuvidíme.

Hned v úvodu bych se chtěl všem čtenářům omluvit za pozdní zveřejnění recenze. Chyba je pouze na mé straně, jelikož jsem se nečekaným vývojem událostí ocitl v časových a technických potížích. Děkuji Vám i redakci SvětAndroida.cz za pochopení.

Korejský výrobce vsadil jako jeden z prvních výrobců mobilních telefonů na svěží systém Android. Zda se mu nápad a iniciativa vyplatila, posuďte sami, připravili jsme pro vás recenzi Samsungu Galaxy Spica. Na telefon se budeme opět dívat z pohledu dvou uživatelů, tímto děkuji Martinovi za postřehy a druhý pohled. Na závěr recenze přinášíme také odpovědi na vaše dotazy.

Úvod

Spica měl být původně odlehčenou verzí Samsungu Galaxy i7500 (někde se dokonce prodává pod označením Galaxy Lite), ve skutečnosti jej ale v ledasčem překonává a vylepšuje. Když už jsme u porovnání obou telefonů, kterému se ostatně ani v dalších částech recenze nevyhneme, Spica se od Galaxy liší především rychlostí procesoru (Spica: 800 MHz, Galaxy: 528 MHz). Rozměrově jsou také téměř totožné, Spica je jen o necelé dva milimetry tlustší.

Martin doplňuje: Již před delší dobou mě zaujala původní verze toho přístroje (Samsung Galaxy i7500), proto jsem se na Galaxy Spica poměrně těšil. Pro mne to byl druhý komunikátor od Samsungu s OS Android, který jsem si vyzkoušel (první byl Samsung Moment s vysouvací QWERTY klávesnicí, ten jsem ale držel v ruce pouze pár minut).

První dojem

Když Spicu poprvé vybalíte a vezmete do ruky, neubráníte se rozporuplným pocitům. Telefon je sice poměrně lehký a do ruky padne bez větších problémů, zarazí vás ale rozložení a množství ovládacích tlačítek. Osobně mi Spica připomněl starší vysouvací (slide) telefony od Samsungu, tento je jen o pár čísel přerostlý a nemá žádnou vysouvací externí klávesnici. Co vás možná prvních pár sekund při práci s telefonem potrápí, je způsob, jakým telefon vůbec zapnout. Spica má na pravé straně speciální tlačítko, jehož stisknutí a krátkým podržením se telefon odemkne/zamkne. Tlačítko ale občas mívá pomalejší odezvu, někdy proto chvíli trvá, než se „něco“ stane. Pokud budete netrpěliví stejně jako já, a stihnete vždy tlačítko raději zmáčknout podruhé, podaří se vám telefon nejen odemknout, ale ihned opět zamknout.

Martin doplňuje: Po vložení SIM karty (lze i bez vyndání baterie, nejdříve mi nešla SIM karta do telefonu vůbec zacvaknout, ale nakonec s použitím větší síly se to povedlo) přístroj pár minut najíždí. Klasická Samsung animace vítá uživatele do systému Android ve verzi 1.5. Jenže žádná „wow chvíle“ se nekoná. Samsung do tohoto modelu nepoužil své uživatelské prostředí TouchWiz (známé hlavně z přístrojů s Windows Mobile), takže vše jede na „holém“ Androidu. To si myslím, že dnes (když je venku už Android 2.1) bude pro mnoho lidí zásadní problém tohoto telefonu.

Hardware

• 3,2″ TFT displej s HVGA rozlišením (320 x 480 px)
• Procesor: ARM 800MHz
• RAM: 128MB
• Síť: GSM/EDGE/3G
• Fotoaparát: 3MPx (max. 2048×1536 px)
• Rozměry: (v x š x h): 115 x 57 x 12,9 mm
• Hmotnost: 116 g
• USB Mass Storage
• Externí paměť: microUSB (až 32GB)

Konstrukce telefonu a vzhled

Co se týká zpracování, je to s ním podobné jako s korejskými automobilkami. Plastový kryt občas někde skřípne, vrzne. Vesměs to ale není nad hranicí, kdy byste měli potřebu telefonu něco vytýkat. Podle všeho si ale materiál potrpí i na horší zacházení. Zadní strana telefonu je vyrobena z pogumovaného plastu, takže je matná, prsty po ní tolik nekloužou a naopak telefon nemá tendenci klouzat po svislejších plochách.  Vzhledem k cenové kategorii Spicy (cca 6 tisíc korun) nemá příliš smysl polemizovat nad čistě plastovou konstrukcí. Pochválit konstruktéry ale musíme za výbornou tloušťku telefonu, lépe řečeno Spica je poměrně štíhlý, asi 14mm. S hmotností 116 gramů to také ujde, oproti T-Mobile G1 se 158 gramy je to určitě úleva. Samsung zřejmě chtěl modelem Spica oslovit především mladší generaci, proto se vzhled snažil trochu oživit. Výsledkem jsou červené dekorace kolem potvrzovacího tlačítka „OK“ a červená je také mřížka sluchátka.

Spica má podobně jako Nexus One dva mikrofony, jeden je klasicky u spodní hrany telefonu, druhý pak poblíž zmíněného sluchátka. Mikrofon u sluchátka by měl ale sloužit pouze pro zachytávání zvuku při nahrávání videa, nikoli pro zlepšení kvality hovoru. Což je trochu škoda, protože u Nexus One se druhý mikrofon velmi osvědčil.

Martin doplňuje: Nebudu po několikáté opakovat specifikace telefonu, které nejsou v ničem převratné, a tak rovnou přejdu k samotnéTelefon jsem měl půjčený pouze na jeden den, přesto jsem toho stihl vyzkoušet poměrně dost. Na první pohled telefon působí spíše jako kus plastu, žádná kovová či jinak zajímavá konstrukce. Na přední straně přístroje najdeme typický 3,2 palců veliký dotykový displej, pod ním pak spoustu hadrwarových tlačítek, které by měly používání telefonu usnadnit. Ani po několika hodinovém používání jsem si ale na tlačítka nezvykl a stále jsem mačkal něco jiného, než jsem chtěl. Mezery mezi nimi totiž nejsou v podstatě žádné, a tak k překliku dochází velmi často. Na obou bočních stranách přístroje naleznete další hardwarová tlačítka. Na levém boku je to kolébkové tlačítko pro ovládání hlasitosti a na pravém se nachází tlačítka pro odemknutí telefonu a spoušť fotoaparátu. Zbývá už jen zadní strana, která je převážně plastová a kromě objektivu fotoaparátu na ní nic důležitého nenajdeme. Celkově na mě konstrukce telefonu nepůsobila moc dobře, do ruky sice pasoval dobře, ale tolik plastu neudělá dvakrát dobrý dojem.

Ovládání

Ovládání je opravdu jiné, než je tomu zvykem u jiných Android telefonů. Celkem šest funkčních tlačítek a d-pad s potvrzovacím tlačítkem „OK“ uprostřed jsou seskupené pod displejem. Tlačítek je opravdu hodně a jejich uspořádání dá každému, kdo již měl v ruce jiný telefon s Androidem, pořádně zabrat. Musím říct, že teprve díky Samsungu Spica jsem docenil funkčnost malého trackballu (kolečka, ať už virtuálního nebo fyzického). Otázkou je, zda je d-pad u dotekového telefonu opravdu potřeba. V podstatě jsem jej použil jen pro přesunutí kurzoru při psaní zprávy, ve většině případů si vystačíte s prstem a dotekovým displejem. Pokud vezmu v úvahu velikost prostoru, kterou d-pad oproti trackballu zabírá, měl bych pár nápadů na vylepšení.

Nestandardní podobu má tlačítko menu. To v aplikacích jako zprávy, kontakty nebo kalendář zobrazí pomocné menu. Do počtu, a tak trochu zbytečně, je tu tlačítko pro rychlé spuštění prohlížeče. Trochu nepochopitelná je i absence podsvícení u ovládacích tlačítek na přední straně telefonu. Rozložení tlačítek souvisí s ergonomií ovládání, která mi přišla o několik řádů horší, než na telefonech T-Mobile G1 nebo HTC Hero. Nepochybuji ale, že ovládání je převážně o zvyku. Osobně bych ale potřeboval více času než jen týden, po který jsem telefon mohl testovat.

Martin doplňuje: Uprostřed hardwarového panelu na přední straně přístroje je umístěn 5směrný d-pad s potvrzovacím tlačítkem „OK“. D-pad jsem prakticky, kromě zkoušení přesnosti, nepoužil ani jednou. Trackball na konkurenčním HTC Hero také moc nepoužívám, ale rozhodně je více použitelný než pro mě dnes již zaostalý d-pad.

Displej

Spica bývá někdy chybně spojována s AMOLED displejem. Podle oficiálních specifikací je však 3,2 palcový displej typu TFT s rozlišením 320 x 480px a 65 tisíci barev. Displeji není ani po týdenním používání moc co vytknout. Barevné podání je na TFT technologii opravdu skvělé, stejně jako jas a kontrast. I ovládání prstem je díky kapacitnímu displeji příjemné, i když občas trochu nepřesné, displej sem tam nereaguje jak má. Nejčastěji se to projevuje tak, že prstem přejedete po displeji, ale ten nezareaguje nebo váš táhlý pohyb vyhodnotí jako dotek. Ukázku práce s displejem najdete níže na videosnímku.

Kapacitní displej možná hned z počátku úplně nesedne uživatelům přecházejícím z telefonů s odporovým displejem. Telefon obsahuje také akcelerometr, natočením telefonu na stranu se automaticky přepíná zobrazení mezi portrait a landscape módem.

Systém

Samsung Spica stejně jako předešlý Galaxy přichází s předinstalovanou verzí Androidu 1.5. Ani jeden z nich ale nedostal do vínku upravené uživatelské prostředí. Nebudu se proto samotným systémem do detailů zabývat, bylo by to nošení dříví do lesa. Pokusím se naopak zaměřit na detaily, které mi při používání Spicy přišly důležité. Odvážným jazykem řečeno, pro zbytek systému Android se dá říct, že je stejný jako ten použitý v T-Mobile G1 nebo HTC Magic. Ve skutečnosti to ale díky malým detailům není až tak pravda.

Samsung pro Spicu alespoň připravil malý softwarový doplněk. A vlastně hned dva. Jedním je podpora DivX a Xvid kódovaných videí. Tím druhým je pak přeinstalovaná aplikace Switchers (Přepínače), která slouží pro zapínaní a vypínání modulů Wi-Fi, bluetooth, GPS nebo synchronizace. Plocha (home screen) je klasicky rozdělena do tří částí, na které můžete přidávat widgety, rychlé odkazy na kontakty, aplikace, apod.  Výkon procesoru je na běhu systému znát, procházení nabídkami je plynulé, dokonce i načítání dlouhých seznamů jako jsou kontakty netrvá tak dlouho, jako to má ve zvyku T-Mobile G1.

Martin doplňuje: Rychlost a odezva telefonu nebyla špatná, i když občasné trhání jsem také zaznamenal, hlavně při přejíždění mezi obrazovkami na domovské stránce. Aplikace jako Kontakty, Mapy, Nastavení či Zprávy nabíhaly rychle, k tomu žádné připomínky nemám.

Organizátor, e-maily a klávesnice

Spica umí odesílat zprávy standardu SMS, MMS, IM a e-maily. Nechybí samozřejmě ani integrovaný mobilní Gmail klient. Jelikož telefon nemá hardwarovou klávesnici, pro psaní zpráv vám bude muset stačit ta softwarová. Konkrétně Spica nabízí vlastní klávesnici, která podporuje režim natočení portrait i landscape. Ve landscape režimu se na klávesnici píše nejlépe, tlačítka jsou velká tak akorát. Klávesnice má klasické QWERTY rozložení písmen. E-mail, kontakty a kalendář lze synchronizovat s Google účtem, bohužel Android ve verzi 1.5 nenabízí možnost spravovat více účtů. Synchronizace s Exchange serverem v této verzi také chybí. Standardní internetový prohlížeč Webkit je velmi rychlý, i náročnější stránky se zpracovávaly bez viditelných potíží. Jediná nevýhoda, která se váže k celému telefonu, je absence podpory multitouch ovládání. Pokud budete chtít zvětšit nebo zmenšit layout stránky, budete tak muset učinit prostřednictvím tlačítek plus a mínus.  Není to škoda? Pro datové přenosy můžete využít GPRS/EDGE nebo rychlejší HSDPA.

Martin doplňuje: Ogranizátor, neboli kalendář, je běžný, jak ho známe z ostatních přístrojů běžících čistě na holém systému Android. Sychronizace mailů, kontaktů a kalendáře s vaším Gmail účtem je samozřejmostí a vše běhá tak jak má. Při psaní na klávesnici jsem dělal asi tak 5x víc chyb než při psaní na HTC Hero. Na Hrdinu jsem sice zvyklý,ale i když jsem si dával pozor, abych psal bez chyb, ne vždy se mi to dařilo. To je dáno hlavně možnou kalibrací klávesnice přímo na prsty uživatele, což nabízí právě HTC Hero a další přístroje s UI Sense. Klasický webový prohlížeč také splnil moje požadavky na občasné používání, zkoušel jsem jak připojení přes EDGE (chvíli i HSPDA), tak přes Wi-Fi a v obou případech si telefon vedl dobře. Wi-Fi mi při používání nespadla ani jednou, jen se občas odpojila během delší nečinnosti telefonu (cca pár minut), což například při uploadování fotografií na Facebook či Twitter by mohl být problém.

Hudba, Foto, DivX a XviD

Samsung nenabízí žádný vlastní hudební přehrávač, budete muset vystačit s defaultním. O to víc vás ale potěší video přehrávač, který podporuje přehrávání DivX a XviD kódovaných videí. Díky 800MHz procesoru můžete přehrávat videa o rozlišení až 720 x 480 px s datovým tokem 1 500 kbps a až 30 snímky za sekundu. Při tomto rozlišení se ale můžete setkat s drobnými výkyvy v rychlosti a jemnou neplynulostí videa. Podle diskuzí na internetu je dobré pro plynulé přehrávání konvertovat video do rozlišení 640×480px s datovým tokem kolem 1400 kbps a se 30 snímky za sekundu.

K telefonu dostanete v balení také sluchátka, špuntová. Ta k telefonu připojíte skrze klasický 3,5mm jack audio konektor, který u Spicy najdete na vrchní straně, stejně jako microUSB konektor pro připojení datového kabelu (po připojení k PC telefon funguje jako mass storage zažízení). Přímo na sluchátkách lze regulovat hlasitost zvuku a díky integrovanému mikrofonu je můžete použít i jako handsfree do auta. Po stránce kvality zvuku samozřejmě nesmíme čekat zázraky, pokud bych měl zvuk srovnat s jinými telefony, tak určitě nedosahuje kvality hudebních telefonů Nokia XpressMusic nebo Walkmanů od Sony Ericssonu. Ale přiložené špunty nepatří mezi nejhorší, zvuk je trochu plochý se zvýrazněnými výškami, bohužel možnosti pro nastavení zvuku nejsou téměř žádné.

Kamera má opět standardní UI. Jelikož fotoaparát Spicy není doplněn o blesk nebo přisvětlovací diodu, focení za šera či tmy není dobrým nápadem. Během dne, zejména pak slunečného, je to nesrovnatelně lepší.  Fotky jsou subjektivně posuzováno o něco kvalitnější, než například ty z G1. Přímo v telefonu je nemůžete nijak upravovat, nastavit nejde ani vyvážení bílé, případně jiné efekty fotoaparátu. Ještě malé upozornění, fotit lze pouze pokud v telefonu máte microSD kartu. Pořizovat můžete také videa v maximálním rozlišení 320 x 240 px. Díky nízkému snímkování  (15 fps) ale působí už tak dost nekvalitní video sekavým dojmem.

S multimédii souvisí i vyšší spotřeba baterie. Pokud na telefonu rádi posloucháte hudbu, sledujete filmy nebo hrajete hry, připravte se na dobíjení už po pár hodinách používání. S lehkým využitím multimédií by telefon měl vydržet den. V běžném provozu s pár hovory a SMS denně se výdrž pohybuje mezi 2-4 dny.

Martin doplňuje: Další věcí, kterou jsem samozřejmě vyzkoušel, byly multimédia. Používal jsem 2GB microSD kartu, která je standardně přibalená u HTC Hero, a například při přehrávání hudby jsem žádný problém nezaregistroval. To samé bylo i u videí. V předinstalovné nabídce aplikací najdeme i DiVX přehrávač pro soubory AVI (k tomu jsem se bohužel nedostal). Kvalita zvuku, ať už z reproduktoru či sluchátek, je průměrná.

Co najdete v balení?

• Cestovní nabíječka – kabel od nabíječky bohužel nelze odpojit jako v případě některých HTC telefonů nebo T-Mobile Pulse
• MicroUSB kabel
• 1GB paměťová karta
• Redukce na paměťovou kartu
• Rychlá příručka

Galaxy vs. Spica

Určitě byste se nás dříve či později v komentářích zeptali, v čem se oba telefony zásadně, nebo i jen nepatrně liší. Proto nabízím krátké srovnání těchto do jisté míry podobných telefonů. Jak Galaxy, tak Spica dostaly v základu Android verze 1.5 bez jakékoliv kosmetické úpravy uživatelského prostředí. Pro Spicu je ale plánována aktualizace na verzi 2.1 (podle společnosti Sunnysoft během května 2010). Pro Galaxy by měla existovat aktualizace pouze na veri 1.6. U obou telefonů mluvíme o oficiálních verzích, informace u Spicy se pak týká přímo českého trhu.

Hodnocení

Pokud bych měl Samsung Galaxy Spica ve zkratce zhodnotit, vzal bych to ze dvou hlavních úhlů. První pohled se týká přístupu Samsungu. Mrzí mě nedotaženost telefonu, tomu telefonu vlastně chybí téměř vše. Samsung nachystal dobrý základ, na relativně slušný hardware ale implementoval holý systém. Vždyť i čínské značky jako Huawei mají pro Android vlastní uživatelské rozhraní. Samsung si moc nepomáhá ani slabší podporou – udržovat uživatele neustále napnuté v pohotovosti, kdy konečně vyjde aktualizace Androidu na verzi 2.1 Eclair. Druhý pohled se týká ovládání. Samsung se bohužel vrhnul na produkci telefonů s Androidem tak, že vzal vzhled a konstrukci svých starších modelů a jen změnil OS. Bohužel, jak se ukazuje, kombinace d-padu a Androidu není zrovna nejlepší a v tomto jsou ostatní výrobci dále. Na druhou stranu nemůžeme Spicu srovnávat s telefony jako HTC Desire. Konkurenty pro Spicu jsou především HTC Tattoo nebo T-Mobile Pulse. Spica ale musí počítat s tím, že i mezi těmito telefony to nebude mít lehké.

Dlouho jsem přemýšlel, jak toto hodnocení alespoň trochu optimisticky a smysluplně zakončit. V úvodu recenze jsem svůj první dojem ze Spicy označil slovem rozporuplný. Bohužel to stále platí. Proto jsem se rozhodl dát Samsungu Spica ještě jednu šanci a počkat s hodnocením na aktualizaci systému Android na verzi 2.1. Jakmile bude update k dispozici pro český trh, otestujeme Samsung Galaxy Spica ještě jednou, a nabídneme vám recenzi zaměřenou na aktualizovaný systém.

Martin doplňuje: Sečteno podtrženo, odlehčená verze modelu i7500 není v ničem převratná, působí spíše jako plastová hračka a Android ve své původní podobě nepřináší ani jednu novou věc. A to je podle mého škoda. Přesto jestli hledáte telefon s OS Android do 7 tisíc korun, tak právě Galaxy Spica je možný kandidát.

Závěrem bychom chtěli poděkovat společnosti Sunnysoft a panu Aleši Káclovi za zapůjčení telefonu a výbornou spolupráci.

Klady

• Kvalitní TFT displej
• Nadprůměrný fotoaparát
• Rychlost systému
• Podpora DivX/XviD videí

Zápory

• Zatím pouze Android 1.5 (Android 2.1 by měl být dostupný v květnu/červnu 2010)
• Občas nepřesný a méně citlivý displej
• Rozdílné rozložení hardwarových tlačítek (+ je jich mnoho)
• Nemá multitouch

Video

Otázky & Odpovědi

Tak zajimalo by me jestli 800MHz procesor se nak viditelne (pozitivne) podepsal na plynulosti androidu oproti napr 600-500 MHz snapdragonum. A jeste jestli se vam nahodou nepodarilo zjistil neco o nakem budoucim update na nakou dvojkovou radu android(u/a). dik (etrius)

• Ano, rychlost je znát, zejména v listování delšími seznamy (kontakty) a rychlosti zpracování webových stránek v integrovaném prohlížeči (např. oproti T-Mobile G1 a HTC Hero s procesorem ARM s 528 MHz).

Skus spravit makro snimmok displeja, tak aby bolo vidiet rozlozenie subpixelov. dik. (Vlk)

• Přikládám původní snímek http://svetandroida.cz/media/comments/pixely_comment.jpg.

Vyplati se prechod s G1 na Samsung Spica? (MIKI)

• Netroufám si hodnotit. Podle mého názoru, pokud by Spica v tuto chvíli běžel na Androidu 2.1 Eclair, mělo by to nějaký smysl. S Androidem 1.5 Cupcake mi to ale až tak velký smysl nedává.

Chtěl bych vědět, jak se píše na virtuální klávesnici tohoto telefonu. V recenzi na mobilmanii to redaktoři docela zkritizovali.Vím, že je to individuální záležitost,ale můžete napsat jak se na klávesnici píší sms apod?Díky (Jiří)

• Klávesnice mi sama o sobě přišla vyhovující. Nejlépe se mi psalo na klávesnici v horizontální poloze telefonu. Co občas trochu naštve je citlivost displeje, který někdy nezareaguje, jak by měl (viz recenze).

Píšete, že displej je AMOLED, tedy shodný s předešlým Galaxy. Z obrázku je vidět, že není tak svítivý, tzn. není to pouze TFT? Jste si jist, že to je AMOLED? (Rayden)

• Displej je TFT, v původním článku jsme měli chybu. AMOLED má starší Samsung Galaxy.

… a jeste jak je na tom Spica s pameti pro procesy RAM? staci? (Randyz)

• 128 MB RAM je docela málo, při testování jsem se nesetkal se zpomalením telefonu nebo podobně, ale lze očekávat, že u náročnějších aplikací by telefon mohl mít potíže.

Můžete prosím popsat svoje zkušenosti s během java aplikací na tomto telefonu? Druhý totaz se týká výdrže baterie tohoto telefonu.Vydrží aspon 2 dny? (Jsmile)

• Spica podporuje Javu, respektive v rámci ROMky umožňuje spouštět a instalovat jar soubory. Pokud ale nemusíte, moc bych používání Javy na Androidu nedoporučoval. Jednak aplikace běží už z podstaty pomaleji než ty napsané přímo pro Android. A hlavně nikdy není jisté, jak se zobrazí grafika aplikace. V mnoha případech bývá rozbitá. Zkušenosti s Gibo SMS nemám.
• Výdrž se pohybuje s běžným voláním + SMS mezi 3-4 dny. Samozřejmě lze se dostat i na menší čísla :)

Me by zajimal dojem z hardwarovych tlacitek na spodku telefonu. Dle fotek na me pusobi krapet „detsky“. A muzete pripojit i pocit z celeho telefonu, jak pusobi, zda drzi a nema tendence se „rozvrzat“. (Libor)

• Tlačítka jsou vyrobená z tvrdého plastu. Konstrukce je pevná, ale vzhledem k tomu, že zadní část je z plastu, zákonitě to musí občas někde skřípnout. Ale není to nic vážného. Také viz recenze.

Nejnovější komunikátor s Androidem na našem trhu se dočkal plnohodnotné recenze, která se opět skládá ze dvou pohledů. Ty podle nás zaručí větší objektivitu. Samotná recenze v podstatě začala již před dvěma týdny v našem preview, které obsahuje i první, krátké video s telefonem.

[Aktualizace se týká doplnění třetího pohledu. Viz. níže.]

Úvod

HTC Desire, pro někoho kopie prvního Google Phonu -- Nexus One, je v Evropě nejnovější Android telefon od taiwanské společnosti HTC, který se do České republiky dostal na začátku dubna. Jeho cena se pohybuje mezi 11 500 -- 12 000 Kč (dostupný je i u operátorů T-Mobile a O2). Když už jsem zmínil Nexus One, měl bych tu podobnost trochu přiblížit. Oba telefony pocházejí z dílny HTC a liší v několika aspektech. Tím hlavním je pravděpodobně nadstavba systému Android, neboli prostředí HTC Sense, které již tradičně dává Androidu novou podobu. Další rozdíl je v hardwarových tlačítkách pod displejem, Nexus má dotyková tlačítka a normální trackball. Desire má narozdíl od Nexuse plnohodnotná tlačítka, ale zase mu nebyl dopřán normální trackball, nahradil jej optický, který ale plní funkci úplně stejně. Další menší rozdíl je v paměti RAM. Ostatní parametry jsou opravdu, až na drobnosti v konstrukci, stejné. Jedná se tedy o dva velmi podobné, pro někoho až identické přístroje. Přesto si HTC Desire zaslouží plnohodnotnou recenzi, vždyť jde zatím o nejlepší „Android“ na našem trhu.

Petr doplňuje:

Je ještě jedna malá avšak pro někoho podstatná drobnost v čem se tyto dva přístroje liší. Jedná se o přítomnost dvou mikrofonu u Nexus One, který má za následek perfektní zvuk v horších akustických podmínkách (stanice metra, stavba, nádraží, letiště a podobně). Pokud Vás zajímá, jak přesně funguje princip dvou mikrofonu jsme již psali v recenzi Nexus One.

Rozbalování a první dojem

Desire je dodáván v klasické krabičce od HTC, kde je všechno potřebné příslušenství namačkáno vedle sebe tak, že po prvním rozbalení není jednoduché vše složit zpět do původní podoby. Balení obsahuje samotný telefon a baterii, pod přepážkou pak najdeme klasická sluchátka s 3,5mm (jack) konektorem, AC adaptér (opět skládací), USB kabel s konektorem microUSB, nějaké brožury, a tím to končí. V telefonu je vložená 4GB microSD karta, na kterou výrobce (případně distributor) nahrál například návod k telefonu v českém jazyce. Abych řekl pravdu, ještě před prvním použitím jsem kartu vyměnil za 8GB, a tak jsem se do návodu ani nepodíval (ale dá se s tím žít). Před prvním spuštěním jsem cca 5 minut opatrně otevíral zadní kryt, abych ho nepoškodil. Když se povedlo, telefon byl připraven k používání. Přístroj v ruce působí velmi dobře, díky úpravě zadního krytu matnému zadnímu krytu (matná je podle mého jen úprava barvy) z ruky jen tak nevyklouzne a navíc působí opravdu dobrým dojem. Jediná nevýhoda zadního krytu je, že se lehce „zapatlá“ a je na něm vidět opravdu vše. Přesto tento „nešvar“ velice rychle opadne, když zjistíte, že zadní strana díky teflonové vrstvě je méně náchylná na poškrábání, je to tak něco za něco.

Desire tak na první dojem působí vskutku skvěle, obří displej na přední straně je parádní a celkově telefon nevypadá lacině, ale opravdu elegantně.

Petr doplňuje:

První dojem je opravdu velice dobrý, sdílím nadšení s Martinem. Navíc mě ještě oslnila tloušťka přístroje, díky které dobře padne do jakékoli kapsy a v této kombinace není problém ani velikost přístroje způsobena hlavně velkých AMOLED displejem. Trochu mě zarazilo připevnění zadního krytu, který jde opravdu velice špatně sundat, ale je to pravděpodobně daň za velice pevnou a kvalitní konstrukci přístroje HTC Desire.

Tomáš doplňuje:

Ano, první dojem je opravdu dobrý, ale to vypínací tlačítko inženýři z HTC, podle mě, mohli trošku víc promyslet. Je tak blbě umístěné, že se mi občas nepodaří jej napoprvé zmáčknout. Pokud píšete zprávy na klávesnici na ležato, jste nuceni telefon držet tak, že dlaní se o tlačítko opíráte, což může způsobit nechtěné zmáčknutí. Vystouplá část fotoaparátu je na jednu stranu dobrá věc (nebude se vám odírat vrchní část telefonu), ale mohli ji udělat z jiného, než lesklého materiálu po okraji, s takovou totiž brzy půjdou vidět oděrky právě na této lesklé úpravě.

Kompletní specifikace

• Procesor Snapdragon 1 GHz
• Android ve verzi 2.1 (Éclair) s aktualizovaným UI Sense
• Pamět – ROM: 512 MB, RAM: 576 MB
• Rozměry – 119 x 60 x 11,9 mm
• Váha – 135 g
• Displej – 3,7 palců AMOLED | rozlišení: 480 X 800 WVGA
• Sítě – HSPA/WCDMAEvropa/Asie: 900/2100 MHz
• Quad-band GSM/GPRS/EDGE: 850/900/1800/1900 MHz
• Optický trackball
• GPS
• Senzory: světelný na úpravu podsvícení; vzdálenostní (při hovoru); g-senzor; digitální kompas
• Bluetooth 2.1 s FTP/OPP přenosem; možné i propojení s automobilem
• Wi-Fi – IEEE 802.11 b/g
• 3,5 mm stereo audio jack
• Standardní Micro-USB
• Fotoaparát – 5 megapixelů; autofocus; přisvětlovací dioda
• Baterie – 1400 mAh
• Rozšířitelná paměť – microSD™ memory card
• FM rádio

Konstrukce a vzhled přístroje

Konstrukčně je na tom Desire velmi dobře. Nic po skoro měsíci používání nevrže a zatím jsem nezaznamenal ani žádné mezery na bocích atd. Tlačítka, fotoaparát a optický trackball jsou umístěny dobře, možná jen spouštěcí tlačítko navrchu přístroje je pro praváky méně dostupné, ale mě, jakožto zástupce leváků, to nevadí. Na přední straně přístroje se nachází displej o velikosti 3,7 palců, jedná se o AMOLED displej, který zvládá rozlišení 800x480 px, což po rozsvícení vykoná „Wow efekt!“ Celkově tak displej působí jednoduše parádně, barvy jsou zobrazovány velmi věrohodně a displej reaguje velmi citlivě, stačí se jen malinko dotknout a systém hned reaguje. Tady HTC udělalo kus práce a v porovnání například se Samsungem Galaxy Spica je to opravdu velký rozdíl. Nad displejem najdeme jen logo HTC a designově hezky zpracovaný reproduktor pro hovory. Na opačné straně je pak čtveřice HW tlačítek, a to Domů, Menu, Zpět a Hledat. Mezi nimi se nachází velmi šikovně umístěný optický trackball, na který si člověk musí chvíli zvykat, ale po prvním seznámením zcela nahradí klasickou kuličku.

Na bocích toho moc není, v hloubi duše jsem před představením HTC Desire doufal, že se konečně dočkám spouště fotoaparátu na pravé straně, ale HTC opět nezklamalo. A tak strany zůstaly opět chudé, pouze na levém boku je dvojice tlačítek pro regulaci hlasitosti. Na zadní straně přístroje se nachází objektiv 5MPx fotoaparátu, který zvládá automatické ostření a video v WVGA rozlišení. Vedle něj je pak přisvětlovací dioda a druhý reproduktor. Na horní straně telefonu je již zmíněné tlačítko pro zapnutí a vypnutí přístroje a výstup na sluchátka (3,5mm jack). Abych kapitolu konstrukce mohl uzavřít, musím ještě zmínit dolní stranu, kde je pouze systémový mikrofon a microUSB port pro nabíjení a propojení s počítačem.

Díky své tloušťce je Desire zařízení vhodné do kapsy a člověk v podstatě ani neví, že ho má u sebe. To samé se dá říct i o váze přístroje, ta je i přes vybavení telefonu velmi dobrá a do ruky padne opravdu skvěle.

Vzhledově Desire působí opravdu elegantně, vše je zpracováno dobře a kombinace šedivé barvy s odstínem hnědé, přidává všemu na kráse. Navíc na přední i zadní straně tyto dvě barvy doplňují tmavší odstín stříbrné, což celkovému dojmu jen přidává.

Petr doplňuje:

U tohoto telefonu jsem si všiml, že vrstva, která je nad samotných displejem a způsobuje že povrch reaguje na doteky, jinak zvaný taky jako digitalizer, má jinou konstrukci než u ostatních Android zařízení s kapacitním displejem. U předešlých telefonu, bylo možné na displeji pozorovat v jistém úhlu pravidelně rozmístěné tečky, díky kterým telefon pozná, v kterém místě se jej dotkl náš prst. U HTC Desire jsou tyto tečky vloženy do kosočtverců, jejiž hrany tvoří přerušované čáry napříč celým displejem. Tato úprava je pravděpodobně díky technologii MultiTouch. Původně jsem zamýšlel digitalizer vyfotit, ale vzhledem k obtížnosti se mi to nepovedlo a nechám tedy pracovat vaši fantazii.

Android obohacený o prostředí Sense

HTC Desire běží na Androidu 2.1 (Eclair) a aktualizovaném uživatelském prostředí Sense. To je obohaceno o několik zajímavých věcí, jako je například funkce multitouch, díky níž je přeskakování mezi sedmi domovskými obrazovkami snadnější a rychlejší. Dále přibylo několik nových widgetů, které zrychlují tok informací (především Friend Stream a Zprávy, které spolupracují s jakýmkoli RSS kanálem). Stejně jako Nexus One a Motorola Milestone, i Desire má tzv. Aktivní tapety, díky kterým celé prostředí oživne. Bohužel je škoda, že většina živých tapet je opravdu náročná na procesor a telefon je při jejich používání lehce zpomalen -- hlavně při přechodu mezi domovskými obrazovkami. Těch je jak jinak než sedm a dávají tak uživateli možnost mít vše „při ruce“. A je opravdu z čeho vybírat.

Do samotného systému Android se bez pomocí aplikací třetích stran bohužel nedostaneme, ale opravdu vše co člověk potřebuje, je již v prostředí Sense.

Systém běhá velmi dobře, díky procesoru Snapdragon o kmitočtu 1GHz je odezva minimální a rychlost je opravdu znát. Procesů zvládá systém najednou několik, ale při větším množství spuštěných aplikací (např. 15 -- 20) se dostaví samozřejmé zpomalení. Již při startu systému se podle mého spustí až moc programů najednou (například zbytečné FM Rádio).

Fotoaparát

Většina uživatelů HTC, včetně mě, si vždy na fotoaparáty v těchto zařízeních spíše stěžovala. U modelu Desire je tomu ale jinak. Fotoaparát reaguje a ostří opravdu rychle, snímky jsou tak bez rozmazání a širokoúhlé rozlišení vypadá dobře, i když možná trochu nezvykle. Nastavení v aplikaci „Fotoaparát“ dostalo v Androidu 2.1 také nový vzhled a možnosti. Na rozdíl od Androida ve verzi 1.5 (popř. 1.6) je zde mnoho nových možností -- upravení jasu, kontrastu, sytosti, citlivosti ISO atd. Celkově tak fotoaparát funguje a splňuje svou funkci lépe než kdy předtím. Navíc díky přisvětlovací diodě můžete fotit bez problému i v noci, přesto je dioda podle mého spíše „přesvětlovací“ a fotografie jsou tak až moc nasvícené.

Video, jak jsem již zmínil, umí Desire nahrávat ve WVGA rozlišení, tudíž 800x480 px. Opět oproti předchozím HTC je zde znatelný pokrok, ale plynulost videa stále není stoprocentní. Co se týče nahrávaného zvuku u videa, ten je průměrný, při větším hluku možná až podprůměrný (ale možná je to také dáno hlavním reproduktorem, který také není nejlepší).

Tomáš doplňuje:

Fotoaparát je pro mě spíše zklamáním. Na fotkách se objevuje značné množství šumu a to i za slunečného dne. Všimnete si toho ale spíše na velkém displayi na PC než na „malém“ displeji telefonu.

Na ukázkové fotografie a videa se můžete podívat níže.

Ukázky videa ke stažení -- video č. 1 / video č. 2. (Uložit soubor jako…)

Multimédia

Desire, díky svému velkému displeji, je zařízení na multimédia jako dělané. Filmy či video zvládne přehrát v rozlišení 800x480 px, a to naprosto bez problémů. Barvy jsou velmi věrohodné, a tak například na cesty je Desire ideální. Pokud ale hodláte cestovat déle než 4 hodiny, měli byste si přibalit i přenosnou nabíječku. Ať už zvolíte jakýkoliv přehrávač, audio či video, budete potěšeni kvalitou obrazu i zvuku. Bohužel ale stále chybí podpora DivX souborů (alespoň v základu).

Sluchátka dodávaná s přístrojem jsou jen průměrná, a tak pokud si potrpíte na co nejlepší zvuk, budete asi muset použít jiný headset. Na druhou stranu ale přijdete o možnost použití handsfree. Mikrofon je totiž součást sluchátek, společně s tlačítky pro přijetí / odmítnutí hovoru a posunu v playlistu.Ani výchozí zvuk ze zadního reproduktoru není dvakrát skvělý. Výšky hodně přebíjejí basy a při plné hlasitosti je zvuk někdy až nepříjemný.

Na závěr multimédií doplním, že jsem byl opět zklamán předinstalovanou aplikací Hudba. Ta po spuštění poměrně dost zpomaluje celý systém a dokonce se mi stalo, že celý systém zamrzl a musel přijít restart. Graficky je sice pěkně zpracován, přesto jsem sáhl po jiném hudebním přehrávači (doporučuji Meridian, TuneWiki nebo nedávno vydaný 3 -- Cubed).

Organizátor

V aktualizované verzi prostředí Sense jsou také nové možnosti kalendáře. Jeho vzhled byl malinko upraven a nyní je vše přehlednější. U každého dne nyní vidíte, kdy se daná událost odehrává, zda ráno či večer. Přibyl i jeden widget, který sice zabere jednu celou obrazovku, ale za to zobrazuje všechny nadcházející události.

Kontakty

Základní aplikace „Lidé“ také prošla jistou změnou. Díky updatované verzi Androida 2.1 je urychlena práce s kontakty, stačí „ťuknout“ na ikonku (popř. obrázek) u daného člověka a vyskočí okénko rychlých voleb. Dostanete se tak rychleji například k odeslání SMSky či e-mailu. A díky uživatelskému prostředí Sense budete stále v zajetí sociálních sítí, a to převážně Facebooku. Každý kontakt lze spojit s jedním přítelem na FB, což dává možnost stále sledovat své kamarády, jejich fotografie atd. Navíc se automaticky stáhne fotografie daného přítele. K tomu je hned po propojení telefonu s vaším Facebook účtem stažen kompletní telefonní seznam přátel, kteří mají na profilu zveřejněné číslo.

Výdrž baterie

Ze začátku jsem byl poměrně rozčarován z výdrže baterie. Přístroj se vybíjel bleskovou rychlostí a při nabíjení se zase nadměrně přehříval zadní kryt. Oba nešvary ale po několika nabití přestaly být aktuální a výdrž baterie se značně prodloužila (přehřívání zadního krytu pozoruji stále, ale ne tak znatelné). Samozřejmě když chcete telefon používat naplno každý den, musíte počítat s tím, že večer před spaním ho zapojíte do nabíječky. Když říkám naplno myslím hlavně připojení na internet (ať už přes mobilní síť, či Wi-Fi), GPS, hry, hudba, fotoaparát atd. Při běžném používání, tj. několik hovorů a SMS, poslech hudby do školy či zaměstnání, přečtení mailů atd. telefon vydrží cca den a půl, což je průměrné.

Tomáš doplňuje:

Výdrž baterie si prodloužíte obcházením instalací aplikací, které měří, zaznamenávají a jinak pracují převážně s baterií nebo zobrazují vytížení procesoru. Tyto aplikace běží na pozadí prakticky nepřetržitě a ne všechny jsou precizně naprogramovány a tím pádem užírají spoustu baterie.

Krátké video jako ukázka rychlosti prostředí Sense.

Ostatní poznatky

Prohlížeč

Požitek z prohlížení internetu je podle mého názoru maximální! Velké rozlišení displeje dopřeje kvalitní zobrazení většiny stránek, navíc podpora Flashe je více než příjemná. Multitouch v prohlížeči funguje velmi plynule, zatím nejlépe ze všech HTC zařízení. A rychlost načítání stránek je nadprůměrná. Jeden zahraniční web testoval rychlost načítání stránek souběžně na HTC HD2, Desire a iPhonu. Vyhrál Desire, a to jak v rychlosti načítání, tak v odezvě při natáčení přístroje.

HW klávesnice není potřeba

Obě softwarové QWERTY klávesnice plně nahrazují skutečné HW klávesnice, řekl bych na jedničku (mám na mysli klávesnici v portrait a landscape módu). Opět díky velikosti displeje a možnosti kalibrovat si klávesnici na své prsty je zaručeno psaní dá se říct bez překlepů. Navíc v landscape (na šířku) módu se dá bez problémů psát více prsty.

GPS

Telefon samozřejmě disponuje i GPS přijímačem, který není ničím zvláštní. Signál chytne během několika minut, většinou v rozmezí 2 -- 5. V základu není předinstalovaná žádná navigace, neboť v České republice zatím není Google Navigation dostupná. To by se ale mohlo časem změnit a poté by zařízení tuhle navigaci zdarma dostat mohlo.

Petr doplňuje:

Vše nasvědčuje tomu, že se tato situace brzo zlepší a i my si užijeme online navigaci od Googlu. Tomu že to nebude již dlouho trvat, napovídá i tato krátká zprávička.

Hry

Podpora her na HTC Desire je také více než dobrá. Bohužel i přes rychlý procesor Snapdragon jsem u pravděpodobně nejnáročnější hry na platformě Android, a to Asphalt 5, zaznamenal menší plynulost hry, což je podle mě škoda. Přesto ostatní hry běží skvěle a pohybový sensor, díky kterému se většina z nich ovládá, funguje také dobře.

Petr doplňuje:

U hry Asphalt 5 jsem taky zaznamenal problémy s plynulosti. I když HTC Desire, má výkonnější procesor než Motorola Milestone, kde hra běžela naprosto plynule. Vše tedy nasvědčuje tomu, že daná hra není optimalizovaná na Snapdragon. Věřím, že další verze této hry na tom bude o poznání lépe. Když už jsme nakousli téma hry, doporučím velice kvalitně zpracovanou hru s názvem „HomerunBattle3D“.

Klady

• velký AMOLED displej s vysokým rozlišením
• kvalitnější fotoaparát a záznam videa
• rychlost systému
• prostředí Sense
• propojitelnost se sociálními sítěmi (převážně Facebook a Twitter -- Friend Stream)
• multitouch je velmi citlivý
• odezva v internetovém prohlížeči
• kvalitní obraz při přehrávání videí

Zápory

• zpomalení systému při použití Aktivního pozadí
• aplikace „Hudba“ -- zpomaluje celý systém
• chyby v připojení přes Bluetooth -- padání systému atd.
• horší kvalita zadního reproduktoru

Ostatní fotografie

Závěr

Co říct na závěr této recenze? Myslím, že jsem telefon nejen chválil, ale vytkl mu i pár podle mě zbytečností, kterých by se mohlo příště HTC vyvarovat. Model Desire je jistě kvalitní zařízení, díky prostředí Sense dostává Android novou podobu a urychluje tak každodenní život. Pokud tedy hledáte telefon v plné výbavě, za poměrně slušnou cenu okolo 11 500 Kč, je pro vás HTC Desire jak dělaný.

Petr doplňuje:

Já bych se nebál označit HTC Desire jako nejlepší Android telefon, dostupný v současnosti u nás. Cena je vzhledem k parametrům opravdu velice optimální. Tento telefon bude jistě na dlouhou dobu mezníkem ve světě Androida. Jeho koupi si zajistíte velice kvalitní telefon s vyváženými parametry a dlouhodobé aktualizace ze strany HTC.

Doufám, že všechny vaše otázky jsem v recenzi zodpověděl, pokud ne, nebojte se zeptat znovu.

Autor: Martin Prokop                 Druhý pohled: Petr Mišák            Třetí pohled: Tomáš Očadlý

Recenzi na HTC Legend nyní střídá další obsáhle sepsané shrnutí, tentokrát na zámořskou Motorolu Milestone, která vyšla již minulý rok v USA, ale na českých trh se dostává až teď. Recenze se opět skládá ze dvou pohledů na přístroj, což dává více objektivnosti.

Úvod

Motorola Milestone není ve světě žádnou novinkou, přesto pro nás a další evropské země to novinka je. Již od minulého roku (podzim) se tento telefon prodává v USA, a to pod označením Droid. Nyní se přístroj dostal i do České republiky a celé Evropy a i když název je rozdílný, jedná se o naprosto stejný telefon. I když vlastně ne tak docela, Milestone, alespoň na českém a slovenském trhu (zapůjčený přístroj byl od slovenského prodejce), běží již na Androidu 2.1 (většina distribucí). Android ve verzi 2.1 je obohacen o několik věcí, které ale konkrétně za zmínku moc nestojí. Další a vlastně poslední rozdíl mezi CDMA (Droid) a GSM (Milestone) verzí je podpora multidotekového ovládání. Prvně zmíněný Droid multitouch nemá a druhý, nebo-li Milestone, je o tuto fuknci pinch-to-zoom plně obohacena. To je na úvod pravděpodobně vše, nyní už se podíváme na samotnou recenzi.

Pozn. (Martin Prokop) Z recenze níže poznáte, že jsem zaujatý společností HTC, a tak je tímto faktem ovlivněn obsah. Jednoduše jsem na přístroje HTC s prostředím Sense zvyklý, což se bohužel odráží na hodnocení právě Motoroly Milestone.

Rozbalování a první dojem

Motorola Milestone mi přišla poštou až domu, a tak po vybalení z ochranné krabice už na mě čekalo jen samotné balení, ve které je Milestone dodávána. Balení je spíše odbélníkového tvaru a na přední straně je vyzobrazen telefon a pod ním nápis „The phone without compromise“ neboli „Telefon bez kompromisů.“ Zda tomu tak je se dozvíte po přečtení celé recenze.

Balení obsahuje samotný telefon Motorola Milestone, baterii o kapacitě 1400 mAh, adaptér, USB kabel s výstupem microUSB, klasická sluchátka s výstupem 3,5mm, stručný návod a CD se softwarem pro synchronizaci s počítačem (pouze fotografie a videa).

Po vyndání přístroje z krabice a vložení SIM karty a baterie přichází čas na první dojem, který je více než dobrý. Konstrukce působí kvalitně, displej o velikosti 3,7 palců dojmu jen přidává. I přestože je přístroj díky hadrwarové klávesnici o něco těžší, dobře se drží v ruce a jen tak nevypadne. Zadní strana je na ruku příjemná a člověk tak necítí žádný nepříjemný plast. I po vysunutí hadrwarové QWERTY klávesnice, která je kvalitně zpracovaná, se první dojem nezkazí, neboť konstrukce vyjíždění je vskutku skvělá – nic nevrže, neskřípe a ani nevadí to, že je potřeba trochu více síly.

Kompletní specifikace

• rozměry a hmotnost: 116 × 60 × 14 mm, 165 g
• displej: 3,7“, kapacitní TFT, 480 × 854, 16 mil. barev
• sítě a data: GSM (850/900/1 80 0/1 900 MHz), WCDMA (900/2 100 MHz), GPRS (třída 12), EDGE (třída 12), HSDPA (10,2 Mb/s), HSUPA (5,76 Mb/s), GPS
• konektivita: microUSB, Bluetooth (A2DP), Wi-Fi
• paměť: 512 MB ROM, 256 MB RAM, podpora microSDHC
• baterie: 1 400 mAh
• procesor: Cortex-A8 550 MHz
• operační systém: Android 2.0 (Android 2.1)
• hudba: přehrávač hudby, 3,5mm jack
• fotoaparát: 5MPx (2 592 × 1 944), video (720 × 480), autofocus, dvoudiodový blesk

Vzhled a konstrukce

Designově i konstrukčně je Milestone zpracována velmi hezky. Černou barvu doplňuje barva zlatá, umístěna je na hardwarové klávesnici. Touto barvou je pozlacena i spoušť fotoaparátu a mřížka reproduktoru. Celkově tak přístroj působí velmi elegantně a je vidět, že se zde designéři a konstruktéři Motoroly se zde vyřádili co to jen šlo.

Na přední straně přístroje se nachází displej o velikosti 3,7 palců, který zvládá rozlišení 480 x 854px a 16 milionů barev. Po jeho rozsvícení je člověk mile překvapen, ale například v porovnání s AMOLED displejem, který nyní najdeme u většiny nových přístrojů (HTC Legend či Desire), je displej u Milestone o kapku horší. Díky použitému displeji barvy nejsou tak ostré a výrazné v porovnání s konkurencí. Displej je malinko zapuštěn do konstrukce a neleží tak souběžně s přední stranou přístroje. Toto nepatrné zapuštění mi ze začátku trochu vadilo, ale dá se s tím žít (není to tak drastické jako například u Sony Ericssonu Xperie X1). Pod displejem je rozložena čtveřici dotykových tlačítek, jako má například Nexus One. Ze začátku mi přišla zajímavá, ale po pár hodinách používání pro mne byla stále méně prakticá, neboť jsem do nich neúmyslně ťukal a tím dělal věci, které jsem v plánu neměl (hlavně klik na tlačítko domů mě vytáčel nejvíce). Přesto věřím, že se na to dá zvyknout a po čase to člověku ani nepřijde jako nevýhoda (snad jen v zimě, při -20°C).

Na bocích najdeme několik tlačítek. Na levé straně je umístěn pouze vstup na microUSB kabel, na pravém pak dvojice tlačítek pro regulaci hlasitosti a pod nimi spoušť fotoaparátů, která je, jak jsem již zmínil, hezky pozlacená. Spoušť má dvě polohy – zaostření a vyfocení.

Pavel doplňuje:

Podle mě je vstup microUSB umístněn dost nešťastně, jelikož držení telefonu při připojení k PC či nabíječce je dost nekomfortní. Ono i hledání vstupu při připojování kabelu je nepohodlné. Otáčet telefon na bok a trefovat se levou rukou do USB vstupu, chce u praváka cvik.

Zadní strana obsahuje objektiv fotoaparátu, který má rozlišení 5MPx a dokáže natáčet video v rozlišení až 720 x 480px. Vedle objektivu je umístěna dvojice přisvětlovacích diod, která svou funkci plní dá se říct dobře.

Poslední dvě strany, které je nutno zmínit před hadrwarovou klávesnicí je vršek telefonu, kde najdeme konektor pro sluchátka či reproduktory a tlačítko pro zapnutí/vypnutí a pro přechod do a z pohotovostního režimu, které je podle mého umístěno vcelku nevhodně, protože trefit se na něj není dvakrát jednoduché (to je ale opět jen otázka času a jelikož jsem telefon testoval pouze pár dní, je tím moje hodnocení přístroje ovlivněno). Další, neboli dolní strana už nic neskývá, je zde umístěn pouze mikrofon.

Pavel doplňuje:

„Zapínací“ tlačítko mi ze začátku dělalo také menší problém, ale po pár týdnech je zapínání displeje telefonu u mě bez problémů. Člověk si prostě musí zvyknout z jiného zařízení a vědět kde zmáčknout.

Vysouvací QWERTY klávesnice vypadá moc pěkně, na první pohled působí povedeně, ale tento dojem s prvním delším psaním opadne. Tlačítka jsou poměrně malá a mezery mezi jednotlivými písmeny jsou miniaturní. Klávesnice je složena ze čtyř řad a na pravé straně je velice vkusně umístěn pětisměrný d-pad, který se mi používal dobře. O klávesnici se to bohužel v dnech testování říct nedalo. Rychleji a lépe se mi psalo na softwarové klávesnici v landscape módu – to ale neznamená, že ostatním uživatelům Motoroly Milestone klávesnice nesedne a budou preferovat SW klávesnice. Přesto musím ještě dodat, že po několika dnech testování jsem si na ni trochu zvykl a psaní se tak vylepšilo, přesto mě nepřesvědčila, abych při každé sms, mailu atd. udělal tzv. slide a vysunul právě HW klávesnici.

Pavel doplňuje:

Co se týká návrhu klávesnice, je pravda, že na trhu jsou zařízení, které to zvládly lépe. Tlačítka u Milestone jsou malá a umět na nich psát chce více zvyku. Problém je při přesouvání prstů z jedné klávesy na druhou a poznáním, zda jste už na té správné. Podle mě by pomohlo, kdyby byly klávesy o trochu více vyboulené, aby hmatově daly více najevo, kde právě jste. Po několika týdnech používání, HW klávesnici vysouvám opravdu při dlouhém psaní a vše ostatní píši na malé SW, nebo SW klávesnici na šířku. Dalo by se říci, že je střídám a pokud se rozepíšu víc, než jsem čekal, přepínám na HW variantu.

Holý systém Android

Jak jistě víte, Milestone běží na „čistém“ OS Android, tzn., že nemá žádnou nadstavbu jako například Sense od HTC či TouchWiz od Samsungu. I když Motorola používá v ostatních přístrojích prostředí Motoblur, které dává přednost hlavně sociálním sítím, Milestone o toto UI obohacena není. I když je zde Android ve verzi 2.1, nic nového prostředí až na pár výjimek nepřináší. Sice máte k dispozici 5 domovských obrazovek, ale takhle v základu na ně v podstatě není co dát. Co přidává na dojmu jsou Live Wallpapers, díky nimž telefon dá se říct oživne. Jelikož jsou ale náročnější na procesor, může se stát, že celé prostředí sem tam nezareaguje rychle, či se „sekne“. Trhání v přecházení mezi obrazovkami jsem si ale všímal i se statickým pozadím, a to naopak dojmu ubírá. Jinak je systém poměrně svižný a žádná operace mu netrvá příliš dlouho. Hry na něm vypadají a šlapou slušně (zkoušel jsem například Raging Thunder 2 a dojem z hraní byl více než dobrý).

Pavel doplňuje:

Prostředí Androida působí rychlým dojmem, ale sem tam se stane, že nezareaguje tak jak jste zvyklí. Určitě by pomohlo, kdyby šel podtaktovaný procesor přepnout z 550 MHz na svou skutečnou rychlost a to 600 MHz. (TI OMAP 3430, Arm Cortex A8 600 MHz).

Fotoaparát

Na zadní straně přístroje najdeme fotoaparát s rozlišením 5MPx, který zvládne i video, a to velmi kvalitní. Zvuk i obraz je plynulý a pravděpodobně nejlepší, který jsem na přístroji s Androidem zatím viděl. Fotografie na tom také nejsou špatně, stále to ale není žádný zázrak a řekl bych, že například nyní vydaný HTC Desire je na tom se snímky o něco lépe (video má ale stále horší). Na ukázky snímků + videa se můžete podívat níže.

Ukázka videa je ke stažení na tomto odkazu!

Multimédia

Co se týče multimédií, Milestone je na tom velmi dobře. Díky velikému displeji o velikost 3,7 palců si užijete každý film či video. Kvalita výchozího zvuku je také poměrně dobrá, a to jak z reproduktorů, tak ze sluchátek. V tomto bodě Milestone například nad HTC Desire vyhrává.

Organizátor, kontakty a běžné používání

Organizátor, nebo-li kalendář a ostatní věci k němu náležicí je opět klasický Android. V ničem převratný, přesto přehledný a dobře použitelný. Samozřejmě spolupracuje s vaším účtem na Googlu a je možné si umístit widgety na hlavní obrazovky. Kontakty dostaly v novém Androidu 2.0 (popř. 2.1) novou podobu. Jsou vylepšeny o několik funkcí, jako například rychlá volba kontaktu, která vyběhne po kliku na obrázek u každého políčka. Máte pak na výběr, zda chcete volat, poslat SMS, případně e-mail. Tzn., že touto novinkou je urychlena běžná práce s telefonem, která je jinak velmi dobrá. Co mi ale na zařízení stále chybí, je prostředí Sense. Jelikož nyní používám HTC Desire a předtím jsem měl několik měsíců HTC Hero, je tím moje hodnocení ovlivněno, přesto si nemohu pomoci. Občas jsem v telefonu nenašel to, co jsem potřeboval, což bylo také zapříčeněno rozdílnými názvy v angličtině, v které je přístroj zatím dodáván (update na češtinu by měl přijít snad letos v létě).

Pavel doplňuje:

Zařízení lze použít i ve firemním prostředí, jelikož je v systému obsažena možnost synchronizace s účtem exchange. Kalendář a e-mail mají své aplikace a widgety.

Výdrž baterie

Co se týče baterie, ta má kapacitu 1400 mAh, tzn., že něco by vydržet měla. Při normálním používání (hry, fotoaparát, internet, IM, Facebook a twitter aplikace atd.) vydržela cca 2 dny, což je slušné. Nejvíce baterii samozřejmě zatěžuje GPS, Wi-Fi a další připojení, kterými telefon disponuje. Na životnosti ani nepřidává naplno nastavený jas dipleje a další funkce v základu neběžící.

Ostatní, jinam nehodící se poznatky

Internetový prohlížeč

Ten je na displeji a velkém rozlišení velmi dobře použitelný, stránky se načítají průměrnou rychlostí, například HTC Desire je na tom o něco lépe, ale rozhoduje jen pár sekund. Stránky se na něm zobrazí většinou korektně.

GPS

V základu je i navigace Motonav přímo od Motoroly. Ta je samozřejmě v anglickém jazyce, ale mapové podklady jsou i pro Českou republiku. Signál se většinou chytne rychle, cca během pár minut a výpočet trasy také netrvá dlouho. Motonav je v telefonu pouze ve zkušební verzi, pokud se nepletu, tak na 30 dní. Se zaplou GPS a stálým příjmem signálu se baterie vybíjí několikrát rychleji, ale i na delší cesty po republice to bude stačit.

Pavel doplňuje:

GPS mě v tomto telefonu mile překvapila. „Chycení“ satelitů probíhá většinou rychle, někdy bych i řekl bleskově. Když jsem si vzpomněl na HTC Touch Pro a jeho nekonečné doby připojování na satelty, musel jsem radostí zamáčknout slzu, jaká to byla rychlost. Nevím, zda to je GPS přijímačem, či systémem Android, ale je to paráda.

Klady

• Konstrukce přístoje a vysouvací QWERTY klávesnice (mechanismus)
• Velký displej
• Fotoaparát a nahrávání videa ve velkém rozlišení a dobré kvalitě
• Multitouch
• Odezva systému
• Dobrá kvalita zvuku z reproduktorů i sluchátek

Zápory

• Postavení kláves na hardwarové klávesnici
• Malé okraje okolo dipleje
• Dotyková tlačítka pod diplejem (věc názoru, někomu vyhovují více, někomu méně)
• Trhavost hlavních obrazovek

—————-

Pavel doplňuje:

Klady

• Konstrukce přístroje, přítomnost HW klávesnice
• Velký displej
• Multitouch (je návykový)
• Odezva systému

Zápory

• Menší klávesy a malé rozestupy HW klávesnice
• Dotyková tlačítka pod displayem (již jsem si na ně ale zvykl)
• Někdy pomalejší reakce, slušel by plně odemčený procesor na 600 MHz
• Větší šum fotografií
• Nemožnost v základu přijímat vizitky vCard pomocí bluetooth a MMS (zatím se mi podařilo zprovoznit pouze přijímání přes bluetooth)
• Nemožnost v základu připojit počítač přes telefon k internetu (podařilo se mi zprovoznit pomocí aplikace druhé strany)

—————-

Srovnání s ostatními přístroji s Androidem

V ruce jsem měl cca 8 přístrojů s Androidem (G1, Magic, Hero, Galaxy Spica, Desire, Milestone, Droid Eris a Samsung Moment) a nejlepší pocit jsem měl pravděpodobně z HTC Desire a právě Motoroly Milestone, do ruky padne i přes větší váhu opravdu dobře její konstrukce je opravdu povedená.

Přesto se zaměřím spíše na srovnání právě s HTC Desire, který je podle mého nyní největší konkurent Motoroly v ČR. Konstrukčně na tom jsou oba modely velmi dobře, v displeji a prostředí vyhrává HTC, a to díky AMOLEDu a UI Sense. V rychlosti systému bych připsal bod také Desiru. V multimédiích je to ale velmi vyrovnané. Výstupné zvuky jsou lepší spíše Motoroly a i video se může chlubit větší kvalitou. Co se týče fotografií, zde je to velmi vyrovnané, přesto bych se přiklonil spíše k HTC Desire. Celkově je tak pro mne vítěž jasný – HTC Desire, a to hned z několika výše uvedených a dalších důvodů. Opět je to ale podmíněno tím, že bych nevyužil hardwarovou klávesnici a tím, že jsem jakýsi fanda společnosti HTC.

Závěr

Přesto není pochyb, že Motorola Milestone je kvalitní zařízení, které si zaslouží být mezi nejlepšími Androidy vůbec. Stále zde opakuji slovo konstrukce, ale nemohu si pomoct, ta je opravdu povedená. Proto jestli hledáte zařízení okolo 12 500 Kč a potřebujete hardwarovou klávesnici, na kterou jste ochotni si během několika dnů zvyknout, je Milestone právě pro vás.

Doufám, že jsem v recenzi zodpověděl všechny vaše otázky, pokud ne, nebojte se zeptat, pokusím se nyní odpovědět přesně.

Motorolu Milestone na recenzi zapůjčila firma IRDistribution, s.r.o

Autor: Martin Prokop                                 Druhý pohled: Pavel Štůsek

Připravili jsme pro Vás recenzi telefonu HTC Legend. Dnešní recenze bude trochu jiná než ty ostatní. Přineseme pohled dvou recenzentů zároveň, což by mělo přinést mnohem objektivnější pohled na tento telefon.

Úvod:

O HTC legend se mluví jako o nástupci telefonu HTC Hero a to právě díky jeho zvláštnímu zahnutí do hokejky ve spodní části telefonu. U HTC Legend toto zahnutí již není tolik znatelné, ale i přesto dává telefonu specifický vzhled. Jak už jsme si u „chytrých“ telefonů zvykli, cena většinou přesáhne hranici 10 000Kč, ani tento model bohužel není výjímka a prodává se za necelých 11 000Kč. Zvláštností u tohoto telefonu je, že jeho tělo je vyrobeno z jednoho kusu hliníku, což přináší skvělé mechanické vlastnosti, ale zároveň ovlivňuje kvalitu signálu, vše si podrobněji popíšeme v sekci konstrukce. Legend jako první nahrazuje oblíbenou HTC kuličku optickým trackballem a oslní výrazným podáním barev na AMOLED displeji.

Rozbalování:

Telefon dostanete ve standardní HTC krabičce, jak už jsme zvyklí z předešlých HTC modelů. Krabička je docela malá a místo v ní je maximálně využito (když příslušenství správně neuspořádáte, nepodaří se vám ji zavřít :)). Na přední straně je vyobrazen telefon HTC Legend, na zadní najdeme specifikace a několik málo informací v angličtině. Po otevření je na prvním místě vidět telefon navlečený v tvrdé ochranné fólii, hned pod ním je v papírovém prolisu schovaná baterie. Dále balení obsahuje pět menších knížeček s informacemi o příslušenství, záruce, bezpečnostních předpisech, stručnou příručku a seznam reklamačních středisek HTC. Najdeme zde i malé CD s manuály v PDF, stereo sluchátka s třemi tlačítky (skladba vpřed, play/příjem a položení hovoru, skladba vzad)+ molitany a klipsnu, 2GB Micro SD kartu, nabíječku na 230V s USB výstupem a USB kabel s Mikro USB konektorem, který je možno zapojit jak do klasického PC, tak i do přiložené nabíječky.

Michal doplňuje:

Co se mi nelíbí, tak jsou jednoznačně sluchátka. Jsou totiž moc velké a do ucha je jen tak nestrčíte. Za co bych HTC pochválil, tak je nabíječka a k němu kabel. Kabel se dá využít i k počítači.

První dojem:

Můj první dojem trochu pokazilo nešikovné nasazení spodní plastové části telefonu, které je třeba otevřít v případě, že chcete vložit SIM kartu, paměťovou kartu, nebo baterii. Když už jsme u těch negativ, telefon díky úpravě hliníkového těla může v suchých rukou nepatrně klouzat, naštěstí jsou na telefonu dvě pogumované plochy, které tento efekt zmírňují. Ještě vzpomenu, že zasunutí tenkého Micro USB konektoru vyžaduje díky zkosené spodní straně telefonu cvik. Když přeskočím tyto drobné nedostatky, telefon na první dojem zaujme svou bytelností, podáním barev na AMOLED displeji, celokovovým vzhledem, optickým trackballem, na vrchní straně tlačítkem, které u dřívějších Android telefonu nenajdete a slouží k zapnutí/vypnutí telefonu, nebo jeho probuzení/uspání. Po prvním spuštění telefon zaujme především svou rychlou odezvou a propracovaným prostředím Sense.

Technické parametry:

Konstrukce telefonu a vzhled:

Jak už jsem psal v úvodu, telefon je vyroben z jednoho kusu hliníku, který poskytuje vyjímečné vlastnosti. Je velice pevný a dobře odvádí teplo, které vzniká především při nabíjení akumulátoru, nebo při náročnějších aplikacích, kdy je procesor telefonu zatížen a vzniká odpadní teplo. Všechny části telefonu dokonalé sedí, nic nepřesahuje ani nevrže. Telefon je natolik pevný, že se vám ho nepodaří ani o trochu prohnout nebo zkroutit. Na těle telefonu najdete krom hliníku i dvě plastové časti, které jsou potaženy gumou. Jedna část chrání oblast kamery a repro, druhá tvoří kryt, pomocí kterého je možno ze spodní strany telefonu vložit baterii, SIM kartu a micro SD kartu. Ikdyž se mi u tohoto modelu naštěstí nepodařilo udělat nechtěný crash test, jako tomu bylo u jeho předchůdců, troufám si říct, že telefon bude díky kombinaci hliníku a pogumovaných části velmi odolný vůči pádu, pokud nespadne na stranu dotykového displeje.

Vzhledově telefon vypadá na úrovni a nikdo o něm nemůže říct, že vypadá lacině. Eloxovaný povrch hliníku mu propůjčil jistou eleganci a optický trackball trochu tajemnosti a dojmu hi-tech zařízení. Na horní straně najdeme 3.5mm jack konektor na sluchátka a tlačítko na zapnutí/vypnutí, nebo probuzení/uspání telefonu, které je vyrobeno z leštěného kovu. Ze stejného materiálu je i tlačítko na levé straně přístroje, které slouží pro regulaci hlasitosti. Díky leštěnému povrchu vytváří oproti eloxovanému tělu pěkný kontrast. Spodní strana přístroje obsahuje výše zmíněný kryt, pod kterým je umístěn mikrofon, microUSB konektor a zdířka na poutko telefonu. Na přední straně najdeme velký kapacitní dotykový displej, olemovaný černým rámečkem. Nad displejem najdeme repráček pro hovor, stavovou diodu a čidlo, které slouží jak pro snímání intenzity světla v místnosti, tak i pro sledování vzdálenosti. Tato funkce slouží hlavně pro rozpoznání, když máte telefon u ucha, takže může dojít k zablokování a zhasnutí displeje při hovoru. Ve spodní části displeje najdeme čtyři tlačítka, DOMŮ, MENU, ZPĚT a HLEDEJ. U tohoto modelu volil výrobce mechanické tlačítka, což je podle mého osobního názoru lepší volba, nicméně naprosto zapadají k displeji a to jak vzhledem, tak i výškou. Tlačítka pro příjem a odmítnutí hovoru zde  již nenajdete, jelikož jsou plně integrována na dotykovém displeji. O něco níž najdeme mačkatelný optický trackball, který zpočátku vyžaduje trochu cviku, ale později plnohodnotně nahradí svého předchůdce v podobě mechanické HTC kuličky. Zadní strana je krom leštěného nápisu HTC osazena ve vrchní části 5MPx kamerou, podsvětlovací led diodou a ne příliš kvalitním repráčkem určeným pro hlasitý odposlech a přehrávání hudby.

Michal doplňuje:

Naprosto souhlasím, že telefon je velice elegantní a ve společnosti se za něj nemusíte stydět. Oceňuji příjemné rozměry. Legend si můžete v pohodě strčit do kapsy a neudělá vám bouli v kapse. U konstrukce bych určitě vytknul ostrou hranu, která lemuje celý displej. Při telefonování se nepříjemně zařezává do ucha. Jelikož jsem přesedlal z HTC G1 na tento telefon, celkem dost jsem si zvykl, že se telefon odemyká tlačítkem na vypnutí nebo dvakrát menu. U tohoto přístroje jsem byl docela překvapený, že se odemyká jen vrchním tlačítkem pro vypnutí. Připomíná mi to dost ovládání telefonu od Applu. Někomu toto odemykání přístroje může vadit, protože ne každý má tak velké ruce, aby odemknul tento přístroj jednou rukou. Jak psal Petr, telefon má dvě plastové části. Zpočátku jsem také zápasil s dolním kusem plastu při zakrytí útrob Legendu, ale podruhé už to nebyl žádný problém.

Display:

HTC Legend dostal jako jeden z prvních telefonů na systému Android, AMOLED display, a je to opravdu znát. Výrobce si od AMOLED displeje slibuje menší spotřebu, s tím se i prodlužuje celková výdrž telefonu, jelikož displej, je jeden z prvků, které se výrazně podílejí na spotřebě telefonu. Na první pohled zaujme podáním barev a to jak sytých (červená, oranžová) tak i podání černé, která je opravdu černá. O malinko se zlepšila čitelnost na přímém slunečním světle, ale zázraky si od toho neslibujte, jelikož i sebelepší displej na přímém slunečním světle výrazně ztrácí na čitelnosti.

Michal doplňuje: Displej a zvuk

Měl jsem možnost porovnat si displej Hero a Legend. A opravdu Amoled displej má mnohem sytější barvy. Bohužel na sluníčku při sníženém podsvětlení toho moc neuvidíte. Já třeba mám podsvětlení dané na 20% kvůli šetření baterky, takže na slunci musím zapínat podsvětlení na 100%.

Ještě se musím vyjádřit k reproduktoru pro hovory. Někdy se mi zdá, že lidé, se kterými mluvím, mají robotický hlas. Asi to zřejmě souvisí s tím, jaký telefon používá druhá strana. Takže reproduktor bych spíše hodnotil jako průměrný. Rozhodně nic excelentního.

Fotoaparát:

Tady výrobce HTC konečně přidal přisvětlovací diodu, která výrazně pomáhá používat foťák i v horších světelných podmínkách. Intenzita přisvětlovací diody je dostačující pro interiérové použití, kde je fotka v dobré kvalitě i při velké tmě. Horší je případ focení na otevřeném prostranství, kdy už i při šeru dostávají fotky mléčný nádech způsobený malým osvětlením focené scény viz. přiložené fotky. Je tedy lepší fotit bez blesku. Velice dobré je i prostředí samotné aplikace na focení a její nastavení. V aplikaci je vše po ruce a velice intuitivně rozmístěno, v pravé horní části najdeme ikonku blesku, při jejím přidržení můžeme přepínat mezi zapnuto/vypnuto/automat, hned pod ní je ikonka  přiblížení s možností digitálního zoomu. Ve spodní pravé straně najdeme ikonku galerie, která jak už jsme u HTC Sense zvyklí, je velice propracovaná a designově povedená a je v ní možné prohlížet jak foto, tak i video. Na levé straně aplikace najdeme malinký zobáček, který slouží k vysunovací nabídce s dalším nastavením, jako první je možnost „Režim“, nabízí možnosti ["Fotografie/Video"], další možnosti jsou „Expozice“ ["Jas" -3 až +3], „Vlastnosti obrázku“ ["Kontrast" "Sytost" "Ostrost" vše s možnosti nastavit -2 až +2], „Efekt“ ["Žádný", "Stupně šedi", "Sépiová" "Negativ" "Solarizace" "Posterizace" "Akvamarínová"], „Nastavení“ [Vyvážení bílé, Rozlišení, Širokoúhlá obrazovka, Uložiště, Kvalita, Samospoušť, Fotografie s GEO značkou, Režim měření, Zkontrolovat po sejmutí, Úprava blikání, Automatické ostření, Zvuk uzávěrky, Časové razítko, mřížka, Obnovit výchozí]. Je vidět, že nastavení je opravdu mnoho. Fotoaparát dokáže zaostřit na jakoukoli věc na scéně, stačí ji poklepáním označit a zaostřovací kurzor se přesune ze středu na požadované místo, jakmile se telefonu podaří zaostřit, kurzor zezelená a můžete fotit. Fotoaparát je velice rychlý a za celou dobu testování, jsem se nesetkal se sebemenším problémem.

Reálné fotografie:

- denní světlo

- interiér s bleskem

- šero s bleskem

- noc bez blesku

Video natočené telefonem HTC legend si můžete stáhnout zde HTC Legend

Výdrž baterie:

Výdrž telefonu, při aktivním používání (Wi-Fi, 3D hry, telefonování, sms, gmail, animované pozadí…)se pohybuje kolem dvou dnů. Když vypnete wi-fi a nebudete vytěžovat telefon hraním náročných 3D her, odhaduji výdrž na necelé tři dny.

Michal doplňuje:

První den, když jsem používal telefon, tak mi po celém dni zbylo baterky 30%. Což není mnoho. Proto jsem se strachoval, že výdrž nebude nijak slavná. Průměrně telefon vydrží 1,5 až dva dny. Když si s ním hodně budete hrát, tak určitě počítejte, že večer budete nabíjet.

Systém:

HTC Legend obsahuje nejnovější systém Android ve verzi 2.1, který navíc už obsahuje Multitouch. Prostředí Sense již znáte z minulých recenzí, tak si řekneme pouze novinky, které přináší. Extra přídavkem je možnost vidět všech sedm ploch na jedné obrazovce a to pomocí multitouch gesta na kterékoliv ploše, nebo zmáčknutím tlačítka HOME na hlavní ploše.

Internetový prohlížeč:
Dočkali jsme se podpory flashe přímo v prohlížeči. Vzhledem k tomu, že firma Adobe s oficiálním řešením flash přehrávače pro systém Android nepřišla, HTC vytvořilo svou vlastní verzi, funguje velice dobře a je to rozhodně jeden z kladů tohoto telefonu.
Vylepšení které přináší internetový prohlížeč je možnost označit text a provést s ním jednu z následujících operací. Hledat – na wikipedii, v google slovníku, nebo pomocí integrovaného google translate přeložit. Sdílet – přes Peep, poštu, nebo SMS. Kopírovat – do schránky pro další použití, stejně jak jste zvyklí na klasickém počítači doma.

Programy
Telefon obsahuje nativně některé programy, tak si je alespoň shrneme, ať víte s čím můžete počítat, než zabrouzdáte na Android Market.

• Zprávy - HTC tuto aplikaci pojmenovalo stejně jako aplikaci na čtení SMS, ale ve skutečnosti se jedná o obdobu čtečky, která krom čtení RSS zdrojů, dokáže vyhledávat novinky na webu podle klíčového slova a v daný interval kontrolovat.
• Teeter - je známá hra v podání HTC a jedná se o železnou kuličku, kterou ovládáte pomocí polohového senzoru a překonáváte různé překážky
• FM rádio aplikace pro příjem a naladění rádia
• Quickofice – pro práci s Office soubory
• Počasí – přehled počasí v aktuální a dalších nastavených lokacích
• Kalkulačka – klasická jednoduchá kalkulačka
• Kalendář – kalendář provázány s googlem
• Peep – klient pro twitter
• PDF Viewer – pro práci s PDF soubory
• Nástroje SIM – nástroj pro internetové bankovnictví
• Hlasový záznamník – záznam hlasu
• Friend Stream – velice zajímavá aplikace, která je schopna shromáždit informace se sociálních sítí, tak aby vám neunikla žádná nová fotografie od přátel, nebo jejich komentář
• Footprints – je schopna zaznamenat foto, místo a komentář, o který se na svých cestách můžete podělit s přáteli
• Akcie – přehled vývoje akcii podle výběru

Michal doplňuje:

Myslím, že je velice praktické mít v telefonu multitouch. HTC ho využilo i pro hlavní obrazovku a tahem dvou prstů k sobě získáme náhled všech ploch. To je velice užitečné. Zrychluje to používání telefonu. Oproti předchozí verzi HTC Sense zde přibylo pár nových widgetů. S nadšením jsem uvítal widget Agendu. Hodně praktické pro zobrazení vašich úkolů a schůzek. Dokonce v tomto widgetu můžete skrolovat. Takže si můžete zobrazit vaše záležitosti i na další dny. S čím se chlubilo HTC, tak je jejich widget Friend Stream. Kde vlastně máte pohromadě statusy z facebooku a twitteru. Musím uznat, že se mi tento nápad mít vše dohromady líbí. Díky aplikaci friend Stream jsem přestal používat jiné programy pro sociální sítě. Dále v telefonu nalezneme programy pro kancelář. Pdf viewer je na celkem dobré úrovni. Dokonce je zde využit multitouch. Ovšem rychlost vykreslování by přece jen mohla být trochu lepší. Kdyby tento program vykresloval jako aplikace od Repli Go, tak nemám žádné námitky. QuickOffice je ovšem celkem tragédie. Nemá skoro žádné nastavení a spíš vám poslouží jako nouze, když si budete chtít prohlédnout nějaký dokument. Tady bych doporučil nainstalovat si jinou aplikaci pro psaní a čtení dokumentů. Co stále nedokážu pochopit, tak je absence integrace webového úložiště picasa do prohlížeče obrázku. Místo toho máte k dispozici náhled do fotek na facebooku a flickeru. Dokázal bych si v Legendu představit podobné album na obrázky jako má Nexus One. Celkově ze systému mám dobrý dojem. Prostředí je odladěné a svižné. Nezaznamenal jsem zatím jediný problém.

Tipy:

V případě že chcete propojit telefon s PC jinak než programem HTC synch (ADB a různé programy třetích stran), je třeba po připojení telefonu zaškrtnout možnost „HTC Synch“ a zároveň v nastavení (Menu/Nastavení/Aplikace/Vývoj) povolit možnost „Ladění USB“. Při testu jsem použil driver přímo s ADB „Android ADB Interface“

Závěr:

I přes drobné nedostatky, telefon určitě doporučím. Kdyby ještě cena klesla pod 10 tis, jistě by se stal trhákem ve své třídě, jelikož kombinuje několik klíčových vlastností. Kvalitní display, dostačující procesor, přijatelné rozměry, poslední verzi systému Android, elegantní vzhled a bytelnou konstrukci.

Michal doplňuje:

Pokud si telefon pořídíte za necelých 11 000, určitě dostanete celkem povedený telefon. Rozhodně oceňuji výbavu. Myslím si, že běžný uživatel v telefonu najde skoro vše, co potřebuje. Legend určitě dokáže zaujmout svým vzhledem a jeho konstrukce bych řekl, že je zatím nejlepší, co jsem viděl. Hlavní výhodou je tělo z hliníku. Proto při nějakém pádu se vám přístroj nerozpadne na kousky. Za chválu ještě stojí prostředí HTC Sense, které dělá Android ještě lepším. Novinkou, kterou se chlubí tento telefon je přisvětlovací dioda u fotoaparátu. Když jsem měl HTC G1, tak mi velice chyběla možnost fotit za tmy. Chcete mít stylový, odolný a navíc k tomu chytrý telefon? Tak neváhejte a HTC Legend si pořiďte.

Výhody

• AMOLED display
• celokovové tělo
• hardwarové klávesy
• nástavba Sense
• Multitouch
• rychlost systému
• podpora Flashe přímo v prohlížeči
• přisvětlovací dioda (doplnil Michal)
• Softwarová výbava (doplnil Michal)

Nevýhody

• výdrž baterii
• horší příjem GSM signálu a Wi-Fi
• horší kvalita zadního reproduktoru
• Ostrá hrana kolem displeje (doplnil Michal)

Video:

Otázky a odpovědi:

většinu najdete v recenzi výše, ale některé otázky jsme zodpověděli individuálně

1. Jaká je rychlost systému v porovnání s telefonem HTC Hero? – telefon je o dost svižnější, než jeho předchůdce a krom drobných zaškubnutí ve výjimečných situacích je telefon naprosto plynulý a nesetkal jsem se s žádným problémem. Podle mého názoru má hlavní vliv na rychlost telefonu, použitý procesor, Android 2.1 a optimalizace prostředí Sense
2. Jak fotí HTC Legend? – vzhledem k tomu, že telefon obsahuje podsvětlovací diodu, má tato skutečnost i velký (pozitivní) vliv na kvalitu fotek, zejména v horších světelných podmínkách. Za dobrých světelných podmínek bych kvalitu pořízených fotografií hodnotil jako průměrné a pro běžného uživatele naprosto dostačující.
3. Obsahuje HTC Legend slovenskou lokalizaci? – námi testovaný telefon, neobsahoval slovenskou lokalizaci jako takovou, ale při prvním nastavení je možno zvolit „Čeština (Slovensko)“. Nepodařilo se mi  zjistit  zda-li to má na lokalizaci nějaký vliv. I predikce v SMS nenabízela Slovenštinu :(.
4. Adresář s kontakty a jeho možnosti? – v kontaktech je možnost zvolit dva druhy nalezení kontaktu. Rychlá volba – stačí na klasické telefonní klávesnici (číslo a pod ním 3 písmena) zadat kombinaci čísel, nebo písmen. Telefon bere v potaz obě možnosti a průběžně nabízí výsledky. V případě, že nenalezne žádnou volbu, zobrazí reálné číslo, které jsme zadali. V rychlé volbě vyhledává jak ve jménu, tak v příjmení.
   V seznamu lidé můžete hledat i lidi s háčky a čárkami, nebo jen v požadovaných skupinách. V seznamu hovoru, se zobrazuje Jméno a Příjmení, je možné krom jiného přepnout  do podrobnějšího seznamu, kde zjistíme čas, datum a délku hovoru, ale nezobrazuje se firma dokonce není v seznamu možné vyhledávat podle firmy, pouze podle jména.
5. Jaká je použitelnost optického trackballu? – oproti klasické HTC kuličce, je třeba si chvíli zvykat, ale ve výsledku ji plnohodnotně nahradí. Nečistoty se v trackballu neusazují a přesnost je po zvyknutí si na tento způsob ovládání dobrá. Reaguje velmi rychle, někdy se však může stát, že nechtěně pohnete kurzorem, když přejedete prstem v těsné blízkosti senzoru.
6. Jak dlouho telefon startuje? – startuje o něco rychleji než jiné předešlé modely, dobře je to vidět na přiloženém videu.
7. Jak svítí přisvětlovací dioda? – intenzita je dostačující pro středně velkou místnost, na volném prostranství je to už horší.
8. Pokud je např. zadáno místo schůzky v kalendáři, zda telefon nabídne přímo navigovat na toto místo. Popř. umí vytvořit itinerář cesty? - pokud máte v kalendáři zadanou i adresu, je možné se jednoduše přepnout na dané místo na mapě. Navigace je v systému taky obsažena a provázána s dalšími aplikacemi, ale díky licenčním podmínkám v ČR je navigace po spuštění zablokována a nelze navigovat. Snad se tato situace do budoucna zlepší. Dále je možné informace z kalendáře sdílet přes Bluetooth, Poštu, nebo SMS
9. Dají se např. fotografie z Picasy zobrazit v seznamu fotografií v telefonu? Dají se pak např. přímo odeslat např. emailem? MMS? Sdílet? Atp.? – možnost provázat fotky z Picasy jak je to například u Nexus One jsem bohužel nenašel, ale jsou tady možnosti provázání s Facebookem, nebo Flickrem. Každá fotka v telefonu se dá jednoduše sdílet přes Bluetooth, Facebook, Flickr, Gmail, Peep, Picasa, Pošta, Zprávy.
10. Jak moc jde nadefinovat budík telefonu? Dá se nastavit jiný čas buzení pro každý den? Je provázán s kalendářem telefonu? – ano dá se nastavit pro každý den jiné buzení, trvání připomenutí a hlasitost upozornění. Provázat s kalendářem nejde.
11. Např. když se rozhodnu napsat textovou zprávu a rozhodnu se jí odeslat, nabídne mi telefon ve způsobech odeslání i např. protokoly gTalk, MSN, skype, icq, atd..? Nabídne např. Buzz, twitter atd? – ne tato možnost v psaní SMS není, každý z protokolu má svojí speciální aplikaci.
12. Rozdíly mezi HTC Legend a HTC Hero. Jeho podpora do budoucna? – opravdu se nejedná pouze o marketingový tah, ale dostanete nový telefon, který je o dost rychlejší, s novější verzi Androida 2.1, kovovým tělem a podpora u Legendu, by měla být určitě delší, než u jeho předchůdce.
13. Zajímala by mně kvalita příjmu wifi a signálu GSM/EDGE v porovnání s jinými zařízeními? – kvalita je zde o něco slabší, pravděpodobně způsobeno celokovovým tělem. Je ale možné, že zlepšení se můžeme dočkat při některém z dalších updatu RADIA
14. Mna by zaujimalo ako funguje prostredie htc sense v pripade zapnutia viacerich aplikacii sucasne.. napr. hudba,gps a internet ci to telefon vyrazne nespomaluje ako to bolo na htc hero? – při zapnutí více aplikací najednou, nedochází k výraznému zpomalení systému.
15. Jestli má legend krom kalendáře už nějaký „ukolovnik“, který v heru naprosto chybí. Nakonec jedna prkotina – htc hero i když má českou lokalizaci, tak má má QWERTY – klasický zaškrtávací úkolovník v základní výbavě chybí, je možné jej doplnit z Android Marketu. Legend obsahuje QWERTY SW klávesnici.
16. Nikde nemôžem nájsť či má HTC Legend podporu TV OUT, respektíve či vôbec nejaký prístroj s Androidom túto funkciu má? – Legend nemá TV Out ani jiný grafický výstup na externí zařízení a v současné době neznám zařízení na Androidu, které by to obsahovalo.

Za zapůjčení telefonu HTC Legend děkujeme firmě Alfa Computer a.s, kde je možné přístroj zakoupit.

Autor: Mišák Petr       druhý pohled: Michal Mátl

Do oběhu se dostala dlouho očekávaná aplikace SWYPE.
Co umožňuje? Rychlejší psaní textu za pomocí tažení prstu po virtuální klávesnici.
Funguje na principu lomu čáry, (jak jedete prstem tak se tvoří linka, kde se zlomí, tam si vytvoří mobil bod), potom vybere slovo nejpodobnější a buď ho hned vloží, nebo pokud si není jistý tak Vám nabídne další možnosti. V praxi funkční a rychlejší protože nemusíme ťapkat na jednotlivá písmena.

Aplikace podporuje landscape mód (naležato), v té chvíli už je psaní takřka dokonalé. Velké písmena, není problém se trefit. Velkou výhodu vidím v automatickém dělání mezer, což ještě více urychluje psaní.
Osobně myslím že pokud bude v českém jazyce, bude problém s diakritikou. Abych to shrnul, moje poznatky jsou takové že se hodně těším až bude volně dostupná v naší mateřštině.

Pokud si chcete ověřit funkčnost můžete si stáhnout na internetu, ale musíte vybrat správné rozlišení pro Váš mobil. Po stažení a nainstalování musíte ještě upravit nastavení zadávání znaků, což se děje v nastavení – Národní prostředí a text – vypnout klávesnici Android a pod ní zapnout Swype.
Nyní můžete testovat, hrát si, záleží jen na Vás.

Oficiální web aplikace: www.swypeinc.com (zde po zaregistrování, můžete stáhnout tuto aplikaci)

Výhody

• zatím jako beta je zdarma
• jakmile si na ni zvyknete opravdu návyková aplikace.
• opravdu rychlejší psaní
• automatické mezery, oprava chyb
• podpora landscape módu

Nevýhody

• není v českém jazyce, chybí české slovníky
• musíte neustále kontrolovat displej a znát rozložení tlačítek (což je stejně nutné u dotykového displeje)
• po instalaci složitější nastavení aby aplikace běhala

Video:

Autor: Rudolf Chmelař (upravil Mišák Petr)

Geocaching je celosvětová hra, kde účastníci za pomocí GPS příjmače hledají ukryté krabičky (nazývané „kešky“ – z angl. cache) na nejrůznějších místech ve světě, přičemž známy jsou pouze GPS souřadnice. Nejčastěji pak bývají poblíž míst turisticky zajímavých. Keška je obvykle malá, vodotěsná krabička, uvnitř které je tzv. logbook, což je kniha, do které se spolu s datem zapíše každý nálezce dané kešky a může připojit i svoje zážitky při hledání. Logy z jednotlivých míst jsou pak dostupné na internetu. Větší krabičky můžou obsahovat i různé předměty určené k výměně mezi lovci – můžete si vzít cokoliv, ale musíte něco vrátit zpět. Je to tedy taková moderní hra na schovku spojená s aktivní turistikou, kterou 1. května 2000 “odstartoval“ Bill Clinton schválením odstranění omezení signálu z GPS satelitů pro širokou veřejnost.

Telefon (nejen) s Androidem, coby kapesní GPS zařízení, je tak pro geocaching naprosto ideálním nástrojem. Android Market po vyhledání „geocaching“ vyplivne k dnešnímu dni 18 aplikací určených jako pomocník k této aktivitě. V tomto článku se podíváme blíže na dvě z nich - c:geo a GeoBeagle.

c:geo

Tato aplikace nabízí pro lovce kešek all-in-one nástroj s funkcemi jako vyhledání nejbližších kešek na základě aktuální polohy, zobrazení kešky na satelitní mapě (Google Maps), nebo zalogování nálezu online. c:geo je svázaná se serverem geocaching.com, na kterém je před použitím aplikace potřeba se zaregistrovat, bez uživatelského účtu nebude aplikace správně fungovat. Bohužel registraci není možné provést přímo ze samotné aplikace, musíte tedy otevřít browser a na adrese geocaching.com vyplnit obvyklé registrační údaje a počkat na potvrzovací email.

Po spuštění a zadání přihlašovacích údajů je možné vyhledávat podle vaší aktuální polohy, GPS souřadnic, adresy, geokódu, klíčového slova, uživatele či vlastníka. Ze seznamu nalezených lze výběrem konkrétní kešky zobrazit informace jako druh kešky, obtížnost, terén, popis, datum ukrytí a občas taky různé indície pomáhající při hledání. K vybrané kešce umí c:geo navigovat kompasem ukazujícím směr a přibližnou vzdálenost od kešky. Přesnost závísí na kvalitě GPS signálu. Další možností  je zobrazit si ji na letecké mapě, to ovšem u kešek skrytých v lese je v podstatě k ničemu, neb na mapě je vidět pouze zelený stromový porost. Nález je možné spolu s poznámkami zalogovat přímo z aplikace, zápisek bude automatický synchronizován s použitým geocaching.com účtem.

Nevýhodou je nutnost být při používání stále online, data se lokálně vůbec neukládají. Tím se c:geo pro lidi bez dobrého datového tarifu stává v terénu špatně použitelnou. Avšak souřadnice je možné zadat i ručně přímo do kompasu, který se bez internetu už obejde. Na druhou stranu autor upozorňuje, že se zatím jedna o beta verzi a že vývoj neustále pokračuje. A četnost aktualizací to potvrzuje. Doufejme tedy, že funkcí pro použití v offline režimu se v brzké době postupně dočkáme.

Verze: 0.21.4
Velikost: 404KB
Cena: Zdarma

c:geo na Android Marketu

GeoBeagle

GeoBeagle je jednoduchou, ale účel zcela splňující alternativou. Je o poznání chudší než c:geo, nenabízí žádné integrované vyhledávání, pouze odkazy na několik serverů, mezi nimi také geocaching.com či český server opencaching.cz, ze kterých je možné informace o keškách naimportovat. S odkazem se však alespoň předává vaše aktuální GPS souřadnice jako parametr adresy, takže po kliknutí na zvolený web jste hned ve výsledcích vyhledávání vám nejbližších kešek. Toto by bylo docela použitelné řešení, jenže tady Android naráží. Standardním prohlížečem totiž místo souboru s informacemi o kešce stáhnete akorát hlášku, že formát souboru není telefonem podporován a tudiž nebude ani stažen. Situaci by mohl do jisté míry řešit jiný prohlížeč. Populární Dolphin Browser tady ovšem naráží taky. Místo samotného souboru stáhne chybně stránku, která má pravděpodobně na požadovaný soubor přesměrovat. Soubory s pozicemi kešek je naštěstí možné stáhnout třeba na PC a nakopírovat na kartu do adresáře download/, který lze z GeoBeagle načíst a hromadně importovat všechny kešky v adresáři uložené.

Když jsou kešky v aplikaci načteny, nabídne nám GeoBeagle seznam seřazený od nejbližších kešek. S výběrem přepne obrazovku na jednoduchý kompas s obří šipkou ukazující směr. Kromě toho zobrazuje také přibližnou vzdálenost a možnou odchylku. Ta opět záleží na kvalitě přijímaného GPS signálu. Po „kliknutí“ na kompas se jednoduchá šipka nahradí detailnějšími informacemi, mezi kterými jsou např. vaše aktuální souřadnice, souřadnice kešky a směr kešky podle kompasu. Stejně jako c:geo umožňuje tato malá aplikace zobrazení na mapě, a to jak letecké, tak i regulérní. Podklady jsou opět Google Maps. Navíc GeoBeagle zobrazuje na mapě všechny naimportované kešky najednou. Naopak už nezobrazuje žádné informace o kešce. Zalogování nálezu je taky možné, avšak už ne online. Možnosti jsou buď pomocí SMS, nebo uložení do souboru na kartě.

Obrovskou výhodou je možnost používání v offline režimu. Samozřejmě kromě zobrazení map, pro které musí mít telefon přístup k serverům Googlu. Nevýhodou oproti c:geo je nemožnost zobrazení dodatečných informací, nápovědy či komentářů ostatních lovců. Může za to ale formát, který geocaching.com pro stahování nabízí standartním uživatelům, ten totiž obsahuje pouze základní souřadnice kešky. Prémioví uživatelé mají možnost si stáhnout jiný formát, který všechny rozšířené informace už obsahuje. GeoBeagle je tak i přes drobný problém s importem souborů se souřadnicemi velmi dobrou alternativou pro ty, co nechtějí v terénu platit za data operátorovi.

Verze: 1.0.1
Velikost: 208KB
Cena: Zdarma

GeoBeagle na Android Marketu

Tento telefon běžící na systému Android, jinde označovaný jako HTC Click, je obdoba HTC Hero takový menší hrdina v levnější podání. HTC Tattoo se dá pořídit o několik tisíc levněji, než jeho vybavenější bráška, ale je třeba se smířit s několika kompromisy v podobě menšího 2.8″ odporového displeje (HTC hero má kapacitní) s rozlišením 240×320 bodů, absencí automatického ostření u 3Mpx fotoaparátu a několik dalších. Oproti tomu je ale schopný nabídnout přednosti, které HTC Hero nemá. Jedná se o FM rádio, menší rozměry a menší hmotnost.
Oba výše zmíněné telefony, byly obdařeny prostředím Sense od společnosti HTC. HTC o prostředí Sense tvrdí, že není pouze nástavbou operačního systému Android, ale že se jedná o filozofii v komunikaci a uživatelském rozhraní.

První dojem:

Krabička vypadá podobně jako u ostatních HTC modelů. Na první pohled mi tvar tohoto telefonu, velice připomínal jeho předchůdce HTC Magic. Na spodní části telefonu mě upoutaly výrazná stříbrná tlačítka. U tohoto telefonu nenajde trackball, jak jsme u firmy HTC byli zvyklí, ale je nahrazen kulatým vícesměrovým joystickem. Po sejmutí zadního krytu jsem si všiml měkčího krytu kolem displeje, ale vše lícuje a dobře sedí. Na vypnutém displeji mě upoutaly pravidelně rozmístěné tečky, které naznačují použití odporového displeje (ten reaguje na tlak). Při spouštění mě uvítala animace v podobě zeleného android panáčka střídavě nakukujícího z různých stran displeje :). Při prvním spuštění se vás telefon zeptá na google účet, pak na připojení do sociálních sítí facebook, twitter, flitr (vše jde přeskočit a nastavit později).

Technické parametry

Rozbalování (obsah balení)

K samotnému telefonu dostanete 2GB microSD kartu, sluchátka, USB kabel, napájecí adaptér, manuál a CD (obsahuje program pro synchronizaci PC a telefonu a CZ manuály v elektronické podobě).

Konstrukce telefonu a vzhled

telefon nikde nevrže a veškeré plasty sedí na svém místě. V místě kolem displeje se zdá být plast o něco málo měkčí, díky tomu že v tomto místě se kyt ztenčil. Telefon díky oblému tvaru dobře padne a není problém jej ovládat pouze jednou rukou. Jeho šedostříbrná barva dává telefonu trochu plastovější vzhled, který může působit i lacině.

Display

Jelikož vlastním G1 s kapacitním displejem, kde stačí jemný dotyk, tak jsem si na přechod na odporový displej u tohoto telefonu musel chvíli zvykat, ale byl jsem příjemně překvapen, že displej je mnohem citlivější než u stejné technologie na jiných telefonech. Je trochu škoda že rozlišení není nijak oslnivé a je to onen kompromis, o kterém jsem v úvodu článku mluvil. Místa, ve kterých rozlišení opravdu pocítíte, jsou fotografie a drobné písmo.

Fotoaparát

tady asi nepotěším příznivce fotografování, jelikož fotoaparát je třeba opravdu brát jako doplněk nikoli jako hlavní zdroj obrazu například z vaší dovolené u moře, nicméně pro zachycení oblíbené osoby do kontaktu poslouží dobře. Absence podsvětlovací diody výrazné snižuje jeho použití při horších světelných podmínkách. Ikdyž firma HTC patří k výrobcům mobilní techniky vyšší třídy, kvalita fotoaparátu nebyla nikdy nějak oslnivá, jinak tomu není ani v tomto případě.

Výdrž baterie

Baterie je rozměrově výrazně větší, ale taky výrazně tenčí, než v případě G1. S kapacitou 1100mAh vydrží telefon při běžném provozu přibližně 2-3 dny od plného nabití. Výdrž výrazně ovlivňují aplikace a služby běžící na pozadí. Mezi velké žrouty baterie patří například Wi-Fi a GPS, takže při jejich aktivním používání, bude třeba telefon nabíjet každý den, stejně jako je to u předchozích android telefonu.

FM rádio

pro použití rádia telefon vyžaduje připojení stereo sluchátek pomocí 3,5mm konektoru jack (dodávané k telefonu), které slouží zároveň jako anténa. V telefonu najdete velice jednoduchou aplikaci, která umožňuje automatické, ale i ruční ladění s dobrou citlivosti. V naší lokalitě se mi podařilo naladit i hůře dostupné stanice. Co mi ale u rádia chybělo je možnost autopřelaďování, takže při cestách na větší vzdálenosti, budete muset jednou za čas znovu ručně stanice přeladit.

Systém:

testovaný telefon poháněl systém Android ve verzi 1.6 s nástavbou Sense, která telefonu dodávala celkový dobrý dojem a šmrnc. Je zbytečné popisovat systém podrobněji, jelikož se ničím neliší od svých dražších bratříčku například v podobě HTC Hero a proto vás odkážu na předchozí recenzi, kde jsme se prostředí Sense věnovali více. HTC Hero (RECENZE)

Závěr:

malý lehký a velice rychlý telefon s mnoha vymoženostmi drahých smartphonu, určen především pro uživatele, kteří chtějí být pořád online, ale taky jsou ochotni udělat několik kompromisu. Podle velikosti a tvaru bych tento telefon tipoval spíše do rukou něžného pohlaví, ale i v mém okolí si jej pořídilo několik kolegu a to k naprosté spokojenosti. Telefon zaujme i cenou, jelikož je to jeden z nejlevnějších android zařízení na našem trhu.

Za zapůjčení telefonu HTC Tattoo děkujeme společnosti ALFA COMPUTER a.s., kde jej můžete taky zakoupit.
Výhody
+ cena
+ váha
+ rozměry

Nevýhody
- rozlišení displeje
- výdrž baterie

Video

Část 1 (omluvte sníženou kvalitu zvuku)

Část 2

[Aktualizováno - viz konec článku]

O „supertelefonu“ Nexus One, pod kterým je podepsána společnost Google, se už napsalo textů až až. V této recenzi se proto nebudeme zabývat podrobnými specifikacemi či parametry (pokud Vás ale zajímají, rozhodně nejlepší místo pro jejich průzkum bude oficiální stránka telefonu). Zaměříme se spíše na zajímavosti, subjektivní dojmy z používání a hlavně – odpovědi na Vaše otázky.

Shrnutí

Dovolte mi začít netradičně – shrnutím: Nexus One je opravdu rychlý. Podle mého názoru se jedná o aktuálně bezkonkurenčně nejlepší telefon běžící na platformě Android – ve srovnání s předchozími androidími telefony jde opravdu o mílový skok dopředu a to vše díky výrazně rychlejšímu procesoru. I tak lze ale najít malá překvapení či nedostatky, které přecejen na dokonalém dojmu trošku ubírají. Podobně to je bohužel s některými nedostatky, které z ostatních androidích telefonů už známe – mnohé bohužel přetrvaly.

Hardware

Co se zpracování týká, je Nexus One opravdu excelentní. Už na první dotek je cítit robustnost a dojem přetrvává i při každodenním nošení. Ta-tam je plastovost předchozích telefonů od HTC. Nexus je sice možná o něco těžší, ale v ruce opravdu příjemný. Velmi příjemná je také tloušťka telefonu – je totiž opravdu tenký, takže se pohodlně vejde do kapsy u kalhot.

Podstatnou část přední strany telefonu pokrývá veliký display (3.7 palců), ten je pak doplněn vepředu pouze čtyřmi dotekovými tlačítky a „kuličkou“ (kterou známe již z předchozích androidích telefonů od HTC). Kupodivu se tedy opravdu obejde bez klasického červeného a zaleného tlačítka pro položení a přijetí hovoru – ty jsou při práci nahrazeny „softwarovými tlačítky“ na displayi. Čtyři základní tlačítka (zpět, menu, domů a hledat) jsou bohužel pouze doteková (ve spodní, pevně vyhrazené části displaye), což mne zprvu docela rozladilo. Postupem času se ale ukázalo, že to není až takový problém, jen je holt nelze nahmatat, ale s tím se žít dá.

Pro úplnost ještě další dvě tlačítka – v horní části telefonu je tlačítko pro odemykání obrazovky a zapínaní telefonu. Zboku pak dvojtlačítko pro regulaci hlasitosti.

Jak jsem již zmínil, display (technologie AMOLED) je už od prvního pohledu opravdu veliký a parádně kontrastní – ani jeho rozlišení 800 x 480 se jen tak v mobilním telefonu nevidí. Pravdou ale je, že ne každá aplikace je na tak velký display připravena. Narazil jsem na několik her, jež s rozlišením měly problémy. Obecný problém to ale samozřejmě není – drtivá většina aplikací funguje bez jakéhokoli ústupku.

Překvapením pro mne bylo použití Micro USB portu, namísto dnes daleko rozšířenějšího Mini USB (Micro USB je ještě menší a přiznávám, že Nexus je první telefon, u kterého jsem se s ním potkal – pravdou ale je, že Micro USB by měl být do roku standardním konektorem který bude dokonce vynucovat EU – někdo s ním holt začít musel :). Trošku nepříjemné je, že si proto telefon jen tak u známého zatím nenabijete. Věřím ale, že Micro USB se brzy rozšíří daleko více.

Naopak velkým plusem je skvělý nápad s dvojím mikrofonem. Jeden mikrofon je klasický ten, do kterého při hovoru mluvíte. Z druhé strany telefonu je ale schován ještě jeden. Ten slouží k redukci šumu – což doopravdy funguje a pomáhá výrazně zlepšit kvalitu hovoru! (viz odpovědi níže)

Další výbava pak už je pro Android telefony poměrně klasická – bluetooth, wi-fi, GPS, akcelerometr, kompas, foťák (v tomto případě ma skvělých 5 megapixelů a navíc přisvětlení pomocí LED-blesku). Hezká je možnost použití 3.5mm jacku pro připojení jakýchkoli sluchátek (což ještě u HTC Magic k dispozici nebylo, HTC Hero už toto samozřejmě zná).

A k hardwaru jistě patří i tolik opěvovaný a výkonný procesor, srdce telefonu. Jde o 1GHz (ano, jedno-gigahertzový) procesor Snapdragon. Není to tak dávno, kdy byly podobné procesory v běžných desktopových počítačích, dnes jej můžete mít v kapse. A na výkonu to je opravdu znát. Při každé akci telefon reaguje okamžitě, zážitek z jeho použití tak je o řád jinde, než býval dříve.

Software

Telefon je už od svého počátku vybaven nejnovější verzí systému Android – verzí 2.1. Najdeme v něm proto vše, o čem jsme slyšeli v případě telefonu Motorola Droid (Milestone), ale také pár novinek.

První, s čím se každý z nás při používání telefonu setká, je jeho boot (nastartování). Ten bohužel rychlostí nijak neoslní (jak to vypadá, se můžete mrknout například na tomto videu). Příjemné je naopak zajisté to, že bootovat není potřeba nijak často – ani při delším používání jsem nepociťoval žádné problémy, takže restart opravdu potřeba nebyl.

[Omluvte prosím špatnou kvalitu screenshotů, spolu s telefonem k nám bohužel nedorazil Micro USB káblík, který by nám umožnil vytvořit screenshoty pomocí nástrojů z Android SDK. Museli jsme proto display odfotit "zvenku".]

Po naběhnutí nás přivítá nová „lock screen“ zobrazující aktuální čas, která se odemyká (pro Android netradičně) přetažením tlačítka zleva doprava. Pokud však telefon pouštíte poprvé, budete samozřejmě vyzváni k provázání telefonu s Google účtem, bez kterého jsou jeho schopnosti snad poloviční. Novinkou je možnost použití více účtů vedle sebe, a to nejen Google, ale třeba i Facebook nebo Microsoft Exchange ActiveSync (každý pak může třeba synchronizovat něco jiného). Android Market je ale s Google účtem svázán.

A co je tedy k vidění nového? Je to zejména mnoho malých ale příjemných vylepšení – scrollovaní seznamem aplikací je hezčí, než bývalo (s 3D efektem), k dispozici je hned 5 pracovních ploch (namísto dřívě běžných 3) a je vylepšeno i přepínání mezi nimi. Novinkou jsou také animované wallpapery (například vlnící se voda pod ikonkami), o užitečnosti této vlastnosti lze ale polemizovat.

Co se předinstalovaných aplikací týká, největších změn jistě doznala fotogalerie, která je nyní plná nových efektů a konečně například umožňuje „šoupat“ obrázky prstem. Také webový prohlížeč je značně upraven – již není potřeba zoomovat tlačítky, vystačíte si s dvojklikem a místo náhledů je k dispozici pouze seznam otevřených oken.

Verze telefonu, kterou jsme měli zapůjčenou, nebyla bohužel ještě připravena pro český trh, takže nemůžeme posoudit, jak to je s lokalizací a co všechno bude jednoho krásného dne v české verzi telefonu k dispozici. Zatím to bohužel vypadá, že navigace to nebude (ta je momentálně k dispozici pouze v USA) ani přepis mluveného slova do textu si zřejmě hned neužijeme (s angličtinou ovšem funguje výborně – až na cenzuru, o které jsme psali nedávno).

Tou nejzásadnější změnou je ale (opět) rychlost. Samozřejmě za to může především procesor a při použití aplikací je rychlost vážně znát  - browser se pouští prakticky okamžitě, stejně jako homescreen (hlavní obrazovka telefonu). Přepínání mezi aplikacemi je proto opravdu pohodlné. Výkon je znatelný například také na softwarové klávesnici – její rozložení ani vzhled se bohužel zatím nezměnil, reakční doba se ovšem výrazně zlepšila.

Používání

Telefon používám zatím zhruba týden a velmi rychle jsem si na něj zvyknul. Je to opravdu první Android telefon, který si můžete jen užívat – rychlost se kterou vše reaguje je oslňující. Na starších telefonech jsem bohužel mnohdy narazil na moment, kdy se vše na několik sekund zaseklo (zřejmě díky Javovskému garbage collectoru) a nebylo možno dělat vůbec nic. To nám s Nexusem opravdu nehrozí.

Konečně se mi tak dostal do rukou telefon, u kterého není otrava pustit prohlížeč a přečíst si něco na webu. Obzvláště v místech s pokrytím 3G (kterých bohužel u T-Mobile zatím moc není) je vážně radost websurfovat.

Co se multimédií týká, pořád ještě zřejmě telefon nenahradí kvalitní digitalní foťák nebo kameru. Pro rodinné dokumentární fotografie a videa je však kvalita zachycených obrázků víc než dostačující. Ostatně, posuďte sami.

A přihodím k prohlédnutí také dvě videa z okolí O2 Areny (bez úprav a bez střihů), bohužel v počasí velmi vzdáleném tomu ideálnímu:

• natočeno za chůze [3gp, 3.1 MB]
• natočeno ve stoje [3gp, 3.2 MB]

A výdrž baterky? Při běžném použití 1.5 dne – nic extra. To je bohužel daň za extrémní výkon a veliký display. Pravdou ale je, že jsem telefon používal docela intenzivně a rozhodně jsem se baterii šetřit nesnažil. Pokud bych alespoň některé zbytečné služby vypnul, jistě by se výdrž vyšplhala alespoň ke dvěma dnům.

Odpovědi

A teď už hurá k odpovědím na otázky z komenátřů, které se objevily pod naší výzvou z minulého týdne. Odpovědi jsem psal postupně, chronologicky tak, jak dorazily otázky. Tučné slovo na začátku každého bloku je jméno autora otázky (ehm, zřejmě se ale ne vždy autor podepsal do správné kolonky formuláře :)

josef: Dolphin browser funguje bez problémů. MobilMania se vyrenderovala k nerozeznání od desktopového prohlížeče. Ale tento browser rozhodně používat nebudu – má příliš nestandardní ovládání a nenašel jsem (po dvou minutách zkoušení) důvod, proč přejít.

V telefonu je pro aplikace vyhrazeno 190MB paměti. Není to mnoho, ale už při jedné z prvních prezentací pánové z Google naznačovali, že se pracuje na novém řešení pro ukládání aplikací (pak bude možno aplikace ukládat i na SD kartu, po čem tolik uživatelů již dlouho volá). Kdy to ovšem bude, to zatím nikdo neví.

Fotoaparát: nejlepší budou k ilustraci jistě následující fotografie (jen škoda že počasí není v těchto dnech zrovna ideální na focení).

Martin Janda: multitouch ovládání není v žádné z předinstalovaných aplikací k dispozici. V Marketu jsou ale k dispozici aplikace ve kterých si můžete tuto vlastnost vyzkoušet – například prohlížeč Dolphin (děkují tímto neznámému přispěvovateli v komentářích za správnou připomínku).

Na výdrž baterky bohužel standardní benchmark nemáme, ale subjektivně se výdrž při běžném použití neliší od HTC Magic (který jinak běžně používám). Takže obvykle dva dny.

Co se kvality zvuku týká, testovali jsme ji s kolegou mým voláním z nástupiště metra. Jeho shrnutí zážitku z telefonování je zde: „Pri volani z Nexusu jsem Te slysel, jako bys byl v obyvaku, kde se nic nedeje. Kdyz jsi stal v podle Tvych slov prudkem vetru, slysel jsem jakoby vzdalene sumeni more, pritom jsem vsemu krasne rozumel. Prijizdejici metro nebylo slyset ani nahodou. Kdyz jsi volal z Nokie a stal ve vetru, pres samy hluk jsem dost spatne slysel Tva slova, kdyz jsi z vetru odesel, byl stale slyset hluk nebo sumeni mnohem blizsiho a rozbourenejsiho more nez v prvnim pripade.“

Jak to je s podporou češtiny v telefonech dostupných ke koupi, bohužel nedokážeme posoudit, telefon který jsme měli zapůjčený je přímo z Google a jedná se o „předprodukční“ verzi. Přestože jsme češtinu k dispozici neměli, dá se předpokládat, že v telefonech, které budou oficiálně dostupné v ČR, bude české uživatelské rozhraní k dispozici.

Novinkou v SW výbavě jsou nové verze několika aplikací – ať už jde o dialer, mapy (s navigací, která je ovšem dostupná zatím pouze v USA), aplikaci Car Home (zjednodušený home určený pro použití za jízdy v autě)… příjemné jsou také některé widgety, například rychlý přepínač/vypínač základních nastavení (wifi, podsvícení apod.) či news reader.

Dotaz: na své SIM kartě používám T-Mobile, který zatím pokrytí 3G v Praze nijak slavné nemá. V místě, kde ale bylo 3G k dispozici, fungovalo naprosto bez problémů a pak byl zážitek z browsování opravdu dokonalý.

Turn by turn navigaci jsme bohužel v ČR neměli možnost vyzkoušet.

Co se týká rychlosti získání GPS pozice, zde myslím k žádnému výraznému zrychlení oproti starším androidím telefonům nedošlo. Velmi záleží na tom, co máte „nad hlavou“ – ve volném prostranství to jde během sekund, v zástavbě je to o poznání horší.

Septyk: jak to je s možností root přístupu bohužel nevím. Ale je zřejmé že přímo podporovaná tato možnost zatím být nemůže – na znepřístupnění některých částí filesystému je založeno zabezpečení placených aplikací. Vypadá to ale, že CyanogenMod i jiné alternativní buildy systému by údajně na telefonu měly běhat bez problému. Uvidíme co ukáže čas.

beny: u mne to bylo s výdrží baterie tak jak jsem psal výše – během používání HTC Magic jsem si vpohodě zvykl na to, že každý druhý den připojím přes noc telefon k nabíječce. Už s tím nemám žádný problém (i když mi to zpočátku taky vadilo), beru to jako daň za velký display a možonost být pořád a kdekoli online.

Hzk: u wifi jsem nezaznamenal žádné zásadnější problémy – na mé domácí síti to sice nebylo úplně ono, ale to šlo bohužel o chybu DNS serveru. Jeden menší problém jsem měl ještě v jiné síti, kde se mi nepodařilo připojit po zadání hesla do WPA… takže je možné, že úplně dokonalý driver v našem telefonu nebyl.

Co se renderování stránek týká, toto je jedna z featur, u kterých se opravdu projeví obrovská rychlost procesoru. Nexus One je konečně telefon, na kterém si můžete surfování po webu opravdu užít (dřív jsem raději i na malý web pustil doma notebook, s tímto telefonem naopak).

Stealth: díky za moc hezké znázornění situace kolem Google účtů. Podrobné otestování tohoto problému jsme bohužel nestihli. Pravdou je, že Android 2.1 již nabízí možnost použít více Google účtů (a každý k něčemu jinému). Jak to je ovšem s hosted účtama apod. bohužel nevíme. Já osobně používám telefon tak, že pro něj mám připraven speciální Google účet (jméno.mobile@gmail.com] a tomuto účtu jsem si nasdílel vše potřebné (zejména tedy přístup ke kalendářům). Bez problému pak mám z telefonu přístup, kam potřebuji a zároveň mám vše odstíněno od „velkých“ Google účtů, pro případ odcizení telefonu.

vlk: k baterce jsem už napsal vše, co jsem zjistil (i když toho nebylo mnoho). Co se kamery týká, přikládám do sekce Používání několik ukázek fotek a videí pořízených telefonem.

Pro podrobné vyzkoušení GPS jsme bohužel také prostor neměli, při testování jsme ale nezaznamenali v používání GPS žádný rozdíl oproti předchozím androidím telefonům, které jsme zkoušeli (G1 a HTC Magic).

Lupo112: snad je toto dostatečný „megačlánok“ :) MP3 player je klasický – třídí skladby podle umělce alba, písniček či playlistu, přehrává na pozadí apod. Zajímavá předinstalovaná aplikace k tomuto tématu je Amazon MP3, umožňující velmi snadný nákup MP3 písniček (obvykle 0.99 USD za jednu), ve které jsou k dispozici i krátké ukázky z nabízených skladeb (a žebříčky nejoblíbenějších).

Co se aplikací s augmented reality týká, nevím které konkrétně máš na mysli, ale třeba Layar funguje naprosto běžným způsobem, tak jako na předchozích verzích Android OS.

Synchronizace: exchange účet bohužel k dispozici nemáme, takže tuto funkcionalitu jsme vyzkoušet nemohli. Pravdou ale je, že ve správě účtu svázaných s telefonem je možnost přidat více účtů (o tom jsme psal již dříve) – ale navíc nemusí jít o Google účty – je zde volba ze tří možností – Google, Facebook a Microsoft Exchange AcitveSync. U každého z nich je zřejmě možno nastavit (tak jako u Google účtu který jsme zkoušeli), jestli na něm ma probíhat synchronizace s kontakty, kalendářem a/nebo e-mailem.

cryingfreeman: když jsem v TasKilleru pozabíjel většinu natáhnutých aplikací (a nebylo jich málo), vzrostlo množství „Available memory“ z 25 na 138MB.

I když jsem do telefonu nainstaloval všechny své oblíbené aplikace a běžně je den používal, zpomalení jsem nepozoroval (ale pravdou je že jsem neměl telefon puštěný týden v kuse, takže důkladný dest na toto jsem neprovedl). Návrat na plochu a přepínání mezi aplikacemi je dokonalé (z Magicu jsem byl zvyklý i na mnohosekundové prodlevy, tady vše probíhá instantně).

Scrolling v některých aplikacích úpně dokonalý stále není – nejvíce je jemné trhání vidět při scrollovaní seznamem nainstalovaných aplikací, ale v žádném případě to pro mně nebyl znatelný problém.

Softwarová klávesnice se u tohoto telefonu chovala o poznání použitelněji než dříve, stále to ale není úplně ono. Rozhodně se nezasekávala ani neměla opožděné reakce, jen se zkrátka ne a ne trefit do správných písmenek :)

Coudy: pokud si vzpomínám dobře, na tebou linkovaný problém (http://jdem.cz/dq9r8) se zarovnáním obrazovky jsem během testování nenarazil.

co testovat: co se volání přes Skype týká, toto bude jistě ovlivněno hlavně kvalitou aplikace a rychlostí připojení.

Test displaye kreslením šikmých čar dopadl poměrně dobře. Subjektivně byl výsledek o dost lepší než na telefonu Motorola Droid v linkovaném videu. Viz obrázek vpravo.

Martin: volbu nahrávat právě probíhající hovor jsem v telefonu nenašel. V Android Marketu je ale už teď několik aplikací, které prohlašují že právě toto dokážou.

Esfo: fotky z telefonu by se měly povalovat někde tady kolem. Co se týká rychlosti spuštění aplikací, je opravdu raketová. Opravdu má člověk dojem, že se nic nespouští, aplikace zkrátka naskočí. Výdrž baterky bohužel oslnivá není – velký display a silný procesor si žádají svou daň.

Coudy: update aplikací z Android Marketu běžně funguje. Jednou za čas telefon notifikuje s informací, že jsou k dispozici nové aktualizace některých aplikací… jedinou (ale docela logickou) nepříjemností je nutnost instalovat updaty postupně, po jedné aplikaci.

Závěr

Nexus One je rozhodně nejlepší Android telefon, který se dá momentálně pořídit. Někomu možná bude chybět hardwarová klávesnice, jiný zapláče nad zbytečnými chybkami (jako je třeba neplynulé scrollovaní v seznamu aplikací), ale podtrženo a sečteno, jde o opravdu povedený kousek. Veliký potenciál a schopnosti systému Android dostaly velmi schopný protějšek v podobě dobře vyladěného hardware. A to vše dohromady tvoří celek, se kterým je opravdu radost pracovat (nebo bavit se :).

Úplně nakonec mi dovolte poděkovat společnostem Inmite s.r.o. a Google ČR, které nám přípravu této recenze umožnily. Díky!

Aktualizace: a ještě více na závěr bych na tomto místě chtěl poděkovat „spoluautorům“ článku. Neboli čtenářům kteří četli natolik pozorně, že našli v textu chybku. Jsou to: Poznamka (sorry, ale lepší jméno v komentářích nebylo) – oprava multitouche, MicroUSB (zase podivné jméno :) – za informaci o MicroUSB v EU, kepi – informace o rootování a Ertu – Motorola Milestone, atom631 – oprava gramatického přepisu. Díky!